Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Doněck pět minut před infarktem

Neklid na východní Ukrajině otřásl sociální stabilitou centra ukrajinského průmyslu. Stabilitou roky kupovanou za miliardové dotace. Rytmus průmyslového srdce Ukrajiny může klopýtnout každou chvíli.

Doněcká oblast. Jihovýchod Ukrajiny, 4,6 milionu obyvatel. Donedávna samosprávná oblast Ukrajinské republiky. Dnes… těžko říct. Hlavní město Doněck.

Přiletět sem v lednu nebo únoru, asi by se mi Doněck jevil o něco hůř. Ale teď, v květnovém slunci, vypadá milionová metropole i přes haldy hlušiny, těžební věže a areály hutí v dohledu jako docela dobré místo k žití. Z mistrovství Evropy ve fotbale tu zůstala nejen úžasná Donbas Aréna, kde zdejší Šachtar [tedy Havíř] Doněck získal před pár dny další titul mistrů Ukrajiny, ale také moderní letiště, opravené silnice, honosné centrum a také mnoho upravených parků. „V osmdesátých letech jsme si s rodiči museli koupit dům na venkově asi padesát kilometrů od města, protože tady v Doněcku se kvůli hutím a továrnám nedalo téměř dýchat,“ říká čtyřicetiletý programátor Oleg. „Dnes už je to jiné. Není to ani tak díky tomu, že by se místní podniky chovaly ekologičtěji, ale prostě méně vyrábějí. A taky tu přibylo hodně parků a i tím se tu výrazně zlepšilo životní prostředí,“ dodává.

Černé zlato kryté bankovkami Ukrajinské národní banky

Doněck vznikl podobně jako například Ostrava (mimochodem partnerské město) kolem nalezišť černého uhlí a přes útlum, o kterém mluvil Oleg, dodnes žije především z dolů, na ně napojených hutí a těžkého průmyslu. Připojení Doněcké oblasti k Rusku – jak to chtějí místní separatisté, kteří vyhlásili před více než týdnem Doněckou lidovou republiku – by ale s největší pravděpodobností znamenalo konec většiny místního průmyslu.

Donbas

Doněcká uhelná pánev (ukrajinsky Донецький вугільний басейн; rusky Донецкий угольный бассейн) neboli Donbas (ukr. Донбас; rus. Донбасс) je rozsáhlý těžební a průmyslový region na východní Ukrajině. Název je odvozen od řeky Doněc, přítoku Donu. Žije zde přes osm milionů lidí, z nichž většina se hlásí k ruské národnosti a menšina jsou etničtí Ukrajinci; převládajícím jazykem je zde ruština.

Donbas zahrnuje dnešní Doněckou a Luhanskou oblast, východní část Dněpropetrovské oblasti (okolí Pavlohradu) a také západní část Rostovské oblasti náležící k Ruské federaci. Na jihu zasahuje k Azovskému moři.

Zdroj: Wikipedia

Po téměř třech stoletích těžby se tu za uhlím musí hlouběji a těžba je stále finančně náročnější. Ukrajinské uhlí by tak dnes bez dotací nebylo s to konkurovat uhlí ruskému, které se často těží i v povrchových dolech. Jen loni podporovala kyjevská vláda doly na Donbasu miliardou dolarů, tedy asi dvaceti miliardami korun. „Pokud bychom byli připojeni k Rusku, znamenalo to by konec zdejšího hornictví a také velké části průmyslu,“ říká místní novinářka Alina.

Kmotr Achmetov: Vezme si, co mu patří?

Doněck ale není jen masa havířů. Doněck je také Rinat Achmetov, který se i díky napojení na dosavadní vládce Ukrajiny stal s majetkem přes patnáct miliard dolarů nejbohatším Ukrajincem. S jeho holdingem se sice setkáte po celé Ukrajině i za jejími hranicemi, tady v Doněcku je ale jeho jádro.

„Bez Achmetovova svolení tu nepadne ani list ze stromu,“ vysvětluje mi místní byznysmen. Proto i jemu vrtá hlavou, jak mohl Achmetov, který disponuje obrovskou ochrankou, nutnou součástí ukrajinského vysokého byznysu, nechat dojít situaci tak daleko a fakticky přenechat moc ve městě separatistům. „Achmetov má své cíle a hraje s vládou v Kyjevu taktickou hru, jejímž cílem je co největší posílení vlastního impéria a udržení dosavadních výhod, které měl za vlády svého chráněnce, svrženého prezidenta Viktora Janukovyče,“ vysvětluje ukrajinista Bohdan Kopčák.

„Pan Achmetov zaujal pozici pro nás sice nikoli ideální, ale pochopitelnou. Je neutrální, vůči nám nepostupuje nepřátelsky, ale že by k nám byl loajální, to se také říct nedá. Jsme na jeho teritoriu, na území které ovládal dvě desítky let, takže chápeme, že se mu to, co děláme, ne úplně líbí,“ říkal mi před necelými dvěma týdny v sídle separatistické Doněcké republiky mluvčí její „vlády“ Vitalij Ivanov. „Ale žádné aktivní kroky proti nám neorganizuje. Jediné, co dělá, je to, že zakazuje lidem, kteří pracují v jeho podnicích a závodech, aby se účastnili našich akcí,“ dodal.

To se změnilo koncem minulého týdne. Dělnické milice z Achmetovových závodů ovládly azovský přístav Mariupol a vyhnaly odtud separatistické ozbrojence. Achmetov také důrazně odmítl požadavek separatistů, aby jejich Doněcké republice platil daně. V samotném Doněcku, kde jsou síly separatistů daleko silnější, Achmetov ale nemůže nebo zatím nechce separatisty potlačit.

Bez peněz

Přestože se separatisté snaží obsazovat různé budovy a úřady v Doněcku, jsou stále bez zásadního přísunu financí, byť jak prozradil Ivanov, „humanitární pomoc“ z Ruska už začala proudit. „Ekonomicky není takzvaná Doněcká republika schopna přežít samostatně ani týden,“ nechala se slyšet ukrajinská vláda, která přesto, že separatisé ovládají část metropole oblasti a několik dalších měst, dál vyplácí z centrálního rozpočtu penze, platy a sociální dávky.

Ukrajinské jednotky se separatistům postavily třeba ve statisícových doněckých městech Slavjansk a Kramatorsk, v Doněcku toho ale nejsou schopny. A fungování metropole i celé oblasti začíná být s prodlužující se nestabilitou i pozvolna narůstající mocí separatistů těžší. A to přesto, že Putinovo Rusko se v současnosti zřejmě nechystá Doněckou ani sousední Luhanskou oblast obsadit a připojit, a krymský scénář se tedy zřejmě nebude opakovat. Uhelné a ocelové srdce Ukrajiny přesto může brzy zkolabovat. Aniž ukrajinské hranice překročí jediný ruský tank.

Autor je redaktor MF DNES a Lidových novin

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK