Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Uli Hoeneß litoval málo

Lukáš Hoder
Lukáš Hoder
2. 9. 2014
 5 058

Když fotbalová legenda obléká tepláky, není to nic divného, asi se chystá na vzpomínkový či charitativní match. Když šla ale nedávno do tepláků legenda německého fotbalu Uli Hoeneß, vzbudilo to rozruch. Prezident Bayernu a někdejší reprezentační forvard v létě nastoupil do vězení za daňový únik, vzdor tomu, že se snažil „projevit účinnou lítost“. Měl by v Česku lepší šance?

Uli Hoeneß litoval málo

Uli Hoeneß, prezident mnichovského velkoklubu a majitel továrny na uzeniny, nastoupil trest za to, že před berními úředníky zatajil a na svůj švýcarský účet „odklonil“ víc než 28 milionů eur (tři čtvrtě miliardy korun). Pokusil se sice před soudcem využít zákonné klauzule o „účinné lítosti“, jak se ale ukázalo, byla – vyjádřeno penězi – několikrát méně účinná, než by být měla. V Česku by fotbalový boss zřejmě měl vyšší šance.

Krácení daní je podle německého práva samozřejmě trestný čin, za který můžete dostat pokutu nebo se octnout ve vězení na šest měsíců až deset let. Pokud ale daňový hříšník dlužné daně doplatí dřív, než se na něj upřou oči berních úředníků, může se riziku vězení i finančního postihu vyhnout. Za podmínky úplného a kompletního přiznání a doplacení dlužných daní. Jakákoliv nesrovnalost nebo neúplnost může znamenat, že „dobrovolné přiznání“ nebude uznáno.

Bankovní tajemství slábne

S odlivem zdanitelného kapitálu do daňových rájů a do zemí se silným bankovním tajemstvím soupeří všechny západní země s přebujelou daňovou zátěží. Například Němci před svými berními úřady údajně ukrývají ve švýcarských bankách až 200 miliard eur.

Jenže ani švýcarské bankovní tajemství není, co bývalo. Například spolková země Porýní-Falc loni koupila od neznámých překupníků data o více než deseti tisících německých klientech švýcarských bank, jako je například Credit Suisse. A další německé země se přidaly. Výsledkem byly stovky domovních prohlídek a stovky milionů eur doplacených daní.

Německá federální vláda se situaci pokusila vyřešit komplexně a obdobně jako dřív Velká Británie nebo Rakousko, když vyjednala se Švýcarskem dohodu o daňových únicích. Podle této smlouvy se daňoví hříšníci mohli vyhnout trestu, pokud by zaplatili 20 až 40 procent částky ukryté na svých tajných kontech. V německém parlamentu ale dohodu poslala k ledu opozice.

Horká noc právníků

Na schválení daňové dohody údajně čekal i Uli Hoeneß, který měl u curyšské banky Vontobel na účtu číslo 4028BEA uloženou pěknou řadu milionů eur. Úniky dat ze švýcarských bank Hoeneßovi na klidu nepřidaly, takže když prý jednou večer dostal tip, že se na něj následující den chystá daňová kontrola, jeho právníci údajně dostali za úkol připravit přes noc „dobrovolné“ přiznání, aby se vyhnul vězení.

Můžeme jen spekulovat, jestli šlo o kvapnou a málo platnou práci, nebo úmysl, každopádně nejdříve přiznal a plně doložil patrně jen tři miliony eur. Jenže celková dlužná částka se postupně vyšplhala až na 28 milionů eur. Zemský soud v Mnichově (Landgericht München II) tak nakonec Uliho Hoeneße odsoudil na tři a půl roku nepodmíněně. Proti rozsudku se Hoeneß neodvolal a po shlédnutí vítězného zápasu svého Bayernu s Manchestrem United v Lize mistrů nastoupil do vězení.

Na celém případě není pikantní jen obří daňový únik a politické pozadí s ohledem na veřejné přátelství mezi Hoeneßem a německou kancléřkou Merkelovou, ale třeba i to, že soudce, který nad Hoeneßem vynesl rozsudek, byl jistý Rupert Heindl. Jeho otec Otto Heindl totiž v roce 1985 jakožto žalobce poslal za mříže jiného prezidenta Bayernu Mnichov, Wilhelma Hoffmanna, přezdívaného „šampaňský Willi“. Důvodem nebylo nic jiného než – daňové úniky.

Česko: Víc času litovat

V Česku by měl Uli Hoeneß situaci jednodušší. A nejen on, ale zřejmě i jeho právníci, kteří by na sepsání „dobrovolného“ daňového přiznání měli víc času než jen jednu hektickou noc.

Základ právní úpravy účinné lítosti je v Česku v zásadě stejný jako v Německu. Podle paragrafu 240 trestního zákoníku hrozí daňovým „odklaněčům“ trest odnětí svobody na šest měsíců až deset let. Hříšník může účinně litovat, ale pouze tehdy, pokud nejednal pod vlivem reálné hrozby trestního stíhání, tedy například poté, co byla oficiálně zahájena daňová kontrola. Před zahájením daňové kontroly ale existuje jakási šedá zóna. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR účinně litovat totiž lze i poté, co finanční úřad učiní první poznatek o podezřelé okolnosti, která sice sama o sobě nestačí k závěru, že byl spáchán trestný čin, ale mohla by být podnětem k provedení daňové kontroly. Co to konkrétně znamená?

Když vám finanční úřad zavolá, že u vás provede daňovou kontrolu, domluvíte se na datu a potřebné spolupráci, stále můžete podle dosavadní praxe českých soudů doufat v možnost svých daňových chyb litovat a všechno doplatit. To platí až do okamžiku oficiálního zahájení daňové kontroly. Zato podle čl. 371 německého finančního zákona možnost účinně litovat svých daňových úniků ztrácíte, jakmile vám německý daňový úřad oznámí úmysl provést kontrolu.

České a německé předpisy vlastně nejsou ohledně účinné lítosti a krácení daní tak moc rozdílné. Ďábel se ale, jako obvykle, skrývá v detailech.


Úvodní foto: Uli Hoeneß na tiskové konferenci nedlouho po obvinění z daňových úniků. Zdroj: Isifa

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Lukáš Hoder

Lukáš Hoder

Působí v advokacii, kde se věnuje arbitráži a litigaci. Spoluzaložil Centrum pro lidská práva a demokratizaci, kde se zabývá vztahem základních práv a byznysu a mezinárodním právem. Je autorem knihy Transatlantické... Více

Související témata

bayerncredit suissedaňové přiznánídaňové únikyfotbalšvýcarskoúčinná lítostuli hoeneßvontobel
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo