Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Budoucnost už není, co bývala

Někdy touhle dobou už měli všechnu práci dělat roboti a sovětští soudruzi měli sklízet obilí na Měsíci. Předpovídání budoucnosti je zábavná disciplína.

Občas se někdo plus minus trefí. Třeba video z roku 1967 o domácnosti roku 2001, ve kterém moderátor předvádí něco, co vzdáleně připomíná internet. Jenom tvůrci neodhadli, že studnici veškerého lidského vědění budeme používat k „lajkování“ obrázků koťátek.

Jak vypadala budoucnost v roce 1967

Bez vizionářů a spisovatelů sci-fi by svět byl o dost nudnější místo. Možná by chyběla spousta vynálezů inspirovaných právě sci-fi literaturou. Potíž je, když se někdo pokouší s vážnou tváří vydávat předpovědi na padesát let dopředu.

Většinou totiž máme sklon naivně extrapolovat současnost nebo do předpovědí promítat vlastní přání. A nejde jen o dalekou budoucnost. Vzpomínáte si na naděje, které vyvolalo „arabské jaro“? O dva roky a plus minus sto tisíc mrtvých později nevypadá Blízký východ o mnoho svobodněji a stabilněji. Pokud tu někdy zavládnou svobody západního střihu, cesta k nim bude trnitější, než mnozí doufali.

Podobně s ekonomickým rozvojem. Technologie jsou jedna věc, společenské instituce druhá. Indie díky „zelené revoluci“ dosáhla soběstačnosti v produkci potravin už v 70. letech. Přesto tu dnes pořád miliony lidí hladoví. Především kvůli centrálnímu plánování a korupci.

Rozhodně nemají pravdu ani malthusiánci, kteří vytrvale předpovídají chudobu, hlad a úpadek. Ale prosperita vyžaduje fungující trhy a vládu práva. Což jsou (i přes nesporné pokroky v rozvíjejících se zemích) zatím hlavně výsady západního světa.

Čekání na apokalypsu

Vědomí nedokonalosti našich představ o čase budoucím by mělo mít i důsledky pro investiční strategii. Věříte, že celou světovou ekonomiku v nejbližších dekádách zcela převálcuje Čína? Podobně se USA v 80. letech bály, že je převálcuje Japonsko. Jaká je skutečnost? Japonsko je pořád ekonomická velmoc, ale na „žluté nebezpečí“ už si nikdo ani nevzpomene. Země se potýká se stárnoucí populací a gigantickým dluhem a dodnes si líže rány po úvěrové bublině před dvěma dekádami. Nikdo netvrdí, že totéž se nutně stane Číně – jenom že strašení Čínou je mnohdy přehnané a nepodložené.

Další notoricky známá a očekávaná apokalypsa je peak oil. Ropa bude stále vzácnější a vzácnější a v roce 20YZ se po Zemi budou prohánět zdivočelé bandy svádějící bitky o poslední zbytky černého zlata dražšího než zlaté zlato.

Technooptimisté namítnou, že už dávno budeme mít termojaderné elektrárny. Realističtější technooptimisté namítnou – proč utrácet astronomické sumy za vývoj tak revoluční technologie, když už umíme postavit jaderný reaktor na thorium.

Anebo bude všechno jinak a jezdit a topit budeme pořád za pomoci pravěké technologie zvané oheň, jen místo ropy budeme spalovat metan z mořského dna.

Vylepšujeme

Jak píše Nicholas Taleb v knize Antifragile: „Dnes půjdu do restaurace (taverny existují nejméně 2500 let). Půjdu tam v botách, které se zas moc neliší od bot, které před 5300 lety nosil muž nalezený v alpském ledovci. Jíst budu příborem, což je ‚zabijácká aplikace‘ vymyšlená v Mezopotámii, a pít víno, které vyrábíme nejméně šest tisíc let.“ A dodává: díky bohu, že nenosíme pošahané skafandry, nejíme amarouny a u večeře se spolu nebavíme přes telekonferenci, jak by si to někdo představoval před 60 lety!

Největší přínos technologie je někdy v tom, že napravuje chyby některé starší technologie. Internet otřásl monopoly na informace – ať už jde televizi, nebo „šarlatánské akademické ekonomy“, jak láskyplně píše Taleb. Byrokracie bez papíru je přece jenom trochu snesitelnější, než bývala. A i tablet je vlastně jenom vylepšená verze hliněné tabulky.

Možná až triviální příměr, ale pravdivý. Svět má větší setrvačnost, než si myslíme.

Aleš Tůma

Aleš Tůma

Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií působil v ekonomických rubrikách Hospodářských novin a Aktuálně.cz... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK