Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Čest a sláva žoldnéřům!

| 11. 7. 2014

Žold za svoje nasazení dostávali i čeští piloti v RAF. Dělá to z nich snad menší hrdiny?

Čest a sláva žoldnéřům!

Sebevražedný atentátník u základny Bagrám v Afghánistánu ve středu zabil šestnáct lidí, mezi nimi čtyři české vojáky. Největší ztráta armády v novodobé historii kupodivu nikoho nerozdráždila k nesnesitelnému patosu: prezident a premiér promluvili moudře a střízlivě, ve čtvrtek se rozezněly sirény a jede se dál. Neumí se ale všichni chovat dospěle: komentátor a bývalý politik Miroslav Macek nepohrdl příležitostí k „nekorektnímu“ popichování a na svůj blog pár hodin po atentátu den napsal, že „nerozumí tomu, co je hrdinského na tom být žoldákem.“

Předně: rotmistr D. B., četař I. K. a desátníci J. Š. a L. L. nebyli žoldáci, ale žoldnéři – což je ale v podstatě každý profesionální voják, tedy takový, který za svoji práci pobírá služné neboli žold. Skutečný žoldák by neměl problém přeběhnout k Talibanu, kdyby to pro něj začalo být výhodnější než služba v české armádě. Naznačovat o těch čtyřech něco takového, když je ještě ani neposkládali dohromady, je eklhaft.

Anketa

Má česká armáda vysílat vojáky na zahraniční mise?

Profesionální voják prostě bojuje za svou vlast a její spojence a bere za to odměnu. Složenky se samy nezaplatí. Žold přece dostávali i čeští piloti ve službách RAF: dělá to z nich menší hrdiny? Napíše Macek štiplavou glosu o tom, že se z nich nemáme poprdět, protože to byli „žoldáci“, kteří navíc bojovali daleko od „lípy“ a mohli kdykoliv „jít dělat nějakou méně rizikovou práci“? (Hele veliteli, bojuj si s tím Talibanem sám, brácha mě od prvního potřebuje v autodílně — takhle si Macek představuje profesionální armádu?)

Ano, každý musí počítat s nejhorším, ano, součástí odměn je příplatek za riziko, ale to přece z vojáků nedělá mechanické součástky, které se dají jen tak hodit do pytle na odpadky. Nemůžete redukovat člověka na seznam jeho pracovních povinností. Když dohraje orchestr, zatleskáte. Když vám instalatér spraví záchod, poděkujete. Když padnou vojáci, vzdáte jim hold. Brblat, že nic z toho není nutné, protože přece všichni dostali zaplaceno, může jenom jednorozměrný člověk.

Nejvíc mě na tom zaráží, že takové názory nevypouští jankovitý rebel, ale populární mluvčí české konzervativní pravice. Místopředseda vlády z doby, kdy bylo skoro oficiální politikou, že peníze nesmrdí. Najednou je ale ideálem nasazovat život zadarmo, pro Národ a Svobodu samotné. Tedy patrně bojovat s islamismem ve volném čase, po večerech a víkendech. Hodně štěstí s budováním takové armády.

Ano, Afghánci jsou podle dostupných měřítek spokojenější, ano, cítím se bezpečněji

Macek svou glosu později prohloubil dvěma sugestivními řečnickými otázkami, které si zaslouží odpověď.

„Domníváte se, že jsou Afgánci šťastnější a spokojenější než před těmi dvanácti lety?“ — Přiznejme si nejdřív surovou skutečnost, že války se nevedou pro štěstí zúčastněných. Většina obyvatel Norimberka byla v roce 1945 méně šťastná než deset let předtím, těžko to ale Churchillovi vyčítat. Ale pak se podívejme na graf afghánského indexu lidského rozvoje, strmě stoupající po invazi NATO – viz graf:

Počet afghánských dětí ve školách vzrostl od roku 2001 skoro desetkrát, třetina z toho jsou teď dívky, dříve ze školství úplně vyloučené. V zemi klesá novorozenecká úmrtnost a zvyšuje se věk dožití. To všechno můžete označit za propagandu Američanů a jejich spojenců, pak ale prosím zkuste přijít s vlastními odhady. Já prozatím na Mackovu otázku s čistým svědomím odpovídám: ano, Afghánci mají víc důvodů ke spokojenosti než pod Talibanem před dvanácti lety.

A jestli se sám „cítím dnes bezpečněji“? Mnohem bezpečněji než na podzim 2001, děkuji za optání. Dokonce se cítím až příliš bezpečně, ale to už je na jinou debatu o jiných tématech. Macek se ji nejspíš v dobré víře pokoušel odstartovat — jako by se snad už nevedla — jenže horší způsob ani chvíli si vybrat nemohl.

V takovou chvíli se totiž hodí jediné: vzdát čest a slávu D. B., I. K., J. Š. i L. L. Že brali žold, jejich odvahu ani zásluhu nijak nesnižuje. Aspoň nám ta účetní skutečnost připomíná, že daně jdou i na podstatnější věci než rozhledny a akvaparky.


Na úvodní fotografii příslušníci 4. brigády rychlého nasazení, hlídající letiště v Bagrámu letos v květnu. Zdroj Isifa.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (44 komentářů)

Jan Altman | 11. 7. 2014 14:42

Dokud žoldnéře platil panovník ze svého, šlo se s tím ještě jakž takž smířit - i když samozřejmě i zde byly pochyby, zda nějaké zabíjení v nějaké cizí zemi má nějaký smysl a je ospravedlnitelné.

Pokud mi ale někdo sebere peníze a za ně něco takového zaplatí, tak už z principu odmítám zkoumat, jestli tam dotyčný dělá něco pozitivního, přínosného a morálně ospravedlnitelného, protože morálně neospravedlnitelný je už ten fakt, že pro financování jeho činnosti byla spáchána loupež.

Můžeme se utěšovat, že to je stále o něco lepší, než kdyby nás stát donutil narukovat a poslal nás tam nedobrovolně bojovat (navíc zadarmo). Ale jednak odvody stát chystá (a každý nedobrovolný odvedenec dle mne má morální právo otočit mu vnucenou zbraň proti jeho zotročovateli) a jednak menší zlo je stále zlem.

O smyslu a ospravedlnitelnosti války v Iráku, Afghanistánu, Libyi, atd... jistě můžeme diskutovat, ale z té diskuse nijak nemůže vyplynout, že ten, kdo s ní nesouhlasí ji má financovat, nebo do ní může dokonce být poslán.

Ve svobodné společnosti by zájem na obraně vlasti měli především ti, kteří na ni mají vázaný majetek (nemovitosti, dluhopisy, akcie), resp. jejich pojišťovny. V druhé řadě pak ti, kteří jsou na vlast vázání emocionálně či existenčně (neumí cizí jazyk, neumí nic uplatnitelného jinde, ...). Ti, kteří se považují za "světoobčany", dovedou si představit tu hrůzu žití jinde (Kalifornie, Nový Zéland, Španělsko, ...) a majetek nemají úzce navázán na jednu konkrétní zemi, ti tu motivaci zkrátka takovou nemají. A těžko je k něčemu nutit - akorát pak odejdou do Monaka z Kvitovou, z armády dezertují, atd... Opravdu, soudruzi, nemá to cenu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Bohumil Pešek | 11. 7. 2014 16:49
reakce na Jan Altman | 11. 7. 2014 14:42

Jinymi slovy, budete utikat dokud bude kam? menit jednu "vlast" za druhou, podle toho kde se zrovna nevalci? chvilinku parazitovat na spolecnosti, kterou vybudovali ti, kteri se mene citili svetoobcany a tak investovali cas, praci a penize do mista, kde vy chcete zit? Do te doby nez se vyskytnou vazne problemy?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 7. 2014 17:20
reakce na Bohumil Pešek | 11. 7. 2014 16:49

http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2014071201
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 7. 2014 17:39
reakce na Bohumil Pešek | 11. 7. 2014 16:49

Plus mi ukažte, kdy nás stát či armáda naposledy nějak reálně ubránila.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 7. 2014 17:37
reakce na Bohumil Pešek | 11. 7. 2014 16:49

Já jsem neřekl, že na okolí svého bydliště nemám vazbu, že zde nemám vázaný majetek, přátele, známé, rodinu.

Na druhou stranu zkrátka odmítám být kolečko či šroubek v jakémsi obludném mechanismu, na který nemám prakticky žádný vliv. A také odmítám existenci práva na cizí život a majetek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radek Zelený | 11. 7. 2014 12:39

Zmíním něco co tu ještě myslím v komentářích nezaznělo, ale považuji to za důležité. Naše válka to v Afghanistánu není, o tom není sporu, nicméně jsme členy NATO a z toho plynou nějaké povinnosti. I když je to jen okrajové zapojení v tomto konfliktu, ale jako gesto nebo signál spojencům "jsme s vámi" je důležité a možná i vyžadované. Očekáváme ochranu a angažování spojenců při napadení naší země a gesto účasti je proto důležité. V tomto kontextu si troufám říct, že srovnání s letci RAF za války je na místě, i když to nevypadá tak hezky, jako když se bojuje proti "našemu" nepříteli. Prostě bráníme svou zemi skrz spojenectví a očekáváme, že v případě potřeby přijdou na pomoc naši spojenci, i když se jich konflikt nebude přímo týkat.
Jiná věc je angažování konkrétních vojáků. V této rovině souhlasím s kritiky přetřásání smrti čtyř vojáků v Afghanistánu. V mém okolí je taky dost profesionálních vojáků, kteří si zahraniční mise představují jako jednoduchý prostředek vydělat balík peněz. Rizika jsou a každý si je musí uvědomit... Ať všichni mrtví odpočívají v pokoji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Macháček | 11. 7. 2014 16:05
reakce na Radek Zelený | 11. 7. 2014 12:39

Proto jsem i proti členství v NATO. Je to jako s velkými státy. Jejich vedení má velkou moc a ještě větší choutky. Téměř vždy to je morální spodina společnosti (viz Hayek - proč se ti nejhorší dostávají na vrchol), zkoušející, co všechno si může dovolit. Mám výhrady k celému tomu konceptu ,,kolektivní obrany", která logicky vyústí v "kolektivní útok" (navíc v součtu s přesvědčením, že demokracie se musí šířit i mečem a ohněm). Takováto "snaha o mír" působí nekonečnou válku, protože bude vždy někdo s jiným názorem. Navíc z každé akce, kdy dojde k zlikvidování nějakého "zlého hocha", se vyrojí deset dalších, kterým nějaký dron vybombardoval svatbu a zabil polovinu příbuzných. Zdůvodnění terorostických útoků v Madridu a Londýně? Vojenská přítomnost v Iráku a Afghánistánu. 11. září? Vojenská přítomnost "nevěřících" na muslimské posvátné půdě v SA. Těžko v takovéto situaci mluvit o nějaké obraně. Kdyby mi soused vykopl dveře, střílel do věcí atd. s odůvodněním, že se "brání proti mé agresi", tak bych ho s chutí nakopal do....No ale to už trochu odbočuju. Pokud někoho doopravdy trápí obrana, tak navrhuju decentralizaci a privatizaci. Dokud bude mít nějaký dacan bandu maníků na povel a daňové soumary, kteří vše zacvakají, tak holt bude mít cukání je využít. Zato ohrožovat vlastní život a majetek taková sranda není a každý si dvakrát rozmyslí než zaútočí. - aneb proč si, proboha, i většina liberálů myslí, že socialismus v obraně povede k jiným výsledkům než socialismus v pečení chleba?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Pozner | 11. 7. 2014 10:57

Tak snad i krněnskému intelektuálovi by mohl být jasný rozdíl v motivaci letce RAF a našimi afghánskými hrdiny.
A teď mě napadá hrozně nekorektní myšlenka. Ti afghánci ze svého hlediska bojují proti okupantům (=našim hrdinům) a ti naši letci z RAF bojovali zrovna tak proti okupantům jejich země. A nenazývali je náhodou Němci teroristy, když zlovolně odstřelili chudáka soudruha protektora?
Jestli ti letci nebyli mimořádně blbě zvolený argument...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Suchý | 11. 7. 2014 10:44

To srovnání s RAF kulhá na obě nohy. Československo i přímo budoucí čeští piloti v RAF byli napadeni německou armádou a bojovali za osvobození v době, kdy většina národa kolaborovala nebo přinejmenším seděla na zadku a doufala, že se to nějak vyřeší a bude zase dobře. Afghanistán nám nic neudělal, tak co tam děláme? Udajně tam bojujeme proti terorismu, ale o jakém terorismu mluvíme? O 11/9 ? Dnes existuje nespočet vědeckých tvrzení o tom, že ani jedna ze třech budou 11/9 nemohla spadnout v důsledku nárazu letadla a tudíž, že to celé byla jen záminka, aby NATO mohlo do Afghanistánu vlítnout. Potom jsou i naši vojáci okupanti a místní budou proti nim bojovat. Stejně jako čeští piloti v RAF bojovali proti německé armádě v době, kdy si kolaborující část národa brala od vojáků Wehrmachtu čokoládu. Společnost v Afghanistánu je taková jaká je, protože tam žijí lidé, kteří tam žijí. Pokud jim něco nevyhovuje, musí to změnit sami. Zásah zvenčí a změna režimu nic nevyřeší, pokud nemá masovou podporu populace a to nemá.
Těch vojáků je mi líto, škoda 4 možná brzy 5 mladých lidí, kteří zemřeli zbytečně, stejně jako statisíce lidí v Iráku. Pokud tam byli proto, že věřili, že tím slouží vlasti, národu, pro naši bezpečnost, pak si zaslouží všechny pocty, i když se obávám, že podlehli jen iluzi. Pokud tam byli proto, že složenky se musí plati, pak to byli okupanti a musel bych souhlasit s Mackem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 11. 7. 2014 10:59
reakce na Jiří Suchý | 11. 7. 2014 10:44

Vědecké tvrzení? To je jako postavili znovu a "odexperimentovali to"?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 11. 7. 2014 11:22
reakce na Jan Pozner | 11. 7. 2014 10:59

Nemuseli je znovu stavět, stačí analýza pádu. Není možné, aby požár v pár horních patrech způsobil kolaps, který jsme viděli. Obě dvojčata a budova č.7 padaly volným pádem, tzn. dokonce zrychlovali směrem k zemi. To se stane jen tehdy, pokud vrchní části při pádu nic nebrání, tzn. musí se vypařit tuny ocelových nosníků ve spodních patrech a to bez výbušnin nejde. Navíc by to zřícení nemohlo proběhnout symetricky, když porušení jistě symetrické nebylo. Budova č.7, která prakticky nebyla letadlem poškozena, jenom hořelo pár pater, nemůže bez výbušnin spadnou volným pádem. Nikdy předtím se výšková budova nezřítila, protože ji drží nosníky, mimochodem dimenzované i na náraz letadla, které se při požáru nevypaří, při opravdu velkých požárech se maximálně zkroutí. To jsou vědecké závěry, navíc podložené rozbory prachu, ve kterých se zbytky výbušnin našly. Je to sice neuvěřitelné, aly fyzika je fyzika.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 14. 7. 2014 09:54
reakce na Jiří Suchý | 11. 7. 2014 11:22

Pche, nemůže spadnout. Viděl jsem dokument z testu pevnosti železobetonových konstrukcí při požáru z nějakého výzkumného ústavu a byl tam krásný záběr, jak technik vysvětloval, že tyto teploty musí konstrukce v pohodě vydržet, a ono jim to v pozadí spadlo. Na konci chlapci přiznali, že zjistili, že ví prd o chování materiálů při vysokém teplotním zatížení jdou zase znovu počítat. Takže to dle mého názoru mohlo spadnout úplně v pohodě...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 15. 7. 2014 10:51
reakce na Pat Bateman | 14. 7. 2014 09:54

Teoreticky to spadnout může, ale na symetricky a ne rychlostí volného pádu. Může se zřítit několik pater zasažených vysokou teplotou, ale ne celá budova. Logicky hmotnost těch několika pater nad místem nárazu letadla nemá dostatečnou energii na destrukci většiny budovy pod místem nárazu. Většiny pater dole se požár vůbec nedotknul. Navíc spousta lidí si myslí, že po nárazu byly v postižených patrech extrémně vysoké teploty. Není to pravda, na záběrech je vidět, jak většina leteckého paliva shořela během pár vteřin mimo budovu a pak už šel z budou černý dým, tzn. docházelo už k nedokonalému hoření a tudíž i teploty byly nižší. Vybavení výškových budov podléhá přísným protipožárním předpisům, materíály jsou vybírány takové, aby hořely obtížně atd.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 24. 7. 2014 10:36
reakce na Jiří Suchý | 15. 7. 2014 10:51

Musím říci, že konspirátoři mne pořád nepřestávají udivovat. Vy nevíte, jakou ta budova měla konstrukci, v jaké byla stavu, jaké materiály byly v budově uskladněny, nakolik nebyla poškozena stářím či chybami ve výstavbě, jak moc velké rezervy v pevnosti projektanti a stavitelé nechali, nejste odborník ve statice, neznáte chování nosných konstrukcí budovy při vysokých teplotách Nezná vlastně nikdo), netušíte, co všechno tam hořelo, ale jste si jistý, že to není možné, vršek budovy nemá dostatečnou energii (cha, už jenom z logické úvahy to ke zbourání té budovy stačí s mnohonásobnou rezervou), hořel tam studený oheň a budovy jsou postaveny tak pevně, že proti tomu je protiatomový kryt vlastně chýše ...
Věřte si čemu chcete, ale tahle KT mi přijde naprosto nedůvěryhodná...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 11. 7. 2014 10:29

Činnost letců v RAF je běžnému člověku zcela srozumitelná, zatímco činnost našich vojáků v Afghánistánu nikoliv. Těžko si představit, jakým způsobem tam bojovali a padli za vlast. Ve světle současných reálií jejich smrt vypadá na dokonale zbytečně zmařené mladé životy. Američané se odtamtud budou stahovat. Taliban, který již dnes údajně kontroluje 70% území, jej pravděpodobně ovládne. Osevní plochy opiové máku v zemi vzrostly o 80% (odtud možná pramení spokojenost Afghánců). Na rozdíl od Kašpárka si myslím, že tuhle válku jsme prohráli, stejně jako druhou invazi do Iráku. O tom, že nás Afghánistán nějak přímo ohrožuje, nemůže být ani řeč.
U.S. Department of State ani nemá Taliban na seznamu teroristických organizací (patrně počítají s tím, že v budoucnu bude jejich partnerem). Za teroristickou organizaci ho oficiálně označuje (světe, div se) pouze Rusko, které je nyní vyhlášeno za našeho studeného nepřítele. Takže naše vojáky vlastně ani nezabili oficiální teroristi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Hampl | 11. 7. 2014 10:00

Hezký a vyvážený text. Děkuju!

Druhá věc je, zda se má Česká republika dlouhodobě angažovat v Afgánistánu. Můj názor je, že nikoliv. Ale to by chtělo delší diskuzi o cílech politiky, bezpečnostních rizicích, porovnávání alternativ atd. Nedá se to vyřešit prostoduchou aplikací ideové nálepky - levicové ani pravicové. A už vůbec to nesmí být spojováno a pliváním na naše padlé.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 11. 7. 2014 08:46

Na komentářích, které se zde v diskuzi objevují, se dokonale ukazuje omezenost a nepraktičnost ekonomismu. Z hlediska vedení války je uvažování v kategoriích zisku a ztráty naprosto sebevražedné. V Evropě už skoro 70 let nebyla pořádná válka. Když se člověk celý život nesetká s nějakým nebezpečím, dostane celkem pochopitelně pocit, že to nebezpečí neexistuje, nebo že se ho netýká. Je to samozřejmě hloupost, ale na hlouposti jsou založeny celé byznysy a celé politické ideologie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 11. 7. 2014 10:49
reakce na Martin Brezina | 11. 7. 2014 08:46

V dobách, kdy se o vedení války uvažovalo v kategoriích zisku a ztráty, byly války velmi levné a omezené. Vojenští velitelé byli soukromí podnikatelé a vojáci a zbraně byli jejich aktiva, do kterých investovali vlastní peníze. Velmi opatrně tedy rozvažovali jak s nimi naloží a válku vedli velmi šetrně.
Poté, co nastoupila institucionalizovaná všeobecná branná povinnost nařízená státem (masově za Francouzské revoluce) se vojenské konflikty zvrhly v totální válku, kde životy vojáků nic neznamenaly a náklady na válku byly "other people's money". Proti apokalypsám 20.století, které byly provozovány bez ohledu na zisk a ztrátu, byly dynastické války 18.století kavalírskými kratochvílemi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 11. 7. 2014 11:04
reakce na Jan Daniel | 11. 7. 2014 10:49

Na našem území byla branná povinnost zavedena v roce 1781, tedy ještě před francouzskou revolucí. Netýkala se jen lepších vrstev.
A holt, když to zavedou v jedné zemi, musí i druhá, protože jinak by se té první těžko bránila. Čili, jednostranný návrat do vašich kavalírských dob je utopie. Ony ty doby byly "kavalírské" taky proto, protože obecná chudina byla vzhledem ke svému špatnému fyzickému a mentálnímu stavu k válečným akcím nepoužitelná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 11. 7. 2014 11:53
reakce na Martin Brezina | 11. 7. 2014 11:04

Rakousko zavedlo brannou povinnost, ale neaplikovalo ji v masovém měřítku. Armáda čítající tři čtvrtě milionu vojáků byla až vymožeností revoluční Francie.
Návrat do kavalírských dob je utopie díky přebujelé moci státu. Když si panovník musel na válku půjčit, byla válka úplně jiná disciplína, než když silný stát prohlásí, že vlast vovinuly ňáký mraky a nachází se ve smrtelném nebezpečí, a pod trestem smrti zmobilizuje všechny materiální a lidské zdroje. War made states and states make war.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 11. 7. 2014 09:09
reakce na Martin Brezina | 11. 7. 2014 08:46

Mám pocit, že pořád v ekonomii hledáte něco, čím není. Podobně jako jiní to hledají v penězích ("peníze jsou zdrojem všeho zla"). Ekonomie je o měření hodnot. Subjektivita, obtížná měřitelnost, neustálý vývoj, nekonečno proměnných - to vše měření komplikuje a limituje závěry, které může ekonom učinit. Neznamená to ale, že se měření má vzdát nebo že je něco neměřitelné, případně, že měřitel je vůl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 11. 7. 2014 09:13
reakce na Jan Krejčí | 11. 7. 2014 09:09

Pokud jste skutečně přesvědčen, že se hodnoty dají na úrovni celé společnosti měřit, tak jste - omlouvám se, nemyslím to zle - vůl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 11. 7. 2014 11:28
reakce na Martin Brezina | 11. 7. 2014 09:13

Pokud Vy NEjste přesvědčen, že se hodnoty dají na úrovni celé společnosti měřit, nechápu naprostou většinu Vašich příspěvků k různým článkům na tomto serveru...
Já jsem přesvědčen, že se hodnoty nedají měřit nejen na úrovni celé společnosti (a tedy že nikdo nemůže říct co je "pro společnost lepší"), ale že se to nedá měřit ani na úrovni menších celků - a že o tom, jaké hodnoty jsou lepší a horší si může rozhodovat vždy jen a pouze každý jedinec sám, a dokonce že se takové porovnání hodnot u každého jedince mění s časem. No a z tohoto přesvědčení jsem se dostal k libertariánství... Ovšem jak jste se z Vašeho (zde deklarovaného) přesvědčení že se hodnoty na úrovni společnosti měřit nedají k většině Vašich výroků, to mi opravdu hlava nebere...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 11. 7. 2014 12:23
reakce na Petr Bárta | 11. 7. 2014 11:28

Z toho, že se hodnoty nedají společensky měřit nijak logicky neplyne, že nelze v rámci společnosti o něčem rozhodovat. Zvláště pokud je to nezbytné, což třeba v případě obrany je.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 11. 7. 2014 12:55
reakce na Martin Brezina | 11. 7. 2014 12:23

Pokud nejste schopen měřit tak obecně těžko můžete něco efektivně regulovat - což je podle mého názoru to, co se vám pan Bárta snažil naznačit, neboť podle většině vašich příspěvků pod články na tomto serveru jste přesvědčen že víte lépe než ostatní co je pro ně dobré.

Pakliže jste si vědom že všechno měřit nelze (což v posledním příspěvku naznačujete) tak jsou vaše názory iracionální, protože se řídí jen vaší intuicí, kterou se snažíte vnutit jiným lidem bez ohledu na závěry jejich vlastního měření/intuice.

Co se týče vaší poslední věty - jste si jistý že naše účast na válce v Afgánistánu je nezbytná pro naši obranu? Před čím se tou účastí na útoku na cizí stát s populací 30 milionů lidí a svržením jejich vlády vlastně bráníme? Před skupinou několika stovek extrémistů? Před lidmi co na svém vlastním území každý den modlí k východu? Nebo snad před makovými poli?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 12. 7. 2014 08:13
reakce na Martin Vytiska | 11. 7. 2014 12:55

Jste si jist, že máte informace o válce v Afghánistánu aspoň na úrovni absolventa základní školy?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 11. 7. 2014 08:58
reakce na Martin Brezina | 11. 7. 2014 08:46

Pane Brezina, opět jste ty komentáře nepochopil. Ani jeden z dosavadních komentářů neřešil zda se válka "vyplatí" ani její ekonomiku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 11. 7. 2014 08:49
reakce na Martin Brezina | 11. 7. 2014 08:46

Jedna poznámka: všimněte si, prosím, že ve svém příspěvku se nevyjadřuju ke konkrétní kauze afghánské mise a jejího smyslu. Na to mám k celé věci málo nestranných informací. Můj příspěvek je zaměřen pouze na ekonomistickou argumentaci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 11. 7. 2014 09:02
reakce na Martin Brezina | 11. 7. 2014 08:49

Kterou "ekonomistickou argumentaci"? Můžete prosím citovat z komentářů, kteří účastníci diskuze a čím podle vás řeší ekonomickou stránku války jako takové? Ani jeden z komentářů nic takového neobsahuje.

P.S. co je to prosím vůbec ta "ekonomistika"? To je nějaké nové náboženství?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 11. 7. 2014 09:08
reakce na Martin Vytiska | 11. 7. 2014 09:02

"...co je to prosím vůbec ta "ekonomistika"? To je nějaké nové náboženství?"

No, to jste vystihl docela přesně. I když to není "ekonomistika", ale ekonomismus. Je to prostě úhel pohledu, který složitou realitu zplošťuje na ekonomické motivy. A projevuje se například tak, že v případě smrti vojáka ve službě to někdo začne přirovnávat k nešťastné náhodě na stavbě nebo bude meditovat nad srovnatelností rizika v boji a v podnikání.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 11. 7. 2014 09:44
reakce na Martin Brezina | 11. 7. 2014 09:08

Ani jeden z vámi uvedených "motivů" neřeší ekonomiku:

1.) Svým komentářem jsem chtěl poukázat na to, že ti vojáci jsou vyznamenáváni v podstatě jen za to, že stáli ve špatnou dobu na špatném místě. Neudělali nic skutečně hrdinského (jako např. pokus pod palbou dostat zraněné kamarády do bezpečí, nebo postavit se monohonásobné přesile). Zahynuli při vykonávání svého povolání, které si dobrovolně zvolili a snažil jsem se ilustrovat, že za podobným způsobem zemře při výkonu rizikového zaměstnání mnohem víc lidí, jen je za to nikdo neoslavuje. Naznačil jsem že si myslím že ta válka není spravedlivá a tak ani ti vojáci tam nemají co dělat => jejich smrt byla zbytečná - ve skutečnosti nebránili ničí svobodu. Ten kontext je důležitý - stáli spíš na straně agresorů a pokud by zahynuli v nevyhnutelném konfliktu pak by to bylo něco jiného. Neřešil jsem tedy žádnou ekonomiku, ale spíš fakt, že zatímco smrt jedněch co šli dobrovolně do pochybné války je brána jako národní tragédie a jako významější než smrt jiných bezejmených lidí.

2.) Srovnání rizika v boji vs. podnikání z komentáře Jana Krejčího jste vytrhl z kontextu ... ti vojáci byli profesionálové a svou cestu si zvolili sami a dobrovolně. O co jde snad lépe pochopíte, pokud se na ty vojáky podíváte jako by to byli příslušníci francouzské cizinecké legie - jsou to profesionální vojáci, kteří za úplatu nasazují krk v jakémkoliv konfliktu ať už je nebo není spravedlivý. Nikdo je nenutí aby se stali vojáky - je to jejich dobrovolné rozhodnutí a např. podnikatel který se pustí do velkého rizika není o nic menší hrdina nebo blázen než ti vojáci. Jiná situace by byla, pokud by ti vojáci bránili skutečnou svobodu z přesvědčení.

Váš problém je, že přes patos nejste schopen vidět jádro děje. Vnímáte stereotyp smrti vojáka jako nějakou národní tragedii, ale už nejste schopen rozlišit kontext. V tomto ohledu je vaše nekritické zbožťování smrti vojáka pokrytecké.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Najman | 11. 7. 2014 11:20
reakce na Martin Vytiska | 11. 7. 2014 09:44

Na Finmagu se mi líbí, jak často se dočtu, že někdo přesně vyjádří můj názor a navíc ho formuluje mnohem lepé, než bych to z patra uměl já. :-)
Díky Martine V., přesně tak to je!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Robinson Roup | 11. 7. 2014 08:23

Dobrý článek. Jen bych řekl že je tam chyba: "Naznačovat něco o těch čtyřech něco takového"
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 11. 7. 2014 11:45
reakce na Jiří Robinson Roup | 11. 7. 2014 08:23

Díky, hnedka jsme opravili.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 11. 7. 2014 08:20

1) Riziko zabití/zranění nepokrývá příplatek za riziko, ale téměř celý plat. Jaká je hodnota práce vojáka očištěná o riziko můžeme vidět na mzdách hlídačů v supermarketech.

2) Podobné odměny za riziko bere např. jednatel firmy - za riziko trestního postihu v případě porušení zákona - často velmi snadno přehlédnutelného, nebo majitel firmy - za riziko ztráty počáteční investice. Budeme snad jmenovat hrdinou každého jednatele, který skončí u soudu nikoli vlastní vinou? Nebo každého zkrachovalého podnikatele? Jediný rozdíl vidím v tom, že voják poslouchá rozkazy, tzn. nemůže 100% rozhodnout o své okamžité úrovni rizika. Z tohoto pohledu mi chybí diskuze o tom, proč museli zemřít kvůli "rozdávání pastelek". Dlouhodobě ovšem o svém riziku rozhodl - vstupem do armády, případně konkrétní jednotky a dobrovolnou a horentně zaplacenou účastí na zahraniční misi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Vytiska | 11. 7. 2014 07:56

Smrti těch lidí (vojáků) je mi sice líto, nicméně na té jejich smrti nic hrdinského skutečně nevidím (což nijak tu tragédii nesnižuje). Byli zabiti při celkem rutinní činnosti v rámci svého "zaměstnání" a medaili tak dostali v podstatě za to že šli do práce (neudělali nic mimořádného) ... když nějaký dělník na stavbě nešťastnou náhodou spadne z lešení a zabije se, nikoho nenapadne ho vyznamenávat, i když mu také v práci hrozí určitá rizika (sice ne od atentátníků) a přesto do ní jde. S tím že medaily dostali problém nemám - holt je to v tomto "oboru" takový zvyk.

Ohledně životního stylu Afghánců ... myslím si že je podstatnější spíš jestli Afghánci o nějakou cizí armádu na svém území vůbec stojí, než o kolik dětí víc tam chodí školy - možná to jsou islamisté, ale to je snad jejich věc (pokud nebudou podnikat po světě teroristické útoky). Nebo myslíte že okřídlené "buď budeš demokrat nebo střelím" ospravedlňuje import svého vlastního životního stylu někomu kdo o to nestojí?

Otázka proč tam vůbec válčíme a jestli je jediné možné řešení problémů napadnout cizí stát je celkem na místě. Teroristů tam bylo pravděpodobně jen nějaké promile obyvatelstva nebo ještě méně (a ještě k tomu nejspíš část pocházela z jiných států) - drtivou většinu tamního obyvatelstva nejspíš nějaký terorismus nechával chladným.

Tyhle války destabilizují celý region, mimoděk přinášejí tisíce civilních obětí a jen "vyrábí" nové teroristy. Do toho je lidem alibisticky podsouváno že vše pro jejich bezpečí a tak mimoděk vzniká Orwelovský svět, kdy lidé jsou "pro jejich vlastní dobro" fízlováni na každém kroku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Bohumil Pešek | 11. 7. 2014 13:58
reakce na Martin Vytiska | 11. 7. 2014 07:56

Pokud vim, Taliban dobyl Kabul v roce 1996, na druhy pokus, za velke pomoci ze zahranici, a to jak financni a logistické, tak diky dobrovolnikum z jinych zemi. Nastolil vladu pravy saria (popravy, kamenovani a dalsi neprijemnosti) a to az do vstupu americkych vojsk roku 2001. Behem te doby zustaval sever země v rukou puvodni vlady a v zemi panovala defakto obcanska valka. Takze by mne zajimalo proc si myslite, ze mise NATO destabilizuji cely region - kratke srovnani se Syrii, kde nikdo nezasahuje a tak se povstalcum dari expandovat do sousedniho Iraku by jiste bylo prinosne. Takze proc tam bojujeme - cynicky řečeno protože válka v afghanistanu váže financni i lidske zdroje dzihadistu, které by jinak mohly byt investovany do vývozu dzihadu ma zapad. Plus nejaka ta ideologicka omacka, jakoze nase kultura nepovazuje usekavani hlav kvuli vire za nic, nad cim by se melo krcit rameny. Orwelovska douška je jistě módní, ale s tématem nemá nic společného a beru ji tedy jen jako takový anti ami folklór. K tomu nejdůležitějšímu, k hrdinům : jistě můžete bagatelizovat smrt někoho prirovnanim k zednikovi ( i ten vybrany primer o něčem svědčí, mohl jste přeci porovnavat s hasiči či policisty, což je povolání vojaka preci jen blíž), ale řekl bych, že ten rozdíl bude v tom, že voják, hasič či policista riskují život i pri běžném výkonu zaměstnání, zatimco ten dělník zahynul nejspíše proto, že někdo nedodržel bezpecnost práce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 11. 7. 2014 14:50
reakce na Bohumil Pešek | 11. 7. 2014 13:58

Já obávám, že džihád není jednoduchá hra s nulovým součtem typu "když budu vázat síly džihádistů v Afghánistánu nezaútočí na mne v New Yorku, Londýně nebo Praze". Spíš bych si troufnul tipnout, že intervence NATO v Afghánistánu docela úspěšně vyrábí nové džihádisty, nebo přinejmenším pro jejich produkci poskytuje výborný propagandistický materiál. To, že jejich strategie byla chybná, uznaly koneckonců i Spojené státy, protože v ní pravděpodobně nehodlají pokračovat.
Srovnání se Sýrií by asi nebylo příliš relevantní. V Sýrii USA poskytují podporu džihádistům a s největší pravděpodobností nikoliv kvůli tomu, aby je drželi dál od Západu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 11. 7. 2014 14:46
reakce na Bohumil Pešek | 11. 7. 2014 13:58

To jaké právo v které zemi vládne je vnitřní záležitostí dané země. Právo Šaría se nám nemusí líbit, ale vychází z jejich kulturních tradic a nemáme morální právo násilím v cizí zemi implantovat vlastní systém hodnot. Pokud obyvatelé dané země nebudou se systémem spokojeni, tak to mohou sami změnit, stejně jako se to stalo ve východním bloku na konci 90. let. Pokud by islamisté pohlíželi na svět vaší optikou, pak by podnikli invazi na západ za účelem celosvětového nastolení práva šaría, které je z jejich pohledu jediné spravedlivé.

Destabilizace prostřednictvím invaze je celkem snadno doložitelný fakt ... zatímco první válka v Iráku byla jako reakce na obsazení Kuwaitu spravedlivá a zahnala Sadáma do patřičných mezí, ta druhá pod falešnou záminkou neexistujících zbraní hromadného ničení způsobila v Iráku naprostou katastrofu a stála životy statisíce lidí. Sadám byl sice vrah a despota, ale za jeho režimu by patrně tolik lidí nezemřelo ... pokud by se ho Iráčani chtěli zbavit tak měli plné právo to udělat sami. V Afgánistánu je to stejné - vládla tam z našeho pohledu skupina fanatických magorů, ale nemáme právo zasahovat do jejich záležitostí. Po invazi do Afgánistánu zbytečně zemřeli tisíce civilistů, kteří mohli žít, což logicky podporuje touhu po odplatě (ať už z dotčených rodin nebo lidí co vezmou "spravedlnost" do vlastních rukou) a bezpečnostní situaci to jedině zhoršuje - produkuje to nové "teroristy".

Co se týče vaší narážky na anti-USA rétoriku - je celkem ubohá. Nevím z čeho usuzujete že prosazuji "anti-ami folklór" ... v USA jsem pracovně strávil spoustu času, mám tam řadu dobrých přátel a USA považuju za úžasnou zemi. To že jim momentálně vládne soudruh ObaMao a směřují k socialismu je smutné, ale nepochopil jste že má poznámka ohledně Orwelovského světa nebyla určena jen USA, ale celému západnímu světu obecně (včetně naší republiky).

Ani přirovnání s dělníkem na stavbě jste vůbec nepochopil - nebyla to snaha o ponížení zemřelých vojáků, ale názorná ukázka že zemřít v rámci plnění svých pracovních povinností může naprosto kdokoliv. Pokud se vám nezdá zedník dost nóbl (což z vás činí pěkného pokrytce), pak se to samé může stát např. záchranáři, kterého kdosi zastřelí při pokusu stabilizovat raněného. Života si vážím a co se toho týče, nedělám rozdíl mezi zedníkem nebo jaderným fyzikem ... v tomto smyslu je komické, že se pohoršujete nad mým příspěvkem, zatímco sám třídíte lidi na lepší a horší (život vojáka je pro vás evidentně cennější než život zedníka bez ohledu na to za co ten voják bojoval).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Bohumil Pešek | 11. 7. 2014 17:47
reakce na Martin Vytiska | 11. 7. 2014 14:46

Takže, aby nedošlo k nedorozumění, kampaň Talibanu proti kabulske vládě za vydatne zahraniční pomoci je vyjádřením přání afghánského lidu, zatimco protikampan severni aliance za vydatné zahraniční pomoci je invaze? A kde je ta dělící čára?
Je hezké, že mi proaktivne vkládáte neuctu k delnikum , nicmene argumenty byly postaveny jinak - a to v ochote dotycneho nasadit pri vykonu povolani život. Proto taky prirovnani k policistum a hasicum.
Zbytek je balast na hranici urazek a nebudu na nej (pokrytecky :) reagovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 11. 7. 2014 18:32
reakce na Bohumil Pešek | 11. 7. 2014 17:47

Zamlčujete část historie schválně nebo omylem?

V letech 1979-1989 probíhala v Afgánistánu válka se SSSR ... země byla po desetiletém konfliktu v rozkladu a po roce 1996 navazovala občanská válka (před rokem 1996 tedy nevládla v Afgánistánu žádná idylka, kterou by Taliban nějak zásadně změnil) - kontrola nad Afgánským územím byla značně rozdrobená, do čehož se v roce 2001 přidala kampaň NATO.

Kvůli čemu že se tam přesně válčí a jaké jsou měřitelné cíle té kampaně? Kolik teroristů bylo před válkou a kolik je jich po ní? Kolik nevinných lidí zahynulo? Mělo NATO právo svrhnout vládu v cizí zemi, zmítané nepokoji? Proč se policejní stát na západě neustále posiluje? Proč např. kontroly na letištích jsou stále přísnější? (nově kontrola funkčnosti elektroniky).

Voják si své povolání vybral dobrovolně a bere za to patřičný plat, rizika si je plně vědom. Pokud nechce riskovat, vojáka dělat nemusí. V případě že při výkonu povolání zahyne podobně jako se to stalo těm čtyřem, není to o nic větší/menší tragédie než když umře v zaměstnání kdokoliv jiný. Je to smutné a zemřeli zbytečně, ale ne horší než když spadne např. zmíněný zedník z lešení - také si byl vědom že z lešení může spadnout => nasazoval život a také mohl mít rodinu. Mimo to z daní které zedník odvádí jsou všichni ti státní zaměstnanci (vojáci, policisté, hasiči, atd.) placeni.

Ve vašich očích je ovšem státní zaměstnanec zřejmě "Übermensch" a iluze nadřazenosti služby veřejnosti vás naprosto pohltila. Veškeré události hodnotíte jen podle toho jak je to výhodné pro vaší "tlupu", připadá vám správné "strategicky" udržovat konflikt mimo vlastní území bez ohledu na osudy cizích lidí a neberete ohledy na svobodu a přirozená práva.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Bohumil Pešek | 11. 7. 2014 19:45
reakce na Martin Vytiska | 11. 7. 2014 18:32

Vy mate tendenci vkladat do ust cizim lidem projekce vasich vlastnich strasaku. Rozepisete se rovnosti delniku a fyziku, pak zase o ubermensch ve statnich sluzbach. Pak mne zas narknete ze zamlcovani historie, s kterou jste ale sam operoval jen od roku 2001 a nakonec jsem clenem nejake tlupy, ktera nebere ohled na lidska prava.
A nemyslite ze zrovna s prichodem armad NATO se lidska práva v afghanistanu zlepsila, minimalne proto, ze vojákum zapadu hrozi za poruseni zenevske konvence (cti znasilnovani ci bezduvodne vraždy civilistu) tresty, zatimco talibansky bojovnik timto vazan neni? Zajimave je take to, ze relativizujete prinos mezinarodni intervence, protoze v aghanistanu si tak nejak ziji podle svého a na zapadni hodnoty kašlou abyste v zapěti pravo afghancu na tyto hodnoty hajil. Mozna afghanske zeny nechtějí chodit do skoly a jsou radeji cely den doma, ale zkuste vysvetlit proc byla tak vysoka ucast ve volbach i pres hrozby talibanu, kdyz o ty volby nikdo nestoji. Zkuste vysvětlit proc afghansti kluci provozujici parkour v ulicich Kabulu reknou vetu " Nezastaví nás ani Taliban." Mozna by podle vas byli šťastnější ve feudalnim režimu, kde meli pesrpektivu pastevec nebo vojak warlorda. Co myslite?
Obavam se, ze za pokrytce jste tu spíše vy.
A zadne sebedelsi vety a sebelepsi vzdělání nevynahradi to, ze jste, dle meho názoru, jen sobecek schovavajici se za liberalismus.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 11. 7. 2014 20:44
reakce na Bohumil Pešek | 11. 7. 2014 19:45

Přesněji jste operoval s historií od roku 1996 a uvedl jej jako jakýsi zlom, který vám poskytuje alibi pro invazi ... pořád jste ale ještě neuvedl jediný důvod, který by invazi obhájil - jen jste se vymluvil stylem "Franta to udělal taky, tak to můžu udělat i já". To že ta země je v podstatě v permanentní válce od roku 1979 se vám nejspíš nehodilo do krámu.

Pokud jsem uvedl že mají Afgánci právo na svobodu, znamená to že mají právo řešit si vnitřní záležitosti sami bez cizího vměšování - ne že tam má nakráčet armáda. Pokud do jejich přirozeného vývoje začně někdo násilím zasahovat tak to bude plodit jen další násilí.

Klackem svět nespasíte a ani touha montovat do cizích záležitostí aniž by se vás o to někdo prosil není zrovna velkou cností. Srovnání ceny života lidské bytosti (ať už je to voják nebo zedník) se vaší nadmuté pýchy prokazatelně dotklo. Dopady invaze na svobodu a bezpečnost (rozmáhající se fízlování) raději přecházíte ... podle toho co píšete bych vás typoval na příslušníka sboru ozbrojených cukrářů.

Na tom že si myslím že válka v Afgánistánu je nespravedlivá nic sobeckého nevidím - jako arogantní sobec se projevujete spíš vy sám, když sledujete pouze vlastní zájmy bez ohledu na to, jak se to dotkne třetích osob a zda o to stojí. Pojem "liberalismus" nejspíš nechápate vůbec.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 11. 7. 2014 00:25

Já fakt miluju jak se 80% lidí chytne nějaké nepodstatné hovadinky (např. mudrování nad definicí žoldáka) a to gró (účast při fizlování světa jako takovou) milerádi vypustí. Je to nějaký psychologický jev nebo něco takového?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!