Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Blíží se soumrak sportovních megaakcí?

Jak ještě víc nafouknout už tak řádně nakynutou sportovní událost? V Česku bychom třeba mohli cvrnkat kuličky.

Z nafukování sportovních megaeventů se stala samostatná disciplína. Vítězí ten, kdo uspořádá velkolepější sportovní akci, kdo narve víc peněz do olympiády nebo mistrovství světa ve fotbale.

Vítěz fotbalového šampionátu v Brazílii dosud není znám, zato o šampionovi v nafukování není pochyb: Je jím Brazílie. Pořadatelský stát nafoukl sumu za fotbalové mistrovství světa na 11,3 miliardy dolarů. Pro srovnání: Fotbalový šampionát v Jižní Africe před čtyřmi lety vystačil s 3,1 miliardy dolarů.

Letošní Copa do Mundo v nejlidnatější jihoamerické zemi zapadá do trendu zvyšujících se nákladů na sportovní megaeventy. Připomínám bezkonkurenčních 51 miliard dolarů za zimní olympiádu v Soči. Putiniáda svými náklady překonala všechny dosavadní olympiády včetně letních, kde se vypisuje několikanásobně víc soutěží.

Olympijský unisex

Hlavními položkami na účtech za sportovní velepodniky jsou sportovní areály a infrastruktura.

Olympiády prodražuje zejména rostoucí počet disciplín, soutěží i účastníků. Soutěže pod pěti kruhy jsou přitom nafukovány s čím dál větší intenzitou. Počet udělovaných medailí v posledních desetiletích roste závratně: V roce 1972 na zimní olympiádě v Sapporu rozdělili 105 medailí, dvacet let poté v Albertville 171 a letos v Soči už 295.

Na olympijských hrách se dnes soutěží v kdejaké ptákovině. Leckomu například může být divné, že na nich zametají led sportovci a že za to ještě dostávají medaile. (Disciplína se jmenuje curling a v programu zimních olympiád je od roku 2006.)

Olympijské soutěže významně rozšířil i unisex. Ještě před tím, než ho Evropský soudní dvůr prosadil do pojišťovnictví, se ženy na olympiádách začaly mlátit hlava nehlava v boxerském ringu a odfrkovat pod činkami s nákladem několika metráků. (V práci jim to nařízení české vlády zapovídá.)

Mnohé exotické sporty protlačily na olympiády pořadatelské země, například Korejci taekwon-do. (Pokud by byla olympiáda v Česku, pak by se na ní nejspíš hrál nohejbal a k tomu cvrnkaly kuličky.)

Obdobným tempem, jakým Mezinárodní olympijský výbor nafukuje olympiády, pumpuje Mezinárodní fotbalová federace fotbalový šampionát (FIFA World Cup). Nejdřív ho hrálo šestnáct národních týmů. V roce 1982 přibylo osm účastníků a od roku 1998 na mistrovství světa postupuje 32 reprezentací.

Bafuňáři z FIFA přitom debatují, jak šampionát ještě přifouknout. Navrhují, aby ho hrálo čtyřicet týmů.

Samba proti fotbalu

Fotbaloví gurmeti sledují brazuku kutálející se po zeleném pažitu a jásají nebo úpí nad góly. Ještě nedávno však fotbalový šampionát vyvolával dočista jiné emoce. Připomínám, že Brazílie se blýskla nejen tuctem nových nebo rekonstruovaných stadionů, ale také bouřlivým karnevalem protestů, který turnaji předcházel.

Ulice brazilských měst zaplavily statisíce lidí, kteří povstali proti vysokým výdajům na fotbal na jedné straně a snižování investic do bytové výstavby, zdravotnictví a školství na straně druhé. V zemi zaslíbené fotbalu byl protest proti fotbalovému turnaji do té doby něčím nevídaným.

Brazílie nepokoje ustála. S olympiádou, kterou má Rio de Janeiro hostit za dva roky, to ale může být horší. Stavby nabírají povážlivý skluz, brzdí je chaos v organizaci, opakující se stávky a zejména – nedostatek financí. Zástupci sportovních federací, kteří přijíždějí do Ria, z toho mají těžkou hlavu.

„Příprava na hry mi dělá velké starosti,“ cituje agentura Reuters představitele Asociace olympijských letních sportů Franceska Bittiho. „Cash flow není dobré.[Brazilci] Mají hodně řečí, ale málo peněz."

V Mezinárodním olympijském výboru se nechtějí spoléhat na ochrannou ruku, kterou nad Riem drží Kristus Vykupitel. V kuloárech diskutují o záložním plánu, pro případ, že by Brazilci propadli. Figuruje v něm Moskva. Mezi funkcionáři převládá názor, že Vladimir Vladimirovič by jednu olympiádu navíc nepochybně zvládl.

Další čtení: fanda diktátor

„Diktátor chválí úspěšné sportovce, hovoří s trenéry, otevírá stadiony a motivuje: ‚Máte vynikající tréninkové zařízení, takže od vás hodně očekávám.‘ (…) Každý větší podnik má za úkol povinně sponzorovat fotbalové či hokejové mužstvo, popřípadě financovat sportovní zařízení či klub. Vzhledem k nejisté finanční situaci se některé podniky uchylují k naturáliím. Před olympiádou v Pekingu slíbil masokombinát Belatmit, že každý zlatý medailista získá nárok na doživotní pravidelné dodávky klobás.“

Jak zkrotit megalomanii

Vysoké náklady na sportovní mega eventy prosívají uchazeče o jejich uspořádání.

Mezinárodní olympijský výbor má ve druhém červencovém týdnu v Lausanne rozhodovat o místě zimních olympijských her 2022. Je jasné, že to nebude to žádná sláva.

Mnichov, Svatý Mořic s Davosem a Krakov kandidaturu stáhly poté, co obyvatelé hlasovali v referendech proti hrám. Stockholm ji odpískal, protože mu švédská vláda odmítla poskytnout finanční garance. Lvov vyloučily nestabilní poměry na Ukrajině a Oslo je pokládáno za outsidera, protože olympijský projekt nemá v Norsku podporu veřejnosti ani vlády

Činovníci olympijského hnutí tak mají na výběr mezi kazachstánským Almaty a Pekingem. To je skoro jako volba mezi Frýdkem a Místkem.

Dlouholetý norský člen výboru Gerhard Heiberg si v rozhovoru pro agenturu AP posteskl: „Takovou situaci jsem ještě nezažil. Něco s tím musíme dělat.“

Předseda MOV Thomas Bach na tyto stížnosti slyší. Navrhuje zařadit do programového dokumentu Olympijská agenda 2020 brzdy proti megalomanským projektům. Chce přehodnotit kritéria pro výběr pořadatelů olympiád, která kladou důraz na rozpočet her. Je zjevné, že nafukování olympiád nahrává největším státům a zejména autoritářským režimům, které se nemusí ohlížet na opozici nebo veřejné mínění a zdržovat se s referendy.

A co FIFA? Její předseda Sepp Blatter se tímto tématem zatím nezatěžuje.

Mimochodem, víte, kde budou další dva fotbalové šampionáty? V roce 2018 v Rusku, za další čtyři roky v Kataru.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK