Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Konspirační teorie: Za vším hledej židozednáře

Už v minulém díle seriálu o konspiračních teoriích jsme narazili na ty, které tvrdí, že Židé chtějí ovládnout Polsko nebo Patagonii. Jenomže kdo by se spokojil jen se dvěma – Polsko a Patagonie prominou – nepříliš významnými zeměmi? Nejpopulárnější konspirační teorie s Židy v roli hlavního podezřelého se s tím nepářou a připisují jim rovnou úsilí o ovládnutí celého světa.

Protokoly, Ford a Hitler

Významnou roli v šíření bludů o židovských světovládných choutkách hrál pamflet z roku 1903 zvaný Protokoly sionských mudrců. V nich měli sami aktéři světovládného spiknutí odhalit své plány.

Ve 24 bodech je formulován plán ovládnutí světa a zničení všech nežidovských států a národů. K tomu poslouží kontrola médií, bankovního sektoru a prosazování politických ideologií jako laissez-faire liberalismus a komunismus.

Až roku 1921 série článků v časopise Time odhalila, že jde o podvrh. Text z větší části vykládá starší díla politické satiry, která se k Židům nijak nevztahují. Za podvrh pak Protokoly prohlásil i švýcarský soud v roce 1935 v rozsudku takzvaného Bernského procesu.

V té době už však byly Protokoly dva roky povinnou četbou v německých školách. Možná to bude znít jako další spiklenecká teorie, ale nemalou roli v tom sehrál slavný americký byznysmen a prominentní antisemita Henry Ford.

Ten ve dvacátých letech 20. století publikoval a distribuoval stovky tisíc kopií díla a sám psal antisemitské články rozvíjející konspirační teorie do svých novin The Dearnborn Independent. Texty později vyšly ve čtyřdílné knize Mezinárodní žid. Fordova horečnatá aktivita vešla ve známost i ve Výmarské republice a neušla ani jistému Adolfu Hitlerovi, který se stal jeho velkým obdivovatelem. Nad pracovním stolem měl jeho podobiznu v životní velikosti a v rozhovoru pro Detroit News v roce 1931 ho označil za svoji velkou inspiraci.

Hitler Forda pochvalně zmínil v Mein Kampfu jako jediného západního kapitána průmyslu, který není součástí židovského spiknutí naopak proti němu odvážně bojuje. Protokoly a Fordovy texty jsou pak viditelným vlivem na antisemitské bludy, které ve zbytku knihy rozvíjí.

Mimo jiné Hitler napsal: „Protokoly nám s úděsnou pravdivostí odhalují podstatu a působení židovského národa, jeho vnitřní organizaci a jeho konečné cíle.“

Ve skutečnosti vznikly Protokoly v rámci intrik na ruském carském dvoře počátku 20. století. Autorem byl rusko-francouzský novinář a spolupracovník ruské tajné služby Matvej Golovinskij. Šéfovi tajné služby Pjotru Račkovskému se nezamlouvalo, že car Mikuláš II. dopřává příliš sluchu liberálně zaměřenému politikovi Sergeji Wittemu, kterého dokonce jmenoval předsedou vlády.

Proto přišel s nápadem, jak různé nežádoucí myšlenky diskreditovat a spojit s židovským spiknutím. To se nakonec podařilo dokonale.

Židozednářské spiknutí

Málokdo pak asi neslyšel o tajemných svobodných zednářích. Elitním klubu, který má dnes po celém světě asi šest milionů členů. Sami zednáři rozvíjejí různé mýty o původu své organizace, který datují až ke stavbě chrámu krále Šalamouna, na které se měli podílet, případně k egyptským pyramidám.

Proto konspirační teoretik chápe, že kdykoliv vidí trojúhelník, jedná se o symbol zednářské nadvlády. Třeba ten na čes(koslovens)ké je jasným důkazem, že první republiku ovládali zednáři – nakonec je celkem známé, že k nim patřil i Masaryk.

Moderní historie zednářů začíná v osmnáctém století, kdy vznikla Grand Lodge of England. Z Anglie se pak zednářské lóže šířily do zbytku Evropy a Ameriky. Jejich tajné rituály a záliba v tajemné symbolice budily od začátku zvědavost i podezíravost.

Různá podezření začala nabývat jasnějších kontur na konci devatenáctého století. Roku 1885 byl totiž do jedné z francouzských lóží přijat jistý Gabriel Antoine Jogand-Pagès. Zednáři se s ním však záhy rozloučili, a tak se rozhodl jim pomstít.

Pod pseudonymem Leo Taxil vydal několik knih. Podle nich se za zavřenými dveřmi zednářských lóží odehrávají satanistické orgie a rituály k uctívání templářského démona Bafometa, kterému přinášejí dětské oběti. V katolické Francii, kde vrcholily sekularizační tendence, k nimž se hlásili i svobodní zednáři, padly tyto báchorky na úrodnou půdu. Jogand-Pagès se později přiznal, že si všechno vymyslel, ale to už nikoho moc nezajímalo. Jeho dílo žije dodnes.

Když si to spojíte s tím, že svobodní zednáři se mají vyskytovat ve vysokých funkcích všemožných odvětví, včetně politiky a bankovnictví, asi si domyslíte, že je úplně jasné, že tahají za nitky a vládnou světu. Smíchejte s obsahem Protokolů sionských mudrců, jemně povařte a můžete servírovat židozednářské spiknutí.

Finanční sektor

Lidé věřící ve spiknutí „mezinárodního židovstva“ jsou odjakživa posedlí především tím, že je židovského původu tolik bohatých bankéřů a finančníků. Na tom něco je, že? Ale pokud to je spiknutí, tak asi někoho jiného než Židů.

Jak známo, až do devatenáctého století se významná část evropského křesťanského obyvatelstva řídila náboženským zákazem půjčovat s úroky. A tak se role bankéřů zhostili Židé, kterým k tomuto účelu byla často vydávána licence přímo od panovníka.

Spiknutí, o kterém mluvíme, se tedy jmenovalo křesťanský zákaz „lichvy“.


Pokračování příští týden

Bohumír Žídek

Bohumír Žídek

Spolupracuje s Centrem pro studium demokracie a kultury. V létě 2013 pobýval na pozvání Richarda Sulíka v Bratislavě, kde se potkal např. s Matúšem Pošvancem z Nadácie F.A. Hayeka nebo s lidmi z předního liberálního think... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 9 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK