Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Tajemství čínských webových stránek

| 26. 5. 2014

Když přijde mail, ve kterém z adresy odesilatele nerozeznáte ani jméno, ani firmu, kde nestojí kvetinka007, kde jste jen vystaveni skrumáži čísel, většinou ho v rámci webové hygieny prostě mažete. Pokud si ovšem tu a tam nepíšete s Čínou. Tam jsou číselné adresy docela běžné. Christopher Beam z magazínu The New Republic vám odhalí tajemství „číselné nadstavby“ čínského jazyka.

Tajemství čínských webových stránek

Jedna americká známá, žijící v Pekingu, se mi kdysi svěřila, že odmítá komunikovat s lidmi, jejichž e-mailová adresa sestává z dlouhé šňůry číslic, například 62718298454@163.com. Dávalo mi to smysl – proč si zakládat adresu, která se pamatuje ještě hůř než telefonní číslo? Brzy jsem si však uvědomil, že vystavit takovým adresám plošnou stopku by znamenalo odstřihnout od sebe prakticky všechny Číňany, které znám.

Když žijete ve Spojených státech, musíte znát zpaměti vlastně jen dvě dlouhá čísla – svého telefonu a sociálního pojištění. V Číně jste ovšem bombardováni čísly neustále – od QQ (nejoblíbenější čínské chatovací služby) přes e-mailové adresy až po internetové adresy, tedy URL. Kupříkladu obří internetový obchod Jingdong Mall najdete na „jd.com“, ale pokud vám to přijde moc dlouhé, stačí napsat 3.cn. Chcete-li vidět jednu z prvních a největších čínských herních stránek, zkuste 4399.com. Auta se kupují a prodávají na 92.com. Rádi byste koupili lístek na vlak? Žádný problém, stačí si zapamatovat 12306.com.

Pět set sedmnáct: Chci jíst

Proč dávají Číňané přednost číslicím před písmeny? Souvisí to především se zapamatovatelností. Našinec si samozřejmě zapamatuje slovo lépe než dlouhý řetězec číslic, tedy pokud dotyčnému slovu rozumí. Spousta Číňanů si ale číslice pamatuje snáze než písmena latinky. Čínští školáci se sice učí alternativní čínskou abecedu pchin-jin, založenou na latince, s jejíž pomocí lze psát latinkou mandarinské výrazy (například výraz pro internet 网络 se v pchin-jinu napíše wangluo). A ano, arabské číslice (1 – 2 – 3) jsou de facto jen dalším dovozem z ciziny, stejně jako latinka (A – B – C). Jenže většina Číňanů se lépe orientuje v číslicích než písmenech, zejména ti, kteří nevychodili univerzitu. Těm připadá hotmail.com stejně nesrozumitelný, jako kdyby byl napsaný azbukou.

Navíc číslice doménových adres obvykle nejsou náhodné. Internetová společnost NetEase používá webovou adresu 163.com, což je připomínka éry připojení přes telefonní linku, kdy uživatelé čínského internetu museli vytočit 163. Telekomunikační giganti China Telecom a China Unicom si pro název svých domén vypůjčili všemi dobře známá telefonní čísla svých zákaznických linek 10086.cn a 10010.cn.

Čísla jsou ještě pohodlnější, když uvážíte, že jejich zvuková podoba může být homofony jiných slov. Například URL obřího čínského portálu elektronického obchodu Alibaba je 1688.com, což se vyslovuje „i-liju-ba-ba“ – určitá podoba tam je, nemyslíte? Tyto výrazy často mají i vlastní, samostatný význam. Například název webu pro sdílení videí 6.cn je tak trefný, protože čínské slovo pro „šest“ je téměř homofonem pro „streamovat“. Číslo pět se řekne wu, což zní jako wo, což znamená . Číslo jedna se řekne i, což řečeno jinou intonací znamená chtít. A tak stránka pro hledání práce 51job.com zní podobně jako Já chci práci. A když si chcete po internetu objednat donášku jídla z McDonaldu, jděte na 4008-517-517.com – 517 zní trochu jako Já chci jíst.

Anketa

Kolik čísel delších než běžný čtyřmístný PIN nosíte v hlavě?

Končí americká webová hegemonie?

Z tohoto číselného jazyka si Číňané udělali téměř nekonečně tvárný těsnopis: 1 - chtít, 2 – láska, 4 – mrtvý nebo svět nebo je, 5 – , 7 – manželka nebo jíst, 8 – zbohatnout nebo ne a 9 – dlouho nebo alkohol. Například číslo 5201314 znamená 我爱你一生一世, tedy budu tě milovat navždy, 0748 znamená umři a 678 znamená promiň. Číňané používají i spoustu číselného slangu, například 250, tedy er-paj-wu = idiot. Nebo san-pa, tedy 38 = děvka. A protože také spojují některé číslice se štěstím nebo smůlou, poptávka po telefonních číslech s osmičkami („zbohatnout“) je obrovská, zatímco po číslech se čtyřkami („mrtvý“) minimální. Roku 2003 zaplatily čínské aerolinky 280 000 dolarů za telefonní číslo s osmi osmičkami.

Ptáte se, proč se tedy čínské webové adresy nepíšou čínskou znakovou sadou? Protože i to je problematické. Společnost ICANN, která nastavuje globální pravidla pro webové adresy, neúnavně propaguje rozšířené doménové názvy obsahující nelatinské znaky, ale čínské weby toho zatím nevyužívají.  Některá zařízení totiž vyžadují speciální software, aby na nich bylo možné psát čínské znaky, a i pak to trvá déle než vyťukat několik čísel. A navíc weby, které chtějí prorazit na mezinárodních trzích, si nemůžou dovolit odradit zahraniční zákazníky, a čísla jsou tak pro ně rozumný kompromis.

Tak či onak je z tohoto pnutí mezi číselnými a abecedními adresami patrné, že internet je i po dvaceti letech od svého zrodu v jádru stále americký systém. (Sorry, Time Bernersi-Lee.) ICANN je americká nezisková organizace, ačkoli americké úřady nedávno schválily její převzetí „globální komunitou zainteresovaných stran“ v roce 2015. Název ASCII, znaková sada, kterou velmi dlouho používala většina internetových stránek, je zkratkou pro American Standard Code for Information Interchange, tedy Americký standardní kód pro výměnu informací. Roku 2012 odmítly Spojené státy ratifikovat mezinárodní telekomunikační úmluvu, prosazovanou zejména Ruskem a Čínou, která měla změnit současný model správy internetu, jehož těžištěm jsou právě Spojené státy. Jinými slovy je struktura internetu neustálou připomínkou americké digitální hegemonie, od standardů Wi-Fi po GPS. Dokonce i zkratka pro čínskou národní doménu „cn“ pochází z anglického „China“, nikoli z domácího názvu pro Čínu. A tak se zřejmě druhým zemím nelze divit, když volají, aby ty americké 250 už konečně 0748.

anglického originálu pro Finmag přeložil Aleš Drobek

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!