Jak a proč volíme: Odpovědný přístup k volbám zničil českou pravici

| 17. 9. 2013

Požádali jsme sociologa Petra Hampla, jestli by pro Finmag v předvolebním čase nenapsal článek o tom, jak a proč volíme a jak se při tom mýlíme. Co zmůže rozum a na co nestačí. Výsledkem bude několikadílná analýza, jejíž první část přinášíme dnes. Kdo může za to, že si to hasíme stodvacítkouvstříc novému komunismu? Racionální a odpovědný pravicový volič.

Jak a proč volíme: Odpovědný přístup k volbám zničil českou pravici

V tomto a několika dalších článcích se pokusím pochopit a ukázat některé ze skrytých příčin toho, proč politický vývoj v České republice vedl ke všeobecnému zklamání. Některé z nich jsou specifické pro naši zemi, jiné fungují v celém západním světě. Nebudu se podrobněji zabývat hypotézami, které za příčinu potíží označují nedostatek morálky klíčových aktérů (například šéfů politických stran) nebo nedostatečnou demokratickou tradici. Pokusím se spíš najít mechanismy a chyby, kvůli kterým došlo k tomu, že ačkoliv většina voličů i politiků jednala celkem racionálně a celkem mravně, systém jako celek selhal (nijak jinak nemůžeme současný stav iracionální hospodářské politiky, rostoucího pohrdání občanskými svobodami i rostoucího napětí mezi vrstvami označit).

V prvním z článků se pokusím ukázat, proč odpovědný přístup liberálních (a konzervativních) voličů musel nutně dříve či později vést k likvidaci liberální (a konzervativní) politiky.

Hlavně, aby nepropadly hlasy, říkali jsme si v prvních svobodných volbách po roce 1989. Kdo volí malé strany, dává část svého hlasu komunistům!, bylo heslo dne. V mezních historických situacích může být takový postoj správný. Třeba když se všichni sjednotí proti kandidátům strany usilující o zavedení despocie. Ale dlouhodobě je to přístup ničivý. Podívejme se, co se typicky děje.

ODS = ČSSD light

Pravicoví voliči se chovají racionálně. Chtějí mít jistotu, že jejich hlasy nepropadnou, takže hlasují pro menší zlo (nejpravicovější stranu, u níž je jistota, že se dostane do parlamentu). Vědí, že to není ideální volba, ale říkají si „lepší, než kdybychom zůstali doma“.

Aparáty politických stran se ovšem také snaží chovat racionálně. ODS jako dominantní pravicová strana tedy tuto strategii „menšího zla“ přijala a zjistila, že je velmi výhodná. Pokud by ČSSD jako dominantní levicová strana navrhla devadesátiprocentní zdanění, ODS by navrhla daň 79 procent. Díky tomu by byla schopna získat hlasy mnohých příznivců vysokého zdanění i všech příznivců nízkého zdanění (menší zlo). To není jen hypotéza. V posledních desíti letech se tak ODS fakticky chovala -ve všech oblastech regulace, danění, zakládání nových úřadů, přístupu k Evropské unii… vždycky nakonec dospěla k pozici „ČSSD light“. A stačilo to k získávání takového počtu hlasů, aby byla téměř neustále ve vládě – navzdory podstatně nižším volebním rozpočtům než ČSSD i rostoucí byrokratické tuposti, která se stranou šířila.

Všimněte si, že levice (až na některé naprosto výjimečné okamžiky) nebyla schopna pravici čelit ideově. Nestavěla na návrhu zásadně jiných opatření, volební argumenty vycházely převážně z toho, že představitelé ODS jsou údajně méně poctiví než představitelé ČSSD. Jakékoliv reálné opatření totiž sociální demokraté navrhli, občanští demokraté vzápětí převzali (v mírnější verzi).

Původně pravicová strana se změnila i ideově. Myšlenkově se přizpůsobila tomu, jak reálně vypadala její politika. Řada jejích představitelů dokonce pomáhala šířit propagandu, že přechod od plánovaného socialistické ekonomiky ke kapitalismu začátkem devadesátých let byl zločinnou událostí.

Probíhaly sice pravidelné volby, vlády se měnily rychleji, než bychom chtěli, ale na výběr bylo pouze z několika verzí sociální demokracie.

Když je ODS vlevo, musí ČSSD ještě víc vlevo. Do extrému

Logicky byl tedy naplňován program sociální demokracie – včetně posunu struktury obyvatel tak, aby ubylo přirozených voličů pravice (podnikatelé, zaměstnanci malých podniků apod.) a aby přibylo přirozených voličů levice (úředníci, státní zaměstnanci, lidé závislí na dávkách, manažeři korporací přijímajících investiční pobídky a další).

Realizace sociálnědemokratického programu přinesla přesně to, před čím první generace představitelů ODS varovala: extrémní nárůst byrokracie, nezaměstnanost, snižování životní úrovně, nekontrolovatelný státní dluh, hromadící se sociální problémy. V žádné oblasti ekonomického ani společenského života socialistické recepty v posledních letech nefungují. I když… nefungují? Pokud jste vědec, umělec nebo úředník korporace, dostává se vám ideální kombinace výhod kapitalismu a socialismu: na jedné straně svoboda a neomezené možnosti, na druhé straně jistota stálého přídělu státních peněz a ochrana před tlakem trhu. Pokud ale pracujete ve fabrice nebo jste třeba kadeřnice, pak máte nevýhody kapitalismu (hlavně nejistotu) bez výhod kapitalismu (dobrá pracovní místa a možnost volby životního stylu). Kapitalismus, ve kterém nevznikají nové firmy a slušná pracovní místa a kde si člověk nemůže vybrat kuřáckou hospodu – takový kapitalismus je k ničemu. Není divu, že lidé z nižších tříd zuří.

Socialismus tak opticky působí jako v podstatě jediná alternativa. ČSSD má jediný problém – všechny běžné body jejího programu už převzala ODS. Je tedy tlačena do extrémistických návrhů typu plošného zabavování majetku a zakládání státních podniků.

Silní se rodí z proher

Přitom si lze představit, že se poměry v České republice mohly vyvíjet úplně jinak. Řekněme, že by se pravicoví voliči chovali zcela nezodpovědně, a pokud by se „svou“ stranou nebyli dostatečně spokojeni, zůstali by doma. Pak by ODS byla tlačena k úplně jiné strategii. Pokud by kupříkladu ČSSD navrhla daň ve výši 90 procent a ODS pouze 89 procent, sice by získala pár voličů ve středu spektra, ale její dosavadní příznivci by zůstali doma. Návrh na 89procentní zdanění by byl jistou cestou k volebnímu masakru, na optimum voličů by strana cílila řekněme při 30 procentech. (Čtenář jistě pochopí, že čísla tu pouze ilustrují základní princip).

Ještě lepší variantou než zůstat doma, by bylo volit nějakou volit nějakou autentickou liberálně konzervativní stranu, typu Svobodných (nebo o pár let dříve Stranu konzervativní smlouvy). Hlas by propadl, ale přispěl ke třídění politických start-upů tak, aby se ti nejúspěšnější stali alternativou v příštích volbách. Pokud bychom chtěli přirovnat politiku k fotbalu, rozhodoval by tento „ztracený“ hlas o vítězství v druhé lize.

To by vedlo k tomu, že:

  • docházelo by k reálnému střídání vlády levice a pravice,
  • za následky byrokratických výstřelků a expanze státu by byli voláni k odpovědnosti sociální demokraté.

Proč sociální demokracie není ODS light

Je na místě otázka, proč stejný mechanismus nefungoval i z druhé strany. Pokud by ODS navrhla nulovou daň, proč by ČSSD nepřišla a návrhem jednoprocentní daně a nestavěla se jako menší zlo pro levicové voliče? Odpovědí je KSČM. Pokud by se ČSSD příliš přiblížila středu, nebo dokonce pravici, měli její voliči alternativu. Tím můžeme vysvětlit i volební debakly „umírněné“ ČSSD před tím, než vedení strany převzal v roce 1993 Miloš Zeman a změnil ji ze strany „státotvorné“ na stranu „radikálně kritickou“.

V roce 1989 to asi nikdo nemohl vidět, ale skutečnost, že KSČ nebyla zakázána (a že jí dokonce zůstal její obrovský majetek) postupně vedla k tomu, co se nutně muselo stát. K postupnému soumraku svobodné společnosti a k návratu komunistů do vlády. Ti, kdo tehdy propagovali „smíření“ a „tlustou čáru za minulostí“, tak paradoxně vložili do základů nového režimu časovanou bombu. Vadilo by jim to? Těžko říct. Osobně mám obavu, že pro řadu disidentských intelektuálů by vláda komunistů byla přijatelnější než vláda „melouchářů a šmelinářů“. Ale možná jim křivdím.

Příště se pokusím vysvětlit, proč dělníci volí stranu, která hájí zájmy evropských byrokratů, rozdala stovky miliard korporacím, prosazuje programy vyrovnání šancí na míru vysokým manažerkám a regulace vedoucí k zániku desetitisíců dělnických pracovních míst:
Proč a jak volíme: Ti dole nevolí o nic hloupěji než ti nahoře

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (73 komentářů)

Roman Šiler | 18. 9. 2013 00:46

Nemyslím, že ničení pravice má na svědomí jen "zodpovědný pravicový volič". Svou roli v tom hraje nepochybně rozvoj technologií a všeobecné volební právo. Lze přece konstatovat, že neustále zvyšující se produktivita přispívá k neustále snižujícímu se počtu lidí, kteří se skutečně podílí na tvorbě materiálních hodnot. Stále se zvyšující podíl lidí, kteří žijí z práce někoho jiného (státní zaměstnanci, důchodci, ale i studenti, sociálně slabí, apod.), a kteří přitom mohou jít k volbám, znemožňuje přijmout jakákoli racionální opatření při správě státu. Všichni politici se tomu velmi dobře přizpůsobují (napříč politickým spektrem).
Proto je také iluzorní, že autorem popsaný mechanismus by mohl fungovat i obráceně - tzn. ČSSD by navrhovala zdanění 1%.
ČSSD a jim podobní především budí v lidech tu nejstupidnější nenávist k úspěchu a bohatství. Protože těch skutečně vydělávajících a stát platících je velmi málo, jde to jako po drátkách.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 18. 9. 2013 09:24
reakce na Roman Šiler | 18. 9. 2013 00:46

Přesně tak. Zatímco v dobách, kdy se většina lidí podílela na tvorbě materiálních hodnot, třeba v roce 1946, volili tito lidé tak, že bylo možné přijímat racionální opatření při správě státu.
Nebo, že by s tím vztahem k tvorbě materiálních hodnot a odpovědnou volbou bylo složitější?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 17. 9. 2013 15:45

Možná je na tomto místním specifiku (existence KSČM) něco pravdy, ale nepřeceňoval bych to.

Každá demokracie nutně a neodvratně směřuje k socialismu (stále více regulace, centralizace, přerozdělování, ...), plyne to z její podstaty.

Kdyby dnešní republikán poslal program strany strojem času demokratovi několik desítel let dozadu, demokrat by získal neodbytný pocit, že je od něj napravo.

Pokud máte systém, kde člověk o svém těle, životě a majetku nerozhoduje sám (a nesmí si s ním dělat co chce, za podmínky, že neohrožuje život a majetek někoho jiného), ale o životě a majetku smějí rozhodovat všichni ostatní, proces socializace je zákonitý.

To pan Hampl nevidí, jak doleva směřuje USA a EU? Před 50ti lety by Obamu za jeho program odsoudili dle paragrafu o neamerické činnosti. Před 100 lety Nejvyšší soud USA prohlásil federální daň z příjmu za protiústavní (a to její navrhovatelé chtěli sazbu jen 1-2% -
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 17. 9. 2013 22:01
reakce na Jan Altman | 17. 9. 2013 15:45

Všimnul jsem si, že nějaké odpovědi padly. Připojím ještě svojí.
Případ USA: Voliči jsou zvyklí zůstávat občas doma, takže pravice je stejně pravicová jako před lety. Demokraté nakonec zvítězili jen díky tomu, že dokázali do země přivést dostatek etnických menšin. Můžeme to přirovnat k situaci, kdy by Jiří Paroubek poskytl azyl dvěma milionům Arabů a pak zvítězil jejich hlasy.

Velká Británie: Tam se pravice v posledních letech posouvala výrazně doleva (stejně jako u nás) - dokud nevyrostla UKIP.

Německo a Francie. Tam neznám situaci tak dobře, nicméně zdá se mi, že tam se pravice neposunula doleva, protože nikdy nebyla liberální a nikdy nebyla ani skutečně konzervativní. Ale může hrát roli, že komunistické a zelené strany jsou tolerovány, zatímco krajně pravicové nikoliv.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 17. 9. 2013 23:23
reakce na Petr Hampl | 17. 9. 2013 22:01

To by mne tedy zjímalo, podle čeho měříte tu pravicovost.
Podle verbálního konzervativismu? Jako že měříte výskt slov typu "rodina, děti, výchova, vzdělání, zodpovědnost" v jejich projevech? Podle mne ani podle těch verbálních projevů to nesedí (kdo si dnes dovolí kritizovat sodomii či nepřizpůsobivé imigranty?). Republikán či Tory určitě ne.

Ale to je jedno, verbálními projevy se pravicovost neměří. Měří se tím, jak moc daný člověk prosazuje a obhajuje individuální práva (a ne opak: kolektivismus a etatismus).

A podle těchto tradičních měřítek to nesedí již vůbec.
Ani v USA, ani v Británii dnes nejsou stejně vpravo, jako před 100 lety.
Mají snad nižší daně, méně regulace, méně státních úředníků, méně omezování vlastnického práva, než tehdy?
Před 100 lety kdyby někdo navrhoval, že si stát může tisknout ničím nekryté peníze, za pravicového by jistě nebyl. Dnes je to absolutní mainstream.
Tehdy se zákony a regulace vešly do pár knih, dnes nestačí několik knihoven.
Friedmana za mlada považovali za levičáka (zcela oprávněně - negativní důchodová daň resp. zaručený příjem, to je socialismus jako řemen, podpora centrálního plánování peněžní zásoby a úrokových měr taktéž). Dnes je považován za pravičáka a při tom říká viceméně to samé. To svět se za jeho zády posunul doleva.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mark Defloch | 17. 9. 2013 23:46
reakce na Jan Altman | 17. 9. 2013 23:23

Tady nejde o jazyk který jste si vymyslel, ale o jazyk USA, tedy jazyk kterým mluví Bob Dole. A tam je "pravicový" ;a "konzervativní& quot;téměř synonymum. Stejně jako v jazyce českém, kterým píše Petr Hampl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 17. 9. 2013 23:40
reakce na Jan Altman | 17. 9. 2013 23:23

Máte pravdu, posunuli se doleva - otroctví se zrušilo, i neběloši jsou považování za lidi, homosexuály a socialisty nemůžou libovolně zavírat do věznic a ústavů, otec nemůže beztrestně terorizovat svoji rodinu... No prostě hrůza. HRŮZA!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Žaloudek | 18. 9. 2013 00:22
reakce na Honza Moudrý | 17. 9. 2013 23:40

Jen taková poznámka. Pokud pan Altman psal, že "pravicoví" ;lidé prosazují méně státu a více individuálních svobod (na základě přirozených práv - každý vlastní sám sebe a své plody práce a nesmí porušit tyto práva ostatních; jednoduché, neodporující si), poukazuje to na fakt, že zrušení otroctví a další Vámi zmiňované záležitosti jsou jednoduše pravicové kroky. Různé regulace v podobě omezování svobody a protěžování jedněch na úkor druhých, okrádání, násilí, zabíjení - to jsou prvky etatistické (levicové), pro pravicové jedince fungující na principu "přirozených práv" nemyslitelné a trestané.
Nechápu, jaktože když to na zdejším serveru pan Altman píše téměř každý den, že mu to stále dokážete s klidným svědomím překrucovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 18. 9. 2013 02:39
reakce na Jan Žaloudek | 18. 9. 2013 00:22

Aha. Tak to se asi neshodneme v názvosloví.
Já neuznávám definice typu pravice = vše co se mi (dnes) líbí, levice = vše co se mi (dnes) nelíbí, což jsou v podstatě definice, které jste mi teď dal.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 18. 9. 2013 09:35
reakce na Honza Moudrý | 18. 9. 2013 02:39

To je ten věčný problém, že pravice byla původně konzervativní a proti rovností v jakémkoliv ohledu a dnes je hned několik pravicí, pričemž pravice pana Altmana je ta řekněme libertariánská. Což je trochu legrace, protože svobody a rovnosti prosazovala původně samozřejmě levice, která byla liberální. Konzervativci byli neliberální.
Celé zmatení se dá vysvětlit třeba tak - když bych to pojal řekněme marxisticky - že před nástupem kapitalismu byla v zájmu mocných nerovnost produkovaná tradičním společenským uspořádáním, dnes je v jejich zájmu nerovnost, produkovaná volným trhem.
V každém případě je nejobecnějším definičním znakem pravicovosti snaha o zachovávání nerovnosti, znakem levice snaha o posilování rovnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Žaloudek | 18. 9. 2013 13:11
reakce na Martin Brezina | 18. 9. 2013 09:35

Máte pravdu, to rozdělení a škatulkování "pravice a levice" je v běhu času vždy matoucí. Proto je imho opravdu jednodušší se na to vždy dívat z pohledu "více státu vs. méně státu", potom se člověk nemůže nikdy splést.
S těmi mocnými je to dobrá poznámka. Ve volnotržním systému něco takového, jako jsou mocipáni a jejich "zlovůle", nemáte. Tohle je umožňováno pouze institucí státu v libovolné podobě.
Na ten Vámi popsaný definiční znak s bojem o rovnost si dovolím reagovat jednak tím, že jde o svobodu, ne nerovnost, to je principielně podstatný rozdíl. A jednak Miltonem Friedmanem, který, jak pan Altman zmiňoval, byl ve své době považován za "levicového&quo t;ekonoma a dnes je pokládán za velmi "pravicového&qu ot;.
http://www.youtube.com /watch?v=pKxCWheH5Vk(útržek z přednášky, má to 1 minutu)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 18. 9. 2013 20:56
reakce na Jan Žaloudek | 18. 9. 2013 13:11

Není to jednodušší je to hloupé a nesmyslné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Daniel Neumann | 18. 9. 2013 13:50
reakce na Jan Žaloudek | 18. 9. 2013 13:11

Co se týče Miltona Friedmana, tam je skutečně spousta nedorozumění. Už jsem to psal v otázce jeho monetární interpretace velké hospodářské krize, jejímž prostřednictvím kritizoval nečinnost FEDu v kritickém roce 1929. Zajímává je také jeho role na ministerstvu financí za doby druhé světové, kdy se podílel na zavedení výběru daně z příjmu formou srážky z měsíčního platu. Přesto dnes podle Petra Macha platí za "obhájce svobody".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Žaloudek | 18. 9. 2013 13:13
reakce na Jan Žaloudek | 18. 9. 2013 13:11

Hmm, měl jsem dát prvně F5 :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 18. 9. 2013 12:55
reakce na Martin Brezina | 18. 9. 2013 09:35

Asi si pletete rovnost a rovnostářstí...

Definič nímznakem pravé pravice jsou individuální svobody. Nedotknutelnost majetku a života. Fakt, že ne společnost, ale pouze jedinec má rozum, svědomí, morálku, právo.
Definičním znakem leice je pravý opak - nadřazení kolektivu jedinci. Podle levice dav myslí, má morálku, má práva. A je jedno, jak ta levice ten kolektiv nadefinuje. Zda třídně (komunisté), majetkově (demokratičtí socialisté), rasově (národní socialisté) - vždy vidí kolektiv nad jednotlivcem.

Podle pravice si každý se svým životem a majetkem může dělat, co chce, pokud neohrožuje život a majetek druhých.
Levice naopak tvrdí, že dejme tomu polovina majetku jednotlivce patří eráru (daně), že i život a čas patří eráru (např. povinná vojenská služba).

Pravice podporuje rovnost v příležitostech, ale ne rovnost v majetku (pokud k majetku přijdu svým umem a pílí, je zkrátka můj). Levice podporuje roznostářství (trestání a obírání úspěšných, odměňování a podpora podprůměrných).

Nevím, čemu říkáte "původně". Mises téměř před 100 lety říkal to samé, co potom Rothbard a nyní jejich následovníci. Klasický liberalismus (dnes zvaný libertarianismus) se nijak nezměnil, nebyl jak říkáte "původně konzervativní" a proti svobodě (přinášené podle vás levicí - máte na mysli blouziného Marxe?).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 18. 9. 2013 13:07
reakce na Jan Altman | 18. 9. 2013 12:55

Ale tak si laskavě nejprve něco o tom, jak pravice vznikla a co kdy prosazovala, a pak se vraťte.
Ano, dnes je jeden velký proud pravice liberální a druhý konzervativní. Původně byla liberální levice. Kdybyste začal nějakému pravičákovi začátku 19. století něco vykládat o svobodě, tak vás dá sebrat policií. Zhruba někdy v polovině 19. století se liberálové začali štěpit stran sociální otázky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Marek Láznička | 18. 9. 2013 16:03
reakce na Martin Brezina | 18. 9. 2013 13:07

Tož mě tedy prosím poučte! Já měl za to, že pravice vznikal jak píše pan Altman, ale podle vás se mýlíme. Stačí nějaké odkazy, jména atuorů...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 18. 9. 2013 16:53
reakce na Marek Láznička | 18. 9. 2013 16:03

http://en.wikipedia.org/wiki/Right-wing_politics
"The original Right in France was formed as a reaction against the Left, and comprised those politicians supporting hierarchy, tradition, and clericalism....From the 1830s to the 1880s, there was a shift in the Western world of social class structure and the economy, moving away from nobility and aristocracy, and moving towards the bourgeoisie and capitalism. This general economic shift towards capitalism affected centre right movements such as the British Conservative Party that responded by becoming supportive of capitalism."
Případně mohu přeložit, kdyby to bylo příliš obtížné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mark Defloch | 17. 9. 2013 22:29
reakce na Petr Hampl | 17. 9. 2013 22:01

USA: GOP že je pořád stejně pravicová? Podle Boba Dola by dnes nemohl primárky vyhrát ani Ronald Reagan, protože GOP je dnes příliš konzervativní ( http://www.nydailynews.com/news/politics/bob-dole-today-gop-dismiss-reagan-nixon-article-1.1355137 ). Komu máme tedy věřit? Bobu Dolovi či Petru Hamplovi?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 18. 9. 2013 00:06
reakce na Mark Defloch | 17. 9. 2013 22:29

Myslíte, že by nemohl? Vždyť je relativně nedávno vyhrál Georg Bush mladší. Z toho, že v posledních volbách sáhli po středovém kandidátovi, bych mnoho neusuzoval. Neustále slyšíme nářky, že vedení zradilo radikálněji orientovanou členskou základnu, ale tenhle problém byl i v Reaganových časech.
Téměř denně se setkáváme s tvrzeními, že Republikáni dělají příliš kompromisů (a že to je jejich hlavní problém), a zároveň i s tím, že jsou Republikán příliš pravicově radikální. Na žádném jednotlivém z těch stovek článků bych nestavěl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mark Defloch | 18. 9. 2013 00:48
reakce na Petr Hampl | 18. 9. 2013 00:06

Obávám se, že budu muset souhlasit s Bobem Dolem. Ve srovnání s rozpočtem "středového&quo t;Mitta Romneyho (Ryan Budget) by Reagan vypadal jako Karl Marx.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Daniel Neumann | 17. 9. 2013 21:17
reakce na Jan Altman | 17. 9. 2013 15:45

Bohužel už jsem se k tomuto bodu nedostal v reakci na článek pana Fürsta, protože se nějakou záhadou do diskuze nehrnul, tak tedy k tomu údajnému prohlášení daně z přímu za protiústavní. To je hloupost. Celé rozhodnutí Nejvyššího soudu USA (z roku 1895), o něž se vaše tvrzení opírá, se týkalo výkladu článku 1 oddílu 2 americké Ústavy.

V originále: Representatives and direct Taxes shall be apportioned among the several States which may be included within this Union, according to their respective Numbers, which shall be determined by adding to the whole Number of free Persons, including those bound to Service for a Term of Years, and excluding Indians not taxed, three fifths of all other Persons.

V českém překladu zhruba takto: Místa ve Sněmovně reprezentantů a přímé daně se dělí mezi jednotlivé státy podle počtu jejich obyvatel. Tento počet je určen jako součet všech „svobodných osob“ a tří pětin všech ostatních osob kromě Indiánů neplatících daně.

Dotyčné rozhodnutí Nejvyššího soudu se týkalo plošné federální daně z příjmu z pozemků. Šlo o spor o smysl federalismu v otázce přímých daní. Nejvyšší soud prohlásil jednotnou federální daň z příjmu z pozemků za neústavní, protože nebere ohled na rozdíly v počtu obyvatel jednotlivých států federace - daň z příjmu z pozemků ano ale ne v jednotné výši pro všechny obyvatele federace. 13 let na to horečně prosazoval federální daň z přijmu republikánský prezident T. Roosvelt a jeho následovník republikán W. H. Taft ji pak také protlačil.

A jen pro doplnění, federální daň z příjmu byla v USA poprvé zavedena již v roce 1862, tedy rok po propuknutí občanské války. V roce 1864 byla federální daň z příjmu dále navýšena, načež se v roce 1872 americký stát vrátil ke tradičním zdrojům peněz, tedy vysokým importní clům a různým spotřebním daním.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 17. 9. 2013 23:14
reakce na Daniel Neumann | 17. 9. 2013 21:17

Takže daně v USA jsou stále stejně nízké?
I když tedy nebudeme počítat inflační daň (růst peněžní zásoby)...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 17. 9. 2013 23:36
reakce na Jan Altman | 17. 9. 2013 23:14

Vám (nikoliv překvapivě) unikla pointa toho příspěvku, že máte špatné informace (které dál šíříte).

Dovolím si malou radou: média, která otevřeně šíří ultraliberalistickou (či jak se to dnes jmenuje) ideologii, nejsou dobrým zdrojem pravdivých informací (což by mělo být logické). Předpokládám, že tam tyhle a podobné nesmysly sbíráte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 18. 9. 2013 09:48
reakce na Honza Moudrý | 17. 9. 2013 23:36

Člověče, viděl jste v posledních 10ti letech televizi nebo četl noviny?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 19. 9. 2013 01:36
reakce na Jan Daniel | 18. 9. 2013 09:48

Moc ne? Proč? Jak to s tímhle souvisí? Bavímese o začátku 20. století.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 19. 9. 2013 09:31
reakce na Honza Moudrý | 19. 9. 2013 01:36

Narážel jsem na schopnost orientovat se v tom, co jaká média dnes šíří a jak jsou pravdivá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 19. 9. 2013 13:21
reakce na Jan Daniel | 19. 9. 2013 09:31

Aha. A co jste k tomu chtěl říct?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 19. 9. 2013 15:00
reakce na Honza Moudrý | 19. 9. 2013 13:21

Že by se každý měl věnovat spíše ověřování věrohodnosti svých vlastních zdrojů informací, než aby s nepodloženou povýšeností poučoval jiné o tom, která média šíří nepravdivé informace.
A že je užitečnější přinášet argumenty k věci samé, namísto bezobsažných a infantilních poznámek, že někdo někde údajně čte nesmysly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 19. 9. 2013 16:37
reakce na Jan Daniel | 19. 9. 2013 15:00

Zjevně moje poznámka nebyla bezobsažná, jinak by vám nevadil její obsah.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 19. 9. 2013 17:04
reakce na Honza Moudrý | 19. 9. 2013 16:37

Zjevně je rozdíl mezi obsahem a "obsahem".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 19. 9. 2013 18:34
reakce na Jan Daniel | 19. 9. 2013 17:04

Což je...?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 20. 9. 2013 09:10
reakce na Honza Moudrý | 19. 9. 2013 18:34

Pokud někdo přináší relevantní argumenty k podstatě věci, má to obsah. Pokud někdo hloupě žvaní, má to "obsah". Velmi prosté.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 17. 9. 2013 20:26
reakce na Jan Altman | 17. 9. 2013 15:45

Před sto lety by s Obamou nevedli žádný proces, rovnou by ho zlynčovali za to, že je černý. Byla to tehdy, jak naznačujete, svobodnější země.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mark Defloch | 17. 9. 2013 17:11
reakce na Jan Altman | 17. 9. 2013 15:45

Koho teda odsoudili dle "paragrafu o neamerické činnosti" za daňové sazby v následujícím grafu?

https://www.sava ntcapital.com/uploadedImages/S avant_CMS_Website/Blogs/Sample _Blog/US-Income-Tax-Marginal-R ates.png

Cobylo tak pravicového na Nixonových price controls? Na Johnsonově Great Society? Na mnoha nepřímých daních zavedených Ronaldem Reaganem?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 17. 9. 2013 21:42
reakce na Mark Defloch | 17. 9. 2013 17:11

Nevím, jestli jste to měl v úmyslu, ale vašimi příklady jste myšlenku pana Altmana jednoznačně podpořil. Republikáni nebo demokrati, demokracie jednoznačně směřuje k socialismu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mark Defloch | 17. 9. 2013 22:03
reakce na Jan Daniel | 17. 9. 2013 21:42

čím konkrétně? grafem podle kterého se daně "za demokracie" snižují?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 18. 9. 2013 09:12
reakce na Mark Defloch | 17. 9. 2013 22:03

Váš graf sám o sobě příliš užitečný není, a dokonce ani sám nepodporuje váš údajný argument:
1) Income tax není dostatečným ukazatelem celkové daňové zátěže, to už je lepší složená daňová kvóta.
2) Ani celkové zdanění není dostečným ukazatelem vlivu státu v ekonomice. Zdrojem přerozdělování jsou i nedaňová opatření – různé regulace, předpisy, embarga na dovozy, ukládání dalších a dalších povinností soukromým subjektům atd.
3) Pokud jde o samotný graf: zdanění v historii vždy kolísalo podle stavu válka/mír. Je třeba odlišit tyto výkyvy od dlouhodobého trendu. (Nebo máme podle vás jásat, že v době míru je mezní daňová sazba nižší oproti stavu za světové války? To je absurdní představa.)Trend je jasný i na vašem případě vytrženém z kontextu: za posledních sto let se mezní daňové sazby zvýšily.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mark Defloch | 20. 9. 2013 18:22
reakce na Jan Daniel | 18. 9. 2013 09:12

1) "mezní daňové sazby se zvýšili" dodejte jak, já dodal graf, jistě dokážete dodat něco podobného

2) pokud chápeme levici jako danící a regulující a pravici jako snižující daně a deregulující, tak potom jsou okolnosti (např válka) irelevantní. V opačném případě by jsme nutně museli definovat pravici a levici jinak (k této variantě se samozřejmě přikláním)

3) neměl jsem na mysli tu supersvobodnou Ameriku před 100 lety, kde si jakýkoliv bílý dav mohl svobodně zlinčovat libovolného černocha či homosexuála, ale Ameriku před 50 lety
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 22. 9. 2013 21:54
reakce na Mark Defloch | 20. 9. 2013 18:22

Graf jste dodal sám. Je to tam.
No, a pokud je pro vás světová válka irelevantní, pak není co řešit...
Btw: už jste si našel vývoj celkové daňové kvóty?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 17. 9. 2013 23:11
reakce na Mark Defloch | 17. 9. 2013 22:03

Jako že nyní máme nižší daně, než za císařpána?
Jako že máme méně úřendníků, než za císařpána?
Jako že zákony a regulace se vejdou do menší knihovny, než za císařpána?
OPRAVDU?

Av té Americe tedy taky měli před 100 lety vyšší daně a více regulací, než dnes? To jako vážně?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mark Defloch | 17. 9. 2013 23:20
reakce na Jan Altman | 17. 9. 2013 23:11

před 50, ve svém původním příspěvku jste psal před 100 i 50
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Mark Defloch | 17. 9. 2013 14:50

Fakt nechápu proč pan Hampl svoje myšlenky ilustruje fiktivními čísly. Proč je neilustruje čísly skutečnými?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 18. 9. 2013 00:07
reakce na Mark Defloch | 17. 9. 2013 14:50

Protože nejde jen o daňová čísla. Je tam i spousta nečíselných věcí - hlavně jednotlivé regulace, postupování pravomocí do Bruselu , energetická politika atd.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Kovář | 17. 9. 2013 13:18

Zajímavý článek. Místo aby se hledala chyba u samotné pravice, hledá se chyba u jejích voličů. Nebude problém taky v tom, žestrany, které představují českou pravici, celkem permanentně (nejen poslední tři roky), ukazují, co "dokážou"?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 17. 9. 2013 15:26
reakce na Martin Kovář | 17. 9. 2013 13:18

Podle mého je problém v tom, že 90% našinců/voličů neví co je skutečná, konzervativní, pravice. Tak že má, pan Hampl, svým způsobem pravdu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 17. 9. 2013 20:29
reakce na František Marek | 17. 9. 2013 15:26

Možná je lepší to nevědět. Když slyším "skutečná pravice" hned se mi vybavuje Klaus a jeho hradní podržtašky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 17. 9. 2013 22:28
reakce na Honza Moudrý | 17. 9. 2013 20:29

Jen s tím rozdílem, že Klaus nikdy nebyl pravicový konzervativec.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 17. 9. 2013 23:42
reakce na František Marek | 17. 9. 2013 22:28

To je logické, protože už z definice "pravicový konzervativec" nemůže být nic méně než dokonalost sama.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 18. 9. 2013 06:22
reakce na Honza Moudrý | 17. 9. 2013 23:42

Myslíte na rozdíl od "konzervativce levicového"? Tak to máte pravdu ....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 18. 9. 2013 20:58
reakce na František Marek | 18. 9. 2013 06:22

Nikoliv. Narážím na rozpor mezi realitou a světem internetových diskuzí a hnih. Libertariáni a praví pravičáci existují jen v tom druhém.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 21. 9. 2013 15:51
reakce na Honza Moudrý | 18. 9. 2013 20:58

Zajděte si na příští setkání libertariánů. Budete tam mít plní sál reálných lidí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Daniel Neumann | 17. 9. 2013 11:57

Zajímavý je i fakt, že to byl tehdejší ministr financí B. Sobotka, kdo v roce 2005 výrazně zvýšil výdajové paušály pro živnostníky a OSVČ, a že to byl ministr financí M. Kalousek, kdo vehementně prosazoval snížení výdajových paušálů na úroveň roku 2004. Samozřejmě je otázkou, jestli je Kalousek pravice, levice, nebo prostě kam vítr tam plášť.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 17. 9. 2013 22:08
reakce na Daniel Neumann | 17. 9. 2013 11:57

Nezapomínejme, že to levice udělala pár měsíců před volbami, kdy za každou cenu potřebovala zabodovat.

Navíc, pokud se dobře pamatuji, paušály dosáhly té relativně štědré podoby až tím, že ve třetím kole podal poslanec Nečas pozměńovací návrh a ten byl okamžitě schválen napříč spektrem. Aby ne, když poslanečtí asistenti pracují na IČO.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 17. 9. 2013 15:23
reakce na Daniel Neumann | 17. 9. 2013 11:57

Pravdu máte jen částečně. Paušály, v dnešní podobě, zavedl právě M. Kalousek, ale za vlády (silného) Mirka Topolánka. Paradoxem je, že stejný M. Kalousek by je býval nejraději, za vlády (slabého) Petra Nečase, zrušil.

Prostě ode zdi ke zdi, podle toho, jak fouká vítr.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Daniel Neumann | 17. 9. 2013 20:46
reakce na František Marek | 17. 9. 2013 15:23

Já myslím, že tvrzením, že Bohuslav Sobotka zvýšil výdajové paušály, když seděl na ministerstvu financí, a dokonce umožnil jejich zpětné uplatnění za rok 2005, mám pravdu úplně. Ale díky za doplnění, Kalousek skutečně čachruje.

K tomu Sobotkovi: http://www.finance.cz/zpravy/finance/62471-zvysene-vydajove-pausaly-pomuzou-i-zkomplikuji/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 17. 9. 2013 22:33
reakce na Daniel Neumann | 17. 9. 2013 20:46

Ano, Sobotka skutečně zvýšil paušály, ale je třeba dodat, že za situace, kdy byl zaveden minimální základ daně (lidově minimální daň) a že byly poměrně nízké odpočty, tehdy od základu daně. Tyto odpočty jsou nyní od daně a mnohdy jsou, v případě dětí, spíše bonusem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Daniel Neumann | 17. 9. 2013 22:59
reakce na František Marek | 17. 9. 2013 22:33

To máte pravdu. Jen připomínám, že ten samý Bohuslav Sobotka také prosadil snížení daně z příjmů a dokončil liberalizaci trhu s energií tím, že byla domácnostem umožněna bezplatná změna dodavatele. Za Klause ani Zemana by to žádnému konečnému zákazníkovi neprošlo. Ale samozřejmě, vše má svůj čas.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 18. 9. 2013 06:28
reakce na Daniel Neumann | 17. 9. 2013 22:59

Tohle vše podtrhuje smysl článku pana Hampla. Falešnou hru na levici a pravici v ČR. Tzv. "levicový" Sobotka snižuje daně a naproti tomu tzv. "pravicový" ;Kalousekje zase zvyšuje.
Jak se v tom pak mají zdejší ideologové vyznat? A což pak voliči?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 19. 9. 2013 13:08
reakce na František Marek | 18. 9. 2013 06:28

Mnoho "nedorozumění&q uot;by se vysvětlilo, pokud by se "pravicoví" ;ideologové oprostili od myšlenky, že pravice je pro "malý" stát (co to znamená?!) a nízké daně. Jen prosto, že v jistém historickém obdobípravice údajně zaujímala určitý postoj k daním ještě neznamená, že znakem pravice jsou nízké daně. Skutečný rozpor mezi pravicí a levicí je úplně jinde, jak se pan Brezina snažil naznačit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 19. 9. 2013 14:25
reakce na Honza Moudrý | 19. 9. 2013 13:08

Pan Březina se opírá o minulost a na ní se snaží vysvětlit/pochopit současnost. Což je sice, z vědeckého (ideologického) hlediska, možné, ale nepřesvědčivé. Dnešní realita je jiná a pak Hampl o tom píše.Důležité nejsou proklamace politiků, opsaná volební hesla a programy (například podporu malého a středního podnikatelského stavu mají všechny strany, včetně komunistů), ale reálná politika v praxi.

To, že například ODS o sobě tvrdí, že je stranou pravicovou je její věc a bohužel i těch, kteří tomu věří. Reálná politika je ale jiná. Nebo-li ne to, co o sobě politici říkají, či kam je ideologové řadí, ale jak se chovají ve skutečnosti. A také o tom je článek pana Hampla.

Nechme problémy Ameriky na jejich obyvatelích a řešme domácí politický píseček. Třeba to, jaký je politika business. A proč se někteří dokonce obrací na soud, když je členská základna, či diktát z centra, nezařadil na volitelné místo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Kovář | 17. 9. 2013 13:07
reakce na Daniel Neumann | 17. 9. 2013 11:57

C je správně. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Daniel Neumann | 17. 9. 2013 11:10

Návrat komunistů do vlády - inu, jak se to vezme. Ve vládě Václava Klause v letech 1992-1996 seděli čtyři bývalí členové KSČ, a to na klíčových pozicích. Vladimír Dlouhý (1977-1989) jako ministr průmyslu a obchodu, Ivan Kočárník (1988-1989) jako vicepremiér vlády a zároveň ministr financí, Karel Dyba (1964-1970) jako ministr pro hospodářskou politiku, a samozřejmě Jan Stráský. Vladimír Dlouhý ještě v roce 1989 přijal místo předsedy Státní plánovací komise, obludného výtvoru KSČ z roku 1959 (Dlouhý samozřejmě nominaci přijal, místo aby ostentativně odmítl a okamžitě prosadil její zrušení). Ivan Kočárník zas ještě 17. listopadu 1989 trčel v KSČ a vydával svůj perostrojkový časák na komunistickém ministerstvu financí. Samozřejmě se po revoluci stali praporečníky pravice, tedy technicky vzato komunisté už nebyli. Nebo byli?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Ševeček | 24. 9. 2013 10:38
reakce na Daniel Neumann | 17. 9. 2013 11:10

Správně používáte výraz >členové KSČ< - to se většinou (cca od počátku 60. let) nekryje s pojmem >komunista<.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 17. 9. 2013 14:00
reakce na Daniel Neumann | 17. 9. 2013 11:10

Abychom byli spravedliví: Dlouhý přijal předsednictví v SPK v první polistopadové vládě. Tato vláda kvůli kontinuitě měla stejná ministerstva a další úřady, jako předchozí komunistická, s tím, že bylo jasné, že SPK se bude rušit a transformovat v ministerstvo hospodářství.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Daniel Neumann | 17. 9. 2013 20:29
reakce na Jan Daniel | 17. 9. 2013 14:00

Nemám nejmenších pochyb, že vedoucí stranické buňky KSČ na Prognostickém ústavu vždy upřednostňoval změnu zevnitř. Koneckonců, každé teplé místečko dobré a jsou doby, kdy se zaručeně vyplatí držet hubu a krok.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 17. 9. 2013 21:25
reakce na Daniel Neumann | 17. 9. 2013 20:29

Dlouhý je mi celkem lhostejný, ale v tomhle případě o "změně zevnitř" mluvit určitě nelze. Mohu se zeptat, zda si ty události osobně pamatujete?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Daniel Neumann | 17. 9. 2013 22:18
reakce na Jan Daniel | 17. 9. 2013 21:25

Zeptat se můžete, ovšem zkušenost z diskuzí mi říká, že otázky na tělo obyčejně odvádějí řeč. Vaše doplnění kvituji, skutečnost, že Vladimír Dlouhý nastoupil až do polistopadové vlády, mi byla známá. Životopis Vladimíra Dlouhého je ztělesněním kontinuity a nepochybuji, že by nastoupil do funkce, i kdyby se Státní plánovací komise v létě 1990 nerušila.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 18. 9. 2013 09:27
reakce na Daniel Neumann | 17. 9. 2013 22:18

To není otázka na tělo, která má odvést pozornost. Kolem roku 89 a 90.let se dnes traduje jakási bizarní politicky-motivovaná mytologie. Řada lidí, kteří o této době zasvěceně mluví, aniž by si ji sami prožili a vnímali, pak někdy říká neuvěřitelné věci. Proto se ptám.
První popřevratová vláda obsadila ministerstva tak, jak tenkrát existovala, s tím, že je nutno dostat pod kontrolu státní správu, připravit svobodné volby a pak začít reformovat. Představa, že by v prosinci 1989 nejprve začali reformovat strukturu státních orgánů a pak teprve nastoupili do funkcí je absurdní a směšná.
To, o čem vy nepochybujete je už v rovině vašich spekulací. Faktem je, že kdyby se státní plánovací komise nerušila, Dlouhý by ani zdaleka nebyl kádrovou rezervou na toto místo. Každý, kdo tuto dobu opravdu pamatuje a byl tehdy příčetný, si to dokáže uvědomit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Daniel Neumann | 18. 9. 2013 09:58
reakce na Jan Daniel | 18. 9. 2013 09:27

Jistě, kdyby, tak by, ani zdaleka by. Asi jste tehdá byl v centru dění, když jste si tak jistý. Faktem je, že Dlouhý byl dlouholetý kádr KSČ, dokud to bylo výhodné. Pak následoval partu z Prognosťáku, protože to bylo výhodné. Nevyčítám mu to, každý děláme, co můžeme. Otázka, zda se již s Klausovou vládou ke kormidlu nevraceli komunisté, ale trvá. A ještě k jedné bizarní mytologii, nevím, jestli vám to něco říká. Říká se, že každý, kdo za normalize odešel třebas jen na rok studovat na Západ, každý takový musel uzavírat s StB alespoň ústní dohodu o spolupráci. Nemusel se zavazovat písemně, pokud měl vysokou důvěru tehdejší moci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 18. 9. 2013 10:08
reakce na Daniel Neumann | 18. 9. 2013 09:58

Já vám ale nehodlám vyvracet nic o konjunkturalistech a převlékačích kabátů, takže vám ušetřím práci. Ostatně, pokud by to nebyli bezpáteřní oportunisté, nemohli by být ve vysoké politice, leda jako statistická chyba. To je definiční znak politiky jako takové.
Pouze jsem reagoval na zjevný nonsens v případě SPK. Nic víc.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 17. 9. 2013 22:36
reakce na Daniel Neumann | 17. 9. 2013 22:18

Zajímavé je, že si mnoho lidí pamatuje na komunisty po roce 1989, ale zapomíná se na ty, kteří tam sedí i nyní a není jich málo. Ty jsou ovšem již převážně z ČSSD a tam se to tak nějak toleruje .....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 17. 9. 2013 10:56

Proč sociální demokracie není ODS light?
Protože je. Například daň z příjmu právnických osob kontinuálně snižovaly vlády ODS i ČSSD (v roce 1993 byla 45 %, v roce 1999 35 %, na konci vlády socdem v roce 2006 24 %). Banky privatizovala ČSSD. Sociální systém, zavedený ministrem ODS Vodičkou za premiérování Klause, zpřísňovala začátkem minulého desetiletí ČSSD.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Petr HamplPetr Hampl
Tatík, který se živí normální prací (majitel malé firmy, expert na prodejní metodiky a marketing složitějších technologií) a po večerech se zabývá sociologií....více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!