Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Spořitelna denního světla: Banka, kterou nemůžu mít rád

Evropa otevírá pobočky spořitelny denního světla. Spořitelna přijímá klienty, kteří od konce března do konce října vstávají o hodinu dřív než po zbytek roku a o hodinu dřív také chodí spát.

Je to jedna z věcí, které musíte postřehnout: Hodinové ručičky poskočí dnes, v noci ze soboty neděli, z druhé hodiny ranní na třetí a do Evropy vstoupí letní čas.

Posunout hodiny na jaře dopředu a na podzim dozadu – to je rituál, se kterým mají co do činění obyvatelé sedmi desítek států. Důvody, které vedly k zavedení letního času, přitom pominuly nebo přinejmenším pomíjejí.

Češi jako zpátečníci

Letní čas byl „vynalezen“ proto, aby se ušetřila energie nutná pro večerní osvětlení. Proto mu také Američané neříkají „letní“ ale daylight saving time, tedy „čas, který šetří denní světlo“.

Na letní (úsporný) čas přecházely státy za první i druhé světové války. Potom zejména za ropné krize v sedmdesátých letech. Po válkách od něj většina zemí ustoupila, po ropné krizi si jej však ponechala. Co víc, ještě ho prodlužovala.

Kdysi letní čas dělil rok na dvě poloviny. Teď „úřední léto“ trvá v Evropě sedm měsíců, v Severní Americe mají pásmový čas posunutý o hodinu dopředu osm měsíců. Evropané ho drží od poslední březnové neděle do poslední neděle v říjnu, Američané a Kanaďané od druhé březnové neděle do první neděle v listopadu.

Rusové pravidelné posouvání hodin zrušili. Namísto času Matky přírody však po celý rok zůstávají u času letního.

Tady se patří podotknout, že Češi, respektive Čechoslováci, se do historie časových manipulací zapsali jako zpátečníci. Od 1. prosince 1946 do 23. února 1947 zavedli zimní čas. Ručičky hodin posunuli z pásmového času o hodinu dozadu. Tento unikátní experiment už nikdy nezopakovali.

Je pozoruhodné, že československý zákon 212/1946 o zimním čase dodnes platí. Najdete ho ve sbírce zákonů. Pokud by se koaliční trojka zasedající ve Strakově akademii usnesla, že Čechům ulehčí vstávání do tmy a třeskutých mrazů, může zimní čas zavést jednoduše vládním nařízením.

Bruselské hlídače unijní jednoty a časové harmonizace by to patrně rozpálilo do běla. Pokud by rovnou nepukli vzteky.

Úspory odnes’ čas

Zpět k motivům, které byly u zrodu letního času. Jsou jím energetické úspory.

Pátral jsem po jednoznačném důkazu, že dopředu posunutý čas šetří energii. Nenašel jsem.

Závěry studií o dopadech letního času na spotřebu energií jsou rozporuplné. Promítají se do nich změny ve struktuře spotřeby elektrické energie.

Úsporné LED žárovky, žárovky halogenové nebo kompaktní zářivky vytlačují tradiční žárovky edisonky, které víc topí, než svítí. Podíl osvětlení na celkové spotřebě elektřiny v domácnostech tak klesá. Zato stoupá množství energie, kterou požírají klimatizace. Vyšší je také spotřeba plynu či teplé vody z ústředního topení k vytápění za sychravých rán na počátku a konci letního času v březnu a říjnu.

Energetické benefity letního času proto mizí. Ostatně, už před čtyřiceti lety byly nízké.

Hurá na golf a barbecue!

Americké ministerstvo dopravy ve studii z roku 1975 zjistilo, že daylight saving time uspoří procento elektřiny. Výpočty stejnou metodikou v dalších letech však odhalily podstatně menší úspory – v několika desetinách procenta.

Rakouský svaz podnikatelů v energetice ve své analýze tvrdí, že letní čas už několik let žádnou elektřinu nešetří. Jeho důsledkem je zato vyšší spotřeba benzinu a nafty, protože řidiči za světlých večerů jezdí déle.

Ryan Kellogg a Hendrik Wolf z univerzity v kalifornském Berkeley zkoumali, jaké mělo dopady prodloužení letního času nad šest měsíců v některých australských státech v roce 2000. V závěru své studie píšou: „Prodloužení letního času energii neušetří, spíš její spotřebu zvýší. Večer lidé tolik nesvítí, o to víc však zapínají světla ráno a víc také ráno topí.“

Američtí kongresmani, kteří v roce 2005 prosazovali (a nakonec prosadili) delší daylight saving time, se spíše než úsporami elektřiny oháněli menším počtem silničních nehod a nižší mírou pouliční kriminality za světla ve večerních hodinách.

Michael Downing však v knize The Annual Madness of Daylight Saving Time (Každoroční šílenství letního času) tvrdí, že za prodloužením o hodinu posunutého času není starost o bezpečnost, ale lobby – zejména producentů masa a majitelů golfových hřišť. Obě skupiny k ní měly důvod: Posunutý čas povzbuzuje Američany, aby si víc užívali barbecue a golfu. Proto se podle Downinga prodá ke grilování maso za stovky milionů dolarů navíc a další stovky milionů tečou do pokladen majitelů golfových hřišť.

Větru a dešti neporučíme

Energetické úspory letního času nejsou patrné ani v Česku. Finmagu to potvrdila společnost ČEZ, dominantní výrobce elektřiny. „Po 13. týdnu, kdy se ve většině případů mění čas na letní, bývá pokles spotřeby elektřiny poněkud strmější, než by odpovídalo nástupu teplejšího počasí. Tento pokles ale netrvá dlouho a po třech týdnech je eliminován. Při podzimním přechodu zpět na zimní čas pak nelze seriozně vypozorovat žádný vliv změny času,“ sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Po roce 1989 zaznamenává ČEZ zmenšující se rozdíl ve spotřebě elektřiny v zimě a v létě. Roční diagram spotřeby se vyrovnává a úspory mizí. „V současnosti se nedá vliv letního času na úspory energie prokázat,“ poznamenal Kříž.

Pražská energetika dospěla ke stejnému závěru. „Z energetického hlediska pozbývá letní čas význam,“ řekl Finmagu její mluvčí Petr Holubec.

Z měření ČEZ i PRE vyplývá, že počasí má na spotřebu elektřiny výrazně větší dopad než letní čas.

A to je problém. Hodinové ručičky můžeme posunout, avšak větru a dešti, ba ani mrakům a teplotě neporučíme.

Anketa

Vadí vám letní čas?

Vyčurat, pomodlit a spát o hodinu dřív

Patřím k těm, kteří změnu času vstřebají. Přesto je mi letní čas proti srsti. Mám raději, když je poledne v poledne a půlnoc o půlnoci. Také nemusím mít světlo až do večerních hodin, těší mě pohled na oblohu plnou hvězd. Proto jsem podepsal dvě petice za zrušení letního času.

Letní čas však odolává. Má tuhý kořínek, který prorostl Evropou. Reguluje ho směrnice 2000/84/ES určující jednotný režim pro Evropskou unii s výjimkou zámořských území. K tomu, aby byla zrušena, je nutné sehnat v Radě Evropy kvalifikovanou většinu, která musí splnit tři podmínky:

  • Zastupovat většinu unijních států (aspoň čtrnáct ze sedmadvaceti).
  • V této většině států musí žít nejméně dvaašedesát procent obyvatel unie.
  • V radě musí většině po přepočtu na vážené hlasy připadnout 255 hlasů z celkových 345.

Zrušení směrnice nadto musí odhlasovat i Evropský parlament.

Všechno tedy ukazuje na to, že si spořitelna denního světla svůj unijní monopol udrží a jistý čas nás ještě bude obsluhovat. Takže děti, vyčurat, pomodlit a spát – ode dneška o hodinu dřív!

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK