Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Su pragocentrista

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
19. 9. 2014
 17 274

Moraváci můžou Hudečkovi hrozit Věstonickou venuší, ale jiný recept na národní úspěch, než je úspěšná Praha, nemají.

Su pragocentrista

Pokud si prý kdokoliv myslí, že se Česko „může dostat na evropskou úroveň rozvinutím Brna, Ostravy, Břeclavi nebo Krnova, tak je na velkém omylu. Pouze podpora centra, pouze podpora hlavního města a pouze samotná aktivita nás, obyvatel Prahy, může být tím jediným nástrojem pro to, dostat se na evropskou úroveň,“ odstartoval pražský primátor Tomáš Hudeček svou kampaň. Hned dostal přes pusu špalíkem emocionálních argumentů z ČSSD a KDU-ČSL (nejvíc: „bez okolí Břeclavi bychom neměli světoznámou Věstonickou venuši“), a tak se omluvil. Neměl za co.

I když z jeho vět dýchala snaha jedné náplavy zalíbit se jiným náplavám i řepácké snění o „evropské úrovni“ ve stylu Slunce, sena, erotiky („Tři auta tady budou stát, bazén s klimatizací a telefon si necháme zavíst až do maštale!“), nebyly urážlivé. Hudeček přece neříkal, že si Brno nebo Krnov nezaslouží podporu. Jenom to, že je pro úspěch celého Česka nejdůležitější rozvoj centra.

Přestože jsem obecně pro decentralizaci a navíc sám žiju Brno, s Hudečkem projednou souhlasím. Su lokálpatriot, a proto su pragocentrista.

Do dvou hodin v Praze. Zvětšíte klikem
Zdroj: cartoo.dyndns.org

Příští zastávka: Pardubice u Prahy

Nejdřív si upravíme měřítka: kdybychom celé Česko považovali za jednu metropolitní oblast, byla by počtem obyvatel pořád až pětadvacátá na světě. Pokud ve světě vznikají kompaktní dvacetimilionová střediska byznysu, kultury a vzdělanosti, je na místě otázka, jestli je v desetimilionovém Česku dost lidského a jiného kapitálu na to, aby podobných středisek mohlo utáhnout několik, navíc hned vedle sebe. Z půlky státu se i přes jeho tragickou infrastrukturu dostanete do Prahy za dvě hodiny autem (viz obrázek vpravo) a z nevzdálenějšího krajského města za tři a čtvrt hodiny vlakem, čímž se výrazně lišíme od roztahaných severských zemí, dávaných za vzor decentralizace. Plzeň, Ústí, Pardubice: to všechno jsou v globálních měřítkách předměstí „Greater Prague Area“.

Mám za to, že v žádném oboru nemá Česko takovou rezervu, aby utáhlo několik stotisícových planetek na úkor jedné hvězdy v centru. Hodnota sítě strmě roste s počtem připojených bodů, a to je první důvod, proč jsem pragocentrista. Netvrdím, že regionální univerzity nebo centra vývoje nemají výsledky: jen věřím, že kdyby lidé v nich působící měli víc možností spolupracovat na jednom místě se špičkou z ostatních regionů, byly by ty výsledky často ještě lepší. Míň předních vědců nebo inovátorů by sice zůstalo třeba v Olomouci, ale taky by jich míň odešlo z Česka do zahraničí.

Nejdůležitější šalina: Rychlodráha na Ruzyň

Za druhé, Praha a její infrastruktura jsou tak trochu nás všech. Rychlodráha na letiště Václava Havla nebude výmysl pro Pražáky, kteří už nevědí, co by, ale úleva pro každého v Česku, kdo létá. Prostor před Wilsonovým nádražím není jen pražská ostuda, ale první dojem, který si udělají z celé České republiky tisíce návštěvníků každý den.

Jarek Nohavica si v písničce Ladovská zima dělá legraci z Pražáků vykulených ze čtyř centimetrů sněhu napadených u Muzea — jenomže magistrálou tudy projede možná srovnatelné množství mimopražských jako místních. Taky proto neskuhrám na pragocentrismus médií, která se věnují rozvoji Prahy nebo dopravě v ní, ani si nepřipadám ošizený, když Praha zas něco má a my ne: často je to ještě víc pro nás z lontu [brněnsky z venkova, pozn. red.].

A co vlastně kraje?

Rozvíjet lidi, města napojit

Nevolám po konci přerozdělování. Jen by se mi líbil jiný model, než jaký tlačí jihomoravský hejtman Michal Hašek a další Hudečkovi kritici. Regiony bychom měli namísto placebo rozvoje napojit: Čechy na Prahu, jižní Moravu na Vídeň a severní na dvoumilionový Hornoslezský metropolitní svazek.

Pokud část Brna volá po stadionu pro 30 tisíc lidí, pak by bylo možná chytřejší dokončit dálnici na Vídeň než privatizovat zisky a socializovat ztráty v PPP projektu vlastního „stadecu“. Ke Generali Areně je to jen 130 kilometrů, za hodinu a čtvrt po koncertu U2 už by šlo machrovat ve Starobrněnské pivnici. A pokud ve Středočeském kraji ještě dožívá nápad Davida Ratha na založení Královské univerzity, pak by snad místo budování mladoboleslavské fakulty sociálních věd vyšlo levněji přispívat místním na autobus do Prahy.

To napojení je prospěšné oboustranně: kdyby z Liberce do Prahy nejezdily vlaky dvě a půl až čtyři hodiny, ale jednu hodinu jako ze stejně vzdálených Pardubic, mohl by se zvýšit počet těch, kteří pracují v Praze, ale žijí v Liberci – a živí Liberec.

Pokud by Česko ušetřilo za projekty, které mají pomoci krajům (nebo spíš krajským městům) na oko se vyrovnat Praze, mohlo by o to víc investovat do lidí. Problém mnoha lidí z Bíliny nebo Krnova není to, že by měli univerzitu nebo podnikatelský inkubátor daleko fyzicky, ale že je mají daleko společensky. Nevidím argumenty, proč by každé krajské město mělo mít svou vysokou školu, zato vidím spoustu důvodů, proč by i nejposlednější základní škola u hranic měla mít skvělé učitele a individuální přístup k žákům.

Na něco takového ale vydělají jen elitní hlavy pracující poblíž dalších elitních hlav, ne akvapark postavený v polích proto, aby „byl rozvoj“ a „lidi neodcházeli“. Na kvalitní život pro celé Česko dovede vydělat jen silná Praha, ne okolí Břeclavi. Nemusí to tak být navěky, ale pokud se moravští politici brání Věstonickou venuší a Cyrilem a Metodějem, asi u toho ještě nějakou dobu zůstane.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (15)

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Související témata

českoinfrastrukturakrajeprahapředvolební kampaňregionytomáš hudečekuniverzity
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo