Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Svědectví z Putinovy bašty tradičních hodnot

„Každý den po celou dobu své školní docházky jsem se před vchodem do školy pokřižoval. Pokaždé jsem přišel pozdě, protože jsem se bál šikany.“ „Jakmile jsem nastoupil do školy, začali nám tlouct do hlavy, že lidé jako já nemají právo žít.“ „Táta tvrdí, že by vzal bouchačku a všechny homosexuály postřílel.“

Putinovy Děti 404

To jsou některé z vět ruských teenagerů, kteří musí čelit vyhrocené homofobní atmosféře doma, ve škole i ve veřejném prostoru. Můžete se s nimi setkat v dokumentu Děti 404, který pojednává o stejnojmenném projektu, který se těmto mladým lidem snaží pomoct.

404 not found

Název Děti 404 je odkazem na chybové hlášení „404 not found“. Protihomosexuální zákon totiž existenci této skupiny teenagerů vůbec nebere v potaz. Jako by neexistovali.

V Rusku před nedávnem vešel v platnost zákon proti „homosexuální propagandě“. Jeho proklamovaným cílem je chránit před údajnou propagandou mladistvé.

Zmíněný film poukazuje na paradox, že právě jeho protagonisté patří k „chráněné“ skupině. A skutečně by potřebovali, aby je někdo ochránil. Ne ale před neexistující homosexuální propagandou, nýbrž před všudypřítomným terorem.

Vyhrocená atmosféra nenávisti spolu s nemožností vést normální život a sledovat své osobní štěstí vede mnohé lidi v horším případě k pokusům o sebevraždu, v lepším případě k emigraci. Hrdina výše zmíněného snímku například našel štěstí v Kanadě a dnes se snaží s odchodem do této země pomoct podobně pronásledovaným krajanům.

Skutečně potom mrazí, když si člověk uvědomí, že i u nás se najdou lidé, kteří ničení životů mladých lidí oslavují jako projev těch pravých křesťanských hodnot. Dokonce volají po tom, abychom se Ruskem inspirovali. Abychom i u nás zavedli zákon na ochranu mladistvých před „homosexuální propagandou“.

Utahování šroubů

Německý magazín Die Zeit přinesl v dubnu rozhovor s ruským spisovatelem Vladimirem Sorokinem. Když přišla řeč na svobodu projevu v Rusku, uvedl, že momentálně nemá sebemenší problém se zveřejňováním svých knih.  

Zatímco v minulém režimu takové problémy měl, dnes má spíše opačný problém. Jak si posteskl, současní vládci používají jeho dystopické vize Ruska blízké budoucnosti spíš jako návod, než jako kritiku, a proto je hodnotí poměrně pozitivně.

Nicméně, jak řekl dále, v současnosti se začíná stále více projevovat tlak vedoucí k takzvané vnitřní cenzuře. Existuje třeba zákon proti „matu“, vulgárnímu jazyku a další ustanovení, která umožňují například zasáhnout proti webovým stránkám obsahující vulgarismy nebo pornografii.

Dalším bičem na svobodné vyjadřování jsou zákony proti extremismu a proti falšování historie (zejména na ochranu tzv. velké vlastenecké války (název pro druhou světovou válku od německé invaze do SSSR).

Prorežimní aktivisté pak narušili například koncert metalové skupiny Behemoth nebo promítání výše uvedeného snímku Děti 404. Promotér, který měl uspořádat v Moskvě koncert slovinské skupiny Laibach, se situace v zemi zalekl a rozhodl se, že v současné atmosféře raději žádný koncert pořádat nebude.

Proto hrozí i možnost, že se časem podobně zaleknou i vydavatelé a nebudou mít odvahu zveřejnit knihy, které by se někomu v Kremlu nemusely líbit. Sorokin ve zmíněném rozhovoru poukázal na nedávno vydanou sbírku ruských klasiků jako Dostojevskij, Solženicyn nebo Tolstoj, která vyšla s varováním, že obsahuje necenzurovanou vulgární mluvu.

Ukrajina

Podle některých lidí se na Západě – včetně České republiky – vytrácejí křesťanské a tradiční hodnoty. Autoritativního vůdce Ruska, který se nebojí rázně zasáhnout proti „homosexualismu“, domnělým agentům cizích mocností nebo dívkám pokřikujícím v pravoslavném chrámě, vidí jako ochránce těchto – mimochodem bájných – hodnot.

A ten, kdo tyto hodnoty ničí, jsou USA a západní demokracie obecně. Proto je přece jasné, že protesty proti zkorumpovanému ukrajinskému prezidentu Janukovyčovi řídilo spiknutí těchto bezbožných mocností.

Že po vítězství Majdanu a Janukovyčově pádu bude následovat ruské obsazení Krymu, bylo asi jasné kdekomu. Putinovi fanoušci však jdou o krok dál. Vojenské obsazení území cizího suverénního státu považují za chvályhodný počin, přímo za akt spravedlnosti.

Parodii na referendum, kterou krymští Tataři i další příznivci ukrajinské svrchovanosti nad poloostrovem bojkotovali, považují za právoplatné vyjádření práva na sebeurčení.

Ruské manévry v Doněcké a Luhaňské oblasti a akce Ruskem podporovaných vzbouřenců považují za podobný legitimní projev. I zde se často ohánějí „referendem“, které tu ozbrojení povstalci uspořádali.

Majdan navštívil předseda Aliance evropských liberálů a demokratů v Evropském parlamentě Verhofstadt a provolával tam nacionalistická hesla. Ukázal se tam rovněž bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Bylo to od nich nezodpovědné. Obzvláště proto, že neměli žádný mandát, který by je opravňoval vystupovat jménem Evropské unie nebo svých zemí. Přesto jim muselo být jasné, že je tak Ukrajinci budou vnímat.

Nicméně ozbrojená anexe části území svrchovaného státu a podpora teroristických bojůvek v jiné části této země – to je docela jiný kalibr.

Nejen, že tedy nelze říct, že by měl Západ na krizi větší vinu než Rusko, jak tvrdí fanoušci Putina. Ono nelze říct, ani že má stejnou vinu jako Rusko.

My jsme totiž žádnou část Ukrajiny neanektovali ani tam neposíláme armádu, aby ji cíleně destabilizovala.

Protisovětská revoluce se odkládá na neurčito

Vladimir Sorokin v eseji pro Die Zeit píše, že strháváním soch zločince Lenina Ukrajinci ukázali, že teprve roku 2014 u nich proběhla protisovětská revoluce. Rusko je soch komunistických zločinců stále plné.

Roku 1991 dav stál před sochou Džeržinského a k jejímu stržení příliš nechybělo. Jeden z Jelcinových pobočníků mu ale na poslední chvíli zabránil. Hrozilo prý, že živelná demolice poškodí okolí sochy. Později mělo být dost času zbavit se sochy bezpečným způsobem.

Skutečná protisovětská revoluce tak podle Sorokina v Rusku neproběhla. Mrtvolu bolševismu nepohřbili a nechali ji válet se a tlít kdesi opodál, aby povstala jako zombie s korunovací důstojníka KGB Vladimira Putina dosavadním prezidentem Jelcinem.

Putinovy děti: LGBT teenageři, kteří pro Rusko neexistují – rozhovor s tvůrci filmu Děti 404.

Ruská cesta do minulosti – Esej Vladimira Sorokina v Die Zeit

Rozhovor s Vladimirem Sorokinem

 

Co to znamená pro nás

Co to znamená pro nás? Přímou inspiraci Putinovým Ruskem dnes hlásá snad jen politická stranička, která ve volbách do Evropského parlamentu obdržela 7109 hlasů. V tomto ohledu tedy přílišné nebezpečí nehrozí.

Avšak určitě neuškodí občas si připomenout, že Rusku není z evropského pohledu tak úplně normální zemí. A už v žádném případě dobrým místem pro život.

Větším nebezpečím jsou však lidé, kteří inspiraci Putinem explicitně nehlásají. Nakonec není úplně jasné, nakolik jsme u nás v Česku komunistickou mrtvolu pohřbili.

A tak i nám se může zanedlouho stát, že budeme mít v čele státu člověka s minulostí spjatou s komunistickou tajnou službou.

Bohumír Žídek

Bohumír Žídek

Spolupracuje s Centrem pro studium demokracie a kultury. V létě 2013 pobýval na pozvání Richarda Sulíka v Bratislavě, kde se potkal např. s Matúšem Pošvancem z Nadácie F.A. Hayeka nebo s lidmi z předního liberálního think... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 13 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK