Nezávislá policie – lék na korupci, nebo temná hrozba?

| 24. 6. 2013

Nezávislost je skvělá třeba v umění. Ale opravdu chceme docela nezávislé i ozbrojené síly? Naši předkové by takovou myšlenku označili za šílenou.

Nezávislá policie – lék na korupci, nebo temná hrozba?

Jestli někdo bude vycházet ze zkušeností jen několika let, může si postavit dům v korytě řeky. Ale ten, kdo dokáže zohlednit i delší zkušenost, si ho radši postaví na kopci. Jestli někdo bude vycházet ze zkušenosti posledních několika desetiletí, bude si spořit do státního fondu. Kdo dokáže zohlednit i větší časový úsek, bude investovat spíš do dětí a do svých schopností. Ten, kdo vychází z politické reality posledních let, může se radovat z toho, že policie získala nezávislost. Kdo má širší rozhled a zajímá se taky trochu o dějiny, toho něco podobného k smrti děsí. Protože ozbrojené síly vymykající se politické kontrole... Na konci toho zpravidla není Bruce Willis chránící nebohé vesničany, ale neovladatelné drancující bandy.

Dlouhodobá lidská zkušenost totiž říká, že pokud bude někomu svěřena nekontrolovaná moc, dřív nebo později ji začne zneužívat. A všichni také víme, že je lepší snášet režim, v němž se krade, než režim, ve kterém beze stopy mizí lidé, kteří se znelíbili důstojníkům tajné policie. Dlouhodobá zkušenost také říká, že na začátku si každý myslí, že se to může týkat jen těch horších, zkorumpovanějších, bohatších, židovštějších atd. A pokaždé se to ukáže jako iluze.

Jak spoutat Leviatana

Nejprve trocha teorie. S trochou zjednodušení můžeme říci, že základní politologická otázka už od pozdního středověku zní: Jak najít model, který zabrání extrémním případům tyranie, respektive který zabrání zneužívání státní moci vůči vlastnímu obyvatelstvu?  Odpověď, která se nakonec ukázala jako neúčinnější, spočívá v ideji dělby moci. Podle ní má být moc státu rozdělena na tři oddělené části, které se mají navzájem hlídat:

  • Moc výkonná (vládní) – předseda vlády, ministři a všichni jejich zaměstnanci. Prostě ti, kdo se starají o chod veřejné správy a kdo mají naplňovat záměry vládce – panovníka, lidu nebo kohokoliv jiného.
  • Moc zákonodárná – moc stanovovat pravidla, podle kterých se vládne. To jsou v našem případě poslanci a senátoři.
  • Moc soudní – moc rozhodovat spory mezi jednotlivci, mezi jednotlivci a vládou i spory mezi jednotlivými typy moci.

Je to koncepce, která už skoro 300 let dobře funguje a celkem spolehlivě dokáže zabránit despocii. Vlastně jediné místo, kde dochází opakovaně k poruchám, jsou soudy. Co když soudci začnou vynášet svévolné rozsudky a ignorovat pravidla, podle nichž se mají řídit? To je ovšem problém, který se v České republice projevuje jen okrajově – v podstatě jenom, když soudci nejvyššího soudu hlasují o svých vlastních platech a o svých vlastních důchodech.

Kdo má úkolovat policii

Kde je v tom nezávislá policie a nezávislá prokuratura? Samozřejmě, že není! Policisté a prokurátoři jsou prostě jen státními zaměstnanci a plní zadání, která dostávají od vládce. Mají urážku císařpána přísně stíhat, nebo spíš ignorovat? Mají se věnovat pořádku na ulicích, nebo spíš vyšetřovat zločiny bílých límečků? Mají být zdvořilí, nebo spíš budit hrůzu? To jsou otázky politické, nikoliv odborné. V demokratickém státě o nich rozhodují voliči, jinde třeba král. Pokud o nich začnou rozhodovat sami policisté a prokurátoři, vzniká režim zpravidla označovaný jako policejní diktatura.

Pokud máme za to, že má být před soud postaveno víc korupčníků, měli bychom volit politika, který slíbí, že najme takové prokurátory, kteří to dokážou. Když toho nebude schopen, máme si příště vybrat jiného politika. To předpokládá, že politik prokurátory zaměstnává, má pravomoc je vyměnit a řídit. A je před voliči odpovědný za výsledky jejich práce. Totéž platí o policii.

V některých systémech je tomu tak, že policejního ředitele voliči nenajímají prostřednictvím poslanců, ale volí jej přímo. Pokládám to za mnohem šťastnější, ale to je v zásadě technický detail.

Když se hovoří o vládě zákona, myslí se tím, že bezpečnostní sbory musí při plnění požadavků vládce dodržovat pravidla. Ale v žádném případě se tím nemyslí, že by zákonodárce mohl policisty úkolovat. To už by bylo porušení dělby moci.

Šikanovat oběti je snadnější než honit zločince

Proč nemá být policie nezávislá? Protože moudří muži minulých staletí si uvědomovali, že i policisté jsou jen lidé a že mají tendenci volit pohodlnější variantu.

Mohou třeba zjistit, že boj proti určitému typu zločinců je příliš nebezpečný a že je snadnější šikanovat slušné občany, kteří si stěžují. Ostatně, jestli čtete články Benjamina Kurase o současné Velké Británii, můžete si všimnout, že se tam stalo něco podobného. Orgány státní moci (včetně soudců) se začaly bát agresivních muslimů, takže je častěji potrestána bílá oběť než pachatel. A jsou i horší příklady. Třeba obyvatelům jihoamerických zemí nezávislost policie vesměs nepřinesla nic dobrého. Tak tomu bylo odjakživa. Historie je plná příkladů, kdy se vojenské jednotky vymkly kontrole a místo boje s nepřítelem začaly drancovat vlastní zemi. 

To všechno neznamená, že bychom myšlenku nezávislé policie a nezávislých prokurátorů nutně museli zavrhovat. Časy se mění a třeba nezávislou centrální banku taky v tradiční koncepci rozdělení moci nenajdeme. Ale pokud máme mít nezávislou policii, potřebujeme taky mechanismy, jak ji spoutat a kontrolovat.  Jinak jsme vypustili Godzillu do obydleného města. To není něco, s čím bychom si mohli hrát nebo čím řešit momentální frustraci.

Zdvořilý policista versus policista násilník

Po změně režimu v roce 1989 bylo všem jasné, že policie a armáda musí být plně podřízeny civilní (rozuměj politické) vládě. Policisté tehdy byli zdvořilí a snažili se lidem opravdu pomáhat. Navzdory všem prověrkám a neustálým organizačním změnám, které jim ztrpčovaly život. Jenže od té doby bezpečnostní sbory postupně získávají nezávislost a objevují se varovné signály, které jsme ignorovali. V roce 2006 byla jedna náměstkyně z ministerstva (jméno schválně neuvádím) několik měsíců ve vazbě a zažila tam spoustu ponižování – včetně dřepování ve spodním prádle před mužskými dozorci. Takový malý český Abú Ghrajb. A po pár měsících se ukázalo, že ve vazbě byla omylem. Kolik dozorců si myslíte, že skončilo před soudem a ve vězení? Správně, ani jeden. Prostě se to přešlo. Případ vzbudil určitou pozornost, protože se jednalo o vysoko postavenou dámu. Jak to asi vypadá, když se do vazby omylem dostane třeba obyčejná prodavačka?

Pár let předtím se provalilo, že brněnští strážníci během výcviku nacvičují popravy zajatců (kulkou do hlavy klečícího člověka). Pochopitelně nejde o to, že by pak někoho doopravdy popravili, ale zcela zřejmě jsou tak vedeni k úplně zbytečné agresivitě. A myslíte, že to vedlo k výměně vedení? Ani náhodou.

Mezitím přibývá případů, kdy řadový policista nezvládne situaci a začne se prát. Nevěřil bych tomu, kdyby se to nestalo mému známému. Starší muž nevelkého vzrůstu se dopustil klukoviny. Když ho policista vyzval k předložení občanky, zdráhal se průkaz vytáhnout, chtěl vědět, k čemu ho policista chce a ještě se zajímal o služební číslo. Policista – místo, aby postupoval klidně a důrazně – zavolal kolegu a pořádně ho zmlátili. A nakonec nebylo možné si ani stěžovat, protože dva policisté si navzájem dosvědčili, že byli napadeni.  Asi není náhodou, že fantastický komentář Příště si můžou přijít i pro vás pochází od Jana Hrbáčka, který se podobnými případy zabývá už léta. Má plastickou představu, co neznamená nekontrolovaná policie.

Mimochodem, to je jeden z obrovských rozdílů mezi českou a třeba americkou policií. Američtí policisté vzbuzují respekt, neváhají postupovat razantně, ale kdyby byl někdo z nich přistižen, jak kope do ležícího člověka, šel by do vězení. V Čechách to není příliš velký problém. Kdyby americká policie zatýkala Obamovu sekretářku, přišli by pro ni dva pánové v oblecích, zdvořile by jí předali zatykač a cestou do auta by jí přidrželi dveře. U nás dojde na donucovací prostředky určené pro zvlášť nebezpečné a agresivní zločince (viz komentář Václava Vlka staršího).

Racionální jednání z hlediska policejního šéfa

Odpověď na otázku, proč selhávají média, je jednoduchá. Je to cena za poskytování důvěrných informací. Což je, mimochodem, další problém. Dokud se dozvídáme, kterého podnikatele oslovuje který politik Mazánkem nebo Kolibříkem, o nic nejde. Jenže ono se to děje i třeba u případů znásilnění! Oběti doktora Bartáka by si své svědectví možná rozmyslely, kdyby věděly, že řízení bude veřejné, že iDnes zveřejní jejich fotografie a že zpravodajství přinese kompletní detaily, včetně komentáře pachatele o kvalitě jejich těl. Jeden soudce si tak vyrobil mediální kontakty, které se mohou hodit.

Možná můžeme mít pocit, že nezávislá policie může fungovat jako kladivo na rozkrádače státního majetku. Ale nevěřme tomu. Zkuste si představit, že jste vy sami na místě velitele policejního oddílu. Chcete se ve zdraví dožít důchodu a máte rodinu. Zaměříte se na velké bosse, v jejichž kapsách mizí každý rok miliardy, jsou všeho schopní a mají kontakty do podsvětí? Není jednodušší chvíli pózovat s nějakým neoblíbeným politikem v želízkách? A mezitím občas poskytnout službičku zmíněnému bossovi. Třeba tak, že zatknete nějakého potížistu a přihrajete novinám informaci o zapojení toho potížisty do projektu OpenCard.

Policii vymknutou kontrole můžeme zasadit do kontextu emancipující se státní byrokracie (tzv. „odborníci“), která na mnoha místech přebírá rozhodování, okázale ignoruje voliče a otevřeně sleduje svoje zájmy. Základní příčina je všude stejná. Pravidla jsou příliš složitá, je jich příliš mnoho, struktura je příliš nepřehledná, stát je zkrátka příliš rozsáhlý. Až bude přijat zákon o státní službě, byrokraté se stanou i formálně neodvolatelnými a zámek zacvakne. Můžeme měnit politiky třeba každý týden a můžeme i měnit volební zákon, nepomůže to.

Kdybychom místo „vlastního názoru“ převzatého z iDnes raději četli staré knihy, mohli jsme se tomu vyhnout. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (16 komentářů)

Ibrahim Kováč | 26. 6. 2013 16:41

Podľa mňa by niečo ako globálna (v zmysle štátu, nie sveta) polícia nemala ani existovať. Polícia by mala fungovať zhruba ako dnešné bezpečnostné služby - tj. sú to obyčajní ľudia, ktorí nemajú žiadne zvláštne právomoci a jediný rozdiel od bežného občana je ten, že ich pracovnou náplňou je chrániť majetok toho, kto si ich platí (samozrejme chrániť takým štýlom, aby nepoškodili majetok iných ľudí). Členov takejto polície by bolo možné súdiť úplne normálne ako klasického občana.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Kuřík | 25. 6. 2013 19:17

Pěkné téma, bohužel na trochu nešťastném příkladu.
Reálně na malém městě cca 10 000 obyvatel slouží přibližně 20 administrativně přetížených policistů. Tito policisté musí dosahovat nějakého minimálního vzdělání a projít psychotesty. Dnes je mi těžko představitelné, jak nás na malém městě šikanuje hlídka o dvou policistech na pochůzce. Ano, za komunismu snaživý estébáček dokázal ničit životy lidem jak na běžícím páse. To ale byla práce na politickou zakázku, tedy opak toho co tvrdíte. V padesátých letech byli dokonce do řad policie vybírání násilníci úmyslně.
Vámi uvedených příkladů šikany je mi líto. Je otázkou do jaké míry se jedná o osobní selhání nebo chybu systému. Představa o nezávislé policii mi přijde naprosto absurdní už z toho důvodu, že způsob organizace policie vychází z hierarchického řízení.
Je jisté, že má policie vždy svého nejvyššího velitele. Pokud ho nejsme schopni identifikovat, není to důkaz nezávislé policie, jenom není vidět. Dobře zmiňujete, jak je nebezpečné chytat velké ryby. Proč se ale dnes chytají větší ryby? Protože se v podsvětí mění staré vazby a to jak dobře v tom vypadá policie je jen vedlejší produkt. Vítaný vedlejší produkt. Pokud totiž policie vypadá dobře, silně, vytvoří se v budoucnu zdání o čistém prostředí nastupujícího vládce. Proč se hystericky novináři zabývají zvrhlou policií, když byla zvrhlá po většinu historie? Skočili jste na špek. Je přece podstatnější, pro koho současná policie pracuje a nemusí o tom ani vědět. Nebo si počkáme a za 10 let budem číst, jak jen mohlo dojít k takovému selhání naší nezávislé policie. Kolik jenom kauz způsobilo chybné interpretování?
Daleko nebezpečnější je podpora tajných agentur. V co to může vyrůst je vidět na CIA a NSA v USA.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tony Lapačka | 25. 6. 2013 12:24

"Ale pořád zůstává stejná otázka. Co když velitel těch policistů zešílí? Co kdy se nechá podplati? Co když začne zatýkat a střílet řadové občany? Existuje proti tomu pojistka? Obávám se, že momentálně žádná taková pojistka není, a že to většině obyvatel připadá úžasné." (Petr Hampl)

Podobné věci jsou ve skutečnosti ve společnostech našeho typu ošetřeny řadou kontrolních mechanismů a nebezpečí nehrozí od policie, ale od psychopatů typu Breivika, Holmese, Dahlgrena... myslím, že nikdo z nich nebyl policistou...

Myslím si, že každý autor - doktorandy sociologie nevyjímaje - by měl ctít zásadu určité realističnosti a nepodbízet se paranoidním náladám, které jsou ve společnosti latentně přítomné, zvlášť dnes, v době permanentní špatné nálady a ekonomické krize.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 25. 6. 2013 13:49
reakce na Tony Lapačka | 25. 6. 2013 12:24

Pane Lapačko, pokud věříte na nezkorumpovanou poctivou policii vedenou pouze dobrými úmysly, pak máte vážné potíže s nedostatkem smyslu pro realitu vy.
Jestliže je něco běžnou všeobecně známou každodení politickou praxí, a policie a státní zástupci se rozhodnou selektivně "odstíhat" causy Bárta či Nečas, a ještě k tomu způsobem, který z toho udělá mediální megashow, pak to zavání účelovostí a politickou objednávkou. Nemluvě o cause Čunek, která byla odpočátku vedena jako mediálně-politická kampaň a nikoliv jako trestní causa. Pokud policie jedny zločince stíhá a jiné nechává na pokoji, je to obvykle neklamná známka spolupráce s jednou partou organizovaného zločinu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tony Lapačka | 25. 6. 2013 17:06
reakce na Jan Daniel | 25. 6. 2013 13:49

Já jsem hlavně narážel na představu autora toho článku o tom, že by policie mohla jen tak "střílet do lidí" atd. Jinak ty kauzy, na které narážíte jsou každá o něčem jiném a diskuse o nich by asi byla už dost o něčem jiném, než je výše uvedený článek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Marek | 25. 6. 2013 11:05

Něco se děje, nevíme sice pořád co, ale co víme jistě je, že to opět rozděluje společnost. Místo, aby se, názorově, sjednotila, tak je tu opět hra na ty modré a ty druhé. Neustále se předhazuje kauza Ráth a mnozí se tetelí blahem, že konečně došlo i na ty druhé, tedy modré.

Jenže obojí je špatné. Je jedno, zda si někdo odnese úplatek v krabici od vína, nebo když si pro něj chodí, jednou za měsíc, ke mzdové účetní. Korupce se stala jakousi běžnou součástí života některých státních úředníků, včetně politiků. A k tomu patří i ta politická korupce.

Ovšem pan Hampl píše o něčem jiném. O nebezpečí nekontrolovatelné policie. Tím, že je nekontrolovatelná, je i lezce zneužitelná. Buď ideologicky, ale spíše materiálně. Za peníze lze koupit skoro všechno. Vliv, moc i spravedlnost. Zamyslel se někdo nad tím, proč je například v USA, podle zákona, volba šerifa a soudce? Možná právě proto, že veřejná kontrola je, v tomto případě, účinnější.Běžně není více lumpů, než spořádaných občanů, tudíž nehrozí zvolení zkorumpovaného soudce, či policejního náčelníka. V našem systému toto zpochybnit nedokáži.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Hampl | 24. 6. 2013 23:17

Všímám si toho, že většina diskuze se týká současné situace. Právě v tom je past.

Když přemýšlíme o státním zřízení, měli bychom si klást především otázky typu "co kdyby" a hledat nejhorší možné scénáře.

Připusťme na chvíli, že dvojice Nečas Nagyová ukradla 40 miliard korun, má je zakopané na Kajmanských ostrovech a ještě nás chtěla zaprodat cizí mocnosti, a že je tudíž skvělé, že byli sesazeni statečnými policisty.

Ale pořád zůstává stejná otázka. Co když velitel těch policistů zešílí? Co kdy se nechá podplati? Co když začne zatýkat a střílet řadové občany? Existuje proti tomu pojistka? Obávám se, že momentálně žádná taková pojistka není, a že to většině obyvatel připadá úžasné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tony Lapačka | 24. 6. 2013 15:51

Článek je pro mě zklamáním. Určitě je dobře, že autor čte knihy staré 300 let, ale jaksi je zřejmě nečte příliš do hloubky. Oni totiž ti autoři tehdy dokázali oddělit argumenty vysloveně emocionální od argumentů racionálních a tyto dvě roviny obvykle nesměšovali. Pokud od tohoto textu oddělíme Hamplův nářek, že se policie dotkla některých jeho milených politiků, zbude nám prakticky jediný "argument" ,že si totiž policie troufne na voleného zástupce lidu - tj. politika, ale na zločince v bílém límečku, tj. kmotra, je obvykle krátká. Uniká mu, že policie vyšetřuje hospodářské přečiny našich volených zástupců, tj. snaží se zaměřit na ty, kdo zakázky problematickým způsobem zadávají, když ti, co je pak vykonávají, to mají všechno řádně ošetřeno ve smlouvách se státem. Je to jediný způsob, jak do systému, ve kterém se ztrácí nemalé procento národního důchodu, nahlédnout. Postup policie zkrátka nemůže být jiný, než jaký je. Z tohoto úhlu pohledu je článek jen směšná eskamotáž psaná tak, aby to jak politiky vlády v demisi, tak kmotry zahřálo u srdce. V těch knížkách starých 300 let také není všechno. Např. první americký prezident byl zvolen teprve před 224 lety a autoři z dob před moderní demokracií si jistě vůbec nedovedli představit stupeň úpadku našich současných tzv. "demokratickýchquot;politiků. Pokud chce Hampl něco psát fundovaně o této problematice, měl by se přece jen dát na četbu titulů novějších.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Janouškovec | 24. 6. 2013 17:04
reakce na Tony Lapačka | 24. 6. 2013 15:51

Lapačko, Hamplovi vyčítáte nedostatečnou erudici, sám však mluvíte jako amatér, který očividně neví o co v aféře ve sutečnosti běží.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tony Lapačka | 24. 6. 2013 18:43
reakce na Pavel Janouškovec | 24. 6. 2013 17:04

Pan Janouškovec je zřejmě profesionál, který disponuje mně nedostupným vynálezem, tj. strojem času, s jehož pomocí se přenesl do daleké budoucnosti, ve které již byli vyslechnuti všichni obvinění a svědci a kdy již byly vyneseny pravomocné soudní verdikty. Přiznám se, že po této stránce jsme skutečně amatér, podobným zařízením totiž nedisponuji. Tak pane Janouškovec, když víte, tak nás s tím laskavěseznamte, ale prosím fakta, nikoliv výmysly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 25. 6. 2013 13:54
reakce na Tony Lapačka | 24. 6. 2013 18:43

Nemám sice stroj času, ale odvážím si tipnout: do roka z téhle causy nebude žádný hmatatelný výsledek (míněno v oblasti trestně-právní, politické výsledky se už samozřejmě dostavují). "Nečasova chobotnice" upadne v zapomnění, bez mediálního zájmu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Salomoun | 24. 6. 2013 11:43

straw man jak vyšitý
http://cs.wikipedia. org/wiki/Argumenta%C4%8Dn%C3%A D_klam#Podsunut.C3.BD_argument _.28straw_man_.E2.80.93_slam.C 4.9Bn.C3.BD_pan.C3.A1k.29
h ttp://en.wikipedia.org/wiki/St raw_man
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Kovář | 24. 6. 2013 09:17

Abych pravdu řekl, nevím, o co Panu Hamplovi jde? Vždyť naopak, vždy když byly policejní síly totálně podřízeny vládě, tak šlo o režimy toho nejtvrdšího ražení. Možná, když už se pan Hampl ohání historií, mohl by se podívat na dějiny SSSR nebo Třetí říše.
Dále mě zaráží, že píše o nezávislosti moci výkonné, soudní a zákonodárné a přitom totálně opomíjí, že právě v případě vlády nastává propojování moci výkonné a zákonodárné - ano, členové vlády jsou současně i poslanci parlamentu ČR. Myslím, že v takovém případě je opravdu lepší určitá nezávislost policie.
Řekl bych, že problém je někde jinde. Podle mě sa panu Hamplovi nelíbí, že i členové české tzv. pravice by měli pocítit důsledky svého vlastního jednání a že by měli být trestně odpovědní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Karel S | 25. 6. 2013 19:07
reakce na Martin Kovář | 24. 6. 2013 09:17

no s pohledu nějakého účelového výkladu 20. století by se to mohlo jevit. Tak mě napadlo když se v r 1789 ve francii osamostatnila armáda skončilo to terorem a vlastně trvalím ůpadkem francie kterou pak museli po r 1940 vytáhnout s popela USA. jinak brutalita v rusku v civilních oblastech jistě začala už v r 1917 kdy nějaká silná komunistická vláda ještě neexistovala. Mimochodem lenin prý řekl že náhlí komunistický převrat není učiný. Nejprve je třeba narušit a kompromitovat režim. ( to se vlastně u nás dělo 1940-1948 pak přišla další fáze). Myslím že totalita nesouvisí jen s nějakým " vůdcem " ale jde spíš o to že se nepřipouští žádná různorodost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Šalom | 24. 6. 2013 21:12
reakce na Martin Kovář | 24. 6. 2013 09:17

Podmínkou samozřejmě je demokratické zřízení, tedy možnost občanů vybírat ony politiky, kterým policie podléhá (to není ani případ SSSR, ani Třetí říše).
Nezávislost moci výkonné a zákonodárné u nás opravdu není, přestože by nám určitě prospěla. Píšete, že je asi lepší učitá nezávislost policie - s tím souhlasím, ale je nezávislost a nezávislost. Já si pod tím pojmem představím to, že policie bude moci vyšetřovat porušování zákonů politiky, například kausy Ratha (úplatkářství, zneužití pravomocí) a Nagyové (zneužití pravomocí). A to bez toho, aby to někdo zametl pod koberec. Ale k této volnosti vyšetřování by měla náležet i povinnost, totiž povinnost dodat jasné a přesvědčivé důkazy, důsledně informovat veřejnost a vést celý proces tak, aby byl nejen právně v pořádku, ale byl i důstojný. Mnoho z toho pro kausu Nagyové neplatí, přestože tato kausa v důsledku zničila volenou vládu. Jsem pro vyšetření a případné potrestání těch přečinů, ale tento proces by měl být ukázkový. Místo toho stojí na vodě, ohání se čímsi nesouvisejícím (či tuto souvislost jasně neprokáže), čím se snaží vše zdůvodnit a nepodává pořádné informace veřejnosti.
Osobní odpovědnost za špatné vedení naprosto zásadního procesu nikdo asi neponese.
A teď tedy zpět k druhému typu nezávislosti policie. V návrhu projednávaného zákona o státních zastupitelstvích je i posílení nejvyššího státního zástupce tak, že bude jmenován prezidentem na deset let a bude vládou neodvolatelný. Mimo jiné by i sám jmenoval šéfa úřadu pro vyšetřování korupce. Takže tu bude na desetiletí neovolatelná postava, která v důsledku bude mít neformální možnost likvidovat volené vlády.
Kupříkladu nahodí nějaké to obvinění, hodí se třeba ta korupce, na to bude mít celý svůj úřad a přitom ani není nikomu jasné co všechno korupce politiků vlastně je či není. Obvinění bude samozřejmě následovat demise onoho politika a už ani nezáleží na tom, zda se něco prokáže či ne. Odpovědnost za to nikdo nemá.
To je tedy odstrašující příklad, jak si nezávislost policie nepředstavuji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Kovář | 25. 6. 2013 09:41
reakce na Petr Šalom | 24. 6. 2013 21:12

Co se týče povinnosti policie informovat veřejnost, tam bych to viděl omezeně. Obzvláště co se týče důkazů - navíc když vyšetřování stále probíhá. Důkazy jako takové nepatří do rukou veřejnosti, ale do rukou soudu. A právě ten by měl zhodnotit, zda jsou důkazy jasné a přesvědčivé.
Bohužel, hodnotit současnou kauzu je hodně těžké. Vy absolutně nevíte, co policie a má a nebo nemá v rukou. Zkuste se sám podívat, co všechno formovalo váš názor. Kolik z toho tvoří různá vystoupení představitelů policie (tiskové konference, ..)? A kolik z toho jsou různé prezentace, myšlenky a smyšlenky různých novinářů, politiků, právníků, popřípadě nějakých rádobymyslitelů? Když odtraníte veškerý balast, co vlastně zbude?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Petr HamplPetr Hampl
Tatík, který se živí normální prací (majitel malé firmy, expert na prodejní metodiky a marketing složitějších technologií) a po večerech se zabývá sociologií....více o autorovi.

Facebook

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!