Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Konspirační teorie: Tajemné jedenácté září

Na ten den si pamatujeme asi každý. 11. září 2001 narazila dvě dopravní letadla do věží Světového obchodního centra v New Yorku. Trosky ještě nevychladly, ale mnozí už měli svá tušení. Ta se brzy proměnila v jasno – a nejpopulárnější konspirační teorie dneška byla na světě.

Když se zanedlouho ústy svého bosse bin Ládina přihlásila k odpovědnosti organizace al Kájda, nijak to neutišilo první spekulace, že se to nemohlo stát. Určitě ne tak, jak se nám snaží namluvit.

Už šest hodin po pádu dvojčat se na internetu objevila první chatovací místnost, kde se řešilo, že „to vypadalo jako řízená demolice“.

Někteří z nás si asi pamatují, že nedlouho po útoku se v titulcích na CNN proběhla zpráva, že americké zpravodajské služby měly signály o plánovaném útoku na území USA a podcenily je. I to vedlo mnohé lidi ke spekulacím, že nešlo o pochybení, ale o úmysl. O úmysl určitých sil v samotných Spojených státech

Pomáhala únoscům saúdská královská rodina?

Určité podstatné nesrovnalosti se objevily ohledně role Saúdské Arábie. Ty ale většina konspiračních teoretiků neřeší. Zřejmě to není tolik zajímavé. Navíc Saúdové nejsou Židi. Finalista Pulitzerovy ceny Anthony Summers a jeho kolega Robbyn Swan v roce 2011 v knize Eleventh Hour tvrdí, že Saúdská královská rodina poskytla materiální a finanční podporu únosců. A zároveň viní Bushovu administrativu, že se snaží tyto skutečnosti zatajit a tím i zakrýt vlastní nekompetenci. Obzvláště vtipné je, že podle autorů jim v této snaze obzvláště pomohli – konspirační teoretici, kteří svými bláboly o řízené demolici, Mossadu a podobně výborně odvedli pozornost od Saúdů.

Hledá se motiv a precedens

Nejčastěji konspirační teoretici vinu za 11. září přisuzují americké vládě, americkým tajným službám, případně některým skupinám v nich. To samo o sobě ale nestačí. Musela k tomu mít temný důvod. Jaké motivy se nejčastěji uvádějí?

Tragická událost 11. září vedla ve Spojených státech amerických k mnoha omezením občanských svobod. Někdy šlo o upřímnou snahu bránit se napadení, jindy o zneužití atmosféry k prosazení věcí, které by za normálních okolností tak jednoduše neprošly. Katastrofa znamenala také vzestup intervencionismu v americké zahraniční politice. Vedle odvety za 11. září v Afghánistánu se projevil i v irácké invazi.

Někteří lidé proto dospěli k závěru, že někdo tak moc toužil po zámince k omezování občanských svobod a nových zahraničních invazích, až se rozhodl jít štěstíčku trochu naproti a zosnoval teroristický útok, při kterém byly zmařeny stovky životů a který šokoval celý svět. A pokud ho přímo nezosnoval, pak alespoň úmyslně nezabránil jeho realizaci, ačkoliv mohl.

A protože motiv samotný by nestačil, konspirační teoretici uvádí i precedens. Upozorňují tajný plán tzv. operace Northwoods z šedesátých let. Zpravodajské služby podle něj měly ve Spojených státech zaranžovat několik teroristických útoků, ze kterých pak měla být obviněna Kuba. Útoky by posloužily jako záminka pro americkou invazi na ostrov. Plán byl zavržen jako nepřijatelný.

Anketa

Udělali si to Američané sami a schválně?

Odfláknuté spiknutí

Otázkou ale je, jaký zájem by USA měly na invazi zrovna do Afghánistánu. Právě tato operace byla totiž jedinou vojenskou intervencí v přímém důsledku teroristických útoků. Jiný případ je Irák a Írán. V USA existovala celá řada osobností a skupin, která dlouhodobě prosazovala vojenský zásah proti těmto dvěma režimům.

Existovaly jisté pokusy navázat americký zásah v Iráku na 11. září, nikdy se ale nepodařilo prokázat spojení mezi iráckým režimem s útokem na Světové obchodní centrum. Je ovšem pravda, že se některým americkým médiím podařilo vytvořit atmosféru, na jejímž základě podstatná část americké veřejnosti věřila v zapojení Saddáma Husajna do příprav 11. září; tato obvinění se ukázala jako nepodložená a nesmyslná.

Pokud by šlo skutečně o spiknutí s cílem odstranit Saddáma, nedali by si spiklenci více záležet na tom, aby ho do teroristického útoku pořádně namočili? V případě Íránu pak nejen že žádné seriózní pokusy o spojení režimu s 11. zářím nejenže neproběhly, ale nikdy se ani nepodařilo prosadit zásah proti ajatolláhy ovládané republice.

Pokud by šlo skutečně o spiknutí s cílem prosadit invaze do Iráku a Íránu, pak bylo pěkně zpackané.

Pokračování příští týden

Bohumír Žídek

Bohumír Žídek

Spolupracuje s Centrem pro studium demokracie a kultury. V létě 2013 pobýval na pozvání Richarda Sulíka v Bratislavě, kde se potkal např. s Matúšem Pošvancem z Nadácie F.A. Hayeka nebo s lidmi z předního liberálního think... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 19 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jiří Suchý | 29. 11. 2014 19:55

Je to zpráva, která je dnes moderní. Na začátku definuje jakési podmínky, kolik sloupů bylo poškozeno, jaké teploty tam byly, tvrdí, že byla poškozena izolace. Možná že to tak bylo, možná ne, ale budíž. Pak vysvětlí fyzikální princip, nic proti tomu. A pak nám tvrdí, že to bylo tak a tak, protože to ukázal numerický model. Tyto modely vždy dopadnou jak chcete, záleží jen na tom, jaké zatížení si namodelujete.
Jíní vědci ale tvrdí něco jiného, např zde: https://www.youtube.com/watch?v=aZhAqIzCfCY

Ona totiž každá budova je stavěna s nějakou bezpečností, takže vydrží několikanásobek maximálního namáhání, které může při provozu nastat. To koneckonců potvrzuje i ona zpráva. Pokud bylo skutečně poškozeno 60% sloupů a nedošlo k okamžitému zřícení poškozených pater. Takže prostým selským rozumem. Pokud nosníky dokázaly nést 2násobek zátěže, kterou normálně nesly (hmotnost pater nad nimi), pak je nesmysl, aby několik pater nad místem nárazu mělo dostatečnou energii na destrukci spodních nedotčených pater. Kinetická energie pater nad místem nárazu měla během pár metrů ( výška zborcených poškozených pater) nabrat takových hodnot, které spodní nedotčené nosníky nedokázaly unést, to je nesmysl. Např nosník v půlce budovy nese hmnotnost 50 pater nad ním, je tedy víc zatížen než nosník vrchní a je také větší. Pokud má bezpečnost stejnou jako vrchní nosníky, měl by unést tíhu 100 pater. A tady někdo tvrdí, že kinetická energie těch několika pater nahoře získala na pár metrech takovou energii, že to vyvolalo zatížení odpovídající tíze alespoň 50 pater, která je potřeba na destrukci nosníku. A to už vůbec nemluvím o nosnících v dolní polovině.
Navíc každého musí zarazit rychlost celého děje. Když se podíváte na videa pádu, vidíte, že 110 pater spadlo za cca 10s, téměř rychlostí volného pádu. Co tedy drtilo ocel a beton, když budova padala rychlostí podobnou stavu, kdy jí nic neklade odpor ( tedy když se nosníky záhadně vypaří) , přitom zdrojem této síly musí být stále jenom gravitace.

+1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK