Povinné sledovací kamery v soukromých prostorách. Čas začít křičet

| 26. 3. 2014

Zatímco si vybíjíme komplexy ze srpna 1968 a hádáme se o hranici mezi Moskevskou Rusí a Kyjevskou Rusí, dochází k v naší zemi k největšímu útoku na občanské svobody od roku 1989. Nejsou kvůli tomu novinové titulky, nepořádají se pouliční demonstrace, ani se nemění zákony. Vše se odehrává v rámci vyhlášek ministerstva financí.

Povinné sledovací kamery v soukromých prostorách. Čas začít křičet

Obávám se, že se naplňuje to, před čím jsem já a mnozí další varovali hned v prvních dnech kauzy Nečas. Politická třída, oligarchové a kapitáni korporací se dokážou se státními úředníky velmi rychle dohodnout, takže veškeré důsledky represí dopadnou na obyčejné lidi z nižších tříd. Proto jsem tak skeptický třeba k povinnému prokazování původu majetku, a proto si myslím, že to dopadne stejně jako s exekucemi – korupčníci svá aktiva převedou do svěřeneckých fondů a běžní občané budou shánět desítky dokumentů, aby prokázali, že před 15 lety si mohli dovolit dvoupokoják a nejen jednopokoják, jak tvrdí úřad. Ostatně, s exekucemi tomu bylo na začátku podobně. Prý to umožní došlápnout si na velké dlužníky, kteří mají stomilionové závazky, krachují kvůli nim dodavatelé a oni sami jezdí v luxusních mercedesech. Všichni víme, jak to dopadlo.

Historický exekuční exkurz

Návrhy na zavedení exekucí v dnešní podobě se ozývaly už od poloviny 90. let. Zásadním odpůrcem byl Václav Klaus, který tvrdil, že určité pravomoci nemohou z principu svěřeny nikomu jinému než soudům (na internetu již články nedohledáte, ale možná si pamatujete, že Václav Klaus byl obviňován z toho, že nadržuje zlodějům a tunelářům, kteří se vysmívají věřitelům). V roce 1999 předložili společně poslanci Pavel Svoboda, Pavel Němec, Karel Kühnl, Zdeněk Kořistka a Pavel Pešek (všichni Unie svobody) a Cyril Svoboda a Jan Grůza (oba KDU-ČSL). V důvodové zprávě uvádějí, že:

  • Věřitelé se nemohou domoci svých práv
  • Soudy jsou příliš pomalé a neefektivní
  • Pokus o exekuci se často táhne tak dlouho, že dlužník svůj majetek mezitím ukryje
  • Současný stav vede k ztrátě důvěry v soudy
  • Věřitelé jsou nuceni vymáhat pohledávky ilegálním způsobem

Tehdejší poslanecký návrh dával exekutorům ještě výrazně vyšší pravomoci, než mají dnes (mohli například odvést dlužníka k výslechu). Je zajímavé, že v důvodové zprávě se často opakuje slovo „nezávislost“ – v podstatě jako záruka toho, že exekutoři budou postupovat korektně a nestranně. Další argument zněl, že podobné exekutorské zákony jsou ve většině zemí EU. Zemanova vláda normu odmítla, nicméně připravila vlastní založenou na stejných principech. Ta byla přijata v roce 2001. Proti návrhu hlasovali všichni komunisté, dva sociální demokrati a tři poslanci ODS. Byl tedy přijat v zásadě jednomyslně.

Dobře to shrnuje článek na serveru ePrávo.

Dozor přísnější než ve věznici

Ale zpět k tomu, co se děje dnes. Prvním takovým děsivým krokem je povinná instalace kamer v soukromých prostorách. Pokud patříte ke sledované profesi, vzniká vám povinnost pořídit si kameru s detailním rozlišením a umožnit úředníkům, aby si vás na dálku prohlíželi. Vyhláška řeší i takové věci, že v případě výpadku proudu musíte zajistit náhradní zdroj. Vaše výroba se zastavit může, sledování nikoliv. Co kdyby někdo dal během výpadku pusu své asistentce a úřednice z finančáku přišly o romantický příběh?

Zatím

Sledování se zatím týká „pouze“ výrobců a dovozců lihu. Povinnost instalovat do výroben a skladů kamerový systém s nepřetržitou možností sledování zavádí zákon 307/2013Sb. a vyostřuje navazující Stanovisko celní správy. Z textu zákona je přitom zřejmé, že on-line sledování je vyloženě nadbytečné. Každá lahev má totiž svůj kolek s konkrétním číslem, takže pokud někdo netiskne falešné kolky, nemá žádnou možnost uvést do oběhu lahev navíc.

V médiích se toto téma skutečně objevilo, ale mluví se o něm z úplně jiného aspektu. Články si všímají toho, jaké obrovské náklady budou s pořízením těchto kamer spojeny a že je to likvidační pro desítky firem. Po malých benzinových pumpách tak státní správy zlikviduje další odvětví, historicky nejvyšší nezaměstnanost stoupne o dalších pár tisíc lidí a planoucí oko Mordoru se zaměří na další sektor. Mimochodem, všimli jste, že ačkoliv máme za poslední rok třetího ministra financí, fungování ministerstva a jeho návrhy se nezměnily ani v nejmenším? Kolik ministrů se ještě vymění, než si Češi přiznají, že problém je v aparátu „odborníků“?

Co uniká, je problém soukromí. Zase se vracím k dichotomii svobodných občanů a nevolníků, na kterou jsem na Finmagu před časem zavedl. Připomněl jsem tehdy, že po většinu evropských dějin tomu bylo tak, že svobodný občan mohl nosit zbraň, aniž k tomu potřeboval speciální povolení a pokud platil daně, měl také právo rozhodovat, jak tyto daně budou použity. Dnes připomenu další aspekt.

Proč svobodní lidé hájí svá území

Nevolník musí strpět návštěvy ve svém domě a na svém pozemku. Všechno, co má, totiž fakticky patří jeho pánovi, takže pán má právo přicházet a nahlížet do soukromí, kdykoliv ho napadne. Žádná část domu nemůže být před dohlížející mocí skryta. Kdyby ve středověku existovaly bezpečnostní kamery, nepochybně by byly v nevolnických chalupách instalovány.

Svobodný člověk vlastní určité území, kam nikoho pustit nemusí. Dokonce i policie potřebuje speciální povolení, pokud chce vstupovat na můj pozemek nebo prohlížet mé věci. Známe historické příklady měst, kde se obyvatelé rozhodli zrušit záclony a navzájem se špehovat ve svých bytech – ale pozor! Bylo to jejich svobodné rozhodnutí. Když po pár letech zjistili, že jim takové uspořádání nevyhovuje, prostě ho zrušili. Nebyl za tím císař, inkvizice ani jiná centrální moc, která by si mohla nahlížení vynutit.

V uplynulých desetiletích byly vedeny spory o to, kudy tato hranice soukromí vede (např. zda se má na vnitřní prostory automobilu vztahovat stejná ochrana jako na soukromý byt), ale samotná existence této hranice nikdy zpochybněna nebyla. Prolamují ji až povinné kamery v soukromých firmách.

STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…

Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Kamery proti domácímu násilí?

Bylo by velice naivní si myslet, že to likérkami skončí. Ostatně, ministerstvo financí nic takového neslibuje. Je jen otázkou času, kdy bude povinnost rozšířena na další důležité provozovny. Třeba autoservisy, tam se přece rozhoduje o bezpečí na silnicích. A co třeba hospoda, kde kamera umožní počítat, kolik půllitrů piva vypil který host a zda tomu odpovídají účtenky? Nebo kontrola, zda truhlář nedělá část zakázek načerno? Kamera v dílně by to vyřešila. V dalším kole se nabízí možnost konečně zahájit účinný boj proti domácímu násilí a proti rodičům, kteří by snad mohli dětem vštěpovat nesprávné názory. Hranice byla prolomena a není nic, co by mohlo státní správu omezit.

Druhý nápad pochází ze stejného rezortu a tentokrát se týká účetnictví. Je to změna dramatičtější, než by se mohlo na první pohled zdát. I podnikatelské účetnictví bylo totiž dosud pokládáno za soukromou věc. Ano, podnikatel i firma byly povinny strpět kontrolu, nicméně kontrolor se musel řádně předem ohlásit a splnit určité formality. Prostě taková domácí policejní prohlídka v malém. Tím bylo sníženo riziko, že se ven dostanou i ryze soukromé informace. Proč by se měl finanční úřad zajímat o to, že jedna z obchodních partnerek soukromé firmy dostává výrazně vyšší odměny než ostatní? Proč by měli všichni vědět, od koho nakupuji materiál a jakou cenu se mi podařilo usmlouvat? Když investuji do certifikace, proč by měli konkurenti vědět, jakou novou službu chystám? To všechno je možné z faktur vyčíst a to všechno může být velmi citlivou informací, zejména s ohledem na to, že pracovníci finančních úřadů zpravidla bydlí ve stejném regionu jako podnikatel a často i mají společné známé.

Záležitost má i ryze politický rozměr. Jestliže v České republice je naprostá většina firem součástí nějakého „potravního řetězce“, na jehož konci je stát nebo Agrofert, umožní centrální přehled nad všemi fakturami snadno zasáhnout proti každému podnikateli, který podporuje nesprávné politické názory. Stačí upozornit jeho partnery, že pokud s ním budou dál obchodovat, mohou být z řetězce vyřazeni i oni.

Snížení rizika prozrazení důvěrných informací (a rizika politického pronásledování) je naopak vyváženo zvýšeným rizikem daňového nedoplatku. Pokud moje účetní udělá chybu a já omylem zaplatím menší daň a pokud mám tu smůlu, že si toho finanční úřad všimne až po třech letech, může penále dosáhnout takové výše, že firmu pošle do bankrotu a živnostníka připraví o veškerý majetek. Nicméně všichni jsme se s tím rizikem naučili žít.

Teď ale přišlo ministerstvo financí s myšlenkou tzv. Centrálního úložiště daňových dokladů od roku 2016. Pro firmy to bude znamenat, že

  • veškerá rizika pro podnikatele zůstanou,
  • pracovníci finančního úřadu budou mít neomezenou možnost prohlížet si jeho účetnictví, aniž by to komukoliv oznamovali,
  • finanční správa se nezavazuje, že by měla přijmout nějaká speciální bezpečnostní opatření k zamezení úniku těchto citlivých dat.

Je v zásadě lhostejné, jakou technickou podobu to bude mít. Jestli online přístup do firemního účetnictví nebo „jen“ pravidelné zasílání všech faktur. V každém případě se i zde jedná o dramatické narušení práva na soukromí. A samozřejmě práci navíc, ve firmách budou povinně skenovat každou účtenku.

Oficiální zdůvodnění říká, že toto špiclování má zabránit mnohamilionovým podvodům s DPH u pohonných hmot, cigaret a podobných položek. Jenže nařízení se vztahuje na převážně na firmy, které s ničím podobným neobchodují a které milionové faktury nevydávají.

Mezitím se začalo diskutovat o centrálním registru bankovních účtů. Možná jen proto, aby byl tento absurdní nápad nakonec opuštěn, ale aby tu bylo něco, ve srovnání s čím bude povinná registrace faktur působit celkem nevinně.

Lidé, kteří si vybírají otroctví

Zajímavá otázka pro nás zní, proč tak radikální změna nevyvolala téměř žádnou reakci. Nenarážíme dokonce ani bouřlivé debaty na internetu. Jako by se nedělo vůbec nic. Jak je to možné? Obávám se, že to není jen otázkou nepozornosti, ale že jsme narazili na dvě slabá místa současného libertariánského myšlení, která nám znemožňují uvědomit si vážnost situace a bránit se.

„Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svojí oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou,“ píše se v americké deklaraci nezávislosti. Což když to ale tak jednoduché není? Co když si některé národy zřizují vládu proto, aby je zotročila?

Problém je v tom, že se nerodíme s touhou po svobodě ani s odhodláním bránit svůj životní prostor. Aby lidé dokázali preferovat svobodu před otroctvím, musí vyrůstat v určitém typu rodinného prostředí. Musí probíhat určité interakce s maminkou, tatínkem a dalšími lidmi. Ti všichni dospělí se pěkně nadřou, než vznikne lidská bytost schopná usilovat o svobodu a schopná nést odpovědnost. Pokud tahle část „ochranného obalu kapitalismu“, jak to nazýval Schumpeter, přestane fungovat, snadno může vzniknout společnost, jejíž příslušníci budou milovat spíše otroctví než svobodu. I to je důvodem, proč moudří lidé tak těžko nesou nahrazování tradiční rodiny alternativními způsoby soužití a proč mají takovou úctu k tradiční morálce. Protože si uvědomují, že když například žena odloží na veřejnosti podprsenku, dobrovolně a zbytečně se tím vzdává určité části svého soukromí. A uvědomují si, že bez existence určité zóny soukromí, kde jsem jen se svými blízkými, a kam vládce nesmí za žádných okolností zasahovat, slovo svoboda ztrácí smysl.

Bojím se, že nám vyrostla generace libertariánů, kterým tohle rozdělení zón úplně uniklo. Kteří nevidí rozdíl mezi bezpečnostní kamerou na ulici a bezpečnostní kamerou ve své ložnici. Protože nevnímají předěl mezi tím, co je na soukromém pozemku a co je za jeho hranicemi, nejsou schopni vystartovat na obranu. Popsal jsem to podrobněji v úvodníku pro Data Security Management, kam chystáme společně s drem Donatem delší text.

Korporace není soukromý podnik

Druhým problémem je neschopnost rozlišovat mezi různými druhy organizací. Možná to neodpovídá filozofickým principům, ale je zcela zřejmé, že existuje obrovský rozdíl mezi nahlížením do účetnictví Microsoftu či společnosti Skanska a nahlížením do účetnictví rodinné firmy. A že kamery ve výrobní hale společnosti Coca Cola nejsou totéž co kamera v likérce o třech zaměstnancích. Nedokážu říci, kudy má ta hranice procházet. Má jí být 250 zaměstnanců? Nebo nějaký obrat? Nebo firma s jasným majitelem vůči akciové společnosti s anonymními akciemi?

V každém případě však zrušení tohoto rozdělení znamená, že socialisté mohou vůči malým soukromým subjektům prosadit téměř cokoliv a obhájit to nutností regulovat ty velké. Barack Obama zlikvidoval malé finanční ústavy a prodal to americké veřejnosti jako snahu spoutat nezodpovědné finanční obry (kteří mu ve skutečnosti financovali kampaň). Když Ilona Švihlíková prosazuje povinné zavedení minimální mzdy, tak argumentuje velkými nadnárodními korporacemi a jejich zisky. „Detail“ je v tom, že velké nadnárodní koncerny platí minimální mzdu jen zřídka. Změna ale pošle ke dnu malé firmičky.

Tím neříkám, že podporuji masové zavádění regulací vůči těm velkým. Tam je situace mnohem složitější. Ale argumentovat svobodou není snadné. A navíc pak libertariáni, kteří hájí své právo žít jako svobodní lidé, působí jako najatí agenti anonymního kapitálu.

Anketa

Hlasovali byste v referendu za zrušení ministerstva financí?

Báječný svět bez ministerstva financí

Možná vše vidím zbytečně černě a nová opatření nakonec zruší nejvyšší soud. Ale samotný fakt, že jsou zaváděna, aniž by narazila na odpor, to je něco, z čeho mrazí. Mimochodem, je to i další doklad o tom, že politický systém, ve kterém žijeme, je zcela nefunkční. Reálné možnosti zastavit podobnou ničemnost jsou nulové. I kdyby byl po příštích volbách vyměněn ministr financí, na vyhlášky to nebude mít vliv.

Kdybych bydlel ve Švýcarsku, už bych sbíral podpisy pod lidovou iniciativu s cílem prosadit velmi stručný zákon. „Státní správa si nesmí vynucovat přístup k informacím o žádném soukromém subjektu tím, že jej bude nutit instalovat kamery, odposlechy, nástroje pro neomezené nahlížení do dokumentů ani jiná sledovací zařízení. Nesmí ani taková zařízení sama instalovat. Jedinou výjimku může představovat řádné kriminální šetření vedené v souladu se všemi relevantními předpisy.“ A hned druhá lidová iniciativa by měla za cíl zrušit ministerstvo financí. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (86 komentářů)

Petr Hampl | 31. 3. 2014 17:46

Zdá se, že diskuze se zacyklila a obávám se, že minimálně jeden její proud je přesnou ilustrací toho, co jsem popsal v článku (a proč zavedení sledovacích kamer prošlo tak snadno).

Protože někteří libertariáni uvažují stylem "jestli má stát respektovat svobodu normálních lidí a firem, musí respektovat taky svobodu korporací typu Volkswagen, ČEZ a Coca Cola.

Jenže korporace o takovou svobodu nestojí a 70% obyvatel si myslí, že ji nemají mít (to číslo jsem si vymyslel, prostě hodně). Já osobně na to nemám názor a pokládám to za bezvýznamné.

Takže závěr je, že svobodu nebude mít nikdo a libertariáni budou mít sami ze sebe dobrý pocit, že jsou dost zásadoví. Bravo!!!

Kdybychom se drželi normálního tradičního rozdělení, bylo by to jasné. Svobodný člověk může nosit zbraň, nikdo mu nesmí vzít majetek, smí se oženit bez povolení, odstěhovat se, může podnikat v oborech, které nepodléhají státnímu monopolu, a svobodný člověk nemusí strpět čmuchání ve svém domě. Historicky tomu ale nebylo tak, že by svobodní občané směli tohle právo "předávat". Jestliže si svobodný člověk koupil akcie námořní společnosti, námořní společnost tím nezískávala jeho občanská práva. Nadále podléhala regulacím panovníka (i budoucím regulacím, které svobodný občan v okamžiku koupě akcií neznal). Komu to vadí, ať si nekupuje akcie námořních společností. Pokud dokážou radikální libertariáni prosadit víc, tím lépe. Zatím to ale vypadá, že bude těžké uhájit i ty staré svobody, které jsou intuitivně pochopitelné pro normální lidi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 3. 4. 2014 19:42
reakce na Petr Hampl | 31. 3. 2014 17:46

Svobody bude těžké uhájit tak jako tak. Základní vlastností státu/byrokracie je, že má tendenci růst, přerozdělovat a regulovat stále více, stále více omezovat svobody lidí.
S tím nic nenaděláme, je to prostě vlastnost organizace jménem stát. Otcové zakladatelé USA se velmi snažili do Ústavy (prý neměnné!) zakódovat ochranu proti tomuto bobtnání Leviathana. A přesto, kam to dopracovali!

Proto nemá žádnou cenu být bezzásadový - bobtnání eráru "pragmatismem" ovlivníte jen minimálně, na druhé straně ho legitimizujete (pokud uznáváte, že stát smí porušovat vlastnická práva v případě A, těžko obhájíte, že by je neměl porušovat v případě B).

Stát je teritoriální monopol na porušování vlastnických práv, stát je organizované násilí, stát je vrah desítek milionů lidí, stát je zloděj a utlačovatel. Stát je silně protispolečenská organizace ničící přirozené mezigenerační vztahy a dobrovolnou lidskou solidaritu. Podporuje krátkozrakost, nezodpovědnost a lenost, trestá prozíravost, zodpovědnost a píli. Přistupovat na kompromisy s vyděračskou mafií poskytující ochranu za výpalné je nemorální a z dlouhodobější perspektivy i nevýhodné, zničující a nevedoucí k ničemu dobrému.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 31. 3. 2014 22:45
reakce na Petr Hampl | 31. 3. 2014 17:46

Problém je daleko složitější. Jak chcete definovat práva korporací? Stačí když budou platit stejné práva a zákony pro všechny lidi, proč by se měla zvláštní skupina obyčejných lidí těšit speciálním privilegiím? Proč, protože to křiví trh, protože už je déle zaběhnutá, protože zaměstnává víc lidí, nebo uspokojuje potřeby nejefektivněji? Jistě že velké korporace o žádnou svobodu nestojí, protože jdou ruku v ruce se státem, jak jste si správně všiml. Oni stojí o regulace na míru. Když jste ten co vytváří zákony, tak to co platí dnes, nemusí platit zítra a co je dovoleno CIA nemůže dělat Coca Cola. To je špatná cesta, pokud chceme nějaká pravidla a práva, tak musí platit pro všechny. Pak se teprve můžete ptát, co může dělat svobodný člověk a jaké z toho plynou povinnosti pro něj a pro korporace, které se skládají z lidí.

Velmi dobře to napsal pan Jeřábek a pan Fraj, pokud chcete argumentovat kamerami objektivně, tak musí být povoleny/zakázány jak v malé tak ve velké společnosti, bez ohledu na vlastníka a počet zaměstnanců.

P.S.: Proti kamerám mega-korporace neprotestují mimo jiné i z důvodu, že náklady na ně jsou pro ně zanedbatelné položky, navíc kdo by netleskal, když se tím ve výsledku zbaví konkurence.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 31. 3. 2014 19:29
reakce na Petr Hampl | 31. 3. 2014 17:46

"Jestliže si svobodný člověk koupil akcie námořní společnosti, námořní společnost tím nezískávala jeho občanská práva. Nadále podléhala regulacím panovníka (i budoucím regulacím, které svobodný občan v okamžiku koupě akcií neznal). Komu to vadí, ať si nekupuje akcie námořních společností."
______________________________ _

To byste také mohl tvrdit, že jsem dopředu věděl, že při nákupu musím platit DPH, takže její existence je naprosto v pořádku - mohl jsem se rozhodnout, že si nic nekoupím - , stejně tak jsem věděl, že musím platit daň z příjmu, takže i ta je úplně v pořádku, protože jsem přece nemusel pracovat. Podobně teď budu vědět, že musím v podniku instalovat kamery, takže tato regulace je naprosto v pořádku - nemusím vůbec podnikat. (Mohli bychom zde zajít i mnohem dál, že bychom nakonec obhájili i vraždění.)

Hlavně jste pořád nevysvětlil, jak to, že společnost o třech zaměstnancích "získává občanská práva" (tvrdíte, že "argumentace svobodou" je zde v pořádku), ale společnost o tisíci zaměstnancích nikoliv.

Korporace pochopitelně o tu svobodu stojí, ony podporují regulace proto, protože tím likvidují potenciální konkurenty (malé podniky), jenže to i vy jim chcete zrušit, takže pak už jim ty regulace budou jen škodit. A pokud si korporace skutečně přejí být regulovány, což je naprosto absurdní, vždyť by ta rozhodnutí mohly přijmat samy, tak nechť si někoho platí, kdo je bude regulovat, na to nepotřebují stát a peníze (daně) ostatních lidí.

Myslím, že se tady nikdo nesnaží o to, abychom ze všech lidí udělali okamžitě anarchisty, jenom prostě nechápu, proč bych měl obhajovat nějaké regulace. To, že s tím většina nesouhlasí, přece neznamená, že to musím obhajovat. Navíc, těžko budu vymýšlet argumenty pro podporu něčeho, s čím nesouhlasím. Jinak nemám nic proti tomu, že se zatím posuneme alespoň k nějakému kompromisu. Pochopitelně nebudu proti snížení daní jenom proto, že to není jejich úplné zrušení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 31. 3. 2014 22:54
reakce na Michal Jeřábek | 31. 3. 2014 19:29

Výborně, snad se nám diskuze posouvá k nějakému smysluplnému závěru. Takže od konce.

1) nejde o obhajování regulací. Osobně jsem primárně proti regulaci (i korporací) z důvodů, které jsem uvedl v diskuzi. Ale pokládám za nešťastné zastávat postoj "pokud nebude svobodná Coca Cola Company, nechci být svobodný ani já". Tak důležitá Coca Cola Company není.
2) na malou nebo střední firmu můžeme pohlížet jako na domácnost. Taky to tak fakticky je.
3) svobodní lidé nebyli v žádné společnosti ušetřeni povinnosti platit daně ani branné povinnosti. Svobodný člověk má právo spolupodílet se na rozhodování o vypsání nových daní a pokud daně platí, má právo podílet se na kontrole vlády, která je využívá. Nic víc.

Zdá se mi, že se tady srážejí dvě koncepce. Společnost svobodných občanů, jak jí známe z dobrých momentů evropských dějin, a libertariánská utopie. Já jsem příznivcem takové koncepce, která už někdy fungovala. Ale rozumím utopistům, že jim to připadá ubohé a děsivě nedokonalé.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 31. 3. 2014 22:43
reakce na Michal Jeřábek | 31. 3. 2014 19:29

snad už se to posouvá k rozumnému závěru. Takže od konce.
1) nejde o obhajování regulací. Já osobně jsem proti regulaci korporací z důvodů, které jsem v diskuzi uvedl. Ale to ještě neznamená, že bych měl mít postoj "jestli nebude svobodná korporace Coca Cola, pak nechci ani svobodu pro jednotlivé občany." Tak důležitá Coca Cola Company není.
2) na malou společnost lze pohlížet jako na typ domácnosti. Taky to tak fakticky je.
3) placení daní a branná povinnost nejsou v rozporu s občanskými svobodami. Svobodný člověk má právo podílet se na rozhodování o tom, zda na něj bude daň uvalena a pokud tu dań platí, získává tím právo kontrolovat vládu. Nic víc. Nikdy v žádné společnosti neměli svobodní lidé právo nezaplatit daň a neměli právo odmítnout brannou povinnost.

zdá se mi, že se tady srážejí dvě koncepce. Na jedné straně společnost svobodných občanů, jak ji známe ze světlých momentů evropských dějin a která byla u zrodu některých států (USA, Švýcarsko, Anglie, Holandsko a další), na druhé straně libertariánská utopie. Já jsem zastáncem toho, o čem víme, že to už někdy fungovalo. Ale rozumím tomu, že utopistům připadá realita ubohá a děsivě nedokonalá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 31. 3. 2014 23:20
reakce na Petr Hampl | 31. 3. 2014 22:43

1) Ale tady přece nejde o to, že má být svobodná korporace, ale lidé, kteří ji tvoří.

"jestli nebude svobodná korporace Coca Cola, pak nechci ani svobodu pro jednotlivé občany." je straw-man a navíc moje poslední věta byla o tom, že to tak není.

2) Samozřejmě můžeme na firmy pohlížet podle toho, jak se nám to zrovna hodí. (Tímto vaším způsobem argumentace bych mohl použít váš jiný argument a to ten, že na korporace lze pohlížet jako na stát, a jeden stát nemá právo zasahovat do jiného.)

3) Jste si opravdu jistý, že jste libertarián? (V každém případě podstatou toho argumentu bylo něco jiného. Takže red herring?)

Problém je, že ono to nikdy nefungovalo - rozrostení státu do dnešních rozměrů, je součástí toho příběhu o minimálním státu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 1. 4. 2014 00:13
reakce na Michal Jeřábek | 31. 3. 2014 23:20

ad 1) Jestli jste to tak nemyslel, pak nechme tenhle kus argumentace stranou. Můžeme se tedy shodnout na tom, že lze hájit svobody normálních občanů, aniž bychom do toho tahali korporace. Kamery v korporacích jsou prostě jiný problém.

ad 2) zkuste na chvíli opustit formální logiku a podívat se na to normálním praktickým způsobem. Když přijdete na statek nebo do firmy s majitelem, vypadá to tam prostě jinak než v korporaci. Je to majetek nějakého konkrétního člověka, mezi lidmi tam jsou nějaké vztahy atd. To je přece patrné na první pohled. Ano, když to zařadíte pod abstraktní slovníkovou definici "firma" nebo "organizace", můžete dospět k závěru, že Hampl, s.r.o. a Microsoft Corporation jsou v zásadě totéž. To je samozřejmě pitomost.Není to totéž.

ad 3). O.K. Pak tedy nejsem libertarián. V tom se budu držet popperovského "nikdy se nenech zatáhnout do hádek o význam slov." Možná jsem nepochopil Váš argument nepochopil. Ale povinné placení DPH není v rozporu s občanskými svobodami, zatímco špehování soukromých prostor ano.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 1. 4. 2014 07:57
reakce na Petr Hampl | 1. 4. 2014 00:13

1) Nemůžeme, protože lidé nemohou být svobodní, pokud zasahujete do jejich dobrovolně vytvořených systémů vztahů a nařizujete jim, že takto jejich vztahy fungovat nemohou. Regulovat korporaci je stejný nesmysl jako regulovat trh s čímkoliv nebo třeba židli. Regulovat lze jen lidi.

2) Aha, tak tady už jsme u opouštění logiky a řešení věcí podle toho, že něco vypadá jako něco jiného. Podstatou věci je stejně bod 1.

3) Ano, včera jsem si to také uvědomil, že se tady ve skutečnosti pereme jen o slovo libertarián. POVINNÉ placení čehokoliv STÁTU je násilí. A ať děláte, co chcete, podstatou libertariánství je odmítání iniciace násilí a tedy i ochrana soukromého vlastnictví. Jakákoliv daň je tedy s ním v rozporu. Pochopitelně stát nemůže fungovat bez daní, takže jeho občané nikdy takové právo od státu nedostanou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 1. 4. 2014 09:34
reakce na Michal Jeřábek | 1. 4. 2014 07:57

ad 1) Původně jsem Vaši teze zkreslil (nechci svobodu pro lidi, pokud nedostane stejnou svobodu i Coca Cola Company), nicméně na něčem trochu podobném trváte. Můžete tedy svou tezi formulovat přesně?

ad 2) je to normální praktické řešení. když se vrátíme k analogii s historií, svobody majitelů panství se vždy řešily odděleně od občanských svobod. Všichni tomu rozuměli. Stejně jako dneska všichni rozumí tomu, že svobody Michala Jeřábka nejsou totéž, co svoboda Microsoft Corporation. Že nemáme formální definice, je v zásadě bezvýznamné.

ad 3) a tady se konečně dostáváme k jádru sporu a jádru argumentace. Článek se původně jmenoval. Povinné kamery v soukromých prostorách. Proč libertariáni nekřičí. Odpověď je jednoduchá. Protože jejich pojetí svobody je takové, že s ním není slučitelná ani samotná existence státu. Pak je pochopitelně lhostejné, jestli musím "jen" platit daně a chodit na vojnu nebo jestli mi vláda nainstaluje kameru do ložnice. Protože obojí je násilí. Jedním z důsledků takhle vypjatého pojetí je to, že libertariáni nijak nepřispívají věci svobody. Kdyby se všichni čeští libertariáni tohoto typu přes noc změnili na socialisty, země nebude méně svobodná. K čemu pak vlastně jsou ty všechny naše diskuze? Abychom si leštili ego a vytahovali se jeden na druhého, kdo má dokonalejší teorii? Zdá se mi to trochu málo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 1. 4. 2014 10:39
reakce na Petr Hampl | 1. 4. 2014 09:34

1) Přesnější už asi nemůžu být. Nesnažím se dávat svobodu korporaci nebo firmě, protože to nelze. Svobodný může být jen člověk. Pokud se člověk dohodne s někým, že na základě nějakých pravidel budou spolu vyrábět Coca Colu, tak vy prostě nemůžete jen tak přijít a říct, nainstalujte si sem kamery. Jednak to musí někdo zaplatit a za druhé jim nutíte vaši představu o tom, jak to má fungovat - měníte násilím jejich dohodu nebo do ní nějakým způsobem zasahujete či ji jinak omezujete. Nesnažím se o to, aby najednou zítra existovala absolutní svoboda podle libertariánství, jen říkám, že regulace korporací je s ním v rozporu, protože se jedná o regulaci lidí, a proto s tím nelze souhlasit. Takže pokud dostane svobodu alespoň někdo, tak je to skvělé (tedy lepší než nic), ale nemůžu říct, že budu spokojen, pokud dostanou svobodu alespoň lidé, protože lidé nemohou být svobodní, když nemohou provozovat korporaci na základě svobodných rozhodnutí. (Tvrzení "regulujeme sdružení svobodných lidí" je protimluv.)

2) Ale proč jste pořád otrokem minulosti? To je přece úplně jedno, jak něco bylo dříve. Pragmatismus je v těchto otázkách nebezpečná věc, protože praktické řešení může být cokoliv. Od tohoto způsobu uvažování už jsme snad upustili a zajímá nás také, jestli jsou naše řešení etická. Jinak opět bod 1.

3) Jádro sporu je v tom, že vy chcete udělat z libertariánů socialisty, kteří si stěžují jen na pár detailů. Chcete, abychom opustili podstatu libertariánství a abychom opustili podstatu našeho etického systému. Ale takto opravdu žádní libertariáni nebudeme. A svobodě opravdu nepomůže, když budeme tvrdit, že nějaká forma násilného donucení je v souladu se svobodou. Libertariánství prostě je radikální filozofie, pokud se vám to nelíbí, pak můžete být normální, takzvaně rozumný, pravičák. Mně opravdu nezáleží na tom, jak dokonalou máte teorii, mně zajímá, jestli se zastáváte iniciace násilí či nikoliv. (A je také rozdíl, pokud se zastáváte násilí, protože tvrdíte, že bez státu nebude fungovat systém soukromého vlastnictví, nebo jestli se jedná o instalování kamer v korporacích. To první jsem ochoten respektovat, protože empirický důkaz nemáme. Nakonec se jistě může ukázat, že je pro svobodu lepší minimální stát než anarchie, ale to musíme napřed nějak zjistit... Ačkoliv minimální stát nakonec stejně skončí velkým státem, v historii možná minimální stát vydržel docela dlouho, ale to také nebyly žádné demokracie dnešního typu.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 1. 4. 2014 12:15
reakce na Michal Jeřábek | 1. 4. 2014 10:39

jo, myslím, že tady jsme došli na konec diskuze.

Z jedné strany to vypadá tak, že všichni lidé, co kdy v historii žili a všechny společnosti, které kdy byly, to měly nastaveny špatně a teprve nyní byla nalezena filosofie, na jejímž základě bude možné společnost správně nastavit. Teprve teď je odhaleno, že všechno to, co lidé v minulosti považovali za svobodu, bylo jen trapným kompromisem a nesvobodou. Ale vůbec to není podobné jako marxismus (ironie).

Z druhé strany to vypadá tak, že to, co se dosud nazývalo svoboda, je opravdu svoboda a že je to něco, co stojí za to, abychom to bránili. Možná dokonce, abychom za to umírali.

Dva pohledy na svět, dvě sady cílů, průnik minimální. A zase jsme u té původní teze. Pokud se snažíme hájit občanské svobody, jsou radikální libertariáni jako spojenci nepoužitelní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 1. 4. 2014 12:50
reakce na Petr Hampl | 1. 4. 2014 12:15

Ale jistě že ne, ale vy musíte najít chybu v agrumentaci, podobně jako ji našli Rothbard a podobní v argumentaci klasických liberálů, když obhajovali slučitelnost státu se svobodou, a ne tvrdit, že v minulosti to bylo nějak jinak a že svoboda je to, co bylo v minulosti. Protože to zase vypadá, že v minulosti už byla absolutní svoboda odhalena a už se na tom nic nemůže měnit. (Končíte u stejného marxismu, jen konečného řešení bylo dosaženo dříve.) Znovu vám opakuji, že význam svobody se může měnit. Nikdo se tady nesnaží někomu vnutit naše konečné řešení problémů lidstva. (Navíc neetičnost násilí není žádný výmysl libertariánů.)

Možná jsou radikální libertariáni pro vás nepoužitelní (nesouhlasím), ale uvědomte si, že vy neurčujete, co to libertariánství je, ačkoliv se o to stále snažíte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 1. 4. 2014 14:05
reakce na Michal Jeřábek | 1. 4. 2014 12:50

Ne, nemusím najít chybu v argumentaci. Nežijeme ve filosofických příručkách. Tímhle se vracíme někam na konec 18.století, kdy pre-marxisté tvrdili, že společnost má být organizována podle toho, k čemu dospěli ve svých knihách a Edmund Burke jim oponoval. Tvrdil, že dostatečným argumentem je, že něco funguje a lidé s tím jsou spokojení. Dlouhodobá lidská zkušenost je spolehlivější než úvahy filosofů, tvrdil Burke a můžete to najít zopakované třeba u F.A.Hayeka. Žádná svobodná společnost nikdy nevznikla tak, že by jí někdo vymyslel. Vždy byla výsledkem spontánního řádu. Toho, že obyčejní lidé hájili své nedostatečné svobody a žili své zdánlivě ubohé životy. Každý pokus nahradit to něčím naplánovaným nakonec vede k nevolnictví. Ostatně, Marxovým cílem také bylo přinést lidem dokonalou svobodu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 1. 4. 2014 16:30
reakce na Petr Hampl | 1. 4. 2014 14:05

„Ne, nemusím najít chybu v argumentaci.“

Tak to se mýlíte, pokud přijdete s teorii která nesplňuje základní pravidla tj. konzistenci a testovatelnost můžete hlásat co chcete a obhajovat ji donekonečna, ale pořád jste na úrovni vědce, který se odvolává na existenci Yetiho. Co třeba taková inkvizice, ta se také těšila na svou dobu nebývale pozitivnímu ohlasu většiny a docela dlouho fungovala.

„Toho, že obyčejní lidé hájili své nedostatečné svobody a žili své zdánlivě ubohé životy. Každý pokus nahradit to něčím naplánovaným nakonec vede k nevolnictví.“

Omyl, každý pokus o nadměrné ovládnutí obyčejných lidí „neobyčejným“ člověkem shora vedl k nevolnictví a je toho plná historie. Jediné na čem stojí Vámi kritizovaná teorie, je dobrovolná spolupráce, paradoxně to byla právě ona, která byla tvůrcem pokroku. Odhlédneme-li od externalit, díky kterým máme některé moderní technologie vzešlé z válečných konfliktů jako důsledků souboje elit atd.

„Ostatně, Marxovým cílem také bylo přinést lidem dokonalou svobodu.“

O tom vůbec nepochybuji, jen jaksi tato socialistická teorie nesplňovala výše zmíněnou podmínku a už vůbec nepočítala s reálnými lidmi. Mocipáni většinou nejsou Mirkové Dušínové a teoretizováním s kamerami a Vaši fiktivní svobodou na tom nic nezměníte ať se Vám to líbí nebo ne. Libertariáni na rozdíl od nich žádné „nadlidi“ ve své teorii nepotřebují.

„Pokud se snažíme hájit občanské svobody, jsou radikální libertariáni jako spojenci nepoužitelní.“

Tak, tak, stejně jako pokud se snažíte hájit principy socialistické, nebudete použitelný jako spojenec žádného libertariána.

Odhlédnu-li od etické roviny, kde leží podle Vás ta hranice, kdy je krádež v pořádku a kdy už není? Na jakém místě je kamera instalovaná třetí stranou podle Vás OK? V předsíni ano a na záchodě už ne?
To, že okradu nejbohatší lidí světa o miliardy a nakrmím milióny je dostatečný důvod nebo jím je snad monopol na léky a jejich uměle přemrštěná cena, která mimo jiné způsobuje smrt miliónům lidí v rozvojových zemích? Nebo je to snad řepka či kukuřice spotřebovávaná do „bio-paliv“ a tím opět uměle zvyšující cenu potravin tamtéž?
Osobně bych nechtěl být centrálním plánovačem a řešit všechny tyto a podobné otázky, neměl bych z toho lehké spaní.

Mám pocit, že chcete kompenzovat následky bez toho, aby jste odstranil příčiny problému. Tak to Vám nezávidím, protože nejrůznější úředníci budou vždy se svými regulacemi ala pomazánková másla, žárovky nebo konvičky s olejem v restauracích ve značném předstihu, protože je to jejich denní chléb, zatímco Vy k tomu bohužel máte i normální práci.. Je také dosti pravděpodobné, že počet úředníků půjde nahoru, je třeba sledovačů kamer, obsluhu datacenter pro jejich sběr atd. Takže stačí vydržet a vysněná práce úředníka se všemi svými výhodami se brzy usměje i na nás.. Končím debatu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 2. 4. 2014 00:22
reakce na Tom Novak | 1. 4. 2014 16:30

ne, že by mě ta diskuze ještě bavila, ale tou logickou chybou je předávání občanských svobod. respektive neschopnost rozlišit dvě různé situace.

a) na Toma Novaka se vztahují občanské svobody. A budou se na něj vztahovat, i když bude doma vařit pivo. A budou se na něj vztahovat, i když k tomu vaření piva přizve několik přátel.

b) na Toma Novaka se vztahují občanské svobody. Tom Novak si koupí akcie fondu ING. Fond ING koupí akcie Plzeňského Prazdroje, a.s. Přepokládáte, že se tím občanské svobody začnou vztahovat i na penzijní fond ING, pak na Plzeňský Prazdroj a každý další subjekt, do kterého Plzeňský Prazdroj investuje nějaké peníze (třeba logistická firma, v níž bude mít podíl). Bez toho není možné obhájit tezi, že korporace je jen sdružením osob a že těmito osobami jsou vlastníci. Ta teze je chybná a v důsledku dokonce likviduje možnost zachovat občanské svobody.

Proti regulaci korporací je možné argumentovat friedmanovsky (jak už zaznělo v diskuzi), prakticky (státní správa je tak neschopná, že to jen situaci zhorší), obavami z diktatury (nechceme příliš mocnou a bohatou státní správu), ekonomicky (zruší se tím pracovní místa) a možná i jinak. Ale argument soukromého vlastnictví tu nemá váhu, protože tu není žádný soukromník a žádné soukromí.

Druhá logická chyba spočívá v tom, že odmítáte "neobyčejného člověka", a zároveň je pro Vás nepřijatelné, že obyčejní lidé nechtějí žít bez státu (ve smyslu organizace, která vůči jedincům uplatňuje násilí a nutí je dělat věci, které by dělat nechtěli). "Dobrovolnou spolupráci" tedy nemůžete prosadit jinak než násilím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 2. 4. 2014 11:25
reakce na Petr Hampl | 2. 4. 2014 00:22

V bodě b) píšete, že teze: „korporace je jen sdružením osob a že těmito osobami jsou vlastníci“ proto by se na tyto osoby měli vztahovat stejná pravidla jako na všechny ostatní lidi (jednotlivé elementy korporací).

„je chybná“

Dokonce píšete, že „likviduje možnost zachovat občanské svobody.“ V současnosti ale tuto možnost likvidují nejrůznější regulace a já se jen ptám proč je ta teze chybná? Proč hájíte regulace ve prospěch jedné strany na úkor té druhé, když v tom stejném příspěvku jste schopen napsat, cituji:

„Proti regulaci korporací je možné argumentovat friedmanovsky… Ale argument soukromého vlastnictví tu nemá váhu, protože tu není žádný soukromník a žádné soukromí.“

Takže neexistuje soukromník nebo soukromí, ale přesto ho chcete regulovat? Lidé sdružení za libovolným účelem jsou najednou zvláštní entitou? Přestávají být lidmi a vztahují se na ně jiná práva a povinnosti (neplatí pro ně právo na vlastnictví, soukromí atd.)?

Už vidíte ten vlastní vnitřní rozpor? Vy nabízíte jen protipól současného stavu kdy A reguluje ve prospěch B, Vy přijdete s tím, že je naopak správné, aby B regulovalo ve prospěch A. Ale z čeho se A i B skládá Vás přitom nezajímá. Dopady tohoto přístupu lze lehce domyslet.

Nemá cenu pokračovat v diskuzi, když jste neodpověděl ani na jednu moji přímou otázku a navíc reagujete na něco co jsem nikde nenapsal. Psal jsem o ovládání lidí, nikde nic o nějaké nepřijatelnosti žití..
„je pro Vás nepřijatelné, že obyčejní lidé nechtějí žít bez státu..“
„Dobrovolnou spolupráci tedy nemůžete prosadit jinak než násilím.“
Straw man, no comment.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 1. 4. 2014 15:55
reakce na Petr Hampl | 1. 4. 2014 14:05

Ale my jsme se tu bavili o významu svobody a jestli na něco máte právo (což je otázka argumentů). Ne o organizování společnosti. Tady nejde o nařízení nějaké naplánované společnosti, vždyť my z teorie spontánního řádu vycházíme a také pak společnost nebude mít nikdo pod kontrolou. Ale když se někdo zeptá "a jak jako v té anarchii bude zajištěno právo a bezpečnost", tak je docela dobré mít na to nějakou odpověď. (Jinak bychom byli opravdu totální fanatici.) Libertariánská etika není náš výmysl nebo plán společnosti, ta je výsledkem právě spontánního řádu, pouze není dodržována důsledně (jediný, kdo ji může legálně porušovat, je stát (který nebyl vytvořen dobrovolně) a jediné, co tedy navrhujeme, je, aby základní činnost státu byla privatizována, pak ať se společnost vyvíjí, jak sama chce) a z historie také víme, že rozhodování soukromých soudů má tendenci se přibližovat přirozenému právu. Vždyť dokonce evropské právo je v podstatě výsledkem právní anarchie ve středověku. My ale nikomu nenařizujeme, že to musí fungovat tak, jak někoho zrovna napadlo.

Bezpochyby je spolehlivější žít v tom, co máme vyzkoušené (a také nenavrhuji, abychom ze dne na den celý stát zrušili), ale to nám nemůže bránit ve změně. Státní zřízení neexistovalo miliony let, možná že existovalo období, kdy mělo význam, ale dnes tomu tak již nemusí být. A my se opravdu nemůžeme zaseknout na ideologii státu až do konce světa, pokud je toto zřízení pro současnou společnost nevhodné. A po milionté vám opakuji, že nejsem proti tomu, že se k ideálu prozatím jen přiblížíme a stejně tak, že uznávám, že je možné, že minimální stát je maximum čeho lze dosáhnout.

Také netvrdíme, že jsme objevili dokonalou svobodu nebo že pak nastane ráj na Zemi. Naším hlavním argumentem přece je, že možnosti našeho poznání jsou velmi omezené.

Nicméně bych očekával, že jako údajný libertarián toto víte. Ale vůbec nevím, proč vás tu o něčem přesvědčuji, protože mně tady vůbec nešlo o obhajování anarchie. Sám nejsem přesvědčen, že to bude fungovat. Podstatou diskuze mělo být, že vy po nás chcete, abychom opustili samotné základy libertariánské filozofie, protože s tím většina nesouhlasí, a to, že údajně velká sdružení lidí, jsou nějakou výjímkou z pravidla a je možné jim například někam instalovat kamery. Končím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 1. 4. 2014 16:12
reakce na Michal Jeřábek | 1. 4. 2014 15:55

Hayek také napsal: "Musíme z budování svobodné společnosti učinit znovu intelektuální dobordružství, hrdinský čin. Postrádáme liberální Utopii, program, který nevyhlíží ani jako pouhá obrana věcí, tak jak jsou, ani jako mírnější druh socialismu, ale skutečný liberální radikalismus, který nešetří dychtivosti mocných ..., který také není příliš praktický a který se neomezuje na to, co se dnes jeví jako politicky průchodné. Potřebujeme intelektuální vůdce, kteří jsou připraveni vzdorovat vnadům moci a vlivu a kteří jsou ochotni pracovat pro ideál, jakkoli nicotná může být vyhlídka jeho brzké realizace. Musí jít o lidi, kteří jsou ochotni lpět na principech a bojovat za jejich úplné uskutečnění, ať je vzálené jak chce. Svobodný obchod a svoboda příležitostí jsou myšlenky, které stále mohou probudit obrovskou nápaditost, ale pouhá radionalita svobody obchodu nebo pouhé uvolnění regulací - není ani intelektuálně přijatelné, ani nadějné pro inspiraci jakéhokoli entusiasmu... Dokud znovu neučiníme z filozifických základů svobodné společnosti živoucí intelektuální téma a z jejich implementace úkol, který vyzývá duchaplnost a fantazii našich nejživějších myšlenek, budou vyhlídky na svobodu stále temné. Ale pokud chceme znovu nabýt víru v moc myšlenek, která charakterizovala ten nejlepší liberalismus, bitva není ztracena."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 31. 3. 2014 23:18
reakce na Petr Hampl | 31. 3. 2014 22:43

Citace - Petr Hampl / 31.03.2014 22:43

..Já jsem zastáncem toho, o čem víme, že to už někdy fungovalo. Ale rozumím tomu, že utopistům připadá realita ubohá a děsivě nedokonalá.

Tentokrát bych asi potřeboval opět pomoct s hledáním, kde pan Jeřábek napsal něco utopického či nerealistického? Připadá mi to, použiji-li vyjádření pana Kratochvíla: „dávejte si prosím pozor na straw many“. Protože se tím do té obhajoby regulací/pravidel pěkně zaplétáte.
Proč je omezování osobní svobody na jedné straně (kamery) v rozporu s občanskými svobodami a na druhé straně (body 1 a 3) úplně v pořádku? Takže jediný důvod je ten, že jednou to fungovalo (zdálo se to lidem OK), tak to tak bude navždy, chápu to správně?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 1. 4. 2014 00:38
reakce na Tom Novak | 31. 3. 2014 23:18

Pan Jeřábek předkládá určitý koncept svobody, který existuje pouze v knihách. Nevíme o žádné společnosti, kde by byl reálně aplikován a fungovalo to, byť i jen na krátkou dobu. Vždy a ve všech společnostech (včetně těch nejsvobodnějších) byla povinnost platit daně a byly nějaké regulace. Vždyt tomu bylo tak, že pokud člověk nebyl nevolníkem, vznikala mu na oplátku povinnost jít do války. Vždy tomu bylo tak, že občanské svobody se vztahovaly pouze na občany a nikoliv na jejich sdružení. Takové svobodné společnosti skutečně zpravidla vydržely jen pár staletí, ale z hlediska lidského života to není tak málo. Navíc, když se podíváme do dějin, vesměs vidíme, že svobodné společnosti neskončily postupným zaváděním regulací. Svobodné společnosti se častěji rozpadaly tak, že občané své svobody rozšířili až do té míry, že stát nebyl schopen bránit se proti agresorům, takže se zhroutil a s jeho zhroucením zanikly i občanské svobody.

Tím neříkám, že by to nemohlo být ještě lepší. Ale tvrdím, že a) nikdy nenastane taková situace, kdy by bylo možné tu "ještě lepší" koncepci prosadit. b) i kdyby to možné bylo, je téměř jisté, že bychom naráželi na tolik různých nedomyšlených detailů, že by v ní nebylo možné žít a nejspíš by rychle zdegenerovala v systém totálního otroctví. V téhle souvislosti doporučuji četbu F.A. Hayeka. Myslím, že jeho argumentace je neprůstřelná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 1. 4. 2014 08:22
reakce na Petr Hampl | 1. 4. 2014 00:38

Samozřejmě, že nevíme o žádné společnosti, kde by byl takový koncept aplikován, když byl anarachokapitalismus objeven v podstatě nedávno. Ankap také pochopitelně nevznikne tak, jak si někteří představují, že se rozpadne/zkrachuje stát a je to.

Nedomyšlené detaily existují vždy, ať už zavádíte diktaturu, demokracii nebo anarchii. A že v demokracii je těch nedomyšlených detailů opravdu hodně a přesto ten systém víceméně funguje (nejspíš zejména díky tomu, že obsahuje značné množství anarchismu).

Nicméně se tu s vámi nedohaduji o tom, jestli bude anarchie fungovat, já si tím také nejsem jistý. Podstatou této diskuze je, že vy chcete, aby libertariáni obhajovali názory, které jsou v rozporu s jinými, protože na tom neexistuje celospolečenská shoda nebo protože v historii to fungovalo jinak nebo protože jste si vymyslel, že skupina tisíci lidí je něco jiného než skupina deseti.

Vám zase můžu doporučit H. H. Hoppea, myslím že jeho argumentace je také nepřůstřelná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 31. 3. 2014 12:51

Velice bych se obával snahy diskriminovat některé soukromé organizace (podle počtu zaměstannců či obratu) a dávat do jednoho pytle stát a velké korporace. Soukromý podnik se nedefinuje tím, kolik má akcionářů a jak jsou tito akcionářů vzdáleni fyzickému řízení podniku. Korporace vznikla dobrovolným sdružením soukromých osob. Nemůžu se na ni dívat jinak a mít pro ni zvláštní pravidla jen proto, že má tendenci k byrokratizaci. To je principiálně neobhajitelné.
Teoreticky vzato v obou entitách – státu i korporaci - funguje to, čemu se říká „agency problem“. Je tam ale jeden zcela propastný rozdíl, který agency problem v případě korporace mitiguje: pokud se vám nelíbí jak korporace funguje, můžete hlasovat penězi a přestat ji financovat. Pokud byste chtěl totéž udělat v případě státu, zavře vás stát do vězení. Tam je to nejdokonalejší forma agency problem – váš agent, kterého si platíte, zároveň disponuje mocenskými nástroji k tomu, aby vás k tomu přinutil.
Samozřejmě, jiným případem je propojení některých korporací a státu: korporace platí politickou třídu a stát jde na ruku korporacím a přihrává jim dodatečnou rentu. To ale není definiční problém korporace, to je problém státu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 29. 3. 2014 12:09

Jsou-li kamery v CocaCole v pořádku, jsou stejně v pořádku i ve firme se 3 zaměstnanci. Ledaže byste měl objektivní kriterium, které určí, do jaké velikosti firmy to je v pořádku a od kdy už není. Takové kriterium podle vlastního přiznaní nemáte. A fakt, že ho nemáte, je největší slabinu vaší argumentace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 31. 3. 2014 07:02
reakce na Josef Fraj | 29. 3. 2014 12:09

Uznávám, že to kritérium nemám. Podle mě je teprve třeba ho dopřemýšlet. Nicméně v první řadě jde o to připustit si, že korporace fakticky není soukromý podnik. Vůči svým akcionářům se chová srovnatelně nezávisle jako stát vůči svým voličům, má stejné tendence k byrokratizace a zneužívání moci. Kapitáni korporací jsou ze stejných rodin jako vysocí státní úředníci. Bojovat za to, aby se na korporace vztahovala stejná ochrana na občany a jejich firmy, to je prostě bláznivé. Ostatně, korporace o to ani nestojí. Všimněte si, že korporace proti povinným kamerám neprotestují. Dost možná, že jsou za tím právě jejich lobbysté.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 31. 3. 2014 11:42
reakce na Petr Hampl | 31. 3. 2014 07:02

Mimochodem, vám nestačí jenom obhájit, že regulování korporací (ve skutečnosti lidí, jak jsem se vám snažil vysvětlit, ale pan Fraj to zvládl lépe) je eticky v pořádku, vy musíte také najít etický způsob, jak toto regulování financovat. Budete to platit sám, prostřednictvím nějaké organizace placené dobrovolnými příspěvky nebo to bude zase něco ve smyslu "daně jsou krádež s výjimkou případu, kdy je vybíráte na regulace korporací"?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 31. 3. 2014 08:50
reakce na Petr Hampl | 31. 3. 2014 07:02

Mezi akciovkou a státem je ovšem podstatný rozdíl. Z akciovky můžete odejít, ať už jste akcionář nebo zaměstnanec. Můžete akcie prodat, můžete jít pracovat do jiné firmy, začít sám podnikat a podobně. Akcie státu prodat nemůžete ani mu nemůžete dát výpoveď (pominu-li emigraci do jiného, která stejně nic principiálně neřeší). Státem zřízené kamery musíte strpět všude možně a ještě si to draze platit. Jinými slovy, v akciovce jste dobrovolně, kdežto stát vás násilím přinutí.

Další věc. Akciová společnost a stát (podobně jako třeba lid nebo společnost) nejsou tvorové s vlastním vědomím, vůči kterým je možné uplatnit nějaká opatření. Jsou to pojmy označující skupiny konkrétních lidí, spojených konkrétními vazbami a zájmy. Každé opatření vůči akciovce je vždy opatřením vůči konkrétním lidem.

A pokud jde o to kriterium, tak to bude vždy arbitrárním rozhodnutím konkrétních politiků, úředniků, lobbistů, šedých eminencí atd., kteří sledují svoje vlastní zájmy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Anna Schmidtová | 26. 3. 2014 20:06

Tak proč ta lidová iniciativa nevznikne? Jak má člověk člověk, který by s tím něco chtěl udělat, dát to najevo.. Když nic takového nevzniklo.. ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 26. 3. 2014 21:28
reakce na Anna Schmidtová | 26. 3. 2014 20:06

Třeba tím, že nějakou takovou iniciativu sám založí?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Marek | 26. 3. 2014 15:59

Téma velký bratr a velké ucho je vždy vděčné. Sledování, či odposlouchávání není doménou jen eráru, ale, poslední dobou, čím dál více i podnikatelského sektoru. Ostatně nejde o nic jiného, než o ty správné a pro aktéry potřebné, informace. Velkého bratra v rukou eráru samozřejmě kritizujeme, ale co to ostatní?

Dám příklad. Známý provádí rozsáhlou rekonstrukci velkého objektu kdesi na venkově na Vysočině. Po několika návštěvách sběračů kovů se rozhodl pořídit vcelku sofistikovaný bezpečnostní kamerový systém. Tudíž se mu na monitoru občas objevil nějaký feťák, či mladá dvojice při sexuálních hrátkách, ale i někteří sousedé buď na čumendu, či si něco i "vypůjčit" natrvalo. Velmi se mu to osvědčilo při rekonstrukci, kdy viděl kdo kolik a jak dělá. Pro majitele stavební firmy to prý příjemné zjištění nebylo. Na místě vstupu do objektu má ceduli - "objekt je hlídán kamerovým systémem", což nikdo nebral vážně. Žádné kamery nejsou totiž vidět, až když na ně majitel sám upozorní. Jsou dobře skryté.

Nicméně, je to ochrana jeho majetku a soukromí, nebo nepatřičné špízování, tedy omezování osobní svobody druhých?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 26. 3. 2014 16:46
reakce na František Marek | 26. 3. 2014 15:59

Ale jistě, pokud se ukáže, že k hlídání parkoviště, staveniště, tunelu apod. je v zájmu majitele, případně uživatelů daného zařízení (přesněji tedy v zájmu ochrany života a majetku) není to porušování osobní svobody. Stejně tak pokud si sám dáte do koupelny kameru, aby jste hlídal, že Vám babička nespadla do vany, těžko Vám to bude sama vyčítat. Otázka souhlasu a informovanosti ovšem zůstává. V podstatě erár vystupuje jako třetí strana a řeší problémy které sám vyvolává.
Znovu opakuji, že pokud je řešení efektivní a účinné, není třeba čekat na regulaci zvenčí, ale trh s ní přijde, pokud mu samozřejmě nic nestojí v cestě (což není až na výjimky dnešní situace), daleko dřív než erár. Např. kamery ve vozidlech se dnes stávají stále běžnější, úplně stejně jako před 10 lety navigace tamtéž atd.

Osobně bych se přikláněl k názoru, že omezování osobní svobody je vymezeno pouze porušením konkrétního práva dané osoby. Pokud daná osoba nemůže prokázat např. právo na uvedené sex. hrátky v dané lokalitě, nemůže se tedy ani odvolávat na nějaké porušení.

Jinak děkuji pane Marku za velmi zajímavý komentář, který mě navedl hned na další otázku odhalování na veřejnosti, která by měla jít stejně elegantně vyřešit vlastníkem daného prostoru a jsem zase u toho zapeklitého eráru..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Pozner | 26. 3. 2014 11:29

Autor zapomněl na jednu věc. Žádní nezaměstnaní nebudou, z nezaměstnaných se totiž udělají sledovači kamer....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Tětek | 26. 3. 2014 11:04

Obdobné návrhy podle mého názoru již nevyvolávají bouřlivé debaty, protože mezi lidmi panuje podobná nálada jako před rokem 89 - rezignace a snaha příliv regulací, daní, odvodů a pokračujícího znehodnocování měny nějak přežít a udržet si živobytí (to samozřejmě neplatí o těch, kteří z uvedeného tyjí - ty naopak mají žně a budou se o systém bít do posledního dechu). A hlavně se moc do ničeho nemíchat, když i premiéra můžou v přímém přenosu zatýkat zakuklenci. Namísto kulaků, veksláků a zahraničních agentů vznikly nálepky piráta, daňového podvodníka a živnostenského parazita.
Sám pan Hampl to píše - "Reálné možnosti zastavit podobnou ničemnost jsou nulové. I kdyby byl po příštích volbách vyměněn ministr financí, na vyhlášky to nebude mít vliv. Kdybych bydlel ve Švýcarsku..." Tam ale nebydlíme a zde nic nezměníme, vlak již jede plnou parou. Jedinou možností je být připraven na náraz a následné vyhrabávání z trosek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 26. 3. 2014 10:35

Zdravím autora.
Považuji se za libertariána. A právě proto říkám, že kamera je stejně tak nepřípustná v CocaCole, jako v malé rodinné firmě.
Jakýkoli zásah do soukromého vlastnictví je nepřípustný a velikost majetku těžko může být nějakým ospravedlněním pro intenzivnější zásah.
Kdo je opravdu libertariánem však musí být podstatně zásadovější a principiálnější. Z pohledu pravého libertariána je daň krádeží a stát je nehorázným monopolem na nelegitimní používání násilí.
Libertarián samozřejmě nesouhlasí s povinnou kamerou ve firmě či domácnosti, ale on nesouhlasí ani s kamerou na ulici či na dálnici - protože ta dálnice státu po právu nepatří (postavil ji na ukradeném pozemku za ukradené peníze) a i tu kameru stát pořídil za ukradení peníze (někdo z vás snad státu dal peníze na kamery dobrovolně?).

Pokud budeme přistupovat na kompromisy se zlem, dočkáme se pouze růstu zla. A tím kompromisem myslím stanoviska typu:
"Stát krást může, ale jen málo a jen na policii, soudy a armádu, ne na provoz Českých drah".
"Stát firmy sledovat může, ale jen ty velké"
"Stát vás smí poslat proti vaší vůli umřít do války, ale jen když k tomu má dobrý důvod"
"Stát vám smí zabavit pozemek, ale jen když ho opravdu nutně potřebuje"
Atd... Buď se k podobným tezím budeme stavět zdrženlivě a "konstruktivně" - pak se po právu dočkáme nesvobody. Nebo se vrátíme k principiálnímu stanovisku, že NIKDO nemá právo páchat zločin (krást, padělat peníze, zabíjet, zotročovat) - bez ohledu na to, zda si ten zločin nechá potvrdit nějakým úřadem, vládou, ústředním výborem či parlamentem a bez ohledu na to, jakým eufemismem ten zločin nazve (znárodnění, vyvlastnění, daň, arizace židovského majetku, vyrovnání sociálních rozdílů, ...).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 26. 3. 2014 13:18
reakce na Jan Altman | 26. 3. 2014 10:35

Přesně tak, hlavní příčinou toho, že si nikdo nestěžuje, jsou lidé jako pan Hampl, kteří tvrdí, že za určitých okolností je porušení morálních pravidel v pořádku. Ty určité okolnosti jsou ale tak flexibilní pojem, že tím lze obhájit cokoliv. A když už mají - a je to údajně v pořádku - kamery velké korporace, proč by je nemohli mít všichni? Vždy na tom přece není nic špatného, tak proč by si někdo stěžoval (navíc rozdíl je jen v počtu zaměstnanců) - ono už totiž to původní morální pravidlo neexistuje. (Těžko lze považovat za pravidlo něco, co je neustále porušováno.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 26. 3. 2014 12:52
reakce na Jan Altman | 26. 3. 2014 10:35

Dobrý den, pane Altmane, s ideálem, který jste načrtl, mohu sympatizovat. Ale obávám se, že ve skutečnosti je to složitější. "Soukromost" není objektivně měřitelnou fyzikální vlastností. O soukromém vlastnictví nebo svobodě můžeme hovořit jen tam, kde existuje většinový konsensus, co to slovo znamená a jaké z toho vyplývají závazky či omezení. Pokud si bude 90% obyvatel myslet, že je správné tábořit na mém pozemku, co s tím nadělám? Možná odrazím prvních pár, než mě zabijou. To bude všechno. Ostatně, nevíme z historie o žádném příkladu soukromého vlastnictví mimo fungující stát. Dokonce i na divokém západě musel existovat nějaký soudce, který vedl pozemkové knihy podle byrokratických pravidel - bez toho by to byl jen dočasný zábor.

Takže otázka zní. Jak vymezit a definovat osobní svobodu, soukromé vlastnictví atd., aby to bylo realizovatelné. To znamená, aby bylo možné pro takovou definici získat naprostou většinu, a aby stát, který bude na základě takové definice fungovat, byl opravdu funkční. To nutně musí být o kompromisech, hledání praktického řešení atd. Obávám se, že jinak jsme jen masturbanti, kteří si hezky popovídají o významu svobody, ale kteří zároveň vědí, že je to jen teoretická diskuze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 3. 4. 2014 19:56
reakce na Petr Hampl | 26. 3. 2014 12:52

Co s tím nadělám? No alespoň mohu zkusit použít zbraň. Případně se dohodnout s dalšími vlastníky pozemků a najmout si Pinkertony (ty americké z 20.let - se samopaly). Nakonec lidí, kteří vlastní byt, dům, či chatu je dost, čili obrana majetku, pokud by zde nebyl supermocný nepřítel stát, by nebyla až tak nereálná. A auto už má každý a tito lidé by taky nechtěli, aby jim ho jen tak kdokoli mohl sebrat. Tak by se také připojili k "alianci na obranu majetku". Nebo by všichni vlastníci lesů, luk, domů, aut, ... uzavřeli pojistku proti krádeži/obsazení a pak by ty hochy se samopaly v případě potřeby povolaly ve vlastním zájmu samy pojišťovny. A ti "obsazovatelé" by to asi rychle vzdali.

Já myslím, že o soukromém vlastnictví mimo fungující stát zcela jistě víme. Středověký Island, divoký západ, atd... nakonec před 3 či 5 tisíci lety na našem území asi žádný stát nebyl, ale když si někdo vyrobil oštěp, všichni tak nějak chápali, že je proto jeho.

Jak definovat vlastnictví? No primárně tak, že já jsem vlastníkem mého těla a vy svého. Jinak by ani nemělo cenu tu mezi sebou polemizovat (dva roboti, dvě nesvéprávně bytosti - diskuse nemá cenu). A jelikož jsem vlastníkem svého těla, jsem i vlastníkem toho, co to tělo vyprodukuje. Když mi tedy někdo za konzultaci zaplatí 5000Kč, jsou logicky moje (vyrobil jsem je svým tělem) a pokud mi někdo polovinu chce proti mé vůli sebrat, je to zloděj. Pokud někdo k tomu sebrání použije násilí (či pohrůžku násilí - např. uvěznění), je to lupič. Jednoduché. Pokud někdo chce mých 2500Kč, musí mí nabídnou něco svého (službu, produkt), co mi za ty peníze bude stát.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 26. 3. 2014 16:45
reakce na Petr Hampl | 26. 3. 2014 12:52

Citace - Petr Hampl / 26.03.2014 12:52

"Soukromost" není objektivně měřitelnou fyzikální vlastností. O soukromém vlastnictví nebo svobodě můžeme hovořit jen tam, kde existuje většinový konsensus, co to slovo znamená a jaké z toho vyplývají závazky či omezení..

Nonsense. Tělo stejně jako plody vlastní práce lze docela dobře objektivně a fyzikálně definovat. Máte pravdu akorát s tím omezením a tím je „většinový konsensus“. Bez kterého je v současnosti velice těžké prosadit nějakou změnu..

Zcela hypoteticky, vrátíme-li se do doby kdy otroctví bylo legální, tak co k jeho zrušení přispělo dle autora článku více?
Většinový konsensus nebo fakt, že zneužívat cizí prostředky je špatné?

A nebo tím hlavním důvodem bylo to, že otroků už bylo tolik, že systém se stal neudržitelným? Podobných příkladů lze nalézt vícero (zrovnoprávnění černochů v USA) apod.

Chtěl bych věřit, že ve vládě (a zejména na ministerstvu fianncí) sedí jen Mirkové Dušínové, ale bohužel i z hlediska historických zkušeností tomu tak není. Jinak plně souhlasím s názory pana Altmana.

Pro pana Hampla mám jen vzkaz, pokud chce dál teoretizovat nad „významem svobody“ měl by nejdřív definovat platný právní rámec. Protože jak jistě sám dobře ví, kde není právo, nelze mluvit o svobodě. Až dalším krokem je hledání žádaného konsensu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 26. 3. 2014 17:22
reakce na Tom Novak | 26. 3. 2014 16:45

Ovšem, že zrušení otroctví bylo výsledkem většinového konsensu. Dokud byla většina přesvědčena, že otroctví je v pořádku, tak otroctví pokračovalo. Když většina dospěla k tomu, že je otroctví amorální, bylo zrušeno.

Nejde jen o prosazení změny. Jde o to, že - jak jste ostatně uvedl - vlastnictví, svoboda a soukromí existují vždy v rámci nějakého právního rámce. A já bych dodal, i v rámci mravního rámce. Ten rámec musí být společný pro naprostou většinu společnosti.

Pokud budete žít ve společnosti, která si bude - společně s Barackem Obamou - myslet, že úspěšný podnik vzniká díky aktivitám vlády a že je jen výsledkem štěstěny, že někdo se náhodou stal majitelem takového podniku, bude idea soukromého vlastnictví jen Vaším soukromým podivínstvím bez reálného významu. Se svobodou je tomu obdobně. Teprve ve chvíli, kdy se určitý koncept svobody či vlastnictví stává VŠEOBECNĚ SDÍLENÝM, začíná mít praktický význam. Ve společnosti, kde každý slovu "vlastnictví" rozumí jinak, žádné vlastnictví neexistuje. Proč by měla věc patřit tomu, kdo jí vyrobil? Jediný argument je ten, že se společnost na tom principu dohodla.

A k tomu poslednímu. Konsensus je primární, právo přichází až později. Proto hovoříme o hledání práva, nikoliv o jeho vytváření. Tím je myšleno, že zákonodárce se snaží poznat, jaký je konsensus, a vyjádřit to zákonem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 31. 3. 2014 15:13
reakce na Petr Hampl | 26. 3. 2014 17:22

Píšete: Ovšem, že zrušení otroctví bylo výsledkem většinového konsensu. Dokud byla většina přesvědčena, že otroctví je v pořádku, tak otroctví pokračovalo.

Myslím, že obyvatelé jižních států USA před nějakou dobou by nesouhlasili. Otroctví bylo v Konfederaci pravidelně a s rezerevou potvrzováno v demokratických volbách a bylo zrušeno zcela nedemokraticky armádou Unie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 31. 3. 2014 22:46
reakce na Josef Fraj | 31. 3. 2014 15:13

Nesmíme ovšem zapomenout podotknout, že otroci byli osvobozeni pouze na území Konfederace. Lincoln nemohl riskovat další možný konflikt uvnitř Unie (zdaleka ne všechny státy Unie v té době byly proti otroctví) a odolat levné pracovní síle (otroci Konfederace v armádě Unie) a tak k definitivnímu zrušení otroctví došlo až 6 měsíců po válce. S právy afroameričanů to trvalo ještě skoro dalších 100 let, než to dali do pořádku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 26. 3. 2014 21:38
reakce na Petr Hampl | 26. 3. 2014 17:22

Pane Hample, kolik jste přečetl literatury na téma libertariánská filosofie? Ptám se, protože když píšete věci jako "Jediný argument je ten, že se společnost na tom principu dohodla." nebo obhajujete regulace korporací, tak mi přijde, že ani nechápete východiska a hlavní princip libertariánství. Slyšel jste vůbec někdy o konceptu přirozených práv, racionalistické filosofii či dokonce o principu neiniciace násilí?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 27. 3. 2014 08:40
reakce na Michal Jeřábek | 26. 3. 2014 21:38

Ale to jsme u toho, co je jádrem diskuze . Nijak nepopírám, že je možné ty věci celkem zajímavě vyargumenovat. Přirozené právo znám, troufám si říct, velmi slušně, některé speciální koncepty možná méně. Dá se to vyargumentovat. No a co! No a co!!! Pořád je to jen jen myšlenka pěstovaná uvnitř nějaké okrajové disidentské skupiny. Máte dost moci, abyste tu myšlenku vnutil i většině, která o takové pojetí svobody nestojí a nechce je respektovat? Máte dost schopnosti přimět je, aby Vaši myšlenku sdíleli? Jestli ne, pak je Vaše pojetí svobody a Vaše argumentace zcela bezvýznamná.

A tím se dostáváme k tezi článku. Jestli určitý proud libertariánů přijme tak extrémní definici svobody, že je pro většinu společnosti nepřijatelná (například proto, že není slučitelná s normálním slušným životem), pak je veškeré jejich snažení marné a zbytečné. Můžete namítnout "a co když většině společnosti přijdou normální vyhlazovací tábory?" Pokud by se to stalo, skutečně byste neměl žádnou možnost jak je zastavit. A oprávněné potěšení z toho, že máte pravdu, by mnoho životů nezachránila.

Nejde jen o ten praktický důsledek. Jde nám víc o lidi nebo víc o ideály? Pokud nám jde víc o lidi, musíme být připraveni se některých ideálů vzdát, ukážou-li se nepraktické. Pokud nám jde o víc o ideály a jsme ochotni kvůli nim nechat umírat nebo trpět lidi, pak jsme stejní ideologičtí fanatici, jakými byli marxističtí socialisté.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 27. 3. 2014 09:59
reakce na Petr Hampl | 27. 3. 2014 08:40

Podívejte se, já mám pochopení proto, že je někdo proti anarchii, protože se bojí třeba volného obchodu s jadernými zbraněmi, nebo že se bojí, že se systém soukromého vlastnictví úplně rozpadne (mimochodem, když tvrdíte, že nikde neexistovalo soukromé vlastnictví bez státu, tak to jednoznačně není pravda - i v tom Somálsku jsou vlastnická práva respektována), ale vy jste tady zcela vážně obhajoval instalování kamer ve velkých firmách! Já opravdu kvůli tomu, že existuje konsenzus na kamery ve firmách nebudu porušovat své morální zásady a nebudu to obhajovat, jenom proto abych se sladil s názorem, který je většina ochotna respektovat. Chápete, že nemůžeme obhajovat něco jenom proto, že je na to konsenzus? Co to je za filozofii?

Libertariánství není vnucování naší definice svobody, ale neiniciace násilí. Ten termín "svoboda" se může naprosto volně vyvýjet a samozřejmě v bezstátní společnosti bude názor libertariánů každému naprosto ukradený.

Jistě, že potřebujeme, aby ten systém byl respektován podstatnou většinou, jinak takový systém neexistuje, ale ten systém je většinou respektován dávno, jen s výjímkou případu, že pravidla porušuje stát. Problém je, že vy bráníte v tom, aby daná pravidla byla přijata nebo aby vůbec byla vyzkoušena, protože vy už dopředu obhajujete nějaké regulace (kvůli tomu, že s opakem by údajně většina nesouhlasila). Už dopředu tvrdíte, že jsou státní zásahy morální. Vy jste nijak nedokázal, že jsou dané ideály nepraktické, vy je dopředu odmítáte, protože prý není konsenzus nebo protože možná nejsou praktické. Naším úkolem je se pokoušet se naší definici svobody a praktičnost systému vysvětlovat ostatním, ikdyby to mělo trvat celé tisíciletí, a ne že celou filozofii zahodíme, protože většina na to dnes není ochotna přistoupit. Samozřejmě pokud by libertariánský ideál směřoval k zániku lidstva, pak bezpochyby ten systém není etický a je potřeba ho opustit. (A já bych to také okamžitě udělal.) Ale dokažte to! (Mimochodem, uvědomujete si, že neexistuje ani konsenzus na vaši představu o systému? A že ještě hodně dlouho nebude? Pro většinu lidí jste také extrémista. A znamená to snad, že musíte být větší socialista?)

Pokusím se vám vysvětlit jaký mám problém s vaším přístupem na trochu přehnaném, jak by se moderně řeklo demagogickém, příběhu:

Představte si, že žijeme v ideálním systému minimálního státu, žije v něm 50 % levičáků a 50 % anarcholibertariánů. Nemůže tedy dojít k žádné změně. Pak přijdete vy a řeknete: "Libertariáni musí být rozumní!" Polovina z nich vám na to skočí a jeden z nich tak bude souhlasit třeba s instalováním kamer ve velkých firmách. Bum a máme 50 % + 1 hlas. Další rozumný libertarián bude souhlasit, že je potřeba zavést sociální dávky pro bezdomovce -> 50 % + 1 hlas. O padesát let později odevzdáváte státu polovinu výdělku a neuděláte nic bez toho, že by vám to schválil úředník.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 27. 3. 2014 13:18
reakce na Michal Jeřábek | 27. 3. 2014 09:59

Můžete, prosím uvést nějaký zdroj ze kterého je zřejmé, že jsou vlastnická práva v Somálsku respektována? A jak jsou vymáhána? Díky
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 27. 3. 2014 14:41
reakce na pavel kratochvil | 27. 3. 2014 13:18

Zatím vás odkážu sem: http://www.mises.cz/clanky/pravo-podle-somalcu-509.aspx
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 27. 3. 2014 22:53
reakce na Michal Jeřábek | 27. 3. 2014 14:41

Zajímavé čtení, které dokládá, že když stát nekecá lidem do života, tak je to obvykle ku prospěchu. Dalším takovým příkladem v africe je Zambie, kde se stát sice nezhroutil v občanské válce, ale místní lidé ho prostě ignorují. Odhaduje se, že tak 95% HDP Zambie je v šedé ekonomice. Rovněž nefunkční soudnictví způsobilo vznik jakýchsi lokálních soudů.
Autor článku ovšem trochu mlžil.. Somálsko se ve skutečnosti rozpadlo na řadu území, z niž se spousta prohlásila za samostatné státy a snažila se, s různou mírou úspěšnosti vytvořit vlastní instituce a vybírat daně. Paradoxně se lépe daří těm regionům, které se ve formě jakýchsi států etablovaly jako první (nejspíše proto, že se dovedly chránit před různými warlordy a bandity). Žádné archistické bezstátí v Somálsku není a po delší dobu nebylo. Relativní úspěch Somálska spíš tkví v tom, že nové "státy" si vedly lépe, než stará hrůzovláda a než okolní zkorumpované a na pomoci závislé země.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 27. 3. 2014 13:16
reakce na Michal Jeřábek | 27. 3. 2014 09:59

Tak postupně.
Za prvé. Nikdy jsem nenapsal, že jsem pro instalaci kamer v korporacích. Napsal jsem, že nejsem ochoten vést spor, zda tam mají být instalovány nebo ne. Skutečně pokládám za nesmyslné tvrdit, že Coca Cola Company nebo Microsoft Corporation se mohou či mají těšit občanským svobodám ve stejném smyslu jako Petr Hampl nebo Michal Jeřábek.

Za druhé. Pokud je vaším programemem přesvědčit veřejnost, že Coca Cola Company musí být stejně svobodná jako běžní občané, nevadí Vám, že tím strávíte tisíc let a že během těch tisíce let budou státní kamery v ložnicích, pak tedy O.K. Je to Vaše volba. Já nechci kameru ve své ložnici už teď a nebudu kvůli tomu bojovat za zákaz kamer na křižovatkách.

Za třetí. Příklad státu, kde žije 50% levičáků a 50% anarcholibertariánů je vadný v tom, že nikde na světě není stát, kde je 50% anarcholibertariánů. Je to spíš tak, že 2% libertariánů musí na svou stranu získat dalších 70% levičáků, konzervativců a já nevím koho ještě. Dokážete je přesvědčit, aby začali podporovat experiment zrušení státu? V běžné politické praxi je tomu tak, že se v takových situacích vytvářejí aliance - to znamená snažíte se prosadit takové řešení, které podpoří našich 70%. A to pochopitelně vyžaduje ochotu ke kompromisu a schopnost vyjednávat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 27. 3. 2014 14:41
reakce na Petr Hampl | 27. 3. 2014 13:16

1) Ale pochopitelně, že Microsoft není člověk, ale to není ani společnost o třech zaměstnancích. Jde o to, že vy obhajujete iniciaci násilí proti majiteli té společnosti. Kolik má ta společnost zaměstnanců přece na principu nic nemění.

2, 3) Jistě že nechci mít tisíc let kameru v ložnici a já se nebráním např. volení Svobodných a podobných kompromisů než se dostaneme k cíli, ale prostě nebudu výmýšlet pseudoargumenty pro podporu regulace toho, co se zrovna hodí na základě aktuálního konsenzu.

Nemůžu tvrdit, že daně jsou krádež a jsou nemorální a pak říct: Ale velké společnosti by je platit měly! Tímto právě podle mého názoru nikoho o ničem nepřesvědčíte, protože takovýto postup svědčí o tom, že ve skutečnosti nevěříte tomu, co říkáte a budete si neustále protiřečit a sám se zesměšňovat výmýšlením, jak se vykroutit z vašich tvrzení. To vám přeji hodně štěstí při obhajování. (Já prostě nedokážu být takto v rozporu sám se sebou.) Ale hlavně zde ponecháváte nekonečný prostor proto, aby příští X bylo také zvláštní případ, kde pravidlo Y neplatí, takže v konečném důsledku nic nevyřešíte. Možná se zbavíte jedné regulace, ale to je všechno. Takto to opravdu bude trvat tísíc let.

Ve svých prvních volbách jsem také volil levicovou stranu a myslel jsem si, že je potřeba nahradit systém nějakou formou socialismu, přesto jsem se nechal přesvědčit o úplném opaku a netrvalo to ani tisíc let (ale si tak tři roky).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 27. 3. 2014 16:12
reakce na Michal Jeřábek | 27. 3. 2014 14:41

Násilí vůči majiteli korporace. Myslíte tím toho človíčka, který si koupil akce penzijního fondu, který koupil akcie jiného fondu, který má v portfoliu akcie té korporace? Vsadil bych se, že mu je úplně ukradené, jestli má v nějaké národní pobočce kameru. Ve skutečnosti vůbec neví, že je majitelem. Obávám se, že tudy není možné argumentaci vést.

Větší smysl dává stavět na tom, že pokud zůstane více konkurenčních korporací, bude to pro svobodu a blahobyt obyvatel prospěšnější, než když jedna z nich (v tomto případě státní správa) pohltí ty ostatní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 27. 3. 2014 18:37
reakce na Petr Hampl | 27. 3. 2014 16:12

Naopak si myslím, že libertarián nemůže vést argumentaci způsobem "on o tom neví, tak to nevadí".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 27. 3. 2014 19:30
reakce na Michal Jeřábek | 27. 3. 2014 18:37

Jsem nějak nepochopil, v jakém smyslu je iniciací násilí vůči anonymnímu akcionáři Coca-coly umístění kamery ve výrobních provozech této firmy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 27. 3. 2014 21:04
reakce na Martin Brezina | 27. 3. 2014 19:30

Toho anonymního akcionáře si vymyslel pan Hampl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 27. 3. 2014 14:59
reakce na Michal Jeřábek | 27. 3. 2014 14:41

Chtěl jsem říct asi toto: Není potřeba hned zítra někoho přesvědčit o zrušení státu nebo jenom o státu minimálním. Ale dost pochybuji o tom, že obhajování regulací něčemu pomůže. Můžu je přijmout jako prozatímní kompromis, ale nebudu přece s nimi souhlasit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 27. 3. 2014 11:59
reakce na Michal Jeřábek | 27. 3. 2014 09:59

Souhlasím :-).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 27. 3. 2014 10:18
reakce na Michal Jeřábek | 27. 3. 2014 09:59

Abych se vyjádřil přesně: My nepotřebujeme nikoho přesvědčovat o tom, že iniciace násilí je nemorální - na to existuje konsenzus už dávno. My potřebujeme odstranit instituci, která porušování tohoto konsenzu legalizuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 26. 3. 2014 23:38
reakce na Michal Jeřábek | 26. 3. 2014 21:38

Přirozená práva existují asi tolik, jako bohové a vysokoškolské tituly. A přesně stejně jsou vám platná, když se dostanete do střetu s někým, kdo je neuznává.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 27. 3. 2014 07:52
reakce na pavel kratochvil | 26. 3. 2014 23:38

Vy toho asi taky hodně víte o libertariánství, že? Jinak s těmi tituly je to dost mimo, protože jejich neuznání není iniciace násilí, narozdíl od neuznání přirozených práv, takže těžko něco takového využijete u soudu. Víte, neuznávání práv se děje normálně i dnes a nikdo nepočítá s tím, že by se to najednou v bezstátní společnosti změnilo. Proto také existují ony slavné bezpečnostní agentury. Nicměné na existenci soukromého vlastnictví konsensus existuje, problém je, že tu existuje instituce (demokratický stát), která tvrdí, že když tato práva porušuje ona, tak je to v pořádku. (Můžou za to zejména klasičtí liberálové, kteří se snažili za každou cenu obhájit existenci státu.) Na libertariánech je, aby ukázali, že nikoliv. Bohužel rádobylibertarián Hampl, dělá přesný opak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 3. 2014 13:53
reakce na Petr Hampl | 26. 3. 2014 12:52

Dobrý den, pane Hample.
No já myslím, že na Liberálním institutu a Misesu najdete dost pojednání o tom, že ani ten soudce či šerif/policajt nemusí být státně monopolní a že může fungovat na principu smluvní svobody a trhu. Stejně tak obrana, atd...
Např: http://www.mises.cz/database/literatura/36.pdf

Souhlasím s H.H.Hoppem, že nic mezi svobodou a nesvobodou není možné. Sen klasických liberálů o malém a efektivním státě je iluze - nikdy nikde nevydržel, vždy jen bobtnal. Jakmile připustíte, že smí existovat někdo, kdo si usurpuje monopol na rozhodování sporů, určování a vymáhání práva + mu k tomu dáte právo zdaňovat/krást (aby měl na provoz té činnosti), tak jednak nikdy nezajistíte, aby této moci nezneužil a nerozšiřoval ji a jednak je to celé nesmysl a protimluv (ochránce práv s pravomocí krást, ochránce vlastnických vztahů které sám může ignorovat).
Viz třeba zde: http://libinst.cz/Files/KqLFy4r2/profile/2438/hoppe_omyly.pdf
To je názor pravého libertariána!

Částečná svoboda je zkrátka nesvobodou. A nutně směřuje k nesvobodě úplné (jak vlastně sám v článku popisujete). Mezi libertariány pozoruji vlastně 2 proudy lišící se tím, jak se k tomuto staví.
Tomu, co jsem napsal výše (a tomu, co např. píše Hoppe s Šíma) myslím rozumějí všichni. Rozcházejí se v tom, co s tím.
Jedni si myslí, že lze systém nějak vylepšovat, utahování šroubů zpomalovat, volit Svobodné (či jiné partaje představující "menší" zlo , např. TOP či ODS - ale zkrátka zase jen zlo).

A pak je druhý proud, ke kterému asi patřím i já. Sklon k bobtnání u byrokracie považujeme za nezvratný. Stát má vnitřně zakódovánu vlastnost rozšiřovat svou moc nad ovládaným územím. Považujeme za jisté, že počty a tuhost regulací jen porostou, taktéž daně. Počítáme s tím, že až státu (neodvratně) začnou docházet peníze, nebude se štítit použít i drsnější metody (vyvlastnění vkladů, znárodnění 2 i 3 pilíře, progresivní zdanění nemovitostí, zabavení zlata, měnová reforma, roztočení hyperinflace, ...) - ostatně již je v historii všechny použil.

Jedinou naději na konec této perverze vidíme v ekonomickém kolapsu systému, který tak jako tak považujeme za neodvratný (protože Joseph Salerno). Jedině tento kolaps přinese podvázání státního nádoru a přiškrcení postředků pro fungování byrokracie, solárníky a řepkaře, výsluhy fízlů a lampasáků, prebendy politiků, atd...
Vzhledem k tomu, že kolaps je podle nás neodvratný, nevidíme důvod jej oddalovat. Naopak - čím později přijde, tím déle budeme například zbytečně házet prostředky do penzijního systému, ze kterého nikdy nic nedostaneme. Proto je potřeba vítat každé ekonomicky nesmyslné opatření, tleskat každé bruselské regulaci. Optimální by bylo založit a volt stranu, která slíbí mateřskou ve výši průměrné mzdy (vždyť je to taky práce!), hromadnou dopravu zdarma, permanentní program šrotovného, atd...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Vinklarek | 27. 3. 2014 01:43
reakce na Jan Altman | 26. 3. 2014 13:53

Zdravím pane Altmane. Jsem zapřísáhlý libertarián, takže prakticky ve všem s Vámi souhlasím. Nicméně opravdu zastáváte názor, že má dojít k onomu finálnímu kolapsu státu? Opět s Vámi souhlasím, že k němu logicky musí dojít, ale domnívám se, že ani všemožným urychlováním k němu jen tak nedojde (v horizontu mého života). Takže ač vnitřně libertarián, hodlám státu házet klacky pod nohy (třeba volbou Svobodných), abych ten kolaps oddálil. Jsem realista, studuji "rakušáky", ale tvrdím, že dosáhnout čistého libertariánství prostě prakticky nelze. K dosažení nulového státu si troufnu tvrdit v budoucnu nikdy nedojde. Pro libertariána jistě pochmurná myšlenka, ale obávám se, že je tomu tak. Nedávno jsem polemizoval s kolegy, že místo Svobodných budu volit ČSSD, protože reálně se budu mít líp. Dostanu příspěvky na děti, doktory zdarma, dopravu zdarma a pomůžu svým dětem, aby se alespoň ony dožily toho "restartu". Je to opravdu dilema :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 3. 4. 2014 19:44
reakce na Petr Vinklarek | 27. 3. 2014 01:43

Házel byste klacky pod nohy komunismu podporou umirněnějších/reformnějších komoušů, abyste o něco odložil kolaps komunismu? :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 26. 3. 2014 23:25
reakce na Jan Altman | 26. 3. 2014 13:53

Dobrý večer, pane Altmane. Zajímalo by mě, jestli si doopravdy myslíte, že se nám po ekonomickém kolapsu (který asi skutečně nastane, pokud to takhle půjde dál) bude dařit lépe, když se na něj těšíte. Byl jsem náhodou před časem v Zimbawe, které se potácí na pokraji zhroucení a to, co tam nahrazuje velmi mizerný stát lze jen těžko považovat za zlepšení. Ani další příklady zhroucených států nedávají moc důvodů k optimismu.
Pokud systém zkolabuje, nejvíc na tom vydělají ti nejlépe připravení a vybavení. To znamená ti nejbezohlednější a ti, co mají už před kolapsem nejlepší kontakty a informace. Ostatní zpravidla prodělají.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 3. 4. 2014 20:09
reakce na pavel kratochvil | 26. 3. 2014 23:25

No, těžko říct. Ale po kolapsu komunismu se nám také začalo dařit lépe. Tak proč ne po kolapsu eurosocialismu?

Tak jako po každém kolapsu, někdo si polepší, někdo pohorší. Doufám, že si pohorší dnešní paraziti (ti, co žijí z cizích peněz bez jejich souhlasu) a polepší si činorodí pracovití lidé. A samozřejmě šanci na polepšení si mají ti, kteří budou připraveni - je dobré studovat případy zbankrotovaných zemí a analyzovat, jací lidé jak byli připraveni.

Také samozřejmě musíme doufat, že v Evropě žijí vzdělanější a kultivovanější lidé, než v Zimbabwe. Mezi mentalitou zde a v Africe je značný rozdíl. Jen si vemte, jak daleko menší mentální rozdíl může hrát významnou roli - např. Češi versus Srbové, Slováci versus Chorvati - a výsledný rozdíl v kultuře dělení státu.

Také zde máme jakž takž rozvinutou občanskou společnost, stabilní lokální komunity a soukromé instituce schopné vyplnit vakuum po státu svou nabídkou služeb (např. pojišťovny, bezpečnostní agentury, rozhodčí soudy, ...).
Jak tak pozoruji v Německu (prodejna Au a Ag mincí prakticky na každém rohu), mnoho lidí je i připraveno na kolaps státně-monopolní nekryté měny.

Naproti tomu v Zimbabwe již před kolapsem státu nefungovalo nic, komunity byly rozvráceny, prosperující farmy ukradené bílým a obsazené neschopnými bezzemky, atd...

Každopádně uvidíme :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 26. 3. 2014 15:49
reakce na Jan Altman | 26. 3. 2014 13:53

S tím ideálem mohu sympatizovat. Ale narážíme na problém, že takové uspořádání dosud nikdy nebylo realizováno. Teoreticky dokážeme zdůvodnit, že by to fungovalo dobře. Ale co když tam jsou některé detaily, jejichž dosah si dnes nedokážeme představit a které by mohly způsobit, že libertariánský ráj bude ve skutečnosti peklem? Stalo se to všem předchozím utopiím. Jak si můžeme být jisti, že naše je konečně ta správná?

Plně ale souhlasím s analýzou současného stavu. Levijátan se vymknul kontrole. Měl sloužit lidem, ale začal nekontrolovaně růst a ničit společnost, morálku, svobodu a likvidovat jakýkoliv prostor pro normální slušný život. Bojím se, že máte pravdu i v tom, že kolaps systému je dnes nejméně špatnou variantou, jakou si dokážeme představit. Přesto se ale snažíme Levijátana znovu zkrotit - proto tady vedeme diskuze, proto volíme Svobodné a proto se snažíme povzbuzovat své spoluobčany k té jediné formě občanské neposlušnosti, jaká zbývá nižším třídám - neplacení daní. Nejspíš nepochodíme, ale od toho jsou chlapi na světě - aby chodili do střetů, které jsou beznadějné, dostávali do držky, vstávali a zkoušeli to znovu. Kdybychom to nedělali, nemohli bychom si vážit sami sebe.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Fryč | 27. 3. 2014 01:01
reakce na Petr Hampl | 26. 3. 2014 15:49

Zdravím,
výborná debata. Cíl "minarchistů" a "anarchistů" leží ve stejném směru, jen jedni neudělají ten poslední krok, tak proč se nesvézt většinu cesty spolu? Myslím, že libertariáni/anarchisti dělají stejnou chybu jako komunisté - ani jedna skupina nežije ve vzduchoprázdnu, ale ve společenství lidí. Co tím chci říct - většina lidí je nastavena tak, že než se celý rok plácat na políčku, které ho uživí, si raději najde pěkný klacek, týden věnuje tréninku a pak si celou úrodu na podzim vezme s použitím efektního plesknutí po lebeni dotyčného sedláka. Každý živý organismus se snaží přežít s vynaložením co nejmenší energie, ideály neideály. A i kdyby byla většina sedláky, bude to fungovat jen do doby, než se jednomu neurodí. Výběr mezi smrtí hlady svých blízkých a oloupením těch, co tak blízcí nejsou, je strašně snadný.
Jak píše pan Hampl, v historii takové anarchistické společenství nepřežilo a snad ani pořádně nevzniklo. Proč?
Je to jako v té báji o svatém Vaškovi a Bolkovi. Vašek byl kámoš a krom toho kníže, když nějaké sousední kníže zlobilo (Lučané, Litoměřicové, Doudlebové, Kuřim), tak ho poplácal po zadku, řka: tak teď už do smrti dobrý. To "do smrti dobrý" mělo váhu nepřímo úměrnou vzdálenosti Vaškovy družiny od takového knížecího dvora. Navrch platil Jindrovi Fóglovi, aby je nechal na pokoji. Pak to vzal do ruky Bolek, Fóglovi nic neposlal, postavil lepší družinu, "do smrti dobrý" také zachoval, jen to vylepšil tím, že tu dobu "do smrti dobrý" extrémně zkrátil, zavedl pravidelné daně - a české země zažily nebývalý populační a ekonomický rozmach a Bolek tím položil základ tisícileté historie našeho národa.
Bolek byl z našeho pohledu mordýř a moc se s tím nemazal (ach Slavníku ach), ale už se tu neokrádali sedláci jak to koho napadlo a jak dovolilo počasí. S jistým odvodem se dalo kalkulovat (ta ekonomie), ale s nájezdy se moc kalkulovat nedá. Stát je perfektní platforma pro sjednocení určitého počtu lidí (vedle jazyka, zvyků a obyčejů) a kolektivní (pravidelné, ale malé) násilí je stále lepší než nepravidelné totální. Proč se vlastně lidé pojišťují? Asi proto je to tu samý stát a žádný libertariánský ráj a klidně napíšu že bohužel.
Zkrátka sedlák potřebuje klid na práci a ten klid potřebuje zajistit. Stát se na to ideálně hodí. Soukromé armády apod. moc neberu, protože jakmile takový garant bezpečí zjistí, že si může vzít víc než mu platíte (a to lze vždy, pokud platbami garantovi neproděláváte) tak to prostě udělá, protože může. A vůbec neberu agresora, který vašeho garanta prostě přeplatí.
Hloupé je, že leviatan má skutečně tendenci růst a roste tak dlouho, až už nemá co žrát a začne si užírat nějakou vlastní končetinu, čímž dostane sepsi a zhebne. Příkladů v historii je opět mnoho.
Levitana je třeba krmit, ale ne moc, jinak přeroste a je problém. O tom vědí v juesej svoje, ale dneska už něco takového zopakovat nelze. Myslím osídlení Nového Světa. Bez leviatana jsme slabí a posloužíme akorát jako krmení jinému leviatanovi, který ale bohužel nebude "náš".
Nesouhlasím s tezí o tom, že je třeba podporovat ty nejpitomější nápady, aby reset přišel dříve, protože po resetu už to bude fajn. Proč by mělo?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 27. 3. 2014 11:58
reakce na Jan Fryč | 27. 3. 2014 01:01

V podstatě souhlas pouze se střední částí „o Vaškovi a Bolkovi“. Stát je perfektní platforma na manipulaci veřejného mínění a toho jak mozek vnímá realitu, přirozené autority a mění vlastní morální hodnoty atd.

„kolektivní (pravidelné, ale malé) násilí je stále lepší než nepravidelné totální.“

To je nejčastější argument "minarchistů", ale já říkám, že je špatný. Funguje možná tak na relativně malé a špatně organizované skupiny nebo na toho Vašeho nálezce klacku co s ním plácá sedláky. Proč by se měl sedlák nechat plácnout? Jasně dál rozvádět modelový příklad je zbytečné. Přesně jak píšete, žijeme ve společnosti lidí. Jaké to má reálné důsledky?
Třeba si vzpomeňte na Mnichov 1938. Těžká teorie prověřená v praxi. Pořád nevidím důkaz, že stát je ten kdo brání v propuknutí totálního násilí.
Nebo nedávný Mejdan, jak ten stát (cca. 45 mil. obyvatel) co se na to dle Vás „ideálně hodí“ dokázal vyřešit nepokoje, vyrabované domy a hořící auta, chudáci pojišťovny a tamní elity co nestihly včas přeběhnout na druhou stranu. Nejen že tomu nedokázal zabránit, ale nedokáže ani prošetřit skrytou střelbu do lidí apod.
Argument se soukromými armádami neberu už vůbec. Pro každou armádu je výhodnější v klidu cvičit a nechat si platit za ochranu než vzít si cokoliv násilím s rizikem vlastních ztrát. Když vyvraždím polovinu republiky, kdo mě potom bude živit?
Stejně jako po atentátu na Heydricha, kdy jako odplatu Hitler plánoval velmi krvavou pomstu, byl to nakonec mimo jiné i Albert Speer kdo ho přesvědčil, aby se hodně krotil a že je to v jeho zájmu. Prostě zachovat na tu dobu velmi vyspělou průmyslovou výrobu v naši zemi se ukázalo jako daleko výhodnější než použiji-li Vaši analogii tj. přijít s největším klackem a mlátit okolo. Taky jsem ještě neviděl žádnou zainteresovanou soukromou armádu, která by v době kdy válka byla dávno vyhraná, druhá strana skoro na pokraji hladovění, aby pro „výzkum účinků zbraně hromadného ničení“ použila civilní obyvatelstvo jako pokusné myšky a to dokonce dvakrát po sobě..
Také původní obyvatelé „juesej“ o státu jako „perfektní platformě pro sjednocení určitého počtu lidí“ vědí svoje.
Takže ano, příkladů z historie je sice mnoho, ale ani jediný, který by podpořil Vaše argumenty.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Fryč | 27. 3. 2014 15:17
reakce na Tom Novak | 27. 3. 2014 11:58

Podle jedné definice je stát "organizovaným násilím". Pokud je Vaším cílem likvidace státu, jakožto organizovaného násilí, jakým způsobem toho hodláte dosáhnout?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 31. 3. 2014 22:54
reakce na Jan Fryč | 27. 3. 2014 15:17

„Každý živý organismus se snaží přežít s vynaložením co nejmenší energie“

Souhlasím. Ano to platí nejen pro živé organismy, ale i hmotu, energii a jejich přeměnu zejména ve fyzice, ale evoluce lidem dala schopnosti, pomocí kterých přesahují ostatní tvory, mimo jiné ve tvorbě daleko složitějších společenství a vazeb, bez ohledu na pouhé jednotlivce či sólo jedince. Být trosečníkem na pustém ostrově, nepochybně bych se tím řídil. Protože jím ale nejsem, není mi lhostejný osud lidí okolo. Těžko říct, jestli bohužel nebo bohudík.
To co je dobré pro mě, není dobré pro mé děti a pokud by přesto bylo, tak to není dobré např. pro jejich kamarády, či moji babičku. Všichni prostě nemají na to běhat s klackem po lese a přepadávat kolemjdoucí. Upřímně ruku na srdce, přál by jste takový osud svým dětem? To pouze stát se nás o tom snaží přesvědčit a můžete se také ptát proč? Mám takový pocit, že důvod, proč všichni (tj. alespoň většina lidí) nejsou zloději nebo nájemní vrazi (i když je to nejefektivnější a energeticky nejméně náročné získávání téměř neomezených prostředků), není schován v principu přežití jednotlivce s co nejmenší energii..

Pokud by mým cílem byla likvidace organizovaného násilí (nikde netvrdím, že to musí být stát, pouze pokud tuto podmínku splňuje) a že podobných organizací na světě je. Škoda, že lidé tak brzy zapomněli jak skončila prohibice za mořem a co zničilo na ni napojenou mafii?
V prvé řadě bych hledal zákony v souladu s přirozeným právem, na kterých by se shodli všichni lidé. Tyto zákony by nešlo ignorovat ani rušit, zkrátka byly by dobrovolně závazné pro všechny (lépe tedy pro velkou většinu). Potom by už jen stačilo zrušit státem garantovaný monopol v mnoha oblastech a prohlásit delegování práv náležící dané osobě na jiné lidi bez jejího souhlasu jako protiprávní a podobné dnes běžné právní kličky, přesuny odpovědnosti a různé jiné zvrhlosti, včetně intelektuálního monopolu za nezákonné. Jinak v podstatě nemám nic ani proti státu ani proti demokracii, jsem v zásadě jen proti různým pravidlům platným jak pro koho a jak kdy se to zrovna hodí (tj. současný stav), proti inicializaci násilí (neplést se sebeobranou), krádežím (všem tj. i těm za bílého dne) a proti monopolům. Nepochybně utopie.
Pokud si např. společenství akcionářů Kostelecké uzeniny a.s. demokraticky odhlasuje náhradu určitého podílu masa v produktech za sóju, protože to přispěje ke globálnímu oteplování a ušetřené peníze pošle do fondu řepko-mafiána na vyrovnání deficitu, nemám nic proti, pokud mě ovšem jako spotřebitele nezapomene informovat (existuje zástupný produkt) a jako akcionář mohu ze společenství odstoupit.
Jen mi nejde do hlavy jedna věc, když je stát tak dobrý v ochraně života a majetku, proč se na něj lidé více nespoléhají a raději, když jde do tuhého věří soukromým bezpečnostním agenturám, detektivům, případně pojišťovnám?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 27. 3. 2014 13:12
reakce na Tom Novak | 27. 3. 2014 11:58

Znáte přísloví o vrabci v hrsti a holubovi na střeše? V něm je skryt jeden z důvodů, proč se lidé svobodně nechávají ochočit a obírat od předvídatelného otrokáře jménem stát. Proto se také soukromé armády v padlých státech neřídí vašimi radami a místo aby v klidu trénovaly a nechávaly si platit za ochranu tak v klidu plení a znásilňují a nechávají si případně zároveň platit za ochranu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 27. 3. 2014 13:32
reakce na pavel kratochvil | 27. 3. 2014 13:12

Přesně tuhle odpověď jsem čekal. Je ovšem docela obtížné, ne-li přímo nemožné, porovnávat současnou společnost např. západní Evropy s její ekonomickou a všeobecnou životní úrovní a obchodní provázaností od celých společenství až k jednotlivcům a Váš příklad se Zimbabwe. Tam kde mezi kmeny prakticky neexistuje obchod a jedna skupina je financována a vyzbrojována mocnostmi na úkor té druhé, by jste snad čekal něco jiného?
Na Vašeho vrabce mám odpověď v podobě podobného přísloví ve smyslu: Kde hranice nepřekročí zboží a služby, tam ji překročí armáda.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 27. 3. 2014 13:53
reakce na Tom Novak | 27. 3. 2014 13:32

Tím spíš si myslím, že budete evropana těžko přesvědčovat o tom, že ten vrabec (stát) není lepší, než ten libertariánský holub.
V Zimbabwe je problém v tom, že v místech, kde ztratil vliv děsivý Mugabeho stát panuje anarchie jak z katastrofických filmů. Všelijaké mafiánské a kmenové a bůhvíjaké bojůvky tam vyplnily mocenské vakuum po státu a žádné zlepšení pro ty šikanované chudáky to (většinou, možná jsou i vyjímky) nepřineslo. Mocnosti s tím nemají nic společného. Nikde nemáte záruku, že to v evropě po nějakém ekonomickém zhroucení nedopadne podobně.
Jinak Africe občas najdete komunity lidí, které žijí v jakémsi libertariánském bezstátí. Bohužel jim to tam stále kazí banditi, kmenoví náčelníci, náboženští fanatici, všelijaké žoldácké armády a mizerné státy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 27. 3. 2014 15:01
reakce na pavel kratochvil | 27. 3. 2014 13:53

V Zimbabwe je těch problémů daleko víc. Od získání nezávislosti na britském impériu roku 1979 se vytvořily dvě znepřátelené strany a dosazená figurka Mugabeho vlády dosáhla akorát o pár let později jen eskalaci konfliktu v podobě desetitisícových masakrů. Spíše než o vyplnění mocenského vakua se tedy jedná přímo o boj o korýtka.
To jako vážně s tímhle chcete argumentovat ve prospěch nekontrolovatelného monopolu na moc? Váš pohled je příliš "zjednodušený".

Nikde jsem nepsal nic o tom, cituji: „že to v Evropě po nějakém ekonomickém zhroucení nedopadne podobně.“ To je Vaše vize. Já nikomu nic nevnucuji, jen prezentuji svůj názor. Vaše teorie má jednu drobnou vadu. Já sice nevím jak to dopadne po zhroucení systému, který se Vám možná zdá dokonalý, ale jeho vývoj kýženým směrem se jaksi zadírá, což je podstatný nedostatek a už vůbec nedokážu předpovídat jak teď postupovat, abychom ze současné společnosti zachránili co nejvíc.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 27. 3. 2014 16:03
reakce na Tom Novak | 27. 3. 2014 15:01

Špatně jsem si zařadil vaše "souhlasím". Myslel jsem, že souhlasíte s nápady pana Altmana na podporu takových opatření, které kolaps uspíší. Omlouvám se.
Jinak si dávejte prosím pozor na ty straw many, nebo si z nich za chvíli doma budu muset postavit stoh :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 27. 3. 2014 14:15
reakce na pavel kratochvil | 27. 3. 2014 13:53

Tak nějak to je. Lidé, mající vrabce v hrstí, na nabídky holubů neslyší, tudíž cesta k větší svobodě, ale zároveň k větší ODPOVĚDNOSTI, není reálná. Nebo-li má pravdu i pan Altman, který očekává totální krach. Jenže co bude pak? Stejní "vrabcovití" lidé, se stejnými zkušenostmi a požadavky si sami větší svobodu, ale větší odpovědnost, nezvolí. Jak z toho ven, aby ten "nový" řád byl lepší, svobodnější, ale aby to zároveň moc nebolelo, to je téma/řešení na Nobelovu cenu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 27. 3. 2014 15:04
reakce na František Marek | 27. 3. 2014 14:15

Přesně tak, souhlasím, jenomže „vrabcovití“ lidé jsou v současnosti elity, které se své moci a prostředku dobrovolně nevzdají a rozumné řešení jak se vyhnout hrozící krizi zatím nikoho nenapadlo (oddalování se nepočítá :-)). Nakonec ještě jsme se tady ani všichni neshodli na tom, co je špatně a proč..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 27. 3. 2014 19:12
reakce na Tom Novak | 27. 3. 2014 15:04

Nejen elity. Dnešní stav vyhovuje z části každému. Státním zaměstnancům, čekajíce na definitivu, živnostníkům, kteří sem tam něco něco udělají načerno, což vyhovuje i zákazníkům. Nedávno byla publikována zpráva o tom, že největší ztráty zaměstnavatelů tvoří "malé domů" jejich zaměstnanců. Tudíž hlavní spor je o tom, že někteří (vaše elita) kradou více, což jim ostatní závidí. Při vědomí tohoto je každá snaha o jiný režim, či jiné, svobodnější, uspořádání předem ztracena.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 26. 3. 2014 13:19
reakce na Petr Hampl | 26. 3. 2014 12:52

A ikdyby, jak z toho vyplývá, že je v pořádku instalovat kamery ve velkých firmách a v malých ne?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 26. 3. 2014 12:30
reakce na Jan Altman | 26. 3. 2014 10:35

Naprostý souhlas. Na toto téma jsem zde upozorňoval již v únoru, kdy vyšla na liberálním institutu reakce právě na zákon 307/2013Sb. Jan malá poznámka k autorovi článku a jeho pseudo-libertariánům. Podobné zamlžování neprospívá ani morálním hodnotám, svobodné společnosti a dokonce ani pravým libertariánům.

„Tím neříkám, že podporuji masové zavádění regulací vůči těm velkým. Tam je situace mnohem složitější. Ale argumentovat svobodou není snadné. A navíc pak libertariáni, kteří hájí své právo žít jako svobodní lidé, působí jako najatí agenti anonymního kapitálu.“

Tato myšlenka by si asi zasloužila více rozvést, protože se přiznám, vůbec jsem ji nepochopil. Co to je anonymní kapitál? Jak se argumentuje svobodou? Vysvětlení nabízí ještě představa, že by si autor přál jako „agent“ James Bond „zrušit ministerstvo financí.“ :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 26. 3. 2014 16:40
reakce na Tom Novak | 26. 3. 2014 12:30

Chtěl jsem říct asi toto. Myslím, že pokládat korporaci za soukromý podnik je fakticky metodickou chybou. Ve skutečnosti je korporace stejný byrokratický leviátan jako stát. Při ochraně korporace před státním zasahováním není možné argumentovat osobní svobodou (korporace není člověk) ani soukromím. Myslím, že jediným silným argumentem je ten friedmanovský - pokud zavedu regulaci, korporace dříve či později ovládne regulátora, takže nakonec získá mnohem větší moc, než jakou by mohla získat v neregulovaném prostředí.

Navíc je tu ta okolnost, že naprostá většina veřejnosti vnímá korporace jako něco utlačovatelského. Jestli do boje za uhájení občanských svobod zahrneme i práva korporací, extrémně si to zkomplikujeme. Znám spoustu slušných lidí, kteří jsou pro svobodu podnikání, ale jakmile jim začne radikální libertarián vykládat o nutnosti osvobodit ČEZ, Microsoft a Komerční banku, začnou ho pokládat za šílence. Navíc korporace stojí na straně rozsáhlého státu, nikoliv na straně svobody.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 26. 3. 2014 16:54
reakce na Petr Hampl | 26. 3. 2014 16:40

Citace - Petr Hampl / 26.03.2014 16:40

Myslím, že jediným silným argumentem je ten friedmanovský - pokud zavedu regulaci, korporace dříve či později ovládne regulátora, takže nakonec získá mnohem větší moc, než jakou by mohla získat v neregulovaném prostředí.

Obzvlášť s tímto s Vámi souhlasím, ale potom už to není korporace jako taková, ale spíš jakási odnož státu. Problém je však ten, že dnešní korporace mohou existovat, případně dorostly do těchto rozměrů jen díky státu a jeho regulacím. Nevím jak jiné obory, protože tam se nevyznám, ale Microsoft je toho zářným příkladem.

Zdravím pane Hample a děkuji za odpověď.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 26. 3. 2014 16:40
reakce na Tom Novak | 26. 3. 2014 12:30

Chtěl jsem říct asi toto. Myslím, že pokládat korporaci za soukromý podnik je fakticky metodickou chybou. Ve skutečnosti je korporace stejný byrokratický leviátan jako stát. Při ochraně korporace před státním zasahováním není možné argumentovat osobní svobodou (korporace není člověk) ani soukromím. Myslím, že jediným silným argumentem je ten friedmanovský - pokud zavedu regulaci, korporace dříve či později ovládne regulátora, takže nakonec získá mnohem větší moc, než jakou by mohla získat v neregulovaném prostředí.

Navíc je tu ta okolnost, že naprostá většina veřejnosti vnímá korporace jako něco utlačovatelského. Jestli do boje za uhájení občanských svobod zahrneme i práva korporací, extrémně si to zkomplikujeme. Znám spoustu slušných lidí, kteří jsou pro svobodu podnikání, ale jakmile jim začne radikální libertarián vykládat o nutnosti osvobodit ČEZ, Microsoft a Komerční banku, začnou ho pokládat za šílence. Navíc korporace stojí na straně rozsáhlého státu, nikoliv na straně svobody.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dalibor Motl | 26. 3. 2014 09:17

Podobně ticho po pěšině je i okolo dalších zásahů do soukromí jako jsou třeba povinné revize kotlů na tuhá paliva. Očekávám, že brzy budu mít povinost instalovat kameru ke svému kotli na dřevoplyn III. emisní třídy aby bylo neustále vidět co přikládám. Zdá se, že našinci jsou přesvědčeni o právu úředníků sledovat cokoliv. Ani nevím kolikrát sněmovna zamítla zákon o referendu. Přece si do toho vládnutí od plebsu nenechají zasahovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Novák | 26. 3. 2014 08:24

Děkuji za článek, pane Hample, ale působí z něj na mne tak trochu beznaděj, tak trochu obava, z toho v jaké zemi budou žít naši potomci.
Když se vyskytl nápad s kaucí pro benzinky, tak jsem si říkal: je to jasná snaha zrušit konkurenci malých benzinek, ale doufám, že ta "moje" oblíbená, levná benzinka to ustojí a 30-50 halířů na litr ani nepocítím...
Takto asi uvažuje většina lidí, co se jich přímo netýká, o to se nezajímají. Tolik asi odpověď na otázku, proč tento návrh nevyvolal větší debatu...
Zjednodušeně, takovéto a další regulatorní podmínky ušité na míru některým oligarchistickým subjektům se stále budou objevovat. Jediná možnost jak se jim ubránit je skrze širokou společnost, která bude chodit k volbám a volit podle svých morálních hodnot místo "návodů" a lživých kampaní... Kam směřuje naše země je vidět z výsledků voleb, teď nemyslím sečtením hlasů, ale náklady na reklamu. Kdesi jsem četl, že neexistuje něco jako dar bez očekávání odměny. Vztaženo do politiky, čím větší náklady na kampaně, tím více regulací a omezování svobodného podnikání po volbách. A to vše v zemi, kde už ani veřejnoprávní televize neprovádí veřejnou službu, ale "podniká" na politickou objednávku...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Novák | 26. 3. 2014 07:45

Zdravím, Pane Hample, díky za článek, v podstatě jste vystihl dnešní společnost, která se většinově nestará o to co dělají "ti nahoře". A i já si sypu popel na hlavu - když se zavedla potřeba kaucí pro benzinky, tak jsem si také říkal: "nelíbí se mi to, ale 30-50 halířů na litr moc nepoznám a stejně to nemůžu změnit (doufám, že nezruší moji oblíbenou, levnou benzinku)". S kauzou kamer do firem nakládajících s alkoholem mě napadlo, že tohle je už trochu moc, ale co se dá dělat? Teď myslím globálně? Pár oligarchů typu Babiš vymyslí regulativní podmínku, která natrvalo znemožní vstup dalších subjektů na trh (např. proto, aby se jim nesnížily dotace, které tvoří 99,9%jejich zisku) a i když se změní poslanecké zastoupení ve sněmovně nikdo to nezruší, max.novelizuje, čímž zavede ještě důmyslnější regulaci... Vidím problém hlavně ve volebních kampaních - každé volby jsou nákladnější. Takže budeme svědky dalších a dalších regulací ušitých na míru přispěvatelům těch správných politických stran. Bohužel se z dnešního uspořádání vytratila snaha o obecné blaho řízená morálními hodnotami voličů...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vojtěch Drápal | 26. 3. 2014 05:17

Ono prosazovat sledování kamerami, telefonní odposlechy, centrální registry, apod. je pro politiky potažmo vládu velmi výhodné. Snižuje to kriminalitu, zamezuje daňovým únikům a dalším nepravostem, jejichž objem se dá snadno měřit (počet trestných činů, daňový výnos, atd.). Jak chcete čísly měřit pocit svobody?
Pan Hampl správně spojuje na otázku svobody a výchovy v rodině - pokud budou lidé vychováváni k vzdávání se soukromí, věci jako Listina základních práv a svobod se dá změnit vždycky.

O základní práva jako je třeba právě svoboda musíme bojovat, protože pokud je budeme brát jako daná a zaručená, přestaneme si jich vážit a přijdeme o ně. Lidé si nejsou stvořeni rovni - zaveďte socialismus a majetkovou rovnost a vytvoříte národ lenochů, zaveďte rovnost v politických právech a z politiky se stane demagogie a uplácení voličů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Petr HamplPetr Hampl
Tatík, který se živí normální prací (majitel malé firmy, expert na prodejní metodiky a marketing složitějších technologií) a po večerech se zabývá sociologií....více o autorovi.

Facebook

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!