Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ukrajina: Jako válka o ukrajinský plyn z břidlic to dává smysl

| 21. 8. 2014

Ukrajina, zásadní dovozce ruského zemního plynu, měla vedle zahraničněpolitické nezávislosti nakročeno i k nezávislosti energetické.

Ukrajina: Jako válka o ukrajinský plyn z břidlic to dává smysl

Loni touto dobou se Ukrajina chystala ke dvěma velkým krokům, které měly změnit její novodobou historii. K podepsání asociační dohody s Evropskou unií a také k započetí cesty k energetické nezávislosti na Rusku. Počátkem roku 2013 podepsal totiž tehdejší – a později revolucí na Majdanu svržený – prezident Viktor Janukovyč obří kontrakt s těžařskou společností Shell na průzkum potenciálních ložisek a budoucí těžbu břidličného plynu v hodnotě deset miliard dolarů.

Porevoluční Ukrajina pak na jaře podepsala smlouvu o přidružení k Unii a dala najevo, že si ani v energetických otázkách nenechá od Ruska diktovat. Ukrajina si od břidličného plynu, jehož má podle některých odhadů vůbec největší naleziště v Evropě, a také od těžby v šelfu Černého moře slibovala plnou energetickou nezávislost na Rusku.

Podmořskou těžbu, především kolem Krymu, připravoval hlavně těžařský koncern Exxon, ale do průzkumných prací byly zapojeny i další západní koncerny. Drtivá většina těchto plánů vzala za své připojením Krymu k Rusku. To bez těchto souvislostí mohlo vypadat jen jako prestižní dobrodružství ruského prezidenta Vladimira Putina, bez ekonomické logiky. Snaha ovládnout zásoby zemního plynu kolem Krymu ovšem ekonomický smysl dává, jistě mnohem větší než výnos z krymských hotelů a sanatorií.

Pod podobnou optikou se mění i pohled na konflikt na východě Ukrajiny. Zdejší nevýkonný těžký průmysl a výrazně dotované černouhelné doly nevypadaly na terno, které by Rusku vyvážilo náklady (nejen nutně finanční), které ho ukrajinský konflikt stojí a ztráty způsobené západními sankcemi, jež Moskvu připraví nejmíň o několik procent hrubého domácího produktu a stovky miliard dolarů západního kapitálu odkloněných z ruského trhu.

Proč se tak urputně bojovalo o Slavjansk

Stačí se ale podívat na mapu předpokládaných ložisek břidličného plynu a Vladimir Putin už nepůsobí jako dobrodruh, ale stává se racionálně uvažujícím počtářem.

V okolí stotisícového Slavjansku, kam se na počátku konfliktu stáhly nikoli zřejmě náhodou jednotky proruských separatistů (snad pod vedením ruských důstojníků a agentů), jsou totiž největší naleziště břidličného plynu. Společnost Shell nedaleko Slavjansku nehledíc na urputné boje prováděla až do počátku června průzkum nalezišť – což opět něco napovídá o jejich významu.

Janukovyčova vládní garnitura odhadovala, že jen na východní Ukrajině by těžba mohla přesáhnout dvacet miliard kubických metrů plynu ročně – to jsou dvě třetiny současného ročního dovozu z Ruska. Dalších deset miliard kubíků by se mohlo ročně vytěžit z nalezišť břidličného plynu na západě Ukrajiny. I podle představ Janukovyčovy vlády měla být Ukrajina do šesti let na Rusku energeticky nezávislá a mohla by dokonce možná i část svého zemního plynu vyvážet.

Pro ruský Gazprom by to znamenalo obrovskou ztrátu. Jednak by v Ukrajině Gazprom ztratil jednoho ze svých dosud vůbec největších odběratelů a současně by úspěšný příklad Ukrajiny a její těžby břidličného plynu mohl rozhoupat i další dosud váhající evropské země. Ve většině Evropské unie se totiž ruské plynařské lobby, která našla spojence v mnohých ekologických organizacích, rozvoji těžby břidličného plynu daří bránit. Na Ukrajině ale reálně hrozilo, že se těžba ve velkém měřítku v dohledné době rozjede.

Putinovo Rusko v ohrožení

Břidličná energetická revoluce, která už nyní snižuje ceny energetických surovin na světovém trhu, může být pro Rusko a jeho ekonomiku mnohem bolestivější ranou než všechny dosavadní unijní a americké sankce. Bez příjmů z ropy a plynu, které by se alespoň blížily současné úrovni, by ruský stát během několika let zbankrotoval a Rusko, jehož ekonomika je na vývozu energetických surovin postavená, by se zhroutilo. Putin si to možná všechno dobře spočítal. A došel k závěru, že pokud chce on a jeho režim politicky přežít, musí ovládnout Ukrajinu nebo její hlavní zásoby energetických surovin. Je dost dobře možné, že biliony kubíků zásob zemního plynu na východní Ukrajině byly v jeho uvažování důležitější, než deset milionů tamních Rusů. To, co vypadá jako občanská válka, třeba není nic jiného, než rusko-ukrajinská válka o klíčové zásoby zemního plynu.

Autor je redaktor MF Dnes 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (18 komentářů)

Zavacky | 22. 8. 2014 16:17

Pán Palata.
Už som sa nezdržal. Buďte tej lásky a nájdite si zmysel života. Ak nič nezaberie, môžete požiadať s.Štěpána o povestnú lopatu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 21. 8. 2014 12:00

Kadet Palata opět splnil hlavní body zadání:
1) Na Ukrajině není občanská válka, ale Ukrajina vede válku s Ruskem. Na Ukrajině vlastně ani není opozice, protože všichni milují vládnoucí kleptooligarchii.
2) Každý, kdo má pochybnosti o břidličném plynu, je agentem Kremlu a Gazpromu.
Mimoděk nám ale Palata také potvrdil, proč je válku na Donbase třeba vést tak, aby se stal neobyvatelným – aby byl připraven na frakování.
To je náš Palata. Pro zemní plyn je ochoten schvalovat i upálení 50 lidí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Suchý | 21. 8. 2014 11:03

Které země jsou vyspělejší? Ty, které suroviny vyváží, nebo ty, které je dováží? Ukazuje se, že vlastnictví surovin ( především těch energetických ) funguje podobně jako dotace. Místo toho, aby to stimulovalo růst ekonomiky, tak to vede k většímu flákání, zpátečnictví, mrzačení volného trhu. Které zemi to přinoslo štěstí a prosperitu? Představa, že těžba vyřeší problémy Ukrajiny a obyčejných Ukrajinců je hodně zcestná. Těžbu budou stejně provádět zahraniční společnosti a případný zisk poteče mimo Ukrajinu.
Těžba z břidlic je velká bublina, po velkém boomu v Americe, se ukazuje, jak problematický tento způsob těžby je. V některých Amerických státech už fracking zakázali, ale na Ukrajině, kde o nějakém právním prostředí nemůže být řeč, asi žádné protesty slyšet nebude a zainteresovaní olygarchové a těžařské firmy si přijdou na své. Země v Jižní Americe, Africe, Asii by mohly vyprávět. Je otázka, jak skutečně velké ony zásoby jsou a jak nákladná by byla jejich těžba. Realita je ale taková, že Ukrajina měla plyn levný a přesto neplatila. Až bude těžit vlastní suroviny, také nebude platit západním korporacím, které budou těžbu provádět? Rusové přijdou o jednoho černého odběratele a způsobí to jejich bankrot? Obávám se, že nadšená slova o ruském bankrotu vyžadují od jedince určitý stav mysli, na který se asi v dohledné době nedostanu. U Palaty mě to nepřekvapuje, o jeho zdravem rozumu pochybuji od doby, co nazval masakr v Oděse "grilovačkou".

Když může spekulovat pan Palata, zaspekuluji si také. Kontrakty na těžbu byly podepsány, pak došlo k převratu a východní regiony začali protestovat a začali mluvit o samostatnosti. Tím by všechny kontrakty padly. Možná proto nikoho nezajímaly demokratické principy a prakticky okamžitě byla na ty drzé separatisty poslána armáda. "Společnost Shell nedaleko Slavjansku nehledíc na urputné boje prováděla až do počátku června průzkum nalezišť – což opět něco napovídá o jejich významu" - stateční ropáci vrtali dokud mohli. Evidentně ale příliš brzy.
To co má vypadat jako rusko-ukrajinská válka, třeba není nic jiného, než další brutální útok těžařských firem na cizí suroviny a místní obyvatelstvo je tak říkajíc na obtíž. Ne že by to třeba v Iráku bylo jinak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Karel Dvořák | 22. 8. 2014 20:51
reakce na Jiří Suchý | 21. 8. 2014 11:03

Nemely nahodou ty zle tezarske firmy kontrakt v kapse? Podepsany s Janukovycem. Proc by ho mely chtit odstranit. Ja bych mu za to koupil i dalsi zlatou zachodovou misu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 23. 8. 2014 19:27
reakce na Karel Dvořák | 22. 8. 2014 20:51

Kdo chtěl odstranit Janukoviče a proč, to je věc úplně jiná, o tom nebyla řeč.
Byla řeč o důvodech, proč byla tak rychle na východ poslána armáda a proč nikdo nechtěl slyšet ani slovo o referendech o sebeurčení, která by přece v takových situacích měla být základním kamenem budoucího uspořádání. Tedy pokud uznáváme základní lidská práva.

Možná tu zlatou záchodovou mísu koupili Jaceňukovi, který má podobnou vilku kousek vedle.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 21. 8. 2014 20:27
reakce na Jiří Suchý | 21. 8. 2014 11:03

No jo, ti imperiálisti, ti mohou fakt za všechno, i za zemětřesení na Islandu. A to jejich zahnívání ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 22. 8. 2014 08:11
reakce na Josef Fraj | 21. 8. 2014 20:27

Kdyby tam začali frakovat, tak by bylo možné, že můžou i za zamětřesení...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 24. 8. 2014 08:20
reakce na Jiří Suchý | 22. 8. 2014 08:11

Až začne na Ukrajině frakovat Putin, tak to bude určitě z vašeho pohledu v pořádku. Už se těším, jak to budete obhajovat :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 25. 8. 2014 18:41
reakce na Josef Fraj | 24. 8. 2014 08:20

Nemám nic proti frakování, pokud s tím souhlasí místní obyvatelstvo, pokud mají veškeré informace, aby se mohli rozhodnout, pokud je to provedeno alespoň trochu s ohledem na životní prostředí a pokud z toho ten region má nějaký reálný podíl na zisku. Pokud je to splněno, je mi jedno, který imperialista tu těžbu provede. Pokud o těžbě rozhodne pár mocipánů, kteří dostanou zlaté toaletní mísy, těžba zničí životní prostředí na kilometry daleko a zist odteče pryč, tak mi to vadí, ať je imperialista odkud chce.
Nejsem ani rusofil ani rusofob, vadí mi, když mi někdo vyloženě lže a myslí si, že jsem takový ťulpas, že na to nepřijdu. A přesně takový dojem mám ze všeho, co se v současnosti na Ukrajině děje. Bohužel je smutné, že cokoliv co dnes člověk řekne proti té "oficiální verzi" je hned automaticky označeno za proruské a nežádoucí, aníž by se nad tím někdo zamyslel.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 23. 8. 2014 10:28
reakce na Jiří Suchý | 22. 8. 2014 08:11

Třeba na jižní Moravě se frakuje už asi padesát let. Že by zemětřesení způsobovali jen imperialističtí frakeři?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 23. 8. 2014 19:02
reakce na pavel kratochvil | 23. 8. 2014 10:28

Pokud vím, tak se na jižní Moravě těží přes sto let konvenční cestou. Hydraulické štěpení, při kterém se do břidličného podloží pumpuje pod tlakem frakovací kapalina složená z vody, písku a chem. chuťovek se nepoužívá. V USA, kde to používají a kde propagátoři tvrdili, že se není čeho bát, zjistili, že skutečně v mnoha případech dochází ke znečištění spodních vod, protože ty chem. látky už nikdo nazpět nedostane. V některých lokalitách došlo i k nárůstu počtu zemětřesení a byla dokázána jasná souvislost s frakováním, protože při štěpení břidlic se může dát do pohybu i okolní podloží. Proto to bylo v některých státech zakázáno. Myslím, že kdyby vám začali frakovat za humny, také by jste z imperialistů ( a´t už to má být kdokoliv) nadšený také nebyl.

Proto ta poznámka o zemětřesení a celkově o nadšení těžby touto metodou...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 24. 8. 2014 20:55
reakce na Jiří Suchý | 23. 8. 2014 19:02

Nemáte pravdu.
Na jižní Moravě se se těží několika konvenčními způsoby, z niž jeden je hydraulické štěpení (nepoužívá se tam ovšem k těžbě břidličného plynu).
Množství vrtů v USA, kde byla prokazatelně kontaminována spodní voda, ať hydraulickou kapalinou nebo unikajícím plynem, je nula. The Environmental Protection Agency, po podrobném zkoumání vrtů v Dimocku v Pensylvánii konstatovala, že nenalezla žádné důkazy kontaminace. Na základě tohoto výzkumu dále konstatovala, že kontaminace spodních vod unikajícím plynem je fyzikálně nepravděpodobná. Celkem bylo v USA podrobně hodnoceno několik desítek tisíc vrtů vrtů.
Ten chemický koktejl ve frakovací kapalině sestává z méně než dvaceti chemikálií. 99,5% je voda a písek, zbytek jsou například: kyselina citrónová, kyselina chlorovodíková (desifekce bazénů), isopropanol (deodoranty), ethylenglykol (rozmrazovač), čištěný petrolej (kosmetika) a další. Všechno jsou to chemikálie, které lze najít v běžné kuchyni, nebo garáži.
Podrobný výzkum zemětřesení způsobených hydraulickým štěpením, zveřejněný Durhamskou universitou ukázal, že hydraulické štěpení nezpůsobuje větší otřesy, než kterékoliv jiné důlní aktivity, stěží zjistitelné jinak, než seismickými přístroji.
Obecně lze konstatovat, že hydraulické štěpení je osvědčená a bezpečná těžební metoda, která se běžně používá v mnoha zemích světa desítky let.
To, v čem je inovativní těžba břidličných plynů je používání vody jako štěpné kapaliny (dříve se používal hustý gel) a velmi přesné horizontální vrtání (to Gazprom zatím neumí). Zjednodušeně: vrtáte tři kilometry dolů, pak odbočíte a vrtáte několik dalších kilometrů vodorovně. Pak použijete konvenční štěpení za pomocí řídké vody. Díky tomu lze z jednoho povrchového vrtu obsáhnout plochu, na kterou by jinak byly potřeba vrtů desítky.
Těžba břidličného plynu rozhodně není bublina. Díky ní mají v USA nejlevnější plyn na světě a téměř nejlevnější elektřinu. Vrací se tam těžký a chemický průmysl a USA se z největšího dovozce plynu stávají vývozcem. Zásoby jsou odhadovány na několik set let.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 25. 8. 2014 09:37
reakce na pavel kratochvil | 24. 8. 2014 20:55

Děkuji za poučení, jestli Vás mohu poprasit, uveďte prosím v jakých lokalitách se u nás hydr. štěpení používá, rád bych si o tom zjistil více informací.

Svého času propagátoři motorismu říkali, že plyn vycházející z výfuku není problém. Směs vody ( životodárná kapalina) a CO2 ( sycení nápojů ). Vše se dá nalakovat na růžovo. Někteří si ale myslí něco jiného. Např.:

"Profesor Cornellovy univerzity Robert W. Howarth, Ph.D. předstoupil před kongresmany se shrnutím dostupné vědecké literatury na toto téma. Zdůraznil, že za celou historii lidstva byla více než polovina veškerého vytěženého plynu z břidlic získána v posledních 3 letech, proto téměř všechen vědecký výzkum, který prošel procesem oponentních posudků (peer-review), je mladší 14 měsíců.

Z dostupné vědecké literatury však vyplývají následující obavy:
Znečištění povrchových vod: těžba břidlicových plynů již způsobila značné znečištění povrchových vod. Látky používané při hydraulickém štěpení, jako formaldehyd, benzen, xylen a monoethanolamin, mají toxické a karcinogenní účinky. Navíc štěpící kapaliny extrahují z břidlic další toxické látky, jako uhlovodíky, těžké kovy a radioaktivní materiály, včetně uranu, thoria a rádia. Některé z těchto materiálů jsou uvolňovány do prostředí při výbuších nebo dalších nehodách. K větší expozici však dochází při likvidaci zpětně vyčerpaných štěpících kapalin. Po prvních několika týdnech štěpení se zpět na povrch dostává přibližně 20% (3.79 milionů litrů) kapalin, se všemi přidanými a vylouhovanými chemickými látkami. Tyto kapaliny byly likvidovány vyléváním do opuštěných vrtů na zemní plyn, jako v Texasu, nebo zpracováním v obyčejných čističkách vody, které však nejsou na tento druh znečištění vybavené a kontaminace se dostávala do řek. V létě 2011 byla likvidace v městských čističkách zakázána, ale alternativní metody likvidace ještě nejsou dostatečně rozvinuty.
Kontaminace podzemních vod: několik studií dokládá kontaminaci studní a podzemních nádrží chemikáliemi z hydraulického štěpení, zejména v Pensylvánii a Kolorádu. Rozsah kontaminace a její mechanismy ještě nebyly dobře prostudovány. Většina vědců, kteří mají přístup k veřejným údajům (mnoho z údajů není veřejně přístupných) se domnívá, že ke kontaminaci dochází selháváním betonování. Nedávno zveřejněný model také ukazuje na pravděpodobnost migrace kontaminovaných štěpících kapalin z hlubin do povrchových zásob pitné vody zlomy a prasklinami. EPA v současné době pracuje na studii, která by měla být zveřejněna v roce 2014. Studie Duke University ukazuje na kontaminaci studní s pitnou vodou. Koncentrace metanu ve vodě jsou často v okruhu 1 kilometru od těžby plynu zvýšené, někdy do té míry, že zde existuje vysoké riziko výbuchu.
Lokální znečištění vzduchu: bylo prokázáno, že nekonvenční těžba plynu způsobuje znečištění vzduchu. Při běžných operacích se uvolňuje do vzduchu benzen a další aromatické uhlovodíky. Státní úřady v Texasu udávají, že koncentrace benzenu ve vzduchu blízko plynových vrtů někdy přesahuje standardy pro akutní toxicitu. V Pensylvánii jsou prozatím koncentrace nižší, zejména kvůli nižší míře těžby. Přesto však zjištěné koncentrace atmosférického benzenu jsou u některých vrtů v Pensylvánii tak vysoké, že při dlouhodobější expozici vzrůstá riziko rakoviny.
Ozon v atmosféře vzniká při reakci organických sloučenin, znečištění a přímého slunečního světla. Odhadem již dnes je míra předčasných úmrtí v USA způsobených ozonem srovnatelná s automobilovými haváriemi (30 000). Nekonvenční těžba plynu hydraulickým štěpením způsobuje znečištěním ozónem kvůli unikání organických sloučenin do vzduchu. Tento problém je významný zejména ve Wyomingu, Utahu a Kolorádu, kde jsou zimní koncentrace ozónu vyšší, než v městě New York.
Metan a změna klimatu: metan je velmi silný skleníkový plyn a většina studií udává, že těžba břidlicového plynu uvolňuje o 40-60 procent víc metanu, než konvenční těžba plynu, která se již dnes v USA podílí na 40 procentech všech metanových emisí. Znečištění je tak srovnatelné s ropou a uhlím.
Znečištění radonem: je známo, že obsah radonu v břidlicovém plynu z formace Marcellus je mnohonásobně vyšší, než v konvenčním zemním plynu. Radon má poločas rozpadu 3.8 dní, proto dostatečně dlouhé skladování může toto riziko snížit."

Nejlevnější plyn mají zatím proto, že je americký trh značně izolovaný a prozatím neexistuje infrastruktura na zkapalnění v takové míře, aby vývoz vymazal převis nabídky plynu po nárůstu těžby touto metodou, těžba zatím probíhá v nejlukrativnějších lokalitách a nejsou v ceně promítnuté náklady na ekologickou likvidaci následků těžby.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 25. 8. 2014 21:01
reakce na Jiří Suchý | 25. 8. 2014 09:37

Byly to například některé vrty v okolí Lanžhotu. Mimochodem, na Moravě se těží z podstatně menší hloubky a jako štěpná kapalina se v šedesátých a sedmdesátých letech (možná i později) používala nafta.
Něco z toho co uvádíte výše, může samozřejmě být problém. Nicméně všechny dosud zjištěné škody na životním prostředí byly způsobeny nedodržením technologických postupů. Na základě toho nelze tvrdit, že se jedná o nebezpečnou technologii. Samozřejmě: Každá technologie má nějaká rizika a dopady na životní prostředí. Těžba břidličných plynů (a ropy) v tomto není vyjímkou. EPA (United States Environmental Protection Agency) tomu věnuje velkou pozornost a zatím neshledala nějaká zvláštní rizika v porovnání s ostatním průmyslem.
Největší problém těžby břidličného plynu nejspíš spočívá v tom, že na to přišli v Americe (tak v tom nejspíš bude nějaká zrada) a navíc by to mohlo znamenat, že se opět odsune na neurčito prý neodvratný a mnohými toužebně očekávaný malthusiánský konec technické civilizace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 21. 8. 2014 08:34

Takže, pane Palato, Putin spunktoval i celý Majdan a svržení prezidenta Janukovyče? Protože jinak by to logikou konsekvencí moc nedávalo smysl. Jako konspirační teorie obzvlášť šílené. Dělá to čest vaší dlouhodobé reputaci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 21. 8. 2014 11:52
reakce na Martin Brezina | 21. 8. 2014 08:34

U Palaty člověk nikdy neví. Možná se ještě dozvíme, že těch 5 miliard dolarů pro majdančíky poskytl Gazprom.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 21. 8. 2014 00:35

Anebo prostě celá ta hra o trůny souvisí s etnickým osídlením a dost nešťastně rozhozenými státními hranicemi...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 21. 8. 2014 12:04
reakce na Tomáš Macháček | 21. 8. 2014 00:35

Tak to dopadá, když jednomu zakomplexovanému pronárodu věnují bolševičtí pohlaváři rozsáhlá území jiných zemí i s miliony obyvatel.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!