Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jiří Payne: Potřebujeme skutečné strany

Čas od času se na Finmagu věnujeme české pravici. Případně „pravici“. Dnes přinášíme další příspěvek do debaty o tom, jak dnes může či má autentická pravicová strana fungovat. Autorem je místopředseda Strany svobodných občanů.

Čím se liší politické strany? Prvním kritériem je politická filozofie a programové cíle. Druhým je postup, taktika či strategie, jak cílů dosáhnout. Některé strany mají krásné cíle, ale nevadí jim korupce při jejich dosahování, jiné strany mohou mít stejné cíle, ale liší se revolučním či evolučním postupem. Některé strany mění filozofii i cíle, některé jsou věrné svému vyznání, jiné ani filozofii nemají a sledují jen „pětiletý plán“ na čtyři roky. Od toho se odvozuje důvěryhodnost stran pro voliče.

Zejména při poměrném volebním systému jsou běžné povolební koalice. Někdy je to nutnost, někdy je to pragmatický kompromis. Povolební jednání o koalici jsou zahájením maturitní zkoušky pro každou politickou stranu. Teorie koalic říká, že stabilní jsou vlády, které se opírají o nejmenší možnou většinu sestavenou ze souvislé části politického spektra. Nedodržení této zásady vede ke štěpení koalice i štěpení stran, které ji uzavřely. Koalice s nadbytečnou podporou jsou nestabilní – jako současná vláda. Nejstabilnější je většina jednoho hlasu. Maturitní zkoušku složí strana, která vstoupí do koalice a po dobu volebního období se nerozpadne ani koalice, ani žádná z koaličních stran. Povolební koalice prostě mají své místo. 

Nejdřív mandát, pak se uvidí

V české politice se ale uhnízdila nekalá praxe předvolebních koalic, která snad měla odůvodnění v době po politickém převratu, ale nedává smysl po dvaceti letech. Pokud mají strany stejnou politickou filozofii a chtějí dosahovat cílů stejným postupem, proč se nesloučí?  Zbytečně svou existencí tříští politické spektrum. Když se zeptáte předvolební koalice, proč se strany nesloučily, budou se vymlouvat, že mají v některých věcech různý názor. Předvolební koalice jsou jednou z příčin nevěrohodnosti české politiky. Co se může volič dozvědět z předvolební koalice?

Za prvé: Asi někdo netrpělivě potřebuje mandát, aniž by si ho odpracoval. V zastupitelské demokracii musí mít politik napřed podporu voličů, a potom je může zastupovat v parlamentu. Předvolební koalici jde o křesla nebo o program? Jde jí o moc, nebo o zastupování voličů? Když nikoho nezastupuje, jak může vykonávat mandát? Založit skutečnou stranu trvá obvykle deset let. Za tu dobu si vybere a připraví své politiky. Předvolební koalice vychází z opačné představy: napřed získat mandát, pak se vymyslí nějaká politika. A když se zviditelní, tak tak se snad nakonec se snad najdou voliči.

Za druhé: Předvolební koalice deklaruje, že na programu nezáleží, stejně má v úmyslu dělat si, co chce, bez ohledu na voliče. Bezohledná politika. Politický program není seznam úkolů, aby se dal najít průnik nebo společný jmenovatel, ale je to způsob uvažování o politice. Politika se nedá matematicky modelovat, ale kdyby platilo, že věrohodnost strany se dá vyjádřit koeficientem pravděpodobnosti, pak u koalice dvou stran se pravděpodobnosti násobí, takže věrohodnost koalice je vždy menší než věrohodnost každého člena.

Jinak řečeno, pro voliče je jedinou zárukou filozofické zakotvení strany a předvolební koalice žádné zakotvení mít nemůže.

Myslet na desítky let dopředu

Za třetí: Volební zákon stanoví pro koalice zvýšené kvorum. Některé strany se to pokoušejí obejít tím, že vytvoří fiktivní volební seskupení, takže pro ně navenek platí běžná hranice jako pro jednu stranu, ale jedna strana to není. Když chtějí takoví politikové voliče napálit ještě před volbami, bylo by hloupé předpokládat, že po volbách v případě úspěchu se budou chovat mravněji. Předvolební koalice je podvod na voličích.

Máte řekněme číslo na dva kamarády. Napadlo by vás, že když vytočíte průměr z obou telefonních čísel, že se lépe dovoláte oběma? Nedovoláte se ani jednomu! Když dá volič hlas předvolební koalici, dostane stejný výsledek, jako s „průměrným telefonním číslem“. Udělal by lépe, kdyby k volbám nešel. 

Česká politika potřebuje věrohodnost a stabilitu. Předvolební koalice je selháním politických stran. Předvolební koalice je přiznáním, že zúčastněné strany jsou zbytečné, že nemají důvod dál existovat.

Strana, která roste a vyvíjí se, která má jasný ideový půdorys, nepotřebuje koalice. Potřebuje čas na studium, na přípravu svých politiků. Politika je běh na dlouhé trati – musí uvažovat v perspektivě desetiletí. Příprava politiků je jedním z klíčových úkolů strany. Vybavit své kandidáty znalostmi, zkušenostmi, upevnit předem vnitřní zásady, které ani v politice nesmí překročit, ověřit si smysl pro férovou hru, to podle zemí, kde mají od koho se učit, trvá pět až šest let. Vědí, že co se kandidát nenaučí před vstupem do politiky, na to už potom nebude mít čas. A asi ani vůli a pokoru. Strany, které přemýšlejí na desítky let dopředu, neuzavírají předvolební koalice.

Česká politika je nemocná, k vyléčení potřebuje místo předvolebních koalic nové opravdové strany.

Text vyšel v dubnovém čísle Revue Politika

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK