Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Putin dostaví Orbánovi jadernou elektrárnu. A půjčí mu na to

Rusko postaví nové dva bloky maďarské jaderné elektrárny Paks. Na většinu kontraktu v hodnotě 400 miliard korun dají Rusové Maďarům úvěr. Jde nepřímo i o ruskou podporu Viktoru Orbánovi, který už pět let buduje těsné vztahy s Vladimirem Putinem. A možná i o nástin budoucí dostavby Temelína.

Ruský Rosatom přistaví dva bloky k maďarské jaderné elektrárně Paks. Dohodu o kontraktu ve výši 400 miliard korun přijel do Moskvy osobně stvrdit maďarský premiér Viktor Orbán. Pro maďarskou energetiku, která nemá téměř žádné vlastní zdroje, jde o zcela zásadní projekt. Nové reaktory mají mít výkon přes dva tisíce megawattů, tedy víc, než mají stávající reaktory. Ty přitom vyrobí čtyřicet procent celkové maďarské produkce elektřiny. Oficiálním cílem je zvýšit podíl jaderné elektřiny na celkové produkci ze 40 na 60 procent. Reaktory by měly být v provozu v roce 2023 – což je velmi optimistický termín.

Paks je jedna z nejstarších dosud fungujících jaderných elektráren v Evropě. S jeho výstavbou se začalo na konci šedesátých let, pak byla na několik let přerušena, kvůli údajné nerentabilnosti. V polovině sedmdesátých let, kdy přišla první ropná krize, se však Maďarsko k výstavbě vrátilo a v letech 1982–1987 byly uvedeny do provozu čtyři reaktory o celkovém výkonu 2000 MW uvedeny do provozu. Jde mimochodem o sovětský systém, typ VVER 440, stejný, jaký máme v Dukovanech. Po roce 2000 byla elektrárna Paks za sumu odpovídající několika miliardám korun modernizována a její životnost prodloužena až do let 2034–2037. Jedinou vážnější poruchu měl Paks v roce 2003, kdy z elektrárny uniklo menší množství radioaktivity.

Maďarské erőmű

Atomová elektrárna v Paksu (Paksi Atomerőmű) je první a jediná maďarská atomová elektrárna. Její čtyři bloky produkují na 40 procent veškeré maďarské elektřiny. Výstavba prvních dvou bloků byla zahájena v roce 1974, druhých dvou v roce 1979, do provozu byly uváděny v letech 1982–1987. Původně se počítalo s 30 lety provozu, v roce 2000 si Maďaři nechali vypracovat studii, na jejímž základě oficiálně životnost elektrárny prodloužili o dalších 20 let. 

Nové dva bloky, pokud se s jejich výstavbou začne podle plánu, by měly být hotovy v roce 2023, v době, kdy staré čtyřce ještě bude zbývat deset let do konce prodloužené životnosti. Kapacitně by dva nové bloky měly umět vyrobit víc elektřiny než stávající elektrárna.

Prakticky celou elektrárnu vlastní státní Magyar Villamos Művek, maďarská obdoba ČEZ. 

Rusové tedy získali v Maďarsku stamilionový kontrakt. Ovšem peníze jen tak neuvidí. Zároveň se totiž zavázali Maďarům na stavbu půjčit. Ruský úvěr by mohl dosáhnout až deseti miliard eur, tedy asi 275 miliard korun. To je zhruba šedesát procent plánované ceny přístavby. Maďaři připouštějí, že schopnost Rusů z velké části výstavbu zaúvěrovat byla pro výběr Rosatomu rozhodující.

Paks je dalším energetickým úspěchem Rusů v Maďarsku, které tak nadále zvyšuje svoji energetickou závislost na Moskvě. Z Ruska Maďarsko dováží 80 procent plynu a 75 procent ropy. Poté co se Maďarsko vzdalo za Orbána definitivně účasti na projektu plynovodu Nabucco, který měl být alternativou k nákupu plynu od ruského Gazpromu, se podařilo Budapešti dohodnout s Moskvou svoji účast na plynovodu South Stream. Ten protne Maďarsko úsečkou o délce téměř 300 kilometrů, což Budapešti přinese poměrně slušné zisky za tranzitní poplatky.

Orbán, oblíbený Putinův kocour

Orbán, který je v Rusku častěji než v mnohých evropských metropolích, byl některými maďarskými publicisty překřtěn na „Putinova oblíbeného kocourka“. Především první Orbánova cesta v roce 2009, tedy ještě před výhrou jeho Fideszu v parlamentních volbách, byla nezvyklá. Orbán o svém prvním setkání s Vladimirem Putinem na sjezdu vládnoucí strany Jednotné Rusko mluvil jako o začátku „nových vztahů s Ruskem“. To se ovšem týkalo především Orbána samotného, jako opoziční vůdce totiž při svých útocích na vládnoucí socialisty velmi často hrál protiruskou kartou. Socialističtí premiéři Ferenc Gyurcsány a Gordon Bajnai se totiž snažili o co nejlepší vztahy s Ruskem. A když došlo v otázkách energetiky na lámání chleba, vždycky nakonec dali přednost Moskvě před Západem.

Orbán, sám často kritizovaný za nestandardní postoje k demokratickým hodnotám, je jeden z mála evropských státníků, který Putina nenapadá pro jeho autoritářský styl. A Rusko je zase naopak rádo, že přímo v Evropské unii je někdo, kdo se stylem vládnutí evropské většině vymyká. Proto je v Moskvě Orbán ve větší oblibě, než kdokoli jiný ze střední Evropy. „Nevím, jak pro ostatní, ale pro Rusko není Viktor Orbán vůbec obtížným partnerem. Ve vztazích mezi Moskvou a Budapeští je v době, kdy je premiérem, mnohem méně problémů než třeba mezi Budapeští a Bruselem,“ uvedla pro Hlas Ruska vedoucí oddělení evropských studií Ústavu Evropy Ruské akademie věd Ljubova Šišelinová. „Nediktujeme Maďarsku vlastní požadavky, platí principy pragmatismu a vzájemného respektování,“ tvrdí a dodává. „V roce 2010 uvítali pana Orbána v Moskvě jako premiéra. Tenkrát řekl, že Maďarsko skoncovalo se složitým obdobím a vstoupilo do nové doby vztahů s Ruskem. Proto se naše vztahy dají teď plánovat na dlouho.“

NESPOLÉHEJTE NA NÁHODU!

Čím později si sjednáte životní pojištění, tím více zaplatíte. V tom lepším případě…

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Ale pozor! Jaderná katastrofa je minimálně u většiny životních pojištění ve výlukách!

Příklad pro Temelín

Poslední věta zřejmě platí. Viktor Orbán a jeho Fidesz s největší pravděpodobností vyhrají i jarní parlamentní volby a udrží si většinu v parlamentu, možná i ústavní. Bizarní spojenectví „pravicového antikomunisty“ Orbána a Vladimira Putina tak bude moci dále pokračovat. Ostatně dohoda o Paksu byla ne nadarmo podepsána právě před volbami. Maďarům má výstavba přinést tisíce nových pracovních míst. To, že ho fakticky zadluží o dalších deset miliard eur, ani Orbán, ani Putin samozřejmě nezmiňují.

Příklad Paks je vzdor ruskému „samofinancování“ úspěch pro Rosatom a znamená pro něj i významné body v souboji o Temelín. Přenechání velké části výstavby domácím dodavatelům (Rusy vlastněná Škoda jaderné strojírenství se bude podílet i na dodávkách do Paksu) či nabídka velkorysého úvěru na výstavbu mohou být věci, na které bude slyšet i Sobotkova vláda a které bude jako argumenty pro Rusy jistě zmiňovat promoskevsky naladěný prezident Miloš Zeman.

Autor je redaktor MF DNES a Lidových novin. Zdroj obrázku vstupní brány i práce v atomové elektrárně Paks web atomové elektrárny Paks

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK