Rusko směřuje k ovládnutí Slovenských elektráren

Prodej Slovenských elektráren italské firmě Enel nebyl z nejlepších privatizací druhé vlády Mikuláše Dzurindy. Italové se totiž neukázali být vlastníky, kteří drží dané slovo. Problém nastal, když bylo třeba nahradit dva bloky „nebezpečné“ jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice, uzavřené v souvislosti se vstupem Slovenska do Evropské unie – na základě požadavků Unie a především Rakouska.

Dva nové bloky jaderné elektrárny v Mochovcích se totiž staví velmi pomalu, už nyní má třetí blok oproti plánovanému spuštění dva roky skluz. Premiér Robert Fico to zkoušel po dobrém, po zlém, nic nepomohlo, stavba nabírala zpoždění a většina odborníků pochybuje o tom, zda je reálné spustit dva bloky o výkonu asi 880 MW v letech 2015 a 2016.

Někteří na Slovensku ale už před časem pochybovali o tom, jestli vůbec Italové chtějí Mochovce dostavět. Už proto, že finanční situace samotného Enelu je dost složitá, jeho dluhy přesahují deset miliard eur. „Mám vážné pochybnosti o tom, že třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny budou vůbec uvedeny do provozu,“ uvedl například poslanec Juraj Miškov, bývalý ministr hospodářství, po nedávném setkání výboru parlamentu se šéfy Slovenských elektráren.

Podivný úvěr otevřel Rusům dveře

Teď je už jasné, že Mochovce, jejichž dostavba má stát 3,8 miliardy eur, tedy o miliardu víc, než se původně předpokládalo, Italové nikdy nedostaví. V rámci odbourávání dluhů Enel oficiálně nabídl svůj většinový balík Slovenských elektráren spolu se svými rumunskými akvizicemi ke koupi.

Favorit je přitom předem jasný, mluví se především o ruském koncernu Rostatom, který už dřív projevoval zájem o výstavbu nové jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. O tom, že Rusové se na Slovensko chystají, svědčí zcela nezvyklý úvěr, který v červnu poskytla Slovenským elektrárnám ruská Sberbank. Zarážející byla už jeho výše 870 milionů eur. Slovům šéfa Slovenských elektráren Luky D’Agnese, že úvěr má „podpořit růstové plány v regionu střední Evropy“, nikdo z informovanějších lidí nevěřil.

Přestože to Sberbank oficiálně popírá a vydává termín udělení úvěru za shodu náhod, podle většiny slovenských analytiků má tato půjčka vytvořit co nejlepší podmínky pro Rosatom, případně jiného ruského zájemce o koupi Slovenských elektráren. Slovenská vláda se tváří, že je jí vlastně jedno, kdo firmu, pro Slovensky strategicky významnou, koupí. „Prodej elektráren je věcí většinového vlastníka – italského Enelu,“ říká premiér Robert Fico a dodává, že když to nevadí Enelu, že prodává elektrárny třeba Rusům, nevidí důvod, proč by to mělo vadit jeho vládě.

ČEZ váhá

Slovenská opozice to však hodnotí jinak. V současnosti nejpopulárnější slovenská opoziční strana Sieť neúspěšného prezidentského kandidáta Radoslava Procházky navrhla, aby parlament přijal zákon o ochraně národní bezpečnosti v oblasti zahraničních investic. V reakci na možnost koupi Slovenských elektráren Rostatomem chce dát Procházka vládě šanci, aby mohla zastavit prodej strategických podniků, pokud by to mohlo mít vážné důsledky pro národní bezpečnost. „V případě, že se koncentruje ovládnutí klíčového průmyslu v rukou podniků, jejichž oficiálně deklarovaným cílem je ochrana zájmů jiného státu s velmocenskými ambicemi, tak to pro Slovensko představuje riziko,“ uvedl Procházka.

Veřejnoprávní Slovenský rozhlas však naznačil, že může jít o předem domluvený obchod, totiž že za prodej elektráren do ruských rukou může Slovensko počítat s ruskou slevou na zemní plyn. Snížení ceny plynu (vláda nedávno znovu ovládla dominantní Slovenský plynárenský průmysl) má být jedním z klíčových volebních taháků Ficova Smeru v příštích dvou letech.

Slovensko se už delší dobu vůči Rusku chová po Maďarsku asi nejvstřícněji z nových zemí Evropské unie a jednat o energetice byl nedávno v Moskvě i slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák.

Možná ale ještě raději než Rusům by Slováci elektrárny rádi prodali Čechům. Jenže český ČEZ rozhodně penězi neoplývá a o případnou koupi Slovenských elektráren, z hlediska expanze asi nejlogičtější investici, projevil český polostátní koncern jen velmi vlažný zájem. Důvodem může být i tlak Sobotkovy vlády na odčerpání zisku ČEZ do státního rozpočtu, který firmě komplikuje další investice, doma i v zahraničí.

Autor je redaktor MF Dnes