Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Mamánek – obětní beránek

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
18. 4. 2014
 28 091

„Nebezpečný signál společenského úpadku“ nejsou mladí lidé žijící s rodiči, ale znásilňování statistik v Echu 24 a České televizi.

Mamánek – obětní beránek

Bylo osvěžující se projednou dočíst, že drahocennou národní prosperitu ohrožuje někdo jiný než zkorumpovaní politici nebo Romové. Ale jak už to s podobnými osočeními bývá, analytička Lenka Zlámalová se s „davy mamanů“ sekla.

Čísla z tiskovky staťáku Do manželství mladí lidé nepospíchají účinkují na první signální: „Zatímco v roce 1995 bydlelo u rodičů 15,1 % žen a 32,2 % mužů ve věku 25–29 let, do roku 2013 se tento podíl u žen zdvojnásobil (na 31,1 %), u mužů dosáhl téměř 50 %.“ K takzvaným mamanům je ale nefér vypíchnout zrovna tato čísla – a nadto je interpretovat jako „nebezpečný signál společenského úpadku“. Popřípadě psychologizovat, jako socioložka Jiřina Šiklová pro ČT, že „je v tom určitá dětskost, snaha prodlužovat si dětství jako život bez závazků a povinností“.

Stejná data, jiný titulek: mamanů ubývá a muži jsou samostatnější

U rodičů žije skutečně více lidí mezi pětadvaceti a třiceti než v roce 1995. Prohlédněte si ale důkladně graf zachycující trendy:

Do titulků se nedostalo, že čtyřikrát víc mužů (12 % vs. 2,6 %) teď žije zcela samostatně. Zatímco někteří mamani při stěhování k přítelkyni jen vymění jednu služku za jinou, tihle se o sebe starají sami. (Přinejmenším část týdne, o tom vzápětí.) Na senzačnosti ubírá zjištěním i skutečnost, že počet mamanů (a mamanek – nadále už jen jedním slovem) od roku 2011 už spíš klesá a nejrychleji rostl před dávnými patnácti lety.

Zároveň čísla musíme brát s rezervou: nezohledňují šedou zónu mezi bydlením u rodičů a „postavením se na vlastní nohy“, po které se někteří mohou pomalu posouvat i deset let. Sám nedovedu říct přesné datum, kdy jsem se odstěhoval: podepsáním podnájmu to nebylo, protože jsem na něm, jako mnoho studentů, pobýval jen od pondělního rána do čtvrtečního odpoledne. O datu, kdy jsem se osamostatnil, nemluvě: bylo to určitě později než po první výplatě. Podle Zlámalové jsi ale buď maman, nebo samostatný. Nesmysl.

Nezpochybňuji, že mladí celkově vzato déle zůstávají u rodičů — odmítám ale primitivní interpretace. Pamatujme, že stoupá počet vysokoškoláků, jen mezi lety 2000 a 2010 dvakrát. Zároveň se zlepšuje dojezdnost za studiem: vysoké školy míří do regionů a díky žlutým autobusům a levným ojetinám lze i větší vzdálenosti pohodlně překonávat třeba několikrát týdně. To mimochodem platí i pro cestování za prací. Zlámalová ne moc přesvědčivě tvrdí, že je bydlení levnější než dřív — jenže ho neporovnává s padající cenou a rostoucí snesitelností dojíždění.

Zároveň si lidé déle hledají životního partnera — jehož nalezení je významným nakopnutím k opuštění hnízda. Na rozdíl od vševědoucích dam zmíněných v úvodu nevím, jak to interpretovat: může to být větší zodpovědností, může to být úbytkem společenského tlaku, může to být horší (i kdyby jen subjektivně horší) socioekonomickou situací — nevím. Odpálit to jako „dětskost“ je hloupý ageismus, zevšeobecnění, které si nedovolí ani Tomio Okamura o Romech.

Jak lhát se statistikou

„Jeden lékařský časopis poukázal s velkými obavami na zvýšený výskyt rakoviny u lidí, kteří pijí mléko. Ukázalo se, že se rakovina vyskytuje stále častěji v Nové Anglii, v Minnesotě, ve Winsconsinu a ve Švýcarsku, kde se vyrábí a konzumuje mnoho mléka, zatímco na Cejlonu, kde je mléko vzácné, zůstává výskyt rakoviny řídký.“

Recenze českého překladu klasického dílka Darella Huffa Jak lhát se statistikou

Kdy jste se osamostatnili?

Pozor na „velmi jednoduché rovnice“

Předsudky Šiklové vůči mladým blednou před ekonomickou „analýzou“ Zlámalové, která píše: „Počet mamánků ale přímo ohrožuje prosperitu země. Platí velmi jednoduchá rovnice: čím víc mamanů, tím horší konkurenceschopnost i úroky ze státních dluhů. Davy nesamostatných rostou směrem ze severu na jih a ze západu na východ.“

Za prvé, Zlámalová objevila korelaci, ne kauzalitu. Za druhé, ani ta korelace v Česku neexistuje. Když si prohlédnete grafy v úvodu článku, zjistíte, že od počátku krize počty českých „mamanů“ mírně klesají, zatímco v boomech devadesátých a nultých let rostly.

Při pohledu na celou Evropu už lze skutečně vytušit nějakou souvislost mezi počty mamanů a stavem hospodaření země, jenomže z jedné mapky, na kterou se odkazuje Zlámalová, stěží poznáme jakou přesně. Může za samostatné mladé a zároveň dobře hospodařící vlády duch protestantství? Nejsou červené a oranžové stále spíše zemědělské země, kde častěji žijí tři pokolení na jednom gruntu? Těžko říct, ale není chyba přiznat si, že nevíme — chyba je stavět na tom šablonovité příběhy.

Nakonec si dovolím zpochybnit samotný souboj mezi národní prosperitou a údajně přežitými rodinnými modely. „Nevést ještě kolem pětadvaceti vlastní domácnost je zvrácené,“ píše Zlámalová. Není. Zkoumejme, jaké překážky mladým brání v osamostatnění — ale neodsuzujme lidi, kteří z důvodů, které neznáme, s takovým krokem váhají. Zvrácené je vést totální válku za prosperitu na všech frontách, včetně té rodinné. 

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (7)

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo