Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Nekvalitní potraviny v regálech? Kdo za to může

Obchodní řetězce, výrobci, spotřebitelé, nebo všichni dohromady? V dalším pokračování pravidelné ankety Očima expertů nás zajímalo, proč kvalita potravin v českých obchodech pořád tak kulhá.

Odborníci varují, že v regálech českých obchodů je stále velké množství potravin, které není radno vkládat do úst, natož je následně polykat. Čím to ale je, že kvalita nabízených potravin tu ve srovnání se západními trhy výrazně pokulhává? „Řetězce chtějí dát výrobky s co nejnižší cenou, aby mohly mít vysoké marže, a tak tlačí výrobce, ať už u nás, nebo v zahraničí k tomu, aby dodávaly výrobky, které mají kvalitu na hraně nebo spíš za hranou,“ upozorňoval v jednom z lednových vydání pořadu Otázky Václava Moravce ministr zemědělství Marián Jurečka (KDU-ČSL). Zároveň ale dodal, že by byla chyba svalovat veškerou vinu jen na obchodníky a poukázal na to, že odpovědnost za nekvalitní potraviny nesou i výrobci. Řešení by prý mohl přinést vyšší počet kontrol a razantnější pokuty. Důležitou roli by měla sehrát také rozsáhlá novela zákona o potravinách, kterou v únoru v prvním čtení schválila Poslanecká sněmovna. Existují ale oprávněné obavy, aby do následného připomínkového řízení a pozměňovacích návrhů příliš nezasáhla obchodnická lobby, která o přísnější pravidla přirozeně příliš nestojí.

Nabídka určuje poptávku. Nebo naopak?

Otázkou je, zda ve skutečnosti není mnohem větší problém s potravinami, které sice splňují legislativní normy a nejsou nijak závadné pro zdraví konzumentů, ale k označení „kvalitní“ mají zhruba tak stejně blízko jako hovězí biftek k vegetariánské stravě. Zde už svou roli ale hrají i samotní spotřebitelé. Ti si totiž v supermarketech do nákupních košíků často vybírají zboží jen podle ceny. A to je cesta do gastronomického pekla. „Je nesmysl kupovat něco, co je třeba jen o pár korun levnější, když máme možnost vzít mnohem kvalitnější věc, která je zdravější a zároveň nás víc nasytí. Věřím ale, že i když stále jíme šmakulády, tak z toho jednou vyrosteme. Prožíváme zkrátka takovou gastronomickou pubertu,“ říkal v loňském rozhovoru pro Peníze.cz šéf Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk. Věřme proto, že naše dospívání v oblasti stravování bude co nejrychlejší.

Co si myslí zástupci spotřebitelských sdružení a obchodních řetězců, zemědělci, foodblogeři a gastronomičtí novináři? Kdo je podle nich hlavním viníkem toho, že se v českých obchodech stále prodává množství nekvalitních potravin? Můžou za to především výrobci, obchodní řetězce, nebo snad sami spotřebitelé? Může situaci skutečně zlepšit novela zákona o potravinách? A dá se na spotřebitelích vysledovat, že se začínají při nákupech věnovat složení a kvalitě potravin víc než dřív?

Daniel Pavlis

vedoucí redakce časopisu dTest

Daniel Pavlis
+7
+
-

Kvalita potravin v českých obchodech je velkým tématem a vzrůstající zájem o něj dokládá, že spotřebitelům není lhostejné, co kupují a jedí. dTest se snaží přispět k lepší orientaci spotřebitelů pravidelným publikováním nezávislých testů potravin. Přímo v obchodech se však zákazníci musí spolehnout především na informace uvedené na etiketách, které ovšem ne vždy korespondují se skutečným obsahem, jak dokládají některá zjištění našich testů. Dalším palčivým problémem je, že některé pro spotřebitele důležité informace z etiket ani vyčíst nelze, protože legislativa jejich uvádění na výrobcích nevyžaduje. A nezmění se to ani s chystanými změnami v zákonech.

Tento problém je možné ilustrovat na případu transmastných kyselin (TFA). Přestože negativní vliv těchto látek na lidské zdraví je obecně uznávaným faktem, čeští spotřebitelé nejsou před jejich účinky dosud nijak chráněni. Neexistují žádné legislativní limity a výrobci ani nejsou nuceni k tomu, aby na obale uváděli obsah TFA, což by umožnilo informovaným spotřebitelům kvalifikovaný výběr. Přitom v jiných evropských zemích již přijali legislativní opatření s jasně stanovenými limity – zákaz prodeje potravin, které obsahují tuk s více než dvěma procenty transmastných kyselin, platí v Dánsku, Rakousku, Švédsku, Švýcarsku a na Islandu. Jak se ukázalo, na českém trhu jsou k dostání výrobky s až desetinásobným množstvím škodlivých TFA. Vyzvali jsme příslušná ministerstva, aby v této věci přijala potřebná opatření, zatím jsme se však nedočkali pozitivní reakce.

Pavel Mikoška

ředitel kvality obchodního řetězce Albert

Pavel Mikoška
+7
+
-

Spočtěte si: body mass index

cm
kg

Rozšířená verze kalkulačky

V našich prodejnách nabízíme jednotlivé výrobky vždy v různých cenových hladinách, čemuž ve většině případů odpovídá také jejich kvalita. Zcela určitě si tak dokáže vybrat zboží k nákupu i náročný zákazník. Reálný prodejní prostor na regálech však vždy zboží dostává podle skutečně realizovaných historických prodejů. Z hlediska praktického provozu našich prodejen si ani nedovedeme představit, že bychom to dělali nějak jinak. Nákupní chování zákazníků je prioritně o ekonomice – o ekonomice každé rodiny a o jejich reálných možnostech.

Můžu potvrdit, že se spotřebitelé při nákupech začínají více soustředit na složení a kvalitu potravin. Tento trend je patrný i v našich prodejnách. Zákazníci si skutečně více všímají toho, co o výrobku na obalu deklaruje jeho výrobce. Zajímají se o jeho kvalitu, složení a původ. V tomto ohledu se zákazníkům snažíme vyjít maximálně vstříc a informace o výrobcích podávat co nejsrozumitelnější formou. Jako příklad můžeme uvést například naši vlastní značku masa Řeznický pult. Obal je upraven tak, aby zákazníkům co nejvíce usnadňoval výběr při nákupu. Písmo na etiketách je větší a jsou zde také uvedeny nutriční hodnoty výrobku. Zákazníci se také čím dál víc zajímají o původ masa a z tohoto důvodu je pro ně na spodní straně obalu připravena etiketa, na které naleznou všechny tyto informace.

Rudolf Náprstek

předseda Občanského sdružení Zdravá potravina

Rudolf Náprstek
+7
+
-

Propojeno!

„Před šesti lety to se mnou bylo už tak špatné, že kdybych radikálně nezměnil způsob života, nedopadl bych dobře. Snažil jsem se upravit jídelníček a najít co nejvíc informací o éčkách v potravinách. Na žádné internetové stránce jsem ale nenašel komplexně zpracované údaje. Jsem programátor, nebylo nic jednoduššího, než dát všechny informace, které jsem do té doby pro sebe našel, na web, aby byly k dispozici i ostatním.“

Rozhovor s Rudolfem Náprstkem:

Zcela objektivně vzato – je potřeba přiznat, že největší podíl na množství nekvalitních potravin v obchodech mají sami spotřebitelé. Výběr potravin máme dobrý, lze nakoupit kvalitní potraviny z celého spotřebitelského koše a neplatí pravidlo, že se jedná o potraviny nejdražší nebo drahé. Bohužel v naší zemi je obrovský tlak na cenu ze strany většinového spotřebitele a ten vyžaduje potraviny za ceny, za které někdy ani nelze nakoupit správné suroviny, pokud by je výrobce měl vyrobit poctivě. Jelikož je taková poptávka, prodejci/řetězce se ji snaží naplnit a ještě ji sami přiživují cenovými válkami. Výrobce nebo dodavatel dostane jasnou zakázku vyrobit potravinu za danou cenu bez ohledu na to, jak si s tím poradí. A výsledek vidíme všichni v obchodech. 

Opravdu nevěřím tomu, že by mohla situaci zlepšit připravovaná novela zákona o potravinách. I když přináší některá zlepšení, tak hlavní problém vidím v malé „potravinové gramotnosti“ spotřebitelů a hlavně (to je ještě důležitější) velmi malé vůli s tím něco dělat. Stát garantuje bezpečnost potravin, ale už ne jejich kvalitu. Ta je čistě v rukou trhu. Sice máme dané, jak má vypadat špekáček, ale dokud budou moci existovat „opékáčky“ motivované cenou, nic se lepšit nebude.

Pozitivní je alespoň to, že zvyšuje počet lidí, kteří se zajímají o složení, a tím pádem i kvalitu potravin. Vidím to jednak na vzrůstající návštěvnosti našich webů o potravinách, ale hlavně na oblíbenosti naší mobilní aplikace Nutriatlas, která doslova „čte etikety“ za spotřebitele. Po naskenování čárového kódu potraviny se spotřebitel dozví vše, co je na etiketě, a nemusí tak používat lupu, aby například zjistil, jaká éčka zboží obsahuje nebo kde bylo vyrobeno. A o to přesně by se spotřebitelé zajímat měli – hledat potraviny bez náhražek a s větším obsahem hlavních složek.

Vy ještě nesbíráte éčka? Začněte teď!

Lenka Krbcová

šéfredaktorka serveru Vitalia.cz

Lenka Krbcová
+9
+
-

Určitě bych vinu neházela na spotřebitele. Je pravda, že řada lidí kupuje to nejlevnější, což jsou mnohdy „potraviny na hraně zákona“, ale to neospravedlňuje výrobce či prodejce k tomu, aby se takové produkty v našich obchodech objevovaly. Potravinářská inspekce hlídá potraviny nebezpečné, falšované a nejakostní a mnohdy není snadné určit, jestli k pochybení došlo u výrobce nebo prodejce. Všichni ale víme, že jsou tu ještě potraviny, které se sice pohybují v mezích zákona, ale žádná velká dobrota to nebude. Za ty bych vinila jak řetězce, které tlačí na nízkou cenu, tak prodejce, kteří na tyto požadavky přistoupí.

Novela zákona o potravinách možná zkomplikuje případné čarování s potravinami a umožní kontrolním orgánům ještě víc šlapat na paty nepoctivým výrobcům. Takže je snad šance, že se k zákazníkům dostane méně potravin nízké kvality. Nemyslím si však, že by novela usnadnila přímo orientaci zákazníků. Už takhle je legislativa značně komplikovaná a málokterý laik má šanci se v ní vyznat. A proč by měl? Celý systém, kdy se od zákazníka očekává, že bude mít v malíku potravinářská nařízení, a když je nezná, jeho smůla, je vadný. Že si člověk koupí párek bez masa, když si to mohl zjistit z dvacetiřádkového výpisu složení milimetrovým písmem? Jeho chyba? To je argument jak ze Stopařova průvodce po galaxii. Stavební výměr o plánované demolici Země byl přece již přes padesát let vyvěšen na nástěnce ve sklepě stavebního úřadu na Alfa Centauri a pozemšťané na něj nijak nereagovali. Tohle asi není ta správná cesta. Nekvalitní potraviny nemají v krámě co dělat, a ne že je zákazník bude odhalovat s lupou a slovníkem v ruce. Tečka, hotovo. 

Co se týče iniciativy samotných spotřebitelů, obávám se, že pro řadu lidí je pořád nejdůležitější cena. Mnohdy se jim ale nemůžeme divit.

Iveta Kulhánková

foodbloggerka, spoluzakladatelka portálu HealthJam.cz

Iveta Kulhánková
+7
+
-

NESPOLÉHEJTE NA NÁHODU!

Čím později si sjednáte životní pojištění, tím více zaplatíte. V tom lepším případě…

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Považujeme-li za kvalitu jakost, odpovědnost nese jednoznačně obchodník. Lepší označování by snad v této situaci mohlo pomoci, i když pokud chce někdo švindlovat, cestu si najde. V případě, že potraviny mají buď jiné složení než to, co je uvedeno na obalu, nebo obsahují složky, které nejsou pro naše zdraví zrovna prospěšné, odpovědný je výrobce, případně legislativa. Vyznat se ve všech názvech, éčkách a zkratkách je nad možnosti běžného nakupujícího a tak potravinářské korporace i řetězce z naší neznalosti profitují. Přísnější regulace, ale i osvěta jsou cesty, jak se takovým potravinám vyhnout.

Má-li kvalita znamenat nutriční vyváženost, což je oblast, na kterou se zaměřujeme my v Health Jamu, musíme se na potraviny podívat z úplně jiného úhlu. Potraviny, které splňují platné normy, nemusí být pro naše tělo vhodné. Příkladem jsou potraviny nízkotučné, bez cukru a podobně. Pokud z potravin odstraníte tuk, ztratíte i velkou část chuti. Odstraníte-li cukr, musíte přidat chemii. Nicméně obecné povědomí je pořád takové, že light výrobky jsou zdravé – a tak je kupujeme. Kdo za to může? Marketing a naše neznalost. V jídle, stejně jako kdekoli jinde, platí zákon nabídky a poptávky: tam, kde je poptávka, je i nabídka. Dokud budeme kupovat nekvalitní potraviny, budou je obchodníci a výrobci dodávat.

Petra Pospěchová

novinářka a autorka kuchařky

Petra Pospěchová
+7
+
-

Snažila bych se hledat spíš řešení než viníka. Myslím, že ten, kdo by úroveň kvality potravin v obchodech měl primárně nastavit, je stát, potažmo Evropská unie. Legislativa by měla u co největšího množství potravin stanovit spodní hranici kvality: kolik masa (nikoliv separátu) musí obsahovat párek, kolik jahod musí být v zavařenině, je-li deklarována jako jahodová a podobně. Zároveň by legislativa měla pružně reagovat na nové fígly, s nimiž potravinářský průmysl přijde: vyžadovat důkladné značení „výrobků sýrového typu“ tak, aby se nepletly se sýrem, vyžadovat viditelné označení složení nebaleného pečiva a podobně. 

Zároveň je třeba, aby příslušné orgány přijaté normy nekompromisně vymáhaly a aby sankce byly dost vysoké, aby se výrobcům ani supermarketům nikdy nevyplatilo fungovat na hraně zákona nebo za ní. Tristní případ, kdy je sice povinnost značit předpékané pečivo jako polotovar, ale v praxi se to děje často blešími písmeny, je odstrašujícím příkladem. Dobrý nový zákon by tedy mohl změnit hodně k lepšímu. Obávám se ale, že lobby potravinářských firem a supermarketů je příliš silná na to, aby se podařilo prosadit skutečně radikální změnu. Což je o to smutnější, že spotřebitelů, které kvalita zajímá, radikálně přibývá.

Martin Pýcha

předseda Zemědělského svazu ČR

Martin Pýcha
+7
+
-

Anketa

Čí řeč vám nejvíc zachutnala?

Jen málo zemědělských komodit se nezpracovává v potravinářském průmyslu a jde v původní podobě přímo ke spotřebiteli (například brambory, vejce a podobně). U ostatních výrobků zemědělci věc kvality v zásadě nemohou ovlivnit, jsou na začátku potravinové vertikály a až pak navazuje proces zpracovávání, skladování, distribuce, na kterém se už nepodílejí.

Kvalita potravin je z velké části ovlivněna snahou obchodníků o co nejnižší cenu. Na jednu stranu je to pochopitelné, snaží se být levnější než konkurence a samozřejmě se snaží vytvořit i co největší prostor pro vlastní zisk. Na straně druhé to vede k velikému tlaku na kvalitu a na složení potravin. 

Kvalitu ovlivnilo také zrušení norem, specifikujících složení konkrétních výrobků, Ty sice ukládaly obsah některých výrobků, týkaly se ale pouze domácích výrobců, což vedlo k jejich znevýhodnění a vytlačovaní z trhu zahraniční konkurencí. Ta těmito normami limitována nebyla. 

Přestože na straně spotřebitelů přetrvává orientace především na cenu, dochází v poslední době ke zvýšení zájmu o kvalitu. Připravovaná novela může tento trend bezpochyby pozitivně podpořit. Hlavní role ale i tak bude hrát chování spotřebitelů.

Základ: Nejíst odpad!

Za lepší jídlo s Peníze.cz

Kvalita potravin je absolutně důležitá pro hlavu i tělo. A nás na Peníze.cz opravdu zajímá. Nabízíme výběr z článků a rozhovorů, věnovaných tomu, co všechno nám také v našich obchodech dokážou nabídnout. I tomu, jak se bez takových nabídek obejít:

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK