Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Buď bude Moldavsko Evropa, nebo nebude vůbec

Moldavsko, nejchudší země Evropy, se stane během pár týdnů novým přidruženým členem Evropské unie. Velká část Moldavanů je ale díky rumunským pasům občany Unie už dnes.

Je to nejen nejchudší, ale asi také nejméně známá část Evropy, pro všechny s výjimkou Rumunů. Je těžké říct i jen to, kolik má dnes Moldavsko vlastně obyvatel. A to nejen proto, že je otázka, zda do Moldavska počítat půlmilionovou separatistickou oblast Podněstří, kterou i víc než dvacet let po rozpadu Sovětského svazu ovládají důstojníci bývalé 14. armády.

Je to totiž těžké říct i o „pravobřežním“ Moldavsku, protože není jasné, jak velká část z tří a půl milionu obyvatel odešla za prací dlouhodobě či natrvalo do ciziny, jak do jižní Evropy a Rumunska, tak do Ruska. Oficiální odhady mluví o víc než milionu lidí, což znamená, že polovina práceschopného obyvatelstva vydělává a/nebo žije za hranicemi. Pomáhají jim v tom i rumunské pasy, jejichž získání je především pro rodilé Moldavany, kteří tvoří v Moldavsku bez Podněstří asi 75 procent obyvatel, poměrně jednoduché. Pravobřežní Moldavsko bylo totiž do roku 1944 součástí Rumunska a Bukurešť považuje Moldavany za součást rumunského národa.

Rumunská NDR

Bezvízový styk Moldavska s Evropskou unií, zavedený právě před týdnem, je tedy do značné míry jen potvrzením reálného stavu a pro velkou část Moldavanů znamená jen to, že si můžou vybrat, jestli do Unie pojedou s rumunským nebo moldavským pasem.

Podobné je to i s asociační dohodou a případným členstvím Moldavska v Evropské unii. Moldavsko je z rumunského pohledu tím, čím byla NDR pro Německou spolkovou republiku.

Moskva se moldavskou integraci k Evropě (a Rumunsku) pokusila už v roce 1990 zastavit odtržením Podněstří. Separatisty Rusko dvacet let dotuje a v oblasti udržuje své „mírové jednotky“ (což je mimochodem model, který se Moskva zřejmě bude pokoušet prosadit také na východní Ukrajině). Udržet Moldavsko plně v zóně ruského vlivu se ale Moskvě nepodařilo a převahu v Moldavsku získal v roce 2009 prozápadní a prorumunský směr nové generace moldavských politiků, kterým se podařilo od moci odstavit téměř dvacet let vládnoucí komunisty, lavírující mezi Moskvou a Bukureští.

Podněstří je úzký pruh země, prakticky celý ležící (na rozdíl od zbytku Moldavska) na levém břehu Dněstru. Necelou třetinu obyvatelstva tvoří Rusové, o něco víc je Ukrajinců a přibližně stejně etnických Moldavanů. Oficiálním jazykem Podněstří je moldavština, psaná na rozdíl od zbytku Moldavska azbukou jako za časů SSSR. Dá se předpokládat, že otevření moldavských hranic na Západ bude mít význam zvlášť pro obyvatele Podněstří, z nichž si mnozí zřejmě pořídí vedle ruských či ukrajinských i moldavské pasy.

Spousta vína, žádná elektřina

Bez průmyslového Podněstří je Moldavsko téměř výlučně zemědělská země, kde se sice na černozemi rodí fantastické víno a všechny možné další plodiny, ale která třeba pokud jde o výrobu elektrické energie je naprosto nesoběstačná. Projekt velké tepelné elektrárny, kterou měla stavět česko-slovenská skupina J&T, se nepodařilo uskutečnit.

Země je také závislá na ruských dodávkách zemního plynu a až do nedávna byla i větší část exportu směřována do Ruska a Ukrajiny; jednou z klíčových položek bylo moldavské víno. Po opakovaném ruském embargu na víno se však podařilo Moldavsku vyjednat otevření unijního trhu a v současnosti už většina moldavského exportu směřuje na západní trhy a do moldavského vinařství přicházejí i významné investice.

Moldavsko však i přes loňský devítiprocentní růst, způsobený mimo jiné skvělou úrodou, zůstává nejchudší zemí Evropy. S velmi špatnou dopravní infrastrukturou (mizerné silnice, jediný přístav na Dunaji, zastaralé mezinárodní letiště v Kišiněvu), mizivým průmyslem (zaměstnává jen 15 procent práceschopného obyvatelstva) a velmi slabými službami.

Plusem je naopak poměrně slušná vzdělanost obyvatelstva, nízké mzdy (průměrný plat je kolem 6000 korun) a v posledních čtyřech letech i solidní úsilí o snižování korupce, dostupnost práva a obecně lepší fungování státní administrativy. Země ale do značné míry funguje díky západní rozvojové pomoci, na které se podílí i Česko. „Jsme nejlepším žákem Východního partnerství,“ říkal mi ale s chloubou při našem rozhovoru v Praze moldavský prezident Nicolae Timofti. „Asociační dohodu chceme podepsat v květnu nebo červnu,“ dodal.

Poslední zhasne?

Přestože se Moldavsko poměřuje se státy jako je Arménie nebo Bělorusko, v postsovětském měřítku má toto porovnání váhu a jedná se o velký úspěch. Kišiněv totiž uniká ze sevření Moskvy, také proto, že už nechce být nejchudším koutem Evropy. „Do této pozice jsme se dostali i tím, že jsme byli ve Společenství nezávislých států a SSSR,“ vysvětloval moldavský prezident.

Jinou šanci, než zbohatnout a být Evropou Moldávie, pokud se nechce zcela vylidnit, nemá. V opačném případě bude brzy platit heslo, které se kdysi vázalo k budoucnosti bývalého východního Německa po pádu Berlínské zdi: „Poslední zhasne.“

Autor je redaktor MF DNES

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 5 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK