Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Máme hotovo, hazard na lopatkách: Dodatek k nedávnému rozhovoru s Matějem Hollanem

| 16. 4. 2013

V srpnu loňského roku jsem s Martinem Vlnasem dělal pro Finmag trojrozhovor, jeden z dílů se věnoval našemu boji proti hazardu. A protože jsme rozhodující bitvu nad hazardem snad ve čtvrtek 11. dubna vyhráli, přišlo mi fér seznámit s výsledkem i zdejší čtenářskou obec.

Máme hotovo, hazard na lopatkách: Dodatek k nedávnému rozhovoru s Matějem Hollanem

Srpnový trojskok:

Pojďme si netradičně část rozhovoru zopakovat a aktualizovat:

Finmag: Jak vlastně dnes proti hazardu bojujete?

Hollan, srpen 2012: Podařilo se nám získat několik obcí – Frýdlant nad Ostravicí, Židlochovice, Klatovy – které nedávno podaly ústavní stížnost, protože jim ministerstvo zakazuje vymýtit hazard z jejich veřejného prostoru. Předpokládám, že vyhrají. Může se ale stát i to, že ministerstvo bude rozhodnutí Ústavního soudu, že si obce mohou veškerý hazard okamžitě regulovat samy, i přesto ignorovat nebo se ho pokusí nějak obejít. Věříme ale, že si to už netroufnou.

Hollan, duben 2013: Klatovy, které podaly ústavní stížnost jako první, fakt vyhrály. Na základě jejich stížnosti zrušil Ústavní soud část zákona, která obcím znemožňovala hazard regulovat. Celkově to od podání stížnosti trvalo slušných deset měsíců, ale plénum Ústavního soudu, které jako jediné má právo rozhodovat o osudech zákonů, to vyřešilo v nejrychlejším možném termínu. Na stůl věc dostali v půlce ledna a ihned po vypořádání se s amnestiemi rozhodli. Takže dnes už „bojujeme“ o mnoho radostněji. Ministerstvo nemá krom prodlužování správních řízení v ruce žádný trumf, kterým by mohlo nezvratný osud konce českého hazardního ráje zvrátit. Všem obcím nabídneme, jako už dřív, právní i jinou pomoc a budeme se snažit, aby co nejvíc měst a obcí k úplné či silné regulaci přistoupilo. Po odvalení největšího kamene, protiústavního ustanovení zákona, to už ale půjde všechno snáz.

Finmag: Nehrozí Česku žaloby a arbitráže, pokud se obce rozhodnou herny vyhnat před koncem povolení, které mají od ministerstva financí?

Hollan, srpen 2012: Češi čistě do hracích automatů a videoloterijních terminálů ročně naházejí sto miliard. Na dalších čtyřicet miliard ročně pak byly vyčísleny následky hraní – rozpady rodin, krádeže, praní špinavých peněz. Jsme přesvědčeni, že v tomhle kontextu nebudou provozovatelé schopni u soudů uspět. Celý byznys navíc funguje navzdory základnímu právu obcí na samosprávu, vznikl na základě nelegitimního zvýhodnění určitého segmentu trhu a veškeré investice se firmám již bohatě vrátily, tudíž se nemají o co soudit. Toto stanovisko jsme také rozeslali všem šesti tisícům obcí a vyzvali je, ať se nebojí hazard zakazovat. Navíc existuje precedent – stát retroaktivně zdanil výrobce solární elektřiny a prošlo to. Hazard navíc není podnikání, ale kradení. Člověk zkrátka někam postaví bednu, která mu vydělává. Na to není potřeba nějaké zásadní know-how. Samozřejmě to ale provozovatelé hazardu zkusí. A Kalousek má natolik dobré právníky, že by byli určitě schopni prohrát i tenhle spor.

Hollan, duben 2013: V září jsme se stavovali s kolegy z Transparency International a Občané proti hazardu na Ministerstvu financí, abychom si nejen o „riziku arbitráží“ popovídali. Povídání bylo vesměs milé, ale o arbitrážích jsme se po několika křížových dotazech dozvěděli toliko to, že žádný právní rozbor, který by před arbitrážemi varoval, neexistuje a že je to jen osobní dojem Miroslava Kalouska. No a Ústavní soud řekl totéž. Žádné arbitráže nehrozí. Nic tedy nebrání, aby obce vesele hazard zakazovaly a Ministerstvo financí podle toho bezodkladně konalo.


Tolik k rozhovoru. Nepopírám, že je to příjemné, číst svoje ani ne rok stará přání a vidět, že se to fakt naplnilo. Že jsme prostě nestříleli nazdařbůh, ale věděli jsme, že to má smysl, že jsme si vybrali správný terč.

Co se týče téhle konkrétní věci, vyhrané ústavní stížnosti, tak ani nelze říct, že by za tím bylo nějak neskutečně moc práce z naší strany. Několik týdnů na to asi dohromady padlo, ale ve srovnání s tím, že jsme dokázali položit Sněmovnu, Ministerstvo financí, a tím pádem hazard, byl to mimořádně efektivně investovaný čas.

Nebudu zastírat, že mě to těší. Rád pracuju na věcech, které mají smysl a kde vyhráváme. Umíme to. Není to jen hazard, i když to je pochopitelně úspěch největší. Pak jsou tu „brněnské“ kauzy: nádraží v centru, zrušení protimuzikantské vyhlášky, záchrana Zelného trhu od garáží pod Zelňákem, petiční stoly na zahrádce Pivnice u Poutníka, vyhrané soudy o přístup k informacím nad Jižním centrem, potrestaní architekti, kteří pracovali ve střetu zájmů současně pro hypermarket Aupark a pro město... Nikdy to nejsem já sám, vždycky je to několik či mnoho lidí, železničáři, muzikanti, architekti, historici, štamgasti, právníci, grafici, sociologové, ekologové, novináři, lajkeři. Někdy jsem hybatel, jindy „píárista“.

Ne vždycky se zadaří. Třeba když nechcete, aby se stal Zeman prezidentem, tak to prostě nevyjde. Nevadí.

Signál, který vysíláme, je jasný: Zvládnout jde cokoliv. Někdy se nezadaří, ale co, život jde dál, sere pes. Příště znova a líp. A je nás takových všude po republice čím dál víc. To je super, protože, jak známo, rozvinutá aktivní společnost je vůbec nejsilnější pojistkou svobody. Někdo chytrý řekl, že demokracii můžete zrušit zákonem za jeden den, stačí ovládnout či vydíráním přinutit parlament. Společnost, která je sdružená do všemožných spolků, která se umí spojovat, komunikovat mezi sebou, aktivizovat se, se dá zlomit jen velmi těžko, za velmi dlouho.

Nejde o to, aby se všichni lidé chytli za ruce a začali společně táhnout za jeden provaz, vzájemně mezi sebou mohou jednotlivé skupiny občanské společnosti ostře nesouhlasit nebo se nesnášet – třeba kvůli Ústavu pro studium totalitních režimů. Krásné je, že se lidi nebojí vyjadřovat, prosazovat svůj názor, pohádat se o něj. Prostě jim věci veřejné nejsou jedno. Když odhlédneme od konkrétních věcí: hazard, korupce, hypermarket, pivo, tak posilování uvědomělé společnosti je strašně důležité.

Od toho hazardu by ale bylo dobré začít. Největší koncentrace hazardu na světě je strašná ostuda, a čím dřív se jí zbavíme, tím dřív se můžeme začít věnovat nějakým méně absurdním věcem. Třeba aby Pivnice u Poutníka mohla mít standardně povolenou zahrádku.

P. S.: Dejte mi prosím, pokud uznáte za vhodné, hlas v anketě Novinářská cena 2012

Úvodní foto Ben Skála, Wikimedia Commons

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (2 komentáře)

Jan Krejčí | 18. 4. 2013 10:37

Vitězství nad hazardem je pěkná věc. Ve vylobbovaném prostředí daňového ráje pro hazardní společnosti se ani nedá mluvit o potírání svobodného podnikání ve jménu Dobra (Pravdy a Lásky), či zachraňování lidí před jimi samými (pokud nesekáme ruce a nepopravujeme za vykradená autorádia a sklepy, nezbývá nám na ochranu vlastnických práv nic jiného, než hubit místo pachatelů aspoň motivaci ke zločinu).
Nesdílím ale autorovo neomezené nadšení z aktivizující se společnosti. Nejde jen o přísloví čert stvořil spolky. Aktivistické spolky totiž nevznikají napříč celou společností, ale jsou doménou kolektivistických světonázorů. Zakládat občanské hnutí libertariánů, kteří budou sabotovat legálními cestami všechny státní (=nemravné) aktivity, by bylo pomýlené. Podobně je to např. s řidiči aut, nezaměstnanými, majiteli firem či nemovitostí a dalšími. Všechno jsou to obrovské skupiny lidí utlačované současným politickým diskurzem, ale nevidíme je demonstrovat, dělat happeningy nebo "masivní letákové kampaně".
Čili Bravo pánové, ale už se klepu, do čeho se vrhnete příště.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Fery Marra | 16. 4. 2013 11:33

Apatie většiny je nejlepší prostředí pro vládnutí různých "psychopatů&quo t;,kterými se naše politická scéna jen hemží. Vy jste ukázali, že lze s byrokracií a se státním mafiánským socialismem, bojovat a dokonce i vyhrát.

A teď by to chtělo ještě donutit politiky k provedení skutečných reforem. Například zjednodušení státní správy, snížení počtu státních úředníků na polovinu, zrušení stovek různých nesmyslných institucí, jejichž účel nechápou mnohdy ani sami jejich představitelé.

Pak ještě pár maličkostí, jako snížení daní a odvodů, zrušení Zákoníku práce, zprivatizování Českých drah a pošty, zrušení sociálních dávek těm, kteří je zneužívají, zrušení dotací a státní investice omezit jen na nezbytně nutné záležitosti o které by neměl zájem soukromý sektor.....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Matěj Hollan
Brňák, bakalář hudební vědy (FF MU), muzikant (klarinetista v moravské cimbálce), environmentalista, člen Českého svazu ochránců přírody při Ekologickém...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!