Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Připoutejte se, váš lowcost do vesmíru startuje!

Pavel Jégl
Pavel Jégl
29. 9. 2014
 5 847

Vesmír už dávno není arénou vyhrazenou pro soupeření velmocí, utkávají se v něm i soukromé firmy. Vychází přitom najevo, že soukromník dokáže na oběžnou dráhu létat levněji než vládní moloch.

Připoutejte se, váš lowcost do vesmíru startuje!

Je to malý krok pro lety na vesmírnou observatoř ISS, ale velký skok v privatizaci letů do vesmíru: Americká vesmírná agentura NASA v září rozhodla, že na oběžnou dráhu budou astronauty dopravovat společnosti Boeing a SpaceX. První firma získá od NASA na vývoj pilotovaných lodí 4,2 miliardy dolarů, druhá 2,6 miliardy.

Nejsou to první investice do projektu. Již dříve na něj dostal Boeing 570 milionů dolarů a SpaceX 515 milionů. Na vesmírnou observatoř by jejich moduly CST-100 a Dragon měly vozit posádky od roku 2017.

Dračí zuby vizionáře Muska

NASA spolupracuje se soukromými firmami od svého založení v roce 1958. Konstrukce raket, modulů, raketoplánů a sond pochází z kanceláří vesmírné agentury. Jejich výrobu však NASA zadávala soukromým firmám, od kterých je kupovala. Hlavním výrobcem Apolla a většiny raketoplánů byl Rockwell International, lunární modul postavila firma Grumman, rakety Saturn zase Boeing.

Prvním objektem na oběžné dráze nejen vyrobeným, ale i zkonstruovaným výlučně privátními společnostmi byl satelit Telstar od AT&T a Bell Telephone Laboratories. Na oběžnou dráhu ho NASA dopravila už v roce 1962.

První privátní raketa na kapalné palivo se však na orbitu dostala až o 46 let později, v roce 2008. Byl to Falcon od SpaceX. Stejné firmě, vedené vizionářem Elonem Muskem, zakladatelem PayPalu a Tesly Motors, patří prvenství v kategorii vesmírných lodí. Koncem roku 2010 do vesmíru nahlédl její Dragon konstruovaný pro dopravu zásob a náhradních dílů na stanici ISS.

Předloni začal tento vesmírný kamion pendlovat mezi floridským mysem Canaveral a mezinárodní stanicí na oběžné dráze. Teď u ní kotví počtvrté a SpaceX už dokončuje pilotovanou verzi své dračí lodi.

Mezitím začala na ISS dopravovat náklady další americká společnost Orbital Sciences.

Skočte si na trampolíně!

Soutěž na dopravu nákladů na oběžnou dráhu v programu Commercial Orbital Transportation Services (COTS) vypsala americká vesmírná agentura v roce 2006. Měla dva vítěze – společnost Orbital Sciences získala kontrakt za 3,5 miliardy dolarů, Space X za 1,6 miliardy.

Poté americká vláda přiměla NASA, aby přenechala soukromníkům také pilotované lety na orbitu a tak si uvolnila kapacity na vývoj raket a lodí pro lety k cizím planetám. Agentura vypracovala program Commercial Crew Development (CCDev) a mezi uchazeči o provoz vesmírných taxíků vybrala Boeing a SpaceX.

Bylo však příliš pozdě na to, aby stihla nahradit raketoplány novými loděmi. Flotila raketoplánů dolétala v roce 2011 a od té doby je NASA při dopravě astronautů na orbitální stanici odkázána na ruské Sojuzy (viz úvodní obrázek: Sojuz míří k ISS [oprava: na úvodním obrázku Sojuz míří ke starému Miru, omlouváme se za zmatení]).

Američané, kteří už před pětačtyřiceti lety dopravili člověka na Měsíc, se ocitli v ponižujícím postavení – bez lodě schopné vynést člověka do vesmíru. Nedávno se jim vysmál ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin. Doporučil NASA, aby k dopravě svých astronautů na oběžnou dráhu použila trampolínu.

Šedostříbrné taxíky značky Sojuz nejsou pro Američany levnou záležitostí. Rusové si za zpáteční letenku na ISS účtují 70 milionů dolarů. Elon Musk tvrdí, že křeslo v jeho Drakovi bude za 20 milionů. A že i tak vydělá.

Musk přitom není závislý na leteckých technologiích NASA. Modul s astronauty vynese na orbitu raketou vlastní konstrukce Falcon. Jak Dragon, tak Falcon vlastní jeho společnost. NASA neplatí SpaceX za její výrobky, ale za služby, tedy přepravu nákladu.

Obdobně s NASA obchoduje firma Orbital Sciences, která k letům na ISS používá privátní raketu Antares a vlastní vesmírnou loď Cygnus.

Má se člověk snažit dobýt vesmír?

Tuláci po hvězdách

Program komerčních letů na oběžnou dráhu zpočátku vyvolával v NASA nedůvěru. Pochybovali o něm jak manažeři, tak astronauti včetně Neila Armstronga, prvního člověka na Měsíci. Soukromníkům dávali šanci nanejvýš na krátké vyhlídkové lety pod oběžnou dráhu.

Dva roky poté, co na ISS přistál první Dragon, se však lety soukromých lodí vynášených soukromými raketami na oběžnou dráhu stávají rutinou. Naplňuje se předpoklad těch, kteří jejich byznys prosadili: soukromníci zvládnou tento úkol levněji.

Náklady na let Dragonu k ISS jsou 54 až 61 milionů dolarů. SpaceX má s NASA zatím kontrakt na 12 letů. Vesmírná agentura za ně zaplatí celkem 1,6 miliardy dolarů. To znamená, že jedna mise (bez započtení dotací na vývoj) ji vyjde na 133 milionů.

Pro srovnání: Náklady na let raketoplánu vyčíslila NASA na 450 milionů dolarů.

Elon Musk přitom slibuje, že výdaje na mise Dragonu srazí o desítky procent. Chystá se opakovaně používat nejen vesmírný modul, ale v budoucnu rovněž oba stupně rakety. „Vysoké náklady letů do vesmíru jsou tím, co nás drží dole na Zemi a brání nám, abychom se stali civilizací cestující po vesmíru a nakonec multiplanetárním druhem,“ tvrdí.

Vládní experti letos vyhodnocovali vývoj rakety Falcon 9, který SpaceX vyšel na 1,7 miliardy dolarů, a porovnávali ho s algoritmem používaným NASA. Zjistili přitom, že kdyby raketu vyvíjela NASA, utratila by za ni čtyři miliardy, tedy téměř trojnásobek.

Kdo váhá, prohrává

Soukromníci-snílci dostávají ve vesmíru čím dál víc šancí. A ukazuje se, že je dokážou využít.

Musk se v Texasu chystá stavět vlastní kosmodrom, rozvíjí byznys s telekomunikačními satelity. Jeho SpaceX má za sebou nejen mise k ISS, ale také pět letů, při kterých raketa Falcon vypustila družice. Nakročila k tomu, aby se stala konkurencí evropské společnosti Arianespace.

Američané mohou jen litovat, že nepodpořili komerční lety na orbitu dřív. Namísto toho, aby investicí do amerických firem vytvářeli doma pracovní příležitosti, dali vydělat Rusům.

Z amerického pohledu to byl ekonomický nesmysl.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
3
+

Sdílejte

Diskutujte (10)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

Elon Muskkosmické letyNASAvesmír
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo