Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vynořit se a nadechnout

, , , | 9. 12. 2013

Česká pravice je zasažena krizí a jistě ji na sebe aspoň zčásti sama přivolala. Opakovat to stále dokola už by ale bylo poněkud úmorné. Zajímavé teď bude, jestli dokáže najít odpověď na otázku, co dělat, aby se z krize dokázala vzpamatovat. Domníváme se, že aspoň zčásti ji najdeme v následujícím apelu čtyř osobností, který přetiskujeme v plném znění.

Vynořit se a nadechnout

Říjnové předčasné volby znamenaly největší politické zemětřesení v polistopadové historii. Kámen na kameni nezůstal především v pravé části politického spektra. Občanská pravice, zejména její hlavní reprezentantka v podobě Občanské demokratické strany, zaznamenala neoddiskutovatelné fiasko. Jeho rozsah je natolik zásadní, že ODS i občanská pravice jako celek balancují nad propastí. Z politické mapy doslova před očima mizí část politického spektra, která vznikla jako tahoun politické, společenské a ekonomické transformace, jejíž výsledky – přes všechny nevyhnutelné, ale i mnohé zbytečné chyby – nemůžeme hodnotit jinak než jako jeden z největších úspěchů novodobých dějin českých zemí. České republice nyní reálně hrozí buď dlouhodobá politická nestabilita, nebo dominance politických sil, které představují ohrožení některých podstatných principů liberální demokracie a právního státu. Politickému životu v českých zemích začínají vévodit síly, které s naprostou lehkostí zpochybňují celou polistopadovou éru, zatímco občanská pravice, která dosud byla hlavní ochránkyní jejích hodnot, chřadne.

Konec ostrova pravicové stability

Popsaný vývoj ovšem není jen českou specialitou. V celé Evropě jsme v posledních letech svědky mnoha politických posunů. Jejich společným jmenovatelem je především oslabování tradičních vazeb mezi voliči a stranami v důsledku změn ve struktuře společnosti, její stále větší fragmentace a individualizace zájmů. Odcizování posilují nejrůznější skutečné i fiktivní skandály a aféry, jež se v čase videopolitiky šíří rychlostí světla.

Celý proces oslabování standardních politických stran a dalších tradičních politických institucí pak akcelerovala globální finanční a ekonomická (a v Evropě dluhová) krize, která odhalila zranitelnost evropských ekonomik a sociálních systémů, stejně jako evropský integrační proces vnášející do této nestability další a další problémy. Rychlý evropský integrační proces fakticky „tuneluje“ vládnutí v jednotlivých členských státech, ovšem kvalitativně nepředstavuje jeho plnohodnotnou náhradu. Stále mocnější Evropská unie je pro občany velmi daleko, ale důsledky jejího vládnutí se jich současně nepříjemně dotýkají. A právě s těmito problémy umějí daleko rychleji pracovat populisté, podnikatelská a manažersky řízená politická hnutí, strany na jedno použití a jiní prodavači deště. Reálné problémy v kombinaci s virtuální realitou a neochotou řady Evropanů byť jen připustit, že lépe už pravděpodobně bylo, tvoří smrtící koktejl pro standardní politické strany.

A zatímco doposud byla česká občanská pravice v našem koutu Evropy ojedinělým ostrovem stability, právě zmíněný náraz globální krize a nových společenských trendů ji zastihl ve špatné kondici a nepřipravenou. Kombinace nedostatků typických pro české politické strany, v podobě úzké členské základny, slabých vztahů a vazeb na skutečnou občanskou společnost či nahrazování těchto vazeb klientelismem, jen posílila celoevropské trendy.

K tomu se přidaly kroky občanské pravice, které se v posledních letech vyznačovaly nesouladem ostré předvolební rétoriky a následné pragmatické koaliční praxe. Pozici občanské pravice navíc nezlepšovaly ani opakovaně nezvládnuté výměny lídrů či dlouhodobější absence přirozených vůdčích osobností, přicházejících s věrohodnou vizí.

ODS utrpěla zdrcující porážku, která z dřívějšího hegemona na pravici rázem učinila jen jednu z mnoha malých parlamentních stran. Vedle obvyklé daně za společné vládnutí, problematických reforem, porušení některých pravicových tabu (zvyšování daní po předchozí fetišizaci potřeby snižování) a řady afér stojí za jejím propadem i nesmiřitelné soupeření o každého voliče s TOP 09. Dualismus charakterizoval českou občanskou pravici vždy, v posledních letech ale díky srovnatelné síle obou hráčů představoval jeden z klíčových zdrojů nepopulárního vládnutí pravicové koalice. ODS i TOP 09, zaujaté vlastními problémy, proto v říjnových volbách nepředstavovaly žádnou alternativu vůči rýsující se levicové většině. Tu přinesl až vstup Andreje Babiše a jeho hnutí ANO 2011. Mnoho tradičních voličů občanské pravice uvěřilo, že ANO 2011 je skutečnou alternativou, a to hned v několika pohledech: alternativou vůči levicové většině, alternativou vůči starým a dle mnoha voličů zkorumpovaným stranám, ale i alternativou v podobě politického uskupení nového, „manažerského a expertního“ typu. Ani v této situaci, kdy na pravicovou scénu vstoupil nový silný, i když sám nepravicový hráč, občanská pravice nedokázala věrohodně hájit „starý“ polistopadový svět, protože jí k tomu scházelo vnitřní přesvědčení, odhodlání a elán. Řada někdejších i stávajících členů a voličů občanské pravice navíc věděla, že jejich strana ve stávající kondici řešení skutečně nenabízí.

NESPOLÉHEJTE NA NÁHODU!

Čím později si sjednáte životní pojištění, tím více zaplatíte. V tom lepším případě…

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Co zbylo v pravicové krajině po prohrané bitvě?

Svět občanské pravice ovšem není mrtvý. Po dobrých létech totiž v české společnosti liberálně-konzervativní politika zanechala nepřehlédnutelnou stopu. Díky jejím minulým úspěchům zde zůstalo několik záchytných bodů, na kterých může i po drtivé prohře znovu stavět:

„Osiřelí“ pravicoví voliči

Paradoxně ani v těchto volbách, kdy pravicové strany utržily „porážku na hlavu“, nedokázala levice, která ještě nedávno snila o ústavní většině, získat kontrolu nad většinou v Poslanecké sněmovně. Důvod je jasný: přes hospodářskou krizi i krizi pravicových stran ze společnosti nezmizeli voliči vědomě či podvědomě vyznávající liberálně-konzervativní hodnoty. Nejenom prezidentská volba, ale nakonec i vzestup ANO 2011 potvrdil, že ve velké části společnosti je stále živý kulturně antikomunistický odpor k levici a k poručníkování státu. „Osiřelí“ pravicoví voliči proto zůstávají nadějí a základnou pro návrat důvěryhodné občanské pravice.

„Zrazení, ale naši“ – cílové skupiny, které dnes nemají či zítra nebudou mít žádné zastání

Zvyšování daní, registrační pokladny, majetková přiznání – to vše dopadne na hlavy širokých skupin obyvatelstva, které se vyznačují podnikavostí, pracovitostí a odpovědností za osud vlastní i svých rodin. Proti zmíněným i dalším levicovým myšlenkám je ovšem neochrání marketingové subjekty, podílející se navíc na nové vládě se socialisty. Občanskou pravici čeká v následujících letech „pochod pouští“. Nesmí při něm ovšem zapomenout, že její tradiční skupiny budou poté, co je pravice v minulých letech často obětovala ve spleti koaličních kompromisů, nyní zažívat levicové experimenty na vlastní kůži. Dost možná si přitom uvědomí, že přes špatný „umělecký výkon“ vlády ODS znamenaly v porovnání s vládou levice stále ještě rozumnou alternativu.

„Stará firma“ – 20 tisíc členů i politická reprezentace na mnoha úrovních

ODS je stále zavedenou stranou se silnou strukturou, kvalitní a početnou členskou základnou, životaschopnou manažerskou sítí a politickou reprezentací na všech úrovních státu. Přes aktuální pokles na ni stále pasuje přezdívka amerických republikánů „grand old party“. To tvoří komparativní výhodu oproti všem jejím starým i novým konkurentům, na níž je možné stavět, pokud ODS nepodlehne klamu o „nezbytnosti“ rychlých „modernizačních“ a „úsporných“ kroků, které by poškodily samotnou dřeň této stále kvalitní stranické konstrukce.

Pól svobody

ODS navíc nezůstala sama. Za roky její existence se kolem ní podařilo vytvořit řadu institucí zájmového či ideového typu, které tvoří pomyslný „pól svobody“ – živé a funkční zázemí pro možný vzestup. Nepatří sem navíc jen vzdělávací, mládežnické a další instituce, ale také výrazné osobnosti ze všech částí společnosti či nelevicová média a „nekoupení“ novináři. Ti všichni hledají a zároveň nabízejí pomoc – a v tom spočívá jejich obrovský potenciál pro obnovu české občanské pravice.

Jak dál?

Občanská pravice má stále na čem stavět, ale musí podniknout několik neodkladných kroků:

  • Vyburcovat veřejné mínění v tom smyslu, že o něco jde, že to není jen součást mocenské hry, z níž pravice vypadává, ale o souboj, v němž se hraje o charakter naší země a také o pokračování polistopadové politiky, jejíž alternativou je hledání silných vůdců, a tedy posun země na východ.
  • Důstojně, ale zcela zřetelně odejít do opozice – ve smyslu odejít a nebouchat dveřmi, změnit výraznou část vedení, přičemž by měl být zachován jistý prvek kontinuity s tím dobrým, co ODS přese všechny problémy v minulosti reprezentovala, ovšem který bude zároveň dostatečně vyvážený zřetelnými personálními změnami i novým stylem prezentace a posléze provádění pravicové politiky.
  • Otevřít řešení vztahu ODS a TOP 09, protože pokračování bratrovražedného boje na pravici povede obě strany ještě dále od jejich voličů, kteří rozdíl mezi oběma subjekty, zřetelný členům a politikům, příliš nevnímají.
  • Pojmout evropské volby jako nový začátek, protože tyto první následující volby mohou být příležitostí ukázat, že ODS žije, že je zpět a bude se bít o každý zákon, každou ztracenou příležitost rozhodovat o svém životě svobodně, každé procento daní, každou přerozdělovanou korunu, každou kompetenci odevzdanou Bruselu a každý nelevicový hlas. Evropské volby budou mít v tomto ohledu pro ODS mnohem větší význam než obvykle a občanští demokraté v nich musí uspět, aby obhájili svou životaschopnost. Do karet jim bude hrát to, že evropské téma je možná jediné, kde kompetence občanské pravice nebyla zpochybněna.
  • Uspět v komunálních a senátních volbách způsobem, který když už neudrží stávající pozice, alespoň zbrzdí propad a povede k uchování ODS coby celostátní, relevantní síly v komunální politice. K tomu musí sloužit volební kampaň, která bude opakem té minulé – nejednotné a programově bezobsažné.
  • Napravovat vztahy s dalšími pravicovými politickými subjekty – společný zájem úspěchu pravicové politiky, a tedy úspěchu celé společnosti, musí stát nejvýš.
  • Drobnou prací posílit, obnovit či navázat kontakty s pravicovými i nelevicovými spolky, sdruženími, zájmovými svazy, protože v posledních volbách byla vládnutím unavená strana již skoro sama.

Slovy George Orwella se teď česká občanská pravice musí vynořit a nadechnout!

PhDr. Petr Sokol, politolog, CEVRO
Mgr. Ladislav Mrklas, Ph.D., politolog, CEVRO
doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D., politolog, Centrum pro studium demokracie a kultury
Mgr. Ondřej Krutílek, analytik evropské legislativy, Centrum pro studium demokracie a kultury
Text prvně vyšel v Revue Politika

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Martin Brezina | 9. 12. 2013 09:57

Oba autoři, podle mého názoru, pominuli hlavní důvod neúspěchu pravicových stran v letošních volbách. A sice ten, že ani v případě ODS, ani v případě TOP09, se o solidní pravicové strany nejedná. Sám nejsem pravičák, ale ke stranám typu britských konzervativců nebo německé CDU chovám respekt. Protože to jsou strany, které se osvědčily a stojí na zřetelných idejích.

Ideovým základem ODS je stále klausismus, tedy nekonzistentní směska ekonomického liberalismu s občasnou konzervativní rétorikou a povrchním národovectvím. Duševní obzor odeésáka je v nejlepším případě ztotožnitelný s habitem normalizačního inžy ze 70. a 80. let, v praxi ovšem většina členů a sympatizantů této strany nedosahují ani této úrovně.

TOP09 se snaží oslovit spíš konzervativnější část populace, členy a sympatizanty jsou hlavně křesťansky orientovaní voliči pravice. Reálně je ovšem ideový obzor této strany ještě mnohem mlhavější, než je tomu v případě ODS. Klaus a někteří další intelektuálové kolem ODS (mj. právě autoři výchozího článku) jsou schopni nějaké reflexe své politické a ideologické pozice, v případě TOP09 není o čem psát, protože nic takového nenajdete, kromě několika obecných frází na webu TOPky. Ani Kalousek, ani Schwarzenberg mocni rozsáhlejšího psaného slova nejsou a zbytek strany bohužel nestojí za řeč. TOP09 se tak jeví jako neústrojný prvek naší politické soustavy a se svými vůdci stojí, padá a -. jednou také nevyhnutelně padne.

+1
+
-

Další příspěvky v diskuzi (23 komentářů)

Mark Defloch | 9. 12. 2013 12:03

Zajímavá ironie, že páni autoři si pro název článku zvolili slova George Orwella, sociálního demokrata s velkým S.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 9. 12. 2013 10:12

Dokud pravice bude nekonzistentní, nemá šanci.
Konzistentní by bylo trvat na tom, že krást se nemá. Pokud ale bude jen říkat "krást se může, ale ne moc", vždy mohou socialisté oprávněně argumentovat, že kradou tolik, kolik potřebují na "nezbytné" funkce.
http://libinst.cz/Files/KqLFy4r2/profile/2438/hoppe_omyly.pdf
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 9. 12. 2013 09:57

Oba autoři, podle mého názoru, pominuli hlavní důvod neúspěchu pravicových stran v letošních volbách. A sice ten, že ani v případě ODS, ani v případě TOP09, se o solidní pravicové strany nejedná. Sám nejsem pravičák, ale ke stranám typu britských konzervativců nebo německé CDU chovám respekt. Protože to jsou strany, které se osvědčily a stojí na zřetelných idejích.

Ideovým základem ODS je stále klausismus, tedy nekonzistentní směska ekonomického liberalismu s občasnou konzervativní rétorikou a povrchním národovectvím. Duševní obzor odeésáka je v nejlepším případě ztotožnitelný s habitem normalizačního inžy ze 70. a 80. let, v praxi ovšem většina členů a sympatizantů této strany nedosahují ani této úrovně.

TOP09 se snaží oslovit spíš konzervativnější část populace, členy a sympatizanty jsou hlavně křesťansky orientovaní voliči pravice. Reálně je ovšem ideový obzor této strany ještě mnohem mlhavější, než je tomu v případě ODS. Klaus a někteří další intelektuálové kolem ODS (mj. právě autoři výchozího článku) jsou schopni nějaké reflexe své politické a ideologické pozice, v případě TOP09 není o čem psát, protože nic takového nenajdete, kromě několika obecných frází na webu TOPky. Ani Kalousek, ani Schwarzenberg mocni rozsáhlejšího psaného slova nejsou a zbytek strany bohužel nestojí za řeč. TOP09 se tak jeví jako neústrojný prvek naší politické soustavy a se svými vůdci stojí, padá a -. jednou také nevyhnutelně padne.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 9. 12. 2013 10:13
reakce na Martin Brezina | 9. 12. 2013 09:57

Ty profily typických voličů ODS a TOP09 jste vzal kde? Ze statistického vzorku u vás na vsi?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 9. 12. 2013 09:56

Základní problém dnešní ODS paradoxně spočívá v tom, že navzdory mediálnímu obrazu za ní nestojí žádní kmotři, nýbrž pouze kmotříčci místního formátu. V ODS zjišťují, že už nejsou 90.léta, doba se změnila a jim ujel vlak. Nejsou za nimi pořádné peníze a vliv, nemají na své straně žádná vlivná média. S Janouškem, Hrdličkou a podobnými trpaslíky v zádech nemůžete v celostátní vrcholné politice konkurovat. V rozvinuté moderní médiokracii to s kmotry totiž funguje přesně obráceně, než si prostý lid myslí. Ti, kteří za sebou opravdové kmotry nemají, jsou ve virtuálním politicko-mediálním světě pasováni na ničemy, prolezlé korupcí a klientelismem, zatímco Kalousek v kostýmu knížete či Bohuslav „Kufřík“ Sobotka jsou vykresleni jako ti lepší a slušnější hoši.
Ne, že by mi osud ODS nějak zvlášť ležel na srdci. ODS je sociální demokracie pro lidi, kterým ČSSD nepřipadá sexy, protože ji vnímají jako stranu dělnické třídy. ODS je součástí mainstreamu, který je momentálně v slepé vývojové uličce vedoucí k socialismu. V zájmu pravice by bylo, kdyby se tohle předstírání pravice už nenadechovalo a zmizelo ze scény.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 9. 12. 2013 09:48

Mlácení prázdné slámy. V půlce vět by se slovo pravice dalo nahradit levicí a věta by neztratila na pravdivosti. Řešení pseudoproblémů a ignorování principů, to je příznakem ODS i tohoto článku.
ODS dle mého totálně vyhořela v kampani:
1. nechala bez povšimnutí mediální lež "7 let vlády pravice" (sama zapomněla na blokujícího Paroubka, blekotala Vlčka, roční vládu zemanovců Fischera a Peciny, roky se Zubovou, Jacquesovou, Kuchtovou, Džamilou a Kocábem?),
2. nechala bez povšimnutí skandály TOP09 (Kalouskovy daně, Drábkovy IT zakázky, Hegerovy porušené dohody s lékaři, Besserova a Hanákové kultůra, Schwarzenbergovi překupníci s lidskými orgány nebo Kalouskovy a Hegerovy metylové oběti),
3. Neupozornila na fakt, že sama se korupčním skandálům (s výjimkou Řebíčka) relativně vyhýbá (nevím, jestli to není jen dokonalejším systémem tunelování, ale to je pro tento účel jedno),
4. Nevím koho napadla kampaň "ne všechno je špatně". Na koho to mělo působit?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 9. 12. 2013 10:07
reakce na Jan Krejčí | 9. 12. 2013 09:48

V kampani nestačí mít promyšlenou strategii, důležité je reálné rozložení sil. Mít nápad a chtít něco udělat je hezká věc, ale v současné konstelaci Schwarzenbergovy či Sobotkovy skandály jako nosné téma do médií neprotlačíte a ODS vlastní skandály neupozadí. ODS nějaké téma může zvednout, ale co je to platné, když nemá sílu určovat mediální agendu. Mase voličů to pak do hlavy nedostane. Jak říkal Ivan Horníků: "Silnější pes mr..."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 9. 12. 2013 10:52
reakce na Jan Daniel | 9. 12. 2013 10:07

Chtěl jsem se vyhnout litanii na téma zlá média, proto jsem o tomto nic nepsal, ale souhlasím s Vámi, že je to těžké. Kde ale bylo těch 20,000 grand old straníků, kteří by ta témata "zvedli"? Svobodní měli viditelnější kampaň, i když mají 1/30 členů, ještě méně peněz a pro novinářské soudruhy ještě nestravitelnější program. Bavíme se tady o silném ale líném psu, který si říkal, že to nějak vyjde a stejně si zamr..., i když nic nepředvede.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 9. 12. 2013 11:59
reakce na Jan Krejčí | 9. 12. 2013 10:52

Je to logické. 20 tisíc straníků bylo zvyklých na to, že jsou velká mocná strana. Svobodní v sobě mají geneticky zakódovánu úplně jinou informaci - jsou malá chudá strana, kde politiku musí oběhat členská základna, jinak by vlastně ani nemělo cenu kandidovat.
Média bych nenazýval zlá ani hodná, ani jinými emocionálně zabarvenými přívlastky. Média jsou prostě součástí hry. Politika je válka kriminálních gangů, média jsou zbraněmi v této válce a novináři jsou jejími žoldáky. Někdo tu armádu má a někdo nemá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Müller | 9. 12. 2013 07:59

Na to, jak chytří pánové to psali, tam chybí několik hlavních problémů. Za prvé, ODS již dávno (1995) opustila konzervativní hodnoty a službu svým voličům, a soustředila se jen na moc a brebendy z moci. Každý rok, ODS předložila do parlamentu skandální zákon (snadno se vybavuje Marek Benda a jeho omezování tisku). Za druhé, ODS nikdy nebyly konzervativní stranou. Maximálně tak stranou s konzervativní rétorikou, ale vždy s levicovým vládnutím a následně s anarchistickými výsledky. Za třetí, žádná strana nemůže vládnout navěky, jednoho dne musela přijít velká porážka. To, co ODS i TOP předváděly po volbách 2010,kdy jim voliči jasně řekli, že si přejí něco jiného, nemohlo dopadnout jinak.
A ANO je občanská odpověď na neschopnost ODS A TOP naslouchat svým voličům, na skandály, na korupci, rozlezlou po všech koutech. ANO není jen marketing, ale naprosto normální politický a společenský proces. To jsme měli my voliči čekat, až se obě strany vzpamatují? Čekalo se víc jak 15 let (od skandálu s financováním r. 1997). Zda ANO uspěje nebo ne, záleží jen na nich.
Nikoliv poslední, například jen detail - naprostá většina voličů ODS je proevropská a "západní", zatímco ODS je roky protievropská a "veký guru VK" byl v posledních letech náznakově promoskevský. ODS nemůže uspět v evropských volbách, dokud si toto neuvědomí. Pokud však TOP postaví Jaromíra Drábka na kandidátku do EP, tak je i TOP naprosto mimo. Ale to nevadí, levice se mezitím docela znehodnotí (viz začínající krajské skandály),jen to bude stát nějakou tu stovku miliard korun. a mohli bychom ještě chvíli pokračovat.
Hezký článek, hezky se čte, ale chybí tam důkladný rozbor rozporu vztahy volič -- pravicová strana.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 12. 2013 10:22
reakce na Aleš Müller | 9. 12. 2013 07:59

Omlouvám se, ale žádné straně a žádnému politikovi nejde a nepůjde o "službu voličům", vždy jde jen o ty prebendy, moc, přerozdělování s odkláněním.
Každý člověk sleduje SVOJE priority a má SVOJE motivy. Očekávat cokoli jiného je naivní a může vést pouze k pravidelně se opakujícím zklamáním.

A mimo to: i kdyby nějaký politik náhodou utrpěl úraz hlavy a opravdu se jal "nezištně sloužit lidu", jak by mohl vědět, co si každý jednotlivý občan přeje, jaké jsou jeho priority, jaké kdo vyznává hodnoty, jaké kdo má potřeby? On má totiž každý jiné... Centrální plánování nemůže fungovat, protože informace jsou rozprostřené v ekonomice, nejsme uniformní průměrní "agregátní" občani.

Toto je hlavní problém "pravicových" voličů : očekávají nemožné.
To levicoví voliči jsou na tom lépe: ukojit závist a třídní nenávist. Sebrat "bohatým" co nejvíc. I když to politici nakonec rozkradou či neefektivně prošustrují a jejich volič z toho stejně nic nemá, aspoň že zatnuli tipec těm "bohatým", aspň že úspěšnějšímu sousedovi chcípla koza.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 9. 12. 2013 17:35
reakce na Jan Altman | 9. 12. 2013 10:22

"Toto je hlavní problém "pravicových" voličů : očekávají nemožné."

Já to vždycky tvrdil, že pravici může volit jen, - ehm, jak to nazvat slušně - , řekněme, málo uvažující jedinec. Jsem rád, že jste mi to potvrdil.

Ale mýlíte se, že by snad levicový volič z volby levicových politiků zcela nic neměl. I když je pravda, že spoustu zdrojů politici rozkradou a prošustrují, existence sociálního systému (především státních penzí) dokazuje, že z toho aspoň některé generace levicových voličů něco měly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 12. 12. 2013 18:23
reakce na Martin Brezina | 9. 12. 2013 17:35

Nejvíce uvažující jedinec podle mne nevolí vůbec. Jednak si lehce spočte, jaké jsou výnosy a náklady této činnosti (váha jednoho hlasu versus náklady na dopravu, ztracený čas, atd...).
A jednak nechce svou účastí na té frašce legitimizovat systém, který je principiálně špatný a amorální (už pro to rozhodování jedněch o životě a majetku druhých).

Poněkud méně, ale stále velmi nadprůměrně uvažující jedinec pravici volí. Jenže jedinou jakž takž pravicí jsou Svobodní. A ti dostanou tak těch svejch 2.5%.
Ale není se čemu divit, uvažujících lidí ve společnosti zkrátka moc není, např. na členství v Mensa ČR se kvalifikují 2% populace (čímž netvrdím, že zde je s SSO dokonalý překryv).

No a díky Paretově pravidlu je 80% populace inteligenčně průměrných a podprůměrných. Stejně tak i příjmově.
Abychom si rozuměli: nic proti těm lidem principiálně nemám. Ať vezmeme jakékoli kritérium (od IQ po tělesnou výšku), vždy musí být ti nadprůměrní i podporůměrní. A i inteligenčně podprůměrný jedinec může být slušný a poctivý člověk, hrdě si vydělávající na své živobytí, přínosný člen společnosti. Problém nastává, když zavedeme lidovládu, protože tím v důsledku zavedeme lůzovládu: podprůměrní budou mít vždy většinu. Takže znovu: nic proti nim, dokud si ale nezačnou osobovat pravomoc rozhodovat o mém životě a majetku.

A jistě - některé generace levicových voličů z toho opravdu něco měly.
Po roce 1948 se část lůzy mohla obohatit na znárodněném majetku, či se rekreovat v ukradených lázních, na které by jinak neměla. Stejně tak po vítězství národně socialistické dělnické strany Německa se mnoho proletářů zahojilo na majetku ukradeném židovským zbohatlíkům. Takže máte pravdu, příklady se najdou.
Naštěstí měla pravdu paní Thatcherová, když na adresu socialistů říkala, že "i peníze těch druhých jednou dojdou" (řekl bych, že jsme tomu blízko - a říká se tomu fiskální krize). Takove decentní britské šťouchnutí do sprostých zlodějů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 15. 12. 2013 06:47
reakce na Jan Altman | 12. 12. 2013 18:23

Mně je na vás sympatické, že nepředstíráte, že vám jde o nějakou demokracii. Ano, pokud pravičák nesimuluje, že se hodlá zúčastňovat hry na demokratickou správu věci (která logicky směřuje k socialismu), tak se chová důsledně. Přesně to jsem měl na mysli.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 13. 12. 2013 07:44
reakce na Jan Altman | 12. 12. 2013 18:23

Vynikající příspěvek. Jen mám jednu drobnou výhradu. Tady nejde ani tak o inteligenci, ať je pro mě za mě klidně 90 % lidí podprůměrně inteligentních, nic proti ním, osobně mám mezi nimi spoustu kamarádů, kterých si dokáži vážit (z různých důvodů), ale základní problém je státní propaganda, která začíná nejpozději od 6 let věku a učí je, že není na výběr tj. chovat se jak „svině“, to samo o sobě nemá nic společného s inteligencí, ale je to vlastnost systému bez kterého by nepřežil ani den. Základní rozlišení mezi dobrem a zlem zvládne i slušně ochočené domácí zvíře, takže ty vyšší nároky na inteligenci opravdu nejsou podmínkou v normálně nastaveném prostředí, ale v případě, že Vám budou 20 let tvrdit, že černá je bílá jen např. 2,5 % lidí se i po tak dlouhé době nepřestane ptát a hledat odpovědi..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 10. 12. 2013 09:37
reakce na Martin Brezina | 9. 12. 2013 17:35

Ano, některé generace, to sedí. Myslím, že to byl Pavel Kohout, který řekl, že sociální stát je řešení pro dvě generace: jedna si užívá jeho výhod a další to pak zaplatí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 10. 12. 2013 08:19
reakce na Martin Brezina | 9. 12. 2013 17:35

Proč mám pocit, že se Brezina úpěnlivě snaží, v tom co napsal Altman, vidět něco jinýho?
Ale zase se mu to daří :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 10. 12. 2013 09:33
reakce na Jan Pozner | 10. 12. 2013 08:19

Pan Brezina se nesnaží. On tu myšlenku prostě vůbec nepochopil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 9. 12. 2013 21:45
reakce na Martin Brezina | 9. 12. 2013 17:35

Levicoví voliči jsou na tom daleko hůř. Na morálce jim nepřidá ani nekonzistence pravice ani to, že nazývají věci jinými jmény jako krádež – vyvlastněním (daní), monopol – ochranou spotřebitele, cenovou deflaci – ekonomickou katastrofou, padělání peněz – intervencí atd. Až tomu bohatému sousedovi chcípne i poslední koza nebude už z čeho brát a já osobně jsem docela zvědavý na podobu sociálního systému řekněme tak za 50 let..
Levicoví voliči díky tomu zmatení pojmů nebudou ani tušit pravou příčinu krize (ta stejně nikoho nezajímá), jediné na čem se shodnou bude viník a ten je už po staletí stále stejný – obětní beránek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 9. 12. 2013 15:26
reakce na Jan Altman | 9. 12. 2013 10:22

Souhlasím s vámi, s jednou drobnou námitkou. Existují i lidé, kterým jde o nezištnou službu ostatním a nikoliv o výhody pro sebe. Jejich prioritou a motivem je uspokojení ze služby druhým. Někteří se dokonce mohou dostat i na politickou pozici. Ovšem pouze jako statistická chyba. Problém nespočívá v tom, že by na světě neexistovali nezištní lidé, ale v tom, že politika jako systém funguje tak, že ty nezištné a slušné dříve či později spolehlivě vyřadí ze hry.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 12. 2013 15:39
reakce na Jan Daniel | 9. 12. 2013 15:26

S tím se dá souhlasit. Ale s tím, že to není nějakým momentálním nastavením politiky, ale jejím principem.

Morální člověk může nezištně konat dobro, pomáhat potřebným či se snažit pomoci např. zvelebit obec, financovat lékařský výzkum, atd.. - dobrovolně a ze svého. Pokud to někdo chce dělat za cizí peníze (princip politiky), zkrátka to morální být nemůže a proto to nemůže morální člověk dělat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 10. 12. 2013 09:32
reakce na Jan Altman | 9. 12. 2013 15:39

Samozřejmě. Politický systém nelze z podstaty nastavit tak tak, aby fungoval optimálně. Tak to bylo myšleno.
Bohužel, to je ale hodně rozšířená iluze: většina populace se domnívá, že věci lze napravit tím, že zvolíme jiné lepší lidi, případně nastavíme kontrolní mechanismy, změníme volební systém a podobně. Dokud se lidé této škodlivé iluze nezbaví, nepohneme se z místa. Tady je i jeden z negativních rysů demokracie: lidé žijí v iluzi, že spolurozhodují a pak jsou vůči státu méně ostražití a více shovívaví. Kdyby platili daně vládnoucí rodině či oligarchii, cítili by to úplně jinak a pochybuji, že by připustili přerozdělování poloviny GDP.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 10. 12. 2013 10:36
reakce na Jan Daniel | 10. 12. 2013 09:32

Naprosto souhlasím
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Stanislav Balík
Doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. působí jako vedoucí Katedry politologie FSS MU a jako výkonný ředitel Centra pro studium demokracie a kultury. Autor,...více o autorovi.
Ondřej Krutílek
Absolvent politologie, mezinárodních vztahů a evropských studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Od roku 2004 působí v brněnském Centru...více o autorovi.

Další články autora

Další články autora

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!