Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Německo má stranu proti euru. Čím hůř bude, tím lepší výsledek ji čeká

| 17. 4. 2013

Na německé pravici vznikla o víkendu Alternativa pro Německo (AfD), která by se dala zjednodušeně nazvat „Strana proti euru“. Bohužel pro novou partaj popularita eura v Německu (překvapivě) stoupá.

Německo má stranu proti euru. Čím hůř bude, tím lepší výsledek ji čeká

 

Novou stranu berou přinejmenším německá média vážně. Jednak se v ní sešly osobnosti, díky kterým si vysloužila přezdívku strana profesorů, jednak v jednom z průzkumů, které se konaly v minulých dnech, celá čtvrtina Němců vyslovila ochotu Alternativu pro Německo volit.

Jenže „ochota volit“, vyjádřená v průzkumu, ještě zdaleka neznamená, že tito lidé straně opravdu dají svůj hlas. Alternativa pro Německo totiž zatím působí jako strana na jedno použití, navíc svým voličům vysílá poněkud zmatené vzkazy. Na jedné straně sice horlí pro konec eura, na straně druhé ale tvrdí, že je pro pokračování Evropské unie i německého členství v ní – a to si dohromady lze jen stěží představit.

Bez silného šéfa a bez silné šance

Dalším deficitem, snad ještě zásadnějším než neujasněný program, je ale pro stranu nepřítomnost zkušených politiků a vůdčích osobností. Klíčoví muži Alternativy pro Německo, publicista Alexander Gauland či lídr strany, padesátiletý profesor ekonomie Bernd Lucke, jimi nejsou. Rozpaky potenciálních voličů strany navíc vzbuzuje to, že jejímu vzniku vyjádřila podporu ultrapravicová scéna, na to jsou v Německu dodnes dost citliví.

Podle Manfreda Güllnera, ředitele institutu pro výzkum veřejného mínění a statistickou analýzu Forsa, má strana nulový potenciál pro získání voličů. „Postrádá charismatické osoby, nezabývá se sociálními tématy a není kompetentní řešit problematické situace,“ uvedl Güllner. Její orientace na odmítání eura, rozpuštění eurozóny a návrat k národním měnám je podle něj příliš jednostranná.

„Strana potřebuje k úspěchu oslovit široké spektrum voličů, a to pomocí rozličných témat, jako jsou zdravotnictví, sociální systém, situace na pracovním trhu či vzdělávání. Monotematicky zaměřená strana nemá v Německu šanci,“ vyjádřil se Güllner v tisku.

Čekání na špatné časy

To však neznamená, že strana, do níž vstoupilo mnoho zklamaných členů Křesťansko demokratické unie (CDU) Angely Merkelové, bude zcela bez vlivu na politickou situaci v Německu. „Podobná strana pro nás představuje riziko,“ říká poslanec Spolkového sněmu za CDU Klaus-Peter Willsch. A má naprostou pravdu. V CDU/CSU samotné existuje „disidentský proud“, který nesouhlasí s politikou Angely Merkelové a jejím přístupem k euru, ale dosud měl na výběr pouze mezi koncem v politice, nebo tichým skřípěním zuby. Přesně to při uvádění své strany do světa řekl předseda Bernd Lucke: „Vláda trvá na tom, že k její politice není alternativa. Nuže – tady ji máte.“

Alternativa pro Německo navíc může pořádně zamíchat politickými kartami, i když zůstane s nějakými dvěma či třemi procenty hlasů před branami Bundestagu – tato dvě nebo tři procenta by mohla CDU/CSU v konečném součtu chybět zcela zásadně, jinými slovy: můžou rozhodnout o vítězi podzimních parlamentních voleb. V těch jsou zatím šance současných vládních stran, tedy CDU/CSU a liberálů z FDP, a opozičního dvojbloku sociálních demokratů (SPD) a Zelených téměř vyrovnané.

A na rozdíl od situace před osmi roky, kdy SPD přistoupila na velkou koalici s CDU/CSU, nyní mají socialisté velký hlad po moci a jasně volí jako své partnery v případné budoucí vládě Zelené.

Alternativa pro Německo je bezzubá také jen do chvíle, dokud se Německu ekonomicky daří. I popularita eura podle průzkumů překvapivě stoupla, po marce smutní „jen“ třetina Němců. To ale nemusí trvat věčně. Hospodářství spolkové republiky zpomaluje, v eurozóně je několik plujících ker typu Kypru, o rizicích vývoje v Itálii či Španělsku nemluvě. Alternativa pro Německo čeká na špatné časy, a jak píšou německé noviny, i na svého Jörga Haidera. Najde se?

Autor je redaktor MF DNES a Lidových novin

 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

Roman Petrla | 17. 4. 2013 22:40

Tak to je moc.

Tenhle článek se panu Palatovi obzvláště (ne)povedl:
"Na jedné straně sice horlí pro konec eura, na straně druhé ale tvrdí, že je pro pokračování Evropské unie i německého členství v ní – a to si dohromady lze jen stěží představit." Proč? Nějaké (jakékoli!) zdůvodnění?
"Alte rnativapro Německo čeká na špatné časy, a jak píšou německé noviny, i na svého Jörga Haidera. Najde se?" – Chápu správně, že kdo není zapálený eurooptimista, toho je třeba onálepkovat a znemožnit?

Možná autor ví víc, než uvádí, možná jsem málo chápavý, nicméně článek na mě působí výhradně jako hodně přihlouplá propaganda.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tony Lapačka | 17. 4. 2013 21:32

Autor Luboš Palata je tzv. EU-optimista a píše všechny svoje články podle mustru co Brusel nadělí, dobře nadělí. To je vcelku jasné každému, kdo trochu sleduje česká média.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 17. 4. 2013 11:53

Konec Eura a pokračování EU si lze dohromady jen stěží představit? A to jako proč? Hysterie Eurolunatiků, jak se zdá, dosahuje dalšího levelu - bez Eura patrně nastane konec světa.
Nevím jaká je budoucnost AfD a nemyslím, že je to důležité. Nicméně budoucnost její politické agendy (opuštění projektu společné měny) je velmi nadějná- pracuje pro ni čas. Je jedno, kdo bude v budoucnu jejím nositelem - AfD, CDU/CSU nebo někdo jiný. Každopádně pouze stačí si počkat. To, že voda nepoteče do kopce, se dříve či později projeví.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 17. 4. 2013 14:55
reakce na Jan Daniel | 17. 4. 2013 11:53

Naprosto souhlasím, tohle je podle mne jedna ze zásadních námitek proti článku. Nevím proč by nebylo možné si představit budoucnost společné Evropy bez Eura - prostě a jen by se smlouvy vátily před Lisabon a Maastricht...

Je mi jasné že to zjednodušuju, že tak "jednoduché&quo t;by to opravdu nebylo, ale pořád nevím, proč by nemohl být možný společný trh, pohyb pracovní síly a služeb a přitom k tomu bylo nutné mít jednu měnu...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!