Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Populační bomba neexplodovala. Maximálně pšoukla

| 6. 6. 2013

Hladomory předpovídané přemnoženému lidstvu zhruba před padesáti lety nenastaly. Populační exploze se totiž zastavila nejen v Evropě, ale i v Latinské Americe a Asii. Přispěl k tomu i dříve nepředstavitelný technologický rozvoj – například rozšíření kabelovky do chudých venkovských oblastí.

Populační bomba neexplodovala. Maximálně pšoukla

Kdo se v době vydání knihy The Population Bomb začetl do jejích úvodních řádků, tomu se dobře neudělalo. Entomolog Paul Ehrlich totiž svůj vlivný spis z roku 1968 začal takhle: „Boj o obživu všeho lidstva skončil. V 70. a 80. letech pojdou stovky milionů lidí nevyhnutelně hlady. Už je příliš pozdě na to, aby se dalo zamezit významnému růstu světové míry úmrtnosti (...)“

Dnes nevymírej!

Uplynulo téměř celé půlstoletí, které ukázalo, že Ehrlich se kolosálně mýlil. Přesto svoji rétoriku příliš nezměnil. V článku pro letošní dubnové vydání magazínu Science, jehož je spoluautorem, se znovu píše o hrozbách populační exploze.

Aktuální data ovšem promlouvají docela jinak. Opravdu vysoká plodnost je vlastně charakteristická už jen pro tropickou Afriku. Mnohé ze zemí, které by byly ještě nedávno označeny za součást třetího světa, registrují nižší míry plodnosti než nejvyspělejší státy. Chilská míra plodnosti činí 1,85 (ženy v patřičném věku budou mít v průměru 1,85 dítěte), brazilská 1,81 a thajská 1,56. Naproti tomu obyvatelka Francie může za stávajících podmínek počítat s tím, že se jí narodí dvě děti, v Norsku se zase ženy dočkají průměrně 1,95 dítěte a švédská míra plodnosti činí 1,98. Všechna právě uvedená čísla jsou nižší než hodnota 2,1 dítěte na ženu, což je pro demografy tak trochu magická cifra zajišťující prostou reprodukci populace. Jinými slovy, všechny zmíněné populace vymírají! A kdo by třeba řekl, že indická míra plodnosti (2,5) je jen nepatrně vyšší než v USA, tedy 2,1? Ehrlich však doporučoval, aby byli povinně sterilizováni všichni indičtí muži, kteří zplodí tři a více dětí.

Těžký úděl proroků

Afghánistán, v současnosti „nejplodnější“ země mimo africký kontinent, zaznamenává minimálně v posledních 15 letech setrvalý propad v počtu narozených dětí na jednu matku. Vše tak zapadá do celkového, globálního obrázku: od roku 1960 se celosvětová míra plodnosti snížila o polovinu, z pěti dětí na matku na 2,45 dítěte v roce 2010.

V této souvislosti je krajně zarážející, že takto masivní propad v míře plodnosti je stále přehlížen jak médii, pro něž jsou však katastrofické zprávy vítanou návnadou na čtenáře, tak částí odborné obce. Proč jej přehlíží Ehrlich, je zřejmé – jako spoluautor studie v Science evidentně po letech naskakuje na vracející se vlnu pesimismu ohledně osudu lidstva. Vlnu k jejímuž umělému vyvolání koncem 60. let přispěl. Otázka je, proč propad plodnosti ignorují i další vědci.

Podobně zásadní otázka je, proč dochází k tak razantnímu poklesu měr plodnosti. Žádné sterilizace nebyla třeba, stačil ekonomický rozvoj, ten mnohdy tolik proklínaný hospodářský růst a s ním související technologický boom.

Vědci například zjistili, že rozšíření kabelové televize na indický venkov zlepšuje postavení tamních žen. Ženy díky osvětě a informovanosti mnohem méně přehlížejí násilí, jež je na nich pácháno, a emancipují se i v otázkách plánování rodičovství. Jak mohl Ehrlich v roce 1968 předvídat, že kabelová televize se ještě za jeho života rozšíří i na indickém venkově? Nemohl. Jenže bez zohlednění budoucího technologického rozvoje – a to platí i pro dnešek – nelze předpovídat, a zvláště ne tak komplexní jevy, jakým světová míra plodnosti bezesporu je.

Vzhledem k tomu, že minimálně od 90. let slibně ekonomicky rostou i mnohé regiony v Africe, není patrně důvod se děsit tak temného vývoje, jaký Ehrlich předpovídá. Pokud kdy vůbec existovala populační bomba, už máme její explozi za sebou. Bez katastrofy.

Psáno pro MF Dnes.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Jan Daniel | 7. 6. 2013 15:38

Různé malthusiánské teorie o vyčerpání toho, či onoho a následné katastrofy se drží jako hovno košile, i když byly tisíckrát vyvráceny. Nic proti Malthusovi osobně. Jeho přínos spočívá v tom, že položil základy moderní teorii ekonomického růstu. Dnes však jižvíme, že jeho teorie popisuje pouze část reality a je neudržitelná jak z hlediska logicko-deduktivního, tak z pohledu empiricky-induktivního.
1) Empirická data tuto teorii již 200 let vytrvale vyvracejí:
•Populace roste a zároveň roste její životní úroveň.
•Zdroje půdy nejsou vyčerpány, naopak ve vyspělých zemí se s růstem efektivnosti zemědělské výroby celková plocha zemědělské půdy snižuje, při zlepšování zásobování obyvatelstva potravinami.
•Nevyčerpali jsme zdroje surovin a energie, dochází pouze k dočasnému kolísání jejich cen.
Neexistuje žádný přesvědčivý argument proč by tento trend, trvající přinejmenším od doby, kdy jsou dostupné záznamy, neměl v budoucnu pokračovat.
2) Proti Malthusově teorii hovoří nejen empirická data ale byl vyvrácen i její teoretický koncept. Chybná východiska malthusiánské teorie jsou dnes známá a mnohokrát popsaná - Malthusův růstový model nezahrnuje technologický pokrok a růst produktivity. Ve skutečnosti jsou sice zdroje krátkodobě opravdu omezené jako v Malthusově modelu, v dlouhém období však nikoliv. Vyšší spotřeba jako důsledek růstu populace zvyšuje jejich vzácnost a vede k růstu jejich cen. Tento cenový růst motivuje k technologickým změnám, které zvyšují output při stejných zdrojích, snižují energetickou náročnost, či vedou k nahrazení jinými zdroji.
Pro mnoho lidí je těžké tyto ekonomické argumenty přijmout a malthusiánské koncepty jsou populární dodnes. Různé variace na malthusiánskou teorii se objevují dodnes a jsou součástí populárních lidových mouder stejně jako environmentalistických „vědeckých“ teorií.
Lidé snadno uvěří tomu, že populační růst a rostoucí spotřeba povede k vyčerpání zdrojů, znečištění životního prostředí a zpomalení ekonomického růstu, protože malthusiánské argumenty jsou jednoduché a na první pohled dávají smysl a navíc je slýchávají celý život. Jsou rovněž dostatečně jednoduché a dostatečně katastrofické na to, aby je převzala média. A jak známo, co říkali v televizi, to je pravda.
Ekonomický historik Joseph Schumpeter přisuzuje tuhý kořínek Malthusova omylu nedostatku představivosti. Již dnes např.víme, že ropu lze vyrobit z téměř jakékoliv organické hmoty rostlinného či živočišného původu. Samozřejmě, že náklady jsou dnes nepřiměřeně vysoké. Ovšem to nebude platit zítra. Technologie se bude zdokonalovat a zlevňovat, zároveň vzácnost fosilních paliv bude růst, spolu s tím bude klesat energetická náročnost ekonomiky, až se jednou syntetická ropa stane ekonomicky únosným vstupem do výroby a její produkce rentabilní činností. Nebo se objeví úplně jiná, lepší alternativa. K tomu je ovšem potřeba jisté dávky představivosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Motyka Karel | 6. 6. 2013 16:55

V článku se píše "Obyvatelka Francie může za stávajících podmínek počítat s tím, že se jí narodí dvě děti." Autor jásá, nad tím že se nepřemnožujeme, ale měl by naopak zaplakat, neboť my vymíráme a muslimové se množí!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Kocur | 6. 6. 2013 12:44

Jasně je tu naznačen vztah mezi bohatstvím a technologiemi na jedné straně a populací na straně druhé. Platí nepřímá úměra. Barevní také snižují natalitu tím více, čím více bohatnou a jsou závislejší na technologiích. Ve vesmíru i na planetě Zemi podle mého soudu fungují samoregulační mechanismy, jinými slovy - Bůh to srovná, vše se děje přesně tak, jak má, každá sněhová vločka dopadne na správné místo. Člověk může svou činností maximálně způsobovat drobné nerovnováhy, které v globálním a dlouhodobém měřítku jsou naprosto zanedbatelné, irelevantní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Moravec | 7. 6. 2013 20:33
reakce na Petr Kocur | 6. 6. 2013 12:44

Ono vůbec záleží hlavně na měřítku. Při dostatečně velkém je irelevantní celá lidská populace. A to včetně Boha, jednoho z jejích nejstarších vynálezů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Salomoun | 6. 6. 2013 09:48

Krasná ironie bude, až se alarmisté (určitě v mnoha případech ti samí) pro změnu začnou hrozit, že lidstvo vymírá. Nemám sebemenších pochyb že se toho do 20 let dočkáme...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Marek | 6. 6. 2013 07:54

Otázkou je, co je myšleno "populační bombou". V průměru se možná rodí méně dětí, než autor tehdy předpovídal. Ale možná netušil, jak to bude v tom kterém etniku (národnosti).

Například v USA je přibližně 65% bělochů (bez Hispánců), ale patří jim méně než 50% z nově narozených dětí. Nebo-li menšinám se, už dlouhodobě, rodí více dětí, než většinové populaci. To většinové bych měl spíše dát do uvozovek ....

Jak je na tom Evropa a naše republika?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda
Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!