Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Domácí porody: ODS natrhla hráz vlastním principům, Šichtařová statistice

| 5. 9. 2014

Při obhajobě „přirozených“ porodů není zapotřebí překrucovat statistiky. Stačí ODS připomenout její vlastní argumenty proti regulacím nebo to, že mlčela u rušení porodnic.

Domácí porody: ODS natrhla hráz vlastním principům, Šichtařová statistice

Podobně jako se alkoholici ráno napravují tím, co je večer rozbilo, ODS láká ztracené liberální voliče na to, čím je odehnala: na další omezení. Poslanec Bohuslav Svoboda navrhl postavit mimo zákon de facto všechny domácí porody, de iure jen ty bez účasti lékaře s chirurgickým vybavením. Populární ekonomka Markéta Šichtařová ho za to utřela prohlášením, že „přirozený, nemedicínský porod, bez ohledu na místo jeho uskutečnění, je nepatrně statisticky výhodnější pro zdraví matky i dítěte.“ Její článek si vysloužil čtyři tisíce lajků, částečně proto, že Svobodův návrh skutečně je střelený, částečně proto, že Šichtařová rádobyodborně (ekonomka přece musí číslům rozumět!) obhajuje nebezpečnou pověru, že vám doktoři spíš ublíží, než pomůžou. Důkaz jí pro to ale chybí.

NESPOLÉHEJTE NA NÁHODU!

Čím později si sjednáte životní pojištění, tím více zaplatíte. V tom lepším případě…

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Moudrodilkovská demagogie: co statistiky říkají doopravdy

První signál lajdácké nebo dokonce úmyslně zkreslující práce se statistikami a studiemi bývá, že autor nebo autorka neodkazuje na zdroje svých informací. Zatímco „studii kanadských zdravotníků a lékařů z roku 2009 z provincie Britská Kolumbie“ jde dohledat, „poslední dostupná metaanalýza z Cochranovy databáze na téma přirozených (domácích) porodů z roku 2008“ už ne. Analýza vydaná v roce 2008 a upravená v roce 2009 srovnává jen výsledky péče porodních asistentek a péči lékařů, ale výslovně zmiňuje, že žádná zahrnutá studie nepopisuje jediný domácí porod (s. 16). Jiná analýza z Cochranovy databáze z roku 2012 skutečně zmiňuje i studii zkoumající domácí porody, ale na bezvýznamném vzorku jedenácti žen.

Z kanadské studie i obou metaanalýz skutečně vychází, že pokud důkladně vyšetřená zdravá žena rodí pod dohledem vzdělané porodní asistentky důkladně vyšetřené zdravé dítě, komplikací bývá méně než u kontrolní skupiny rozené lékařem. A to dokonce v případech, kdy ženy s asistentkou rodily mimo porodnici.

Šichtařová z toho všeobecně vyvozuje, že je „statisticky doloženo, že medicínský, tedy ‚pokrokový‘ porod, vede k většímu množství poranění a srovnatelné perinatální úmrtnosti než porod přirozený, tedy ‚nepokrokový‘.“

Druhý signál šejdířství: když někdo vidí jasnou příčinnou souvislost tam, kde žádná být nemusí. Statistiky totiž nijak nedokazují, že medicínský porod přímo vede k většímu množství poranění. Může to být i naopak: kdo rodí snáz, rodí doma, kdo hůř, rodí v nemocnici.

Zmíněná kanadská studie dostala do kolíbky jedno důležité, i když přirozené, pochopitelné a omluvitelné zkreslení: není randomizovaná. Účastnice si místo porodu nevybraly losem, ale podle vlastních preferencí. To, že si ženy samy rozhodly, kde budou rodit, pak pochopitelně ovlivňuje výsledky. Můžeme předpokládat, že porodnici častěji volily ty prvorodičky, které měly v rodině těžké porody, a ty druhorodičky, které už zažily komplikace s prvním dítětem. A také že do ní asi častěji šly ženy vystrašené, nesebevědomé a neurotické, které rodí hůř, a pak hlavně ty s přístupem „nějak to ze mě vytáhněte“. Naopak můžeme předpokládat, že domácí prostředí zvolily spíš ty ženy, které měly důvod čekat, že porodí „za hrnek kafe“, a které měly aktivnější, „vědomější“ přístup ke svému tělu a mateřství, a tedy rodící ve větší pohodě a snáz. Jasnou hranici mezi příčinami a následky vidí jen Šichtařová, protože ji vidět chce.

Jak lhát se statistikou

„Jeden lékařský časopis poukázal s velkými obavami na zvýšený výskyt rakoviny u lidí, kteří pijí mléko. Ukázalo se, že se rakovina vyskytuje stále častěji v Nové Anglii, v Minnesotě, ve Winsconsinu a ve Švýcarsku, kde se vyrábí a konzumuje mnoho mléka, zatímco na Cejlonu, kde je mléko vzácné, zůstává výskyt rakoviny řídký.“

Recenze českého překladu klasického dílka Darella Huffa Jak lhát se statistikou

Metaanalýza z let 2008–2009 zmiňuje jedenáct randomizovaných studií, ale přesto Šichtařovou nijak nepodporuje. Za prvé, analýza výslovně uvádí, že ani jedna ze studií nezkoumá domácí porody. Popisují jen rozdíly mezi porody, které v porodních domech a porodnicích vedly asistentky, a těmi, které vedli lékaři. Za druhé, jen v části experimentů musely ženy potvrdit účast před tím, než si vylosovaly způsob porodu, s čímž navíc souhlasila maximálně pětina oslovených rodiček (s. 12). To je další zkreslení, kvůli kterému prostě nemůžeme říct, že by medicínský porod vedl k většímu množství poranění než nepokrokový. Aspoň ne z těchto statistik.

Metanalýza z roku 2012 zmiňuje jedinou studii srovnávající dvě náhodně určené skupiny žen: šest jich rodilo doma, pět v porodnici. Autoři metaanalýzy sami uvádějí, že bychom pro jasné závěry potřebovali vzorky stovek, nebo ještě lépe tisíců rodiček. Ale shánějte účastnice, které na takovou loterii kývnou.

Ještě připomeňme, že kanadská data jsou deset až čtrnáct let stará a zmíněný ojedinělý randomizovaný pokus se uskutečnil v roce 1996. Medicína se ale vyvíjí, a dá se předjímat, že pod tlakem podobných studií a doporučení se za víc než dekádu „zpřirozeněly“ i porody v porodnicích: ve zmíněné Kanadě například od roku 1997 do roku 2008 ubylo nástřihů hráze o 60 procent.

Ačkoliv o sobě Šichtařová tvrdí, že podporuje „jedinou věc: svobodné šíření informací“, místo samotných informací šíří jen svůj názor na ně. Straší ženy porodnicemi a doktory. Bez důkazů haní práci všech porodníků, i těch, kteří se snaží dělat svou práci dobře, šetrně, citlivě. Takhle nepřesvědčují ekonomky, takhle přesvědčují moudrodilky. Šichtařová tím škodí rodičkám nadvakrát. Jednak jim zatajuje informace potřebné pro zodpovědné rozhodnutí, jako že 13 procent kanadských prvorodiček, které si naplánovaly porod doma, nakonec rodilo císařským řezem. Jednak obří popularita jejího článku v důležité debatě znevažuje všechny, pro které klystýr není forma pozdravu.

Anketa

Co si myslíte o domácích porodech?

ODS si nevidí do zákazů

Šichtařová tímhle nešťastným, kontraproduktivním způsobem bohužel hájí zrovna přesvědčení, které je ohromně sympatické a které paradoxně kdysi měla ODS aspoň naoko za své. Tedy že nejlepší rozhodnutí dělávají ti, kteří mají svou kůži ve hře, v tomto případě matky. A že stát by takové lidi měl v jejich volbách podporovat, ne s nimi bojovat. Zákaz domácích porodů znamená přesun části rodiček do porodnic, ale zároveň části do šedé zóny, už bez „oficiálních“ asistentek a s důvodem rozmyslet si přivolání sanitky, když přijdou komplikace. Právě proto si myslím, že je návrh střelený, přestože bych nikdy nikomu domácí porod nedoporučil: na rozdíl od Šichtařové si totiž myslím, že nebezpečný je.

Svoboda jako navrhovatel zákona musí co nejpřesvědčivěji vyložit, jak moc jsou domácí porody zdravých matek pod dohledem vzdělaných asistentek časté, jak jsou nebezpečné, a co nejlíp uklidnit nás, kteří se bojíme, že totální zákaz přinese víc tragédií než současný stav. Což ostatně samotná ODS chce skoro pokaždé, když v opozici protestuje proti regulacím, které navrhuje ČSSD. A že Svoboda podle Echo24 posílá ženy rodit do porodních domů, to je trochu chucpe: v Česku totiž nefungují, ačkoliv jim mohl dát zelenou třeba už ministr za ODS Tomáš Julínek, ale neudělal to.

Z čísel samozřejmě kvůli té proklaté randomizaci nemusíme nikdy přesně a definitivně dozvědět, jak velké riziko porod s asistentkou přináší. Dávají ale tušit, že masakry neviňátek, kterými se zaklínají odpůrci asistentek, se spíš nedějí, než dějí. Navíc si na riziko porodů bez lékaře a na argument i kdyby jen jediným zachráněným dětským životem mohla ODS vzpomenout dřív. Třeba když její koaliční kolegové rušili porodnice.

Rodina kalkulaček

Rodičovské počty

Výběr z kalkulaček na Peníze.cz:
spočítejte si, jestli máte nárok na porodné, jaká vám náleží mateřská, jak vysoký měsíčně může být váš rodičovský příspěvek, kolik dostanete na přídavcích na děti (nebo že nedostanete nic), případně kolik vám dají na ošetřovném, pokud budete muset zůstat doma s nemocným dítkem.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

Mario Vápeník | 6. 9. 2014 09:34

Obávám se, že toto je téma, které studie a statistiky nevyřeší. Je to téma s výrazným lidským a etickým rozměrem. První roli v něm musí hrát zodpovědnost, informovanost, svobodná vůle matky. Je to téma lidské individuality, které stojí nade vší odborností a všemi různě podepřenými názory. Doktoři by měli být korektní, vstřícní, ale ne se pasovat na nejvyšší bohy, což se bohužel stává.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Marek | 5. 9. 2014 13:54

Tohle patří spíše do okurkové sezony. Pokud se k tomu vyjadřuje žena, která rodila jak doma, tak v nemocnici, tudíž může srovnávat, případně lékař, který zná obě varianty, tak budiž.
Ale že si autor potřeboval kopnout do ODS, tak si mohl najít lepší téma ......
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Markéta Pavlíková | 5. 9. 2014 11:33

Váš rozbor uváděných studií je poměrně přesný, s jednou podstatnou výjimkou: studie Janssen et al. z Britské Kolumbie sice není randomizovaná (to z etického hlediska nejde a porodnictví není jediný obor, kde taková možnost není vhodná a přesto vznikají kvalitní studie), nicméně používá "druhý nejlepší postup", a sice velmi důkladné párování ("matching") s ohledem a velké množství faktorů - kromě věku, vzdělání, parity také na některé aspoekty zdravotního stavu a také na sociální status. Kromě toho efektivně eliminuje vliv (ne)kvality instituce tím, že ženy rodící v porodnicích vybírala pouze z těch, kam docházejí se svými klientkami i porodní asistentky (mají tam tzv. "hospital privilegies"). Mimochodem, P. Janssen má nyní v tisku studii, která porovnává i finanční náklady na těhotenství, porod a péči o dítě do 1 roku věku pro analyzované tři skupiny (ženy plánovaně rodící s PA doma, plánovaně rodící se stejnými PA v nemocnici a a ženy rodící plánovaně s lékaři ve stejných nemocnicích). Měla by vyjít někdy do konce roku a i zde jsou přesvědčivé rozdíly včetně oněch nákladů na ženu i na narozené dítě, které podporují kontinuální péči porodních asistentek.

Máte pravdu, že uváděná metaanalýza nezkoumá místo porodu, ale způsob péče. Porod mimo zdravotnické zařížení totiž nestojí jako samostatná kategorie, ale je součástí nabídky kontinuální péče porodních asistentek. Praxe je v různých zemích různá, ideální na naše podmínky vidím právě tu kanadskou, která vznikla před dvaceti lety na zelené louze z podobných výchozích podmínek jako nyní u nás. V současnosti využívá ročně kontinuální péči PA zhruba 5-8% rodiček v BC, z toho přibližně třetina se rozhodne porodit doma a dvě třetiny jdou se svojí porodní asistentkou po porodnice, kde ona plně ve své odpovědnosti a samostatnosti porodu asistuje. K tomu, aby si udržela samostatnou licenci, musí dokonce (kromě dalších podmínek) ročně asistovat u nejméně 50 porodů, z toho nejméně u 5 doma a u 5 v porodnici. Tímto si udržuje kvalifikaci pro komplexnist své primární péče.

Ohledně randomizovaných studií zabývajících se péči porodních asistentek jsou velmi pozoruhodné výsledky australského M@NGO trial, ve kterém žena po infromovaném souhlasu po 1. trimestru těhotenství dostala buď jednu porodní asistentku, která ji provázela celé těhotenství, porod (na klinice) a šestinedělí, nebo chodila do poradny k náhodnému zdravotníku a stejně tak měla prostě danou "směnu" u porodu. Závěry (v přípravě k publikaci, znám z konference) jsou velmi podobné Cochrane metaanalýze - ženy v kontinuální péči měly, ačkoli rodily ve stejném zařízení, méně poranění, méně intervencí, lepší zdravotní stav a jejich děti rovněž, také byly déle kojeny. Studie je velmi zajímavá i proto, že ženy nebyly klasifikovány dle rizika (výběr se uskutečnil opravdu časně v těhotenství) a přiřazení bylo náhodné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Markéta Pavlíková | 5. 9. 2014 11:57
reakce na Markéta Pavlíková | 5. 9. 2014 11:33

Poslední doplnění (škoda, že nelze editovat).

V Austrálii proběhla ještě jedna randomizovaná studie stejného typu jako M@NGO, jménem COSMOS, která na rozdíl do prve jmenované našla i statisticky významné snížení počtu císařských řezů a epidurální analgesie a episiotomií, a také snížené přijímání novorozenců na jednotku intenzivní péče, pokud byly ženy v kontinuální péči porodní asistentky. Bude zajímavé, pokud půjdou tyto dvě studie metodicky spojit do metaanalýzy.

Ráda bych ještě poznamenala na okraj počtu císařských řezů u prvorodiček, které plánují mimoklinický porod, že v péči lékařů, jak je vidět z vámi odkazované tabulky, je toto číslo téměř 22%.

Počet episiotomií v České republice je okolo 50% všech žen, které vaginálně porodí. Medicína se sice vyvíjí, ale v ČR zjevně v tomto ohledu zaspala - v tabulce z kanadské studie bylo nastřiženo pouze 17% žen, které vaginálně porodily s lékaři, což je číslo už alespoň trochu blízké skandinávským zemím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 5. 9. 2014 12:56
reakce na Markéta Pavlíková | 5. 9. 2014 11:57

Pořád se snažíte najít nějaké "důkazy", že porody doma jsou "dobré", ale jediné, co tu uvádíte je tvrzení, že kontinuální péče porodní asistentky je lepší. Panebože - tohle snad nikdy nikdo nerozporoval!
Btw, pro mně za mně ať si každý rodí, kde chce, ale ta rizika jsou neoddiskutovatelná (švagrová před třemi měsíci naštěstí rodila ve špitále, jinak tu taky nemusela být - první porod a naprosto bezproblémové těhotenství!)...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Markéta Pavlíková | 6. 9. 2014 00:14
reakce na Pat Bateman | 5. 9. 2014 12:56

Budete se možná divit, ale přínosnost kontinuální péče porodní asistentky velmi urputně rozporují čeští gynekologové (a zejména ambulantní - není divu, máme nejvíce gynekologů na 100000 žen v reprodukčním věku ze všech zemí OECD, spolu se Slovenskem a Řeckem) a dlouhodobě se jejímu zařazení do systému péče brání.

Rizika jsou skutečně neoddiskutovatelná - ženy, které se rozhodly rodit v porodnici, jsou skutečně zachraňovány výrazně častěji než ženy podobného věku, zdraví i postavení, které se rozhodly rodit mimo zdravotnické zařízení. Pěkně to ilustruje například tabulka, na kterou pan Kašpárek odkazuje pod odkazem o počtu císařských řezů u žen, které plánovaly porod doma (bez ohledu na to, zda tam skutečně porodily).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Markéta Pavlíková | 5. 9. 2014 17:57
reakce na Pat Bateman | 5. 9. 2014 12:56

Budete se divit - výhodnost kontinuální péče porodní asistentky rozporují gynekologové (aby, ne vzhledem k tomu, že ČR má nejvyšší počet gynekologů na 100000 žen ze všech zemí OECD, spolu se Slovenskem a Řeckem) a dlouhodobě se brání jejímu zařazení do systému.

Mimoklinické porody jsou pak jednou z částí tohoto typu péče.

Rizika jsou skutečně neoddiskutovatelná - ženy, které se rozhodly rodit v porodnici, jsou skutečně zachraňovány výrazně častěji než ženy podobného věku, zdraví i postavení, které se rozhodly rodit mimo zdravotnické zařízení. Pěkně to ilustruje například tabulka, na kterou pan Kašpárek odkazuje pod odkazem o počtu císařských řezů u žen, které plánovaly porod doma (bez ohledu na to, zda tam skutečně porodily).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 8. 9. 2014 08:43
reakce na Markéta Pavlíková | 5. 9. 2014 17:57

Ta tabulka opět ukazuje něco naprosto jiného, než tvrdíte. Podíl císařů je ovlivněn mnoha faktory, nejen "kvalitou péče". Do císaře jsou všechna riziková těhotenství, všechny problematické porody, všechny "hysterky, které si nechtějí zničit tělo", všechny příbuzné gynekologů (ty nikdo nechce rodit...) atp.
Nějaké další "argumenty"?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Markéta Pavlíková | 8. 9. 2014 12:19
reakce na Pat Bateman | 8. 9. 2014 08:43

V uvedené studii, do které patří ona tabulka, byly sledovány pouze ženy s nízkým rizikem (temínová gravidita, prezentace hlavičkou, jednočetné těhotenství, absence závažných diagnóz, diabetu atd. A to jak pro porod s porodní asitentkou, tak pro srovnání s výsledky porodů v nemocnici. Srovnání je tedy metodicky naprosto v pořádku, eliminuje maximum možných ovlivňujících faktorů a odráží, do té míry, do které to lze, způsob péče.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Markéta Pavlíková | 5. 9. 2014 11:37
reakce na Markéta Pavlíková | 5. 9. 2014 11:33

Doplňuji po dohledání, že závěry M@ANGO Trial vyšly v loňském roce v The Lancet: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24050808 a text lze najít i ke stažení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!