Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pravda o kurvítku

| 18. 6. 2014 | Vstoupit do diskuze – 18 komentářů

Z cyklu Laciné ekonomické pravdy, které nechcete slyšet.

Pravda o kurvítku

Znáte legendu o kurvítku? Někteří lidé v legraci říkají, že současná technika obsahuje takovou součástku, zvanou „kurvítko“, která způsobí, že se přístroj po nějakém čase porouchá, ideálně týden po záruční době, a vy si musíte koupit nový. A někteří lidé to myslí zcela vážně a věří, že výrobci něco takového do přístrojů montují, aby, lumpové, zvýšili svoje zisky a donutili nás kupovat si stále nové a nové šmejdy, co nic nevydrží, lidi nemají na jídlo a práce není… Pardon, byl jsem před chvílí na Novinkách, tak mi to asi utkvělo.

Ne že by kurvítko neexistovalo. V prototypech mobilních telefonů opravdu bývají součástky, které prototyp po několika měsících znefunkční a vy můžete celé zařízení zahodit. Ale to není proto, aby jich výrobci prodali víc, to je proto, aby se prototypy neprodávaly na černém trhu.

V běžně prodávaných mobilech taková součástka není. Tedy – jak se to vezme. Dalo by se říct, že kurvítko je celý ten přístroj.

Jinýma očima

Prvně zapnete notebook – drahý kousek, možná jediná extravagance, již jste svému vcelku skromnému životu dopřáli. Připojíte tiskárnu, právě vybalenou z originální krabice. Postavíte na kávu v čerstvě pořízeném kávovaru. Neslyšitelné odtikávání jepičích životů tří přístrojů ale už začalo. Konstruktéři jim předprogramovali smrt.

Spotřeba se nesmí zastavit! Každé zboží má naprogramovanou smrt

Chceme být šizeni

Je to jednoduché a platí to všude: Chcete udělat něco, co vydrží dlouho a pokud možno bez údržby? Musíte použít dražší materiál, náročnější proces, dražší postupy. Chcete to levně? Něco musíte ošidit.

Zažil jsem situaci, kdy výrobce poptával čidla. Dodavatel nabízel: „Dodáme čidla takových a takových kvalit za pět dolarů kus.“ Výrobce trval na tom, že čidlo musí stát maximálně dva dolary. Takže se hledal kompromis: ušetřilo se na materiálu, na krytí, na testování, jen aby byla cena nižší. Dodavatel říkal: Nebude to mít ale ty špičkové parametry! Výrobce odpověděl, že to nevadí, že oni se musí vejít do celkové ceny výrobku, protože zákazníci po nich chtějí co nejnižší cenu, i kdyby měla klesnout kvalita.

Zapamatujte si to: Co nejnižší cena, i kdyby to měla odnést kvalita. Vidíme to denně – v obchodech zelenina druhé jakosti, protože je levná. Co na tom, že je nahnilá, to se vykrájí! Na dovolenou co nejlevněji, co na tom, že do hnusného hotelu, jsme u moře a moc to nestojí! Kvalita je nadstandard a platí se za ni.

Samozřejmě že výrobce dokáže vyrobit mobil, který bude fungovat deset let bez zaváhání. Bude stát padesát tisíc – a bude ho mít pár lidí. Chcete mobil, který si můžete dovolit? Prosím, dostanete ho – ale za dva roky odejde.

takzvaný humor

Vyměnit za novou, prosím

Strip zvětšíte kliknutím

Další komiksy na Peníze.cz

Víc peněz není víc kvality

Ano, je pravda, že většina spotřební elektroniky je šunt, který se za dva, tři roky přepálí, doslouží, zdechne a můžete ho vyhodit. Ale zase – máte to levný! Jasně že je možné použít robustnější materiály, součástky s vyšší výdrží, baterky s větší kapacitou – ale bude to stát mnohem víc, a to nezaplatíte. Ani já bych si to nekoupil. Výběr je jasný: Buď budeme mít všichni televize, mobily, počítače a auta a smíříme se s tím, že je každé dva roky (či pět let) vyměníme, nebo si koupíme jeden mobil, který vydrží spolehlivě patnáct let, ale bude stát třeba těch třicet tisíc. Představte si sami sebe, jak máte patnáct let jeden a tentýž mobil. Chcete? Asi ne…

Důležité je podotknout, že dražší neznamená kvalitnější. Mobil za dvacet tisíc nemá proti tomu za pět podstatně lepší součástky, military grade nečekejte. Kdo máte třeba iPhone, víte, že se rozbije stejně snadno jako LG za pět tisíc. Za peníze navíc jste si nekoupili lepší zboží s kvalitnější elektronikou. Za ty peníze navíc jste si koupili především společenský status a víru v to, že si na vás ostatní lidé přenesou pozitivní klišé, spojená se značkou. Třeba že jste kreativní.

Anketa

Věříte na kurvítka?

Kurvítko je touha střední třídy

Holt výrobce ví, že má ze zákona záruční dobu dva roky, tak použije součástky, jejichž životnost je něco přes dva roky, a k tomu tlačí náklady co nejníž. Pozitivní efekt (jak pro koho) je ten, že vývoj technologií může jít rychleji dopředu. Během těch dvou let se technologie zase o kus posune a vy si koupíte za stejnou cenu další křáp, co má víc funkcí. Takový je tlak trhu. Blbé je, pokud byste chtěli radši ten druhý model, tedy jeden stroj na půl života. S vámi trh moc nepočítá. Stejně tak jako nepočítá moc s těmi, co by radši zeleninu první jakosti nebo s těmi, co by chtěli nadzvukovým letadlem do Austrálie.

Ostatně tohle je věc, kterou jsem nechápal: Proč ještě nemáme nadzvuková letadla na dálkové lety? Je to snad tak drahé, nebo jsou letecké společnosti vydřiduši? Tak samozřejmě, jsou vydřiduši a snaží se do jednoho boeingu či airbusu narvat co nejvíc řad sedadel, ale na druhou stranu je tlak cestujících jasný: Radši poletí čtyři hodiny do Egypta namačkaní, ale levně, než by tam letěli pohodlně, za poloviční čas, ale (třeba) za čtyřnásobné peníze.

Zkrátka - kurvítko není nějaká reálně existující součástka. Kurvítko je ve skutečnosti touha střední třídy po spotřebních věcech. Chce mít televizi, auto, mobil, tablet, čtečku, počítač, pračku – má je. Ano, dlouho to nevydrží, ale konzumní společnost postulovala diktát nutnosti toto všechno mít, i za cenu toho, že to bude levné a na rozsypání.

Občas si představuju, jak by se lidé tvářili na svět podle jejich přání. Měli bychom televize, co fungují dvacet let, mobily na deset let… ale vy byste měli třeba jen jednu z těch věcí. Brali byste to?


Převzato z Neviditelného psa se souhlasem redakce. Autora najdete na Misantropově zápisníku

Komentáře

Celkem 18 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Tomas Hruby | 23. 6. 2014 08:16

Problém s bezolovnatým pájením vidím spíš v tom, že "není kompatibilní" s nekvalifikovanou pracovní silou. On se jeho dopad na kvalitu trochu přehání, při dobrém provedení je problém reálný jen u věcí, které jsou vystaveny dlouhodovým vibracím, což ale třeba u televize problém není. Malér je ale v tom, že bezolovnaté pájky jsou výrazně méně tolerantní proti chybám výrobního postupu. V praxi to znamená, že v levné čínské elektronice běžně vidíte naprosto perfektní desku plošného spoje, kde není s kvalitou žádný problém, ovšem pak zatáhnete třeba za drát vedoucí k spínači a zůstane vám v ruce. Důvod prostý - PCB se pájí a často i osazuje "strojově" a při dobré technologii je kvalita výborná i po RoHS. Jenže zdánlivě triviální osazení několika propojovacích drátů se musí udělat ručně a tam se najednou problémy s například horší smáčivostí bezolovnatých pájek projeví ve velkém. Na vlastní oči jsem viděl neskutečné prasárny a prakticky vždy byly k vidění právě u na pohled triviálních spojů, nikoli u na pohled složitých věcí...

+1
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Karel Procházka | 5. 10. 2014 05:43

Tak jako u poviného výtisku. Výrobce dodá jeden, nebo podle vlastního svobodného uvážení i více kusů testovacího produktu, Tento se ponechá zapnutý 10 let. Pokud mezitím odejde, tak se to zveřejní, a hned bude jasné zda je vůbec rozumné siněco takového pořídit.

-1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK