Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Konspirační teorie: Tajemné jedenácté září

| 27. 11. 2014

Na ten den si pamatujeme asi každý. 11. září 2001 narazila dvě dopravní letadla do věží Světového obchodního centra v New Yorku. Trosky ještě nevychladly, ale mnozí už měli svá tušení. Ta se brzy proměnila v jasno – a nejpopulárnější konspirační teorie dneška byla na světě.

Konspirační teorie: Tajemné jedenácté září

Když se zanedlouho ústy svého bosse bin Ládina přihlásila k odpovědnosti organizace al Kájda, nijak to neutišilo první spekulace, že se to nemohlo stát. Určitě ne tak, jak se nám snaží namluvit.

Už šest hodin po pádu dvojčat se na internetu objevila první chatovací místnost, kde se řešilo, že „to vypadalo jako řízená demolice“.

Někteří z nás si asi pamatují, že nedlouho po útoku se v titulcích na CNN proběhla zpráva, že americké zpravodajské služby měly signály o plánovaném útoku na území USA a podcenily je. I to vedlo mnohé lidi ke spekulacím, že nešlo o pochybení, ale o úmysl. O úmysl určitých sil v samotných Spojených státech

Pomáhala únoscům saúdská královská rodina?

Určité podstatné nesrovnalosti se objevily ohledně role Saúdské Arábie. Ty ale většina konspiračních teoretiků neřeší. Zřejmě to není tolik zajímavé. Navíc Saúdové nejsou Židi. Finalista Pulitzerovy ceny Anthony Summers a jeho kolega Robbyn Swan v roce 2011 v knize Eleventh Hour tvrdí, že Saúdská královská rodina poskytla materiální a finanční podporu únosců. A zároveň viní Bushovu administrativu, že se snaží tyto skutečnosti zatajit a tím i zakrýt vlastní nekompetenci. Obzvláště vtipné je, že podle autorů jim v této snaze obzvláště pomohli – konspirační teoretici, kteří svými bláboly o řízené demolici, Mossadu a podobně výborně odvedli pozornost od Saúdů.

Hledá se motiv a precedens

Nejčastěji konspirační teoretici vinu za 11. září přisuzují americké vládě, americkým tajným službám, případně některým skupinám v nich. To samo o sobě ale nestačí. Musela k tomu mít temný důvod. Jaké motivy se nejčastěji uvádějí?

Tragická událost 11. září vedla ve Spojených státech amerických k mnoha omezením občanských svobod. Někdy šlo o upřímnou snahu bránit se napadení, jindy o zneužití atmosféry k prosazení věcí, které by za normálních okolností tak jednoduše neprošly. Katastrofa znamenala také vzestup intervencionismu v americké zahraniční politice. Vedle odvety za 11. září v Afghánistánu se projevil i v irácké invazi.

Někteří lidé proto dospěli k závěru, že někdo tak moc toužil po zámince k omezování občanských svobod a nových zahraničních invazích, až se rozhodl jít štěstíčku trochu naproti a zosnoval teroristický útok, při kterém byly zmařeny stovky životů a který šokoval celý svět. A pokud ho přímo nezosnoval, pak alespoň úmyslně nezabránil jeho realizaci, ačkoliv mohl.

A protože motiv samotný by nestačil, konspirační teoretici uvádí i precedens. Upozorňují tajný plán tzv. operace Northwoods z šedesátých let. Zpravodajské služby podle něj měly ve Spojených státech zaranžovat několik teroristických útoků, ze kterých pak měla být obviněna Kuba. Útoky by posloužily jako záminka pro americkou invazi na ostrov. Plán byl zavržen jako nepřijatelný.

Anketa

Udělali si to Američané sami a schválně?

Odfláknuté spiknutí

Otázkou ale je, jaký zájem by USA měly na invazi zrovna do Afghánistánu. Právě tato operace byla totiž jedinou vojenskou intervencí v přímém důsledku teroristických útoků. Jiný případ je Irák a Írán. V USA existovala celá řada osobností a skupin, která dlouhodobě prosazovala vojenský zásah proti těmto dvěma režimům.

Existovaly jisté pokusy navázat americký zásah v Iráku na 11. září, nikdy se ale nepodařilo prokázat spojení mezi iráckým režimem s útokem na Světové obchodní centrum. Je ovšem pravda, že se některým americkým médiím podařilo vytvořit atmosféru, na jejímž základě podstatná část americké veřejnosti věřila v zapojení Saddáma Husajna do příprav 11. září; tato obvinění se ukázala jako nepodložená a nesmyslná.

Pokud by šlo skutečně o spiknutí s cílem odstranit Saddáma, nedali by si spiklenci více záležet na tom, aby ho do teroristického útoku pořádně namočili? V případě Íránu pak nejen že žádné seriózní pokusy o spojení režimu s 11. zářím nejenže neproběhly, ale nikdy se ani nepodařilo prosadit zásah proti ajatolláhy ovládané republice.

Pokud by šlo skutečně o spiknutí s cílem prosadit invaze do Iráku a Íránu, pak bylo pěkně zpackané.

Pokračování příští týden

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Daniel | 30. 11. 2014 00:23

Konspirační teorie typu "udělali si to 11.září sami" mají ve skutečnosti mnohem serióznější roli: vybere se tvrzení, které vypadá absurdně (konspirační teorie), aby se zdiskreditovalo něco jiného a mnohem méně absurdního (konspirační praxe).
Lidi by spíše zajímaly odpovědi na mnohem zajímavější otázky:
1) Proč USA nic nedělají proti tomu, aby ISIS nebyl financován z území jejich spojenců - Saúdské Arábie, Kataru, Bahrajnu?
2) Proč je ISIS zásobován z území člena NATO - Turecka? Proč to NATO trpí? Kdo ISIS takto zásobuje?

+1
+
-

Další příspěvky v diskuzi (18 komentářů)

Jan Daniel | 30. 11. 2014 00:41

Principem vzniku konspirační teorie je rozdíl mezi schopností analyzovat informace ex post a ex ante.
Ex post lze obvykle vždy dohledat důkazy o tom, že byly k dispozici informace, že dojde k útoku v daném čase a na daném místě. Problém je ale v tom, že propojit tyto informace s událostí je možné až ex post, když víme co se stalo. Před útokem, kdy nevíme co se stane, jsou dané informace utopené mezi záplavou jiných informací - odlišných, protichůdných a irelevantních. Tyto jiné informace ex post již nebereme v úvahu, protože víme co se stalo a akcentujeme pouze informace, které se váží k této události. Takto prostě funguje lidský mozek.
Po události je pak každý chytrý jak rádio a tvrdí, že to bylo přece nabíledni.
Američané měli indicie o útoku na Pearl Harbor, stejně jako měli indicie o tom, že Japonci zaútočí na Kalifornii, Austrálii, nebo že nezaútočí vůbec.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 30. 11. 2014 00:23

Konspirační teorie typu "udělali si to 11.září sami" mají ve skutečnosti mnohem serióznější roli: vybere se tvrzení, které vypadá absurdně (konspirační teorie), aby se zdiskreditovalo něco jiného a mnohem méně absurdního (konspirační praxe).
Lidi by spíše zajímaly odpovědi na mnohem zajímavější otázky:
1) Proč USA nic nedělají proti tomu, aby ISIS nebyl financován z území jejich spojenců - Saúdské Arábie, Kataru, Bahrajnu?
2) Proč je ISIS zásobován z území člena NATO - Turecka? Proč to NATO trpí? Kdo ISIS takto zásobuje?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jaroslav Krátký | 28. 11. 2014 15:01

Autor má pravdu, jím uváděné dva důvody lze pohodlně vyvrátit. Jenže existuje jednodušší motivace: postrašit obyvatele, aby souhlasili s vyšší mírou špiclování a omezení osobní svobody. A to se po 11.9. podařilo dokonale, přičemž zákaz volné přepravy pití nebo zouvání se na letištní kontrole považuji za nejméně nebezpečné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Marcel Baláš | 27. 11. 2014 15:53

Doporucuji k precteni cely serial clanku, ktery pred dvema lety vysel na idnes.cz:

http://technet.idnes.cz/11-zari-konspiracni-teorie-wtc-spiknuti-d9j-/tec_technika.aspx?c=A110905_161248_tec_technika_pka

Snazi se tam vysvetlit spoustu nesmyslu, ktere padly i zde.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 27. 11. 2014 16:59
reakce na Marcel Baláš | 27. 11. 2014 15:53

Díky za ten odkaz. V dílu o pádu budov je i odkaz na pád budovy Delft univerzity, který ukazuje kolaps budovy v důsledku požáru. Je tam krásně vidět, jak by to vypadalo, kdyby došlo k pádu skutečně následkem požáru. Přesto, že tady na rozdíl od Dvojčat hoří polovina budovy, i při pádu celé horní půlky nedochází k destrukci spodních pater a budova se neřítí k zemi symetricky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Marcel Baláš | 28. 11. 2014 09:00
reakce na Jiří Suchý | 27. 11. 2014 16:59

Dobrá, jak píšete jinde -- fyzika je fyzika, zkuste tedy pro začátek rozporovat například tuto studii od profesora Bažanta:
http://www.civil.northwestern.edu/people/bazant/PDFs/Backup%20of%20Papers/466.pdf
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 30. 11. 2014 08:56
reakce na Marcel Baláš | 28. 11. 2014 09:00

Hm, to zabere tak třicet vteřin na Googlu, neměl byste tam něco těžšího? :·)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 29. 11. 2014 19:55
reakce na Marcel Baláš | 28. 11. 2014 09:00

Je to zpráva, která je dnes moderní. Na začátku definuje jakési podmínky, kolik sloupů bylo poškozeno, jaké teploty tam byly, tvrdí, že byla poškozena izolace. Možná že to tak bylo, možná ne, ale budíž. Pak vysvětlí fyzikální princip, nic proti tomu. A pak nám tvrdí, že to bylo tak a tak, protože to ukázal numerický model. Tyto modely vždy dopadnou jak chcete, záleží jen na tom, jaké zatížení si namodelujete.
Jíní vědci ale tvrdí něco jiného, např zde: https://www.youtube.com/watch?v=aZhAqIzCfCY

Ona totiž každá budova je stavěna s nějakou bezpečností, takže vydrží několikanásobek maximálního namáhání, které může při provozu nastat. To koneckonců potvrzuje i ona zpráva. Pokud bylo skutečně poškozeno 60% sloupů a nedošlo k okamžitému zřícení poškozených pater. Takže prostým selským rozumem. Pokud nosníky dokázaly nést 2násobek zátěže, kterou normálně nesly (hmotnost pater nad nimi), pak je nesmysl, aby několik pater nad místem nárazu mělo dostatečnou energii na destrukci spodních nedotčených pater. Kinetická energie pater nad místem nárazu měla během pár metrů ( výška zborcených poškozených pater) nabrat takových hodnot, které spodní nedotčené nosníky nedokázaly unést, to je nesmysl. Např nosník v půlce budovy nese hmnotnost 50 pater nad ním, je tedy víc zatížen než nosník vrchní a je také větší. Pokud má bezpečnost stejnou jako vrchní nosníky, měl by unést tíhu 100 pater. A tady někdo tvrdí, že kinetická energie těch několika pater nahoře získala na pár metrech takovou energii, že to vyvolalo zatížení odpovídající tíze alespoň 50 pater, která je potřeba na destrukci nosníku. A to už vůbec nemluvím o nosnících v dolní polovině.
Navíc každého musí zarazit rychlost celého děje. Když se podíváte na videa pádu, vidíte, že 110 pater spadlo za cca 10s, téměř rychlostí volného pádu. Co tedy drtilo ocel a beton, když budova padala rychlostí podobnou stavu, kdy jí nic neklade odpor ( tedy když se nosníky záhadně vypaří) , přitom zdrojem této síly musí být stále jenom gravitace.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 2. 12. 2014 16:59
reakce na Jiří Suchý | 29. 11. 2014 19:55

Použijte jednoduchý princip zvaný occamova břitva, a většina kosnpiračních teorií (včetně té vaší) se rozpadne. Není třeba nic vyvracet.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Marcel Baláš | 2. 12. 2014 13:15
reakce na Jiří Suchý | 29. 11. 2014 19:55

Ta zprava nerika, ze to "bylo tak a tak". Rika jen, ze se to tak mohlo stat. Ze oficialni popis udalosti je mozny.
Vase nasledna interpretace je nesmyslna.
Mimochodem, kde jste vzal tu informaci, ze budovy padaly rychlosti volneho padu? Z jakeho zdroje to mate?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 2. 12. 2014 15:10
reakce na Marcel Baláš | 2. 12. 2014 13:15

Ta interpretace se snaží naznačit, že za nastalých okolností oficiální popis událostí není možný. V čem je nesmyslná, netuším, to jste zapomněl zmínit.
Co se týče rychlosti pádu, zdroj Galileo Galilei, případně fyzika 6. třída. Když pustíte předmět z výšky cca 420 metrů, za jaký čas dopadne na matičku Zemi? Vezměte si některé video na netu a sám si stopněte, jak dlouho to trvalo dvojčatům a to ještě mimoděk drtily železo a beton. Pak ty časy porovnejte. A pak mi vysvětlete jak je to možné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Marcel Baláš | 3. 12. 2014 10:49
reakce na Jiří Suchý | 2. 12. 2014 15:10

Ja tvrdim, ze interpretujete oficialni verzi mylne. Proste ji prisuzujete neco, co tam neni.
K volnemu padu: ok, nasel jsem si video, kde je spocitana doba prvniho padu na cca 15 sekund, a doba druheho padu na cca 22 sekund. Ani jedno z toho neodpovida volnemu padu. Proto se ptam, jaky je Vas zdroj.

https://www.youtube.com/watch?v=qLShZOvxVe4
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Marek Sveceny | 27. 11. 2014 13:00

Na toto tema uz byl napsany miliony stranek, je jen otazka, zda maji nejaky smysl, kdyz media tehdy dokonale vykonala vetsinu „spinave“ prace v teto povedene taskarici a jen se prokazalo, ze hlupe ovce pujdou vzdy opit rohlikem, staci nejaky blabol napsat do novin nebo placnout v TV a nazorovy proud je zcela nenasilne a pritom velmi silne ustanoven, pouzivani ovci proti ovcim je jiz davno moc pekny sport.
Jako byvaly pilot muzu snad rici jen jedine – vetsina lidi se soustredi primarne na WTC. I kdyz je tam spousta otazniku a cela predkladana oficilalni pravda je jeden nesmysl za druhym, tak WTC ignoruji.
Me staci pouze fotka Pentagonu ca minutu po zasahu, kde je v budove dirka asi 10x15 metru a pod tim velky napis ze prave sem vlitnul B767. I male dite ve skolce si musi v ten okamzik potukat na hlavu, protoze dane letadlo by u takto konstrukcne postavene budovy nadelalo skodu radove jinou, a jeho zbytku by si pak vsimla i slepa babicka.
Komedye s polem v Pensylvanii je jeste pikantnenjsi, tam se dane letado v tom malem cernem flicku na zemi pro jistotu ztratilo cele. Kdo nekdy videl desitky fotek jinych realynch obdobnych havarii letadel s narazem do zeme, muze si poklepat na hlavu podruhe.
A to je tak vse vazeni, ja jsem naopak za zari 2001 velmi rad, otevrelo mi oci velice siroce a cim vetsi titulek v novinach, tim s vetsim klidem jej zdela ignoruji a pobavene pozoruji to umely divadlo...
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Novák | 27. 11. 2014 12:38

Tak copak ty dvě dvojčata, ale ten pentagon, tam toho taky dost nesedí. Na celé věci je zvláštní hlavně ta impozantnost. Kdyby někdo unesl jedno letadlo a sestřeli jednu věž, tak už by to byl obrovský úspěch terorismu. Ale obě dvě a ještě pentagon? Vůbec se mi nechce věřit, že by o tom tajné služby nic netušily a že by si to teroristi takhe naplánovaly. Třeba až padne dolar, tak se dovíme co se vlastně stalo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Suchý | 27. 11. 2014 12:13

Fyzika je fyzika, až ta oficiální teorie vysvětlí následující otázky, začnu jí věřit.

1. Jak dvě letadla dokázala zničit 3 budovy?
2. Budovy stály dlouhá léta bez problémů, byly tedy staticky v pořádku, navíc za ty roky nikdo nedokázal, že by byly chybně projektovány. Jak tedy mohly spadnout rychlostí volného pádu?

Když něco padá rychlostí volného pádu, klade tomu něčemu odpor pouze vzduch. Jak mohla horní část budovy padat takto rychle, když pod ní byla nedotčená většina budovy? Kam se vypařily tuny ocelových nosníků, ze kterých je postavena?
3. Co zapříčinilo roztavení ocelových nosníků na tekutý kov? To dokáže buď chemická reakce nebo dlouhodobý zdroj tepla o teplotách pár tisíc °C. Při nárazu teoreticky mohlo palivo tuto teplotu vytvořit, ale jen na pár vteřin, to je roztavit nemohlo, následný požár už takovou teplotu neměl. I kdyby ano, postihlo by to pár postižených pater a možná některá patra nad nimi. Co způsobilo roztavení nosníku ve většině budovy pod místem nárazu?
4. Porušení budovy nárazem letadlo bylo jistě asymetrické, kolaps budovy ukázkově symetrický. Jak je to možné?
5. Co způsobilo pád budovy č.7, když v ní hořelo pár pater a požár evidentně neměl teplotu potřebnou na roztavení nosníků? Přesto spadla opět rychlostí volného pádu.
6. Kde se v prachu vzaly zbytky po vojenských výbušninách? To bylo vědecky dokázáno, publikováno a nikdo to nedokázal vědecky zpochybnit, natož vyvrátit.
7. Nikdy v historii se žádná výšková budova nezřítila na následky požáru. A to ty požáry byly významně horší. Došlo k deformacím nosníků, ale nikdy k totálnímu kolapsu v důsledku absolutní ztráty jejich pevnosti. To by celá budova odspoda nahoru musela hořet při teplotě pár tisíc °C. Tady se to stalo hned 3x v jeden den pár minut po sobě. Nikdy předtím a nikdy potom.


Pokud jde o slova bin Ládina, bylo myslím hned několikrát zpochybněno, čí slova to vlastně byla.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 27. 11. 2014 11:53

Vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby Bushova administrativa přinejmenším něco větřila a rozhodla se to ignorovat. Tyto záležitosti vyplouvají na povrch až po nějaké době a nebývá jim věnováno moc prostoru, protože do obyvatelstva byla již nahuštěna oficiální verze. Dnes už víme, že Roosevelt věděl o přímém ohrožení Pearl Harboru a vzhledem k jeho dlouhodobé snaze zatáhnout Ameriku do války to do sebe zapadá. Nezapomínejme, že v čelech států stojí téměř výhradně naprostí psychopati, profesionální lháři a demagogové, bezskrupulózní zločinci, prostě lidský odpad, jenž je schopný pro trochu moci a zmínku o jeho jménu v učebnicích vyvolat válku...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 27. 11. 2014 11:09

- Spiknutí zcela jistě může být zpackané, provádí ho přeci státní zaměstnanci. A historie zachycuje podobných akcí dostatek.

- Cílem nemusel být Irán a Irák - to by předpokládalo snahu o jakousi racionalitu (výhodnost) na straně státu. Ale představitelé státu uvažují zcela jinak. Nenesou žádné náklady svých činu, mají jen výnosy. Takže i malý osobní výnos za ohromné erární náklady může být pro ně zajímavý. Mohou rozjet velmi nákladnou akci (na účet poplatníků) kvůli "drobnosti" - zakázkám pro kamarády ze zbrojních firem, odvedení pozornosti od vnitropolitických a ekonomických problémů, atd...

- Podle mne by člověk ke konspiračním teoriím určitě měl být velmi skeptický a nedůvěřivý.

- Ale úplně stejně nedůvěřivý by měl být i k oficiálním prohlášením politiků

- To, že většina konspiračních teorií jsou nesmyslem ještě neznamená, že jím jsou všechny. Konspirační teoretik by jistě řekl, že většina obíhajících konspiračních teorií jsou záměrnou kouřovou clonou, snahou zakrýt ty skutečné, snahou odvést pozornost.
.
- Mnoho konspiračních teorií v minulosti se ukázalo pravdivých, ale lidi už o nich dnes nemluví, jako o potvrzených konspiračních teoriích (to by si museli připustit, že jim nevěřili a že se mýlili), ale jako o zjevném faktu, jako o "to přece bylo jasný každýmu". Teprve nedávno se potvrdilo, že LIBOR byl cinknutý, Londýnský fix zlata taky, dnes se provalilo, jak manipulovaná je cena Platiny a Palladia a před pár dny se provalilo, že Nizozemsko a Německo měly plány pro opuštění eura - kdo to tvrdil před rokem, byl za učebnicového konspiračního teoretika.

Důležité je udržet si kritické myšlení a vždy se ptát "Cui bono"? Ale při tom tázání se, kdo by z toho měl prospěch je potřeba si uvědomit, že stát/společnost/úřad/strana žádné zájmy, svědomí, inteligenci, motivy nemá - tu mají pouze konkrétní jedinci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Mucha | 27. 11. 2014 10:57

to je na finmagu poprvé, co naprosto nevěřícně hledím na výsledky ankety a nemůžu tomu uvěřit...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Bohumír ŽídekBohumír Žídek
Spolupracuje s Centrem pro studium demokracie a kultury. V létě 2013 pobýval na pozvání Richarda Sulíka v Bratislavě, kde se potkal např. s Matúšem Pošvancem...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!