Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Populační bomba neexplodovala. Maximálně pšoukla

| 6. 6. 2013 | Vstoupit do diskuze

Hladomory předpovídané přemnoženému lidstvu zhruba před padesáti lety nenastaly. Populační exploze se totiž zastavila nejen v Evropě, ale i v Latinské Americe a Asii. Přispěl k tomu i dříve nepředstavitelný technologický rozvoj – například rozšíření kabelovky do chudých venkovských oblastí.

Populační bomba neexplodovala. Maximálně pšoukla

Kdo se v době vydání knihy The Population Bomb začetl do jejích úvodních řádků, tomu se dobře neudělalo. Entomolog Paul Ehrlich totiž svůj vlivný spis z roku 1968 začal takhle: „Boj o obživu všeho lidstva skončil. V 70. a 80. letech pojdou stovky milionů lidí nevyhnutelně hlady. Už je příliš pozdě na to, aby se dalo zamezit významnému růstu světové míry úmrtnosti (...)“

Dnes nevymírej!

Uplynulo téměř celé půlstoletí, které ukázalo, že Ehrlich se kolosálně mýlil. Přesto svoji rétoriku příliš nezměnil. V článku pro letošní dubnové vydání magazínu Science, jehož je spoluautorem, se znovu píše o hrozbách populační exploze.

Aktuální data ovšem promlouvají docela jinak. Opravdu vysoká plodnost je vlastně charakteristická už jen pro tropickou Afriku. Mnohé ze zemí, které by byly ještě nedávno označeny za součást třetího světa, registrují nižší míry plodnosti než nejvyspělejší státy. Chilská míra plodnosti činí 1,85 (ženy v patřičném věku budou mít v průměru 1,85 dítěte), brazilská 1,81 a thajská 1,56. Naproti tomu obyvatelka Francie může za stávajících podmínek počítat s tím, že se jí narodí dvě děti, v Norsku se zase ženy dočkají průměrně 1,95 dítěte a švédská míra plodnosti činí 1,98. Všechna právě uvedená čísla jsou nižší než hodnota 2,1 dítěte na ženu, což je pro demografy tak trochu magická cifra zajišťující prostou reprodukci populace. Jinými slovy, všechny zmíněné populace vymírají! A kdo by třeba řekl, že indická míra plodnosti (2,5) je jen nepatrně vyšší než v USA, tedy 2,1? Ehrlich však doporučoval, aby byli povinně sterilizováni všichni indičtí muži, kteří zplodí tři a více dětí.

Těžký úděl proroků

Afghánistán, v současnosti „nejplodnější“ země mimo africký kontinent, zaznamenává minimálně v posledních 15 letech setrvalý propad v počtu narozených dětí na jednu matku. Vše tak zapadá do celkového, globálního obrázku: od roku 1960 se celosvětová míra plodnosti snížila o polovinu, z pěti dětí na matku na 2,45 dítěte v roce 2010.

V této souvislosti je krajně zarážející, že takto masivní propad v míře plodnosti je stále přehlížen jak médii, pro něž jsou však katastrofické zprávy vítanou návnadou na čtenáře, tak částí odborné obce. Proč jej přehlíží Ehrlich, je zřejmé – jako spoluautor studie v Science evidentně po letech naskakuje na vracející se vlnu pesimismu ohledně osudu lidstva. Vlnu k jejímuž umělému vyvolání koncem 60. let přispěl. Otázka je, proč propad plodnosti ignorují i další vědci.

Podobně zásadní otázka je, proč dochází k tak razantnímu poklesu měr plodnosti. Žádné sterilizace nebyla třeba, stačil ekonomický rozvoj, ten mnohdy tolik proklínaný hospodářský růst a s ním související technologický boom.

Vědci například zjistili, že rozšíření kabelové televize na indický venkov zlepšuje postavení tamních žen. Ženy díky osvětě a informovanosti mnohem méně přehlížejí násilí, jež je na nich pácháno, a emancipují se i v otázkách plánování rodičovství. Jak mohl Ehrlich v roce 1968 předvídat, že kabelová televize se ještě za jeho života rozšíří i na indickém venkově? Nemohl. Jenže bez zohlednění budoucího technologického rozvoje – a to platí i pro dnešek – nelze předpovídat, a zvláště ne tak komplexní jevy, jakým světová míra plodnosti bezesporu je.

Vzhledem k tomu, že minimálně od 90. let slibně ekonomicky rostou i mnohé regiony v Africe, není patrně důvod se děsit tak temného vývoje, jaký Ehrlich předpovídá. Pokud kdy vůbec existovala populační bomba, už máme její explozi za sebou. Bez katastrofy.

Psáno pro MF Dnes.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje například v žurnálu Politická ekonomie. Spolupracoval s časopisem Týden...

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK