Opouštění komfortní zóny je nová komfortní zóna

| 20. 6. 2014

Chovat se jako blázen nebo vyložený debil vyžaduje stále méně odvahy. Největší rebelové se drží zpátky.

Opouštění komfortní zóny je nová komfortní zóna

Rovnou přiznávám, že jsem opouštění takzvané komfortní zóny ještě před rokem sám propagoval coby zdravé otužování – ale jak to tak s buzzwordy bývá, nějak se nám to vymklo z kontroly. Z komfortní zóny se stala mlamojská představa sedmého kruhu pekla, o její škodlivosti vycházejí články, o jejím opouštění blog, a dokonce se můžete zúčastnit kurzu, na kterém podstoupíte přesně to, co podstupovat nechcete.

Jsou to sice vaše peníze, váš čas a vaše důstojnost, ale než pod dohledem nějakého hipsterského gurua začnete běhat pozadu nebo jíst jogurty vidličkou, rád bych vám připomněl tři drobnosti.

Máte správný názor? Mozek je lepší!

Ideologie? Sprosté slovo! Vy byste přece podle žádné nežili, jste rozumní lidé. Michal Kašpárek říká: „Kdo si nepřipustí, že má ideologii, je na nejlepší cestě stát se dogmatikem.“

Kdepak Rusové, nic proti slušným Rusům. Mně vadí Rusáci! Michal Kašpárek říká: „Salónní variace na lidový motiv ‚slušní cikáni mi nevadí, vadí mi ci-go-ši.‘“

Mladí už se na to nemohli dívat a šli a ten potok vyčistili. Dobrá zpráva, ne? Michal Kašpárek říká: Skrývá se v ní špatná zpráva o tom, že je potok špinavý a znečistitel dává ruce pryč.

Nehoň se v krysím závodě! Každý má právo dělat to, co ho baví, a když bude chtít, bude v tom i úspěšný! Michal Kašpárek říká: „Podle praporu Dělej, co miluješ! poznáte užitečné idioty ‚zlých‘ kapitalistů.

1. Nejde o kvantitu, ale o kvalitu

Pokud je pro vás život něčím víc než sběrem zážitků, pak není důležité být mimo komfortní zónu co nejčastěji, ale spíš správně poznat moment, kdy z ní vystoupit.

Poutavý příběh o tom, že se dá hrdinství trénovat nošením černé tečky na čele, bohužel naráží na fakt, že tečka samotná vás nenaučí rozlišovat dobro od zla nebo podstatné od nepodstatného a že mezi lehounkým sebezesměšněním a hlubokým sebezapřením zeje propast. Můžete si malovat tečku, pít čaj z cukřenky nebo psát e-maily tužkou – ale až budete široko daleko jediní, kdo může dát dýchání z úst do úst zapáchajícímu bezdomovci, stěží vám takový trénink pomůže překonat odpor. Není diskomfort jako diskomfort.

Podobně je zbožným přáním, že časté opouštění komfortní zóny přispívá tvůrčímu myšlení. Když zalistujete knížkou Daily Rituals, zjistíte, kolik věhlasných spisovatelů, malířů nebo skladatelů bytostně nenávidělo dobrodružství. Žili usedlé pravidelné životy skoro bez vzrušení – tím jediným jim byla práce, ve které ovšem z komfortní zóny vystupovali všichni do posledního. Odmítnutí a posměch riskovali tím opravdu důležitým, ne klukovinami. Nejde přece o kvantitu, jde o kvalitu.

2. Čím méně komfortu, tím víc konformity

Žijeme v éře liberálního individualismu, ve které každý rozumný člověk maximalizuje svůj potenciál a uskutečňuje svoje sny, jde do všeho naplno… a tak dále, sami si doplňte další fráze osobního rozvoje. Podstatným rysem téhle ideologie je, že si máte jít za svým a na ostatní při tom brát jen ty nejnutnější ohledy. A přesně tohle přece káže mnoho pryčzkomfortnízóny guruú: buďte víc chucpe. Dívejte se cizím lidem do očí, dokud neuhnou, jděte si rozměnit drobné někam, kde mají ceduli „drobné nerozměňujeme“, lehněte si ostatním pod nohy. Chovejte se jako debilové.

Anketa

Posilujete se tím, že děláte věci, co vám nejsou příjemné?

Tím vším se ale vlastně učíte být konformnější. Snažíte se tak vyhovět společenskému očekávání, že máte být „zdravě“ drzí. Pokoušíte se tím připravit ostatní o záminku k posměchu, že jste málo troufalí. Z opouštění komfortní zóny se tak paradoxně stává docela nový druh komfortu. Být daleko ze své komfortní zóny znamená dostat hodně lajků na Facebooku a dostat hodně lajků na Facebooku je komfortní i konformní.

Nečinnost je najednou opovážlivější než zběsilá aktivita, větší odvahu než být crazy teď vyžaduje být zdrženlivým maloměšťákem, protože nic z toho vám lajky a uznání nepřinese. Stádo má z nudy a obyčejnosti strach. Ne náhodou je nejprogresivnějším módním stylem současnosti normcore, tedy „co nejnenápadnější oblékání“: takhle vypadá vzpoura proti individualismu.

3. Nejste vadní

Trápí vás, že žijete na „autopilota“? A dokázali byste vysvětlit, co to vlastně znamená a co přesně je na tom špatného – kromě toho, že to poplival někdo cool?

Stydíte se oslovovat cizí lidi? Výborně: být na ulicích a v call centrech ještě o něco víc nestydatých vlezků, už by na téhle planetě nešlo vydržet.

Nuda je nepostradatelnou složkou hlubokého života, ostýchavost a opatrnost jsou součástí mnoha výborných charakterů. Nejste vadní. Nenechejte si proto od zjančených děcek nakukat, že máte začít dělat ptákoviny, abyste opustili šablony. Je to past, zamaskované stádní myšlení: neustálé opouštění šablon je totiž nová šablona. Největší rebelové se umí držet zpátky.

Existuje mnoho dobrých důvodů pro opouštění komfortní zóny. Jen pamatujte na to, že cesta ke svobodě, štěstí a sebezdokonalení nevede přes žraní těstovin rukama a čištění zubů potmě. Což zní jako banální poučka, ale někteří to očividně potřebují připomenout.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Pavel Fadrhonc | 20. 6. 2014 11:45

Ještě bych možná zdůraznil něco, co z článku možná implicitně výplývá, ale možná jenom mě. Komfortní zónu překračujeme všichni do určité míry každý den, pokud nesedíme celej den před televizí a nepoleháváme. A i tehdy si musíme dojít na ten záchod, což se fakt nechce. Ani najít se nechce. Blah. Nedejbože pokud chodíme do práce, kde nedejbože se snažíme něco vytvořit, vymyslet a zlepšit. To je překonávání komfortu, který bolí, ale na konci je odměna. Ale od samoúčelnýho překonávání KZ typu "zařvi nahlas hovno" má dlouhodobý potenciál. Překonávejte takhle KZ a třeba dostanete lepší místo/projekt/zakázku => víc peněz/větší vliv. To je to překonávání KZ, který má smysl, akorát někdo to vzal, udělal kolem toho selfimprovement omáčku a překroutil to do bussiness myšlenky. A protože říct lidem "makejte na tom, co má pro vás smys" moc peněz nevydělává, dělaj se speciální kurzy, kde se tahle lidem přirozená věc ukazuje jako něco exotickýho. I když ... možná, když někdo dělá soulless a meaningless práci v kanclu, tak mu tohle opravdu přijde jako vzrušující... a možná mu i trochu otevře oči a někam ho posune.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 20. 6. 2014 09:32

Ono je občas dobré se zamyslet, proč se vlastně něco takového, jako je třeba tohle "opouštění komfortní zóny" ve veřejném diskursu objeví. Proč to je náhle důležité. A proč by třeba před 100 lety nikdo nevěděl, o čem je řeč.

Každá doba prostřednictvím podobných "zásadních" otázek podává obraz o sobě samé. Ano, nejsou pro nás důležité osobní integrita, vnitřní bohatství, náboženství, mravnost, soucit, ... a co já vím, co všechno by bylo možno řešit ve jménu lepšího života. Místo toho řešíme, jak se uplatnit na trhu a výhodně prodat.

Všimněme si, že ono už ani moc nejde o to, co vyprodukovat, aby se to uplatnilo na trhu. My sami se totiž stáváme svým nejdůležitějším produktem pro trh. To neznamená, že je to špatně, jen je dobré o tom vědět. Abychom se třeba mohli rozhodnout i jinak. Abychom nejeli na "autopilota", tentokrát v makrosmyslu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 20. 6. 2014 18:34
reakce na Martin Brezina | 20. 6. 2014 09:32

Jenom bych poznamenal, že "uplatnění se na trhu" vám potom poskytne možnost postavit nemocnici v záplavách postižených oblastech nebo školu v jižním Sudánu, například. Bez toho můžete jenom soucitně naříkat, jak se tam mají špatně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 20. 6. 2014 11:01
reakce na Martin Brezina | 20. 6. 2014 09:32

A proč by osobní integrita, vnitřní bohatství, mravnost nebo soucit nebyly hodnotné? Už fakt, že o nich zde píšete jako o hodnotách, dokladuje, že jsou vnímány jako hodnoty. A každá hodnota je hodnotou proto, že po ní někdo touží nebo si ji cení. Každé zboží má svého kupce.
Některé se obtížně kvantifikují penězi nebo lajky, ale to z nich nedělá větší nebo menší hodnoty, pouze hůře popsatelné.

Pokud máte na mysli, že lidé např. nečtou Hamleta ale Blesk, protože za Shakespearovy citáty je méně lajků než za vtípky na alkoholismus Bartošové, tak máte pravdu, ale je to jejich věc a jejich životy. Vy s nimi nemusíte mít nic společného.

Ohledně vystupování z komfortní zóny - podle mě jde o klasickou touhu po vzácném zboží. Zajímavé je, že válka - nejčastější historická forma vystoupení z komfortní zóny - nikoho až tak neláká.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dalibor Pešek | 20. 6. 2014 08:54

Já mám dost práce i se snahou udržet si čisté svědomí. Řešit zde popsané vystupování z komfortní zóny mi připadá dekadentní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Honza Moudrý | 20. 6. 2014 01:43

Asi jsem zameškal i tu původní vlnu, takže pro mě je tohle naprostá neudálost.

Stará a osvědčená zóna ignorance.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!