Slušné děti se drží stranou

| 17. 1. 2014

Pokud se české školy budou štítit principů asertivity a zdravého sebevědomí, jen tím zametou cestu k moci pro další generaci psychopatů.

Slušné děti se drží stranou

Nad zprávou o tom, že se v českých školách bude učit podle mormonů, se mi chtělo řvát. Ovšem ne na úředníky ministerstva školství, ale na redaktory Týdne a na lidi, kteří jejich canc s náležitou morální panikou (Američani? Mormoni? A NAŠE DĚTI?!) šířili dál. Není to totiž žádný „big deal“ a vylhaná aféra mimoděk odhaluje, s jakými předsudky se bude muset potýkat každý, kdo se pokusí o jakoukoliv změnu na českých školách.

Škola není úpravna lidských zdrojů

Společnost FranklinCovey Czech získala od ministerstva akreditaci pro vzdělávací program I ve mně je lídr. První důvod pohoršení: náplň programu inspirovaná prací patrona institutu, Stephena Coveyho. Ten Covey chodí do kostela, a pohříchu do jiného než Dominik Duka nebo Sváťa Karásek. Takže všechno, co mormon Covey píše a říká, je samozřejmě mormonské, podobně jako je algebra muslimská nebo geometrie helénistická. Ale vážně: ani hit 7 návyků skutečně efektivních lidí, ani jím inspirovaná knížka I ve mně je lídr, podle které program pojede, nejsou ani náznakem pobožné, natož sektářské. Obě jsem si — zřejmě na rozdíl od novinářských kolegů — našel v zemské knihovně a jen na s. 218 té druhé jsem narazil na moralizování o drogách a „příliš brzkém začátku sexuálního života“. Výplach mozků vypadá jinak.

Druhý kec Týdne: z „lídršipu“ prý ve školách bude samostatný předmět, dokonce na „doporučení ministerstva“. Kdepak: program získal jen akreditaci pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Je na školách, jestli nabídku FranklinCovey Czech využijí, a případně jak principy zařadí do výuky.

Třetí – a jediná inteligentní – výtka míří k tomu, jestli do škol vůbec patří myšlenka vůdcovství. Můžu vás ujistit, že sám nesnáším to oblíbené „ať se učej to, co budou potřebovat, kdepak biflování“. Školy totiž nejsou jen přípravky na půlstoletí na trhu práce. Vzdělávací systém nemůže otevřeně bojovat s edutainmentem a ubrat se lákavou cestou „netrap se tím, co ti nejde a nebaví tě, radši objev a rozvíjej svůj talent.“ Neprodukuje totiž jen pracovní sílu, ale občany, členy společenství, příslušníky národa. Pateticky řečeno nositele hodnot.

Anketa

Co udělala základní škola s vaším sebevědomím?

Nezdravé sebevědomí

Mohli byste proto čekat, že program I ve mně je lídr sepsuju — ale neudělám to. Těch „sedm návyků skutečně efektivních lidí“, na kterých stojí, jsou totiž navzdory imbecilnímu názvu všestranné měkké dovednosti. Chybí nejenom na českém trhu práce, ale i české společnosti. Školy ani rodiny s tím nejsou s to nic udělat a učitelka oslovená Týdnem dokonce spolu s kolegy považuje všeobecný nedostatek asertivity za přirozený stav: „Učitelé, kterým je projekt zřizovateli škol vnucen, mají vážné obavy, že jeho myšlenky pomohou vychovat samolibé lidi s nezdravou mírou sebevědomí.“

Jedno školení učitelů samozřejmě neobrátí kulturu vzhůru nohama. Protestující pedagogové se ale – zřejmě pod vlivem dezinformací Týdne – stylizují do role posledního kolíku v pekelné bráně. Za ní čeká I ve mně je lídr a s ním Amerika. Zřete ty hrůzy: tradiční českou pasivní agresivitu, chráněnou jako nemovitou kulturní památku UNESCO, by mohlo vystřídat yankeeské myšlení win-win (Coveyho návyk č. 4). Drzá otázka „Proč to vlastně děláme?“ by najednou předcházela každou činnost (návyk č. 2). Vysoké školy by nakonec zaplavili nezdravě sebevědomí studenti, kteří by na výzvu Nějaké dotazy…? nevychovaně reagovali otázkami. A peklo by dokonali samolibci, kteří se nestydí za svou práci.

Všech sedm Coveyho návyků jsou samozřejmě naprosté banality. Děti by se je měly naučit — okoukat! — od svých rodičů a ve škole se už jen přesvědčovat o tom, že s nimi dojdou nejdál. Bohužel: neděje se to. A pokud paniku způsobí už jen – špatně pochopená – tiskovka, že školy můžou a nemusí poslat své učitele na seminář, pak je to především dobrá zpráva pro malé psychopaty. Milí vykutálení bezcitní hajzlíci, můžete být klidní: děláme všechno proto, abyste se právě vy stali lídry své generace. Zametáme vám cestičku. Trénink zdravého sebevědomí do škol nepustíme. Slušné děti se přece drží stranou.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (3 komentáře)

Jan Kuřík | 20. 1. 2014 20:53

Škola není úpravna lidských zdrojů...
Ou, tomu ani sám nevěříte. Už to, že osvícená Marie Terezie zavedla školství, aby zlepšila gramotnost dělostřelců a docílila přesné střelby. Každé školství je poplatné režimu a že nám vládnou šílenci není žádná novina. V současné době buďme vděčni za to, že se nepálí knihy a kdo se chce vzdělat, tak to zvládne i bez učitele, který umí maximálně poradit, kde je knihovna. "o to více mám v úctě mizivé procento učitelů, kteří umí dítěti něco přinést a ano neni potřeba, aby to bylo vždy to co uplatním." Nic víc od národa, kde se systematicky likviduje inteligence o roku 1621 nemůžete snad ani chtít, aby mělo kvalitní školství.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Marek | 18. 1. 2014 09:41

Naše školství je v krizi a paradoxně to nikomu nevadí. Zda by tomu pomohlo sedm Coveyho návyků, to nevím. Je to asi stejné, jako náš (Evropský) socialismus vylepšovat dalšími regulacemi a dotacemi. Nejlepší by bylo tak na 10 let naše školství zcela zrušit a děti poslat do zahraničí. Učitele ovšem také.

Pamatuji si, pár let po převratu, na delegaci našich vyučujících v USA v Reseburgu. Účastnili se výuky na základní i na střední škole. Údiv nad demokracií a skepsi zároveň vyjádřil trefně jeden z nich:

"Tady bych neučil ani hodinu. Vždyť ty děti vůbec neposlouchají, do všeho mluví a jak se pak mají něco naučit. Myslím si, že naše školství je o mnoho kroků napřed.....nakonec politoval tamní vyučující."

Když byla pak beseda s některými učiteli, tak naši nechápali, že se jim přesto výuka líbí, že je sice náročná, neboť musí být vždy o pár kroků napřed před těmi, které učí, ale to že je v pořádku. Tady by měl Komenský radost, neboť to byla škola hrou s otevřenou diskuzí.
Chápu, že ten systém je léty propracovaný a musí na to být připraveni jak ti, co učí i ti, co se učí.

Kupodivu se tady toho, za těch 23 let mnoho nezměnilo. Sice sem tam se objeví nějaký náznak moderního systému výuky, ale nikoliv ve velkém, ale jen nějaký pokusný experiment.

Zvláštní jsou názory některých vyučujících ze zahraničí, kterým se náš systém, paradoxně, líbí. Je méně náročný, tudíž je nenutí se neustále doučovat a zdokonalovat. Pro vyučující je to dobré (klid na práci :) ), ale jaký je výsledek, to jde jaksi mimo. Možná by nebylo od věci, kdyby kompetentní politici zašli na úřady práce a zajímali se, proč je tam evidováno tolik mladých středoškoláků a dokonce i vysokoškoláků. Dalším paradoxem je i to, že většina z těch mladých nezaměstnaných umí světové jazyky a přesto nepracují. Jak je to možné, když v EU je přes 2 miliony volných pracovních míst?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 17. 1. 2014 09:46

"Vysoké školy by nakonec zaplavili nezdravě sebevědomí studenti, kteří by na výzvu Nějaké dotazy…? nevychovaně reagovali otázkami."

Takhle: ne, že byste s tím nedostatkem zdravé asertivity neměl velký kus pravdy. Ale věřte, že většina normálních učitelů by nějaké, třebas i naivní, dotazy studentů uvítala. A s tím nedostatkem asertivity souvisí ta smutná realita, že se většinou neozve nikdo. Anebo jen takový ten klasický sociopat (o kterém se zmiňujete na konci), který sice nemá moc co říci k věci, ale zato se rád ozve ke všemu, aby si potvrdil, že existuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!