Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Lord Nicholas Stern: Klimatické změny? Obrovské selhání trhu, které musíme napravit!

| 3. 4. 2013

„Myslím si o sobě, že jsem zarytějším obhájcem volného trhu než většina lidí. Ale pokud někdo říká, že by nejraději nechal trh, ať dělá svoji práci bez jakékoli korekce škod, kterou skleníkové plyny páchají, pak fungování trhu nerozumí. Kdo totiž selhává v korekci tržního selhání, jedná ve své podstatě protitržně," varuje Nicholas Stern, významný britský ekonom a prezident Britské akademie věd.

Lord Nicholas Stern: Klimatické změny? Obrovské selhání trhu, které musíme napravit!

Je pravda, že jste vegetarián? Dočetl jsem se to o vás na Wikipedii.

Když zavítám do Indie, tak vegetariánem jsem. Mají tam výtečné bezmasé pokrmy. Obecně však nikoli. Novináři by na Wikipedii neměli nikdy spoléhat.

Dobře, vezmu si to k srdci. Jaké maso tedy jíte nejraději?

Převážně se pochopitelně rozhoduji podle toho, nač mám zrovna chuť. Sleduji však i ekologickou zátěž toho kterého druhu masa.

Opravdu?

Ano. Co se týče emisí, nejnáročnějším druhem masem je hovězí. Jeho produkce nejvíce zatěžuje životní prostředí. Pak následuje vepřové a nakonec kuřecí. Ale nerad bych, aby to vyznělo, že někomu chci říkat, co má jíst. To je věc každého z nás. Akorát by lidé měli vědět, když už je zajímá, kolik je v té a té potravině tuku, taky kolik emisí její výroba vyprodukuje. To přece není nic proti ničemu. Ať mají lidé po ruce co nejvíce informací, podle nichž se mohou rozhodnout, zda danou potravinou koupit, nebo nekoupit.

Zcela zásadní a mnohem závažnější informaci přinesla v roce 2006 Sternova zpráva k ekonomii klimatické změny, která je dosud nejdiskutovanějším materiálem na dané téma. Nedávno jste se ale vyjádřil v tom smyslu, že vámi navrhovaná opatření z té doby byla příliš slabá. Přitom mnozí ekonomové, kteří Sternovu zprávu studovali, naopak dospěli k závěru, že je ve svých závěrech příliš razantní.

Domnívám se, že celá řada ekonomů, kteří v roce 2006 hlásali, že jsem příliš razantní, dnes vše vidí velmi podobným způsobem jako já tehdy.

Včetně pana Nordhause, „dvorního kritika" zprávy (viz studie), lze-li to tak říci?

Včetně něj. Bill Nordhaus je badatel par excellence a gentleman. A velmi dobrý ekonom. Svůj tehdejší názor revidoval pod tíhou dat, která nově zanalyzoval. Nyní soudí, že klimatická změna je nebezpečnější, než si dříve myslel. Připomíná mi to mimochodem historku ze života známého britského národohospodáře lorda Keynese. Když jej jistý kritik napadl, že si dovolil změnit pod tíhou nových dat svůj názor, Keynes na něj pohleděl a prohlásil: „Když se mění data, i já měním svůj názor. Vy ne?“ 

Může ale sebeobjemnější soubor dat vůbec něco relevantního vypovědět o tak komplexním problému, jakým je klimatická změna?

I pokud existuje byť jen malá pravděpodobnost, že stovky milionů lidí budou muset z důvodu klimatické změny opustit své domovy a přestěhovat se do úplně jiných regionů, musíme ji brát opravdu vážně. Taková hrozba je hluboce znepokojující i proto, že pokud by se byly stovky milionů lidí opravdu nuceny přemístit jinam, je zaděláno na obrovský a zcela nepředvídatelný společenský konflikt. 

Ale najdou se stále i tací ekonomové, kteří jsou přesvědčeni, že by vlády ani různé mezivládní panely neměly do stávající situace zasahovat a nechat její rozuzlení na silách trhu a schopnosti člověka přizpůsobit se novým podmínkám. Mají například za to, že bychom měli proces technologické změny podněcovat rozvolněním trhu, nikoli vládními intervencemi.

Myslím si o sobě, že jsem zarytějším obhájcem volného trhu než většina lidí. Ale pokud někdo říká, že by nejradši trh nechal, ať dělá svoji práci bez jakékoli korekce škod, kterou skleníkové plyny páchají, pak fungování trhu nerozumí. Kdo totiž selhává v korekci tržního selhání, jedná ve své podstatě protitržně. 

Opravdu je podle vás klimatická změna selháním trhu?

Ano. Jde o obrovské tržní selhání. Chovám k trhu hluboký respekt, avšak je třeba mít k dispozici opatření, která napravují jeho selhání. 

Uvažme ale například situaci kolem břidlicového plynu. Zdá se, že Američané jsou k jeho těžbě mnohem vstřícnější než Evropané. Mnozí argumentují, že je to proto, že v Americe je trh méně spoután, zatímco zkostnatělá Evropa lpí na regulacích, které brzdí rozvoj nových těžebních postupů, mimo jiné právě dobývání břidlicového plynu. Jde o omyl na straně evropských zákonodárců?

Soudím, že tento popis je pravdivý. Opravdu máme příležitost v následujících zhruba patnácti letech energii z uhlí nahradit tou z plynu. To by pochopitelně přispělo k redukci emisí - jak se nyní, jak poukazujete, děje ve Spojených státech. Ale dokonce ani břidlicový plyn není všelékem. Nezapomeňme, že stále generuje emise, i když méně než uhlí. 

Proslulý statistik a ekolog Bjorn Lomborg mi nedávno v rozhovoru řekl, že břidlicový plyn chápe jako přechodné řešení, jímž si lze koupit čas, než budou vyvinuty opravdu efektivní zelené technologie.

Tak to vidím také. Levnější plyn, pokud by nahradil uhlí, by byl přínosným přemostěním. Ale tu dobu, během níž plyn zastoupí uhlí, musíme využít opravdu efektivně k vývoji nových, opravdu čistých technologií. Nesmíme se nechat uchlácholit představou, že s břidlicovým plynem máme po starostech. 

Zdá se mi, že před šesti sedmi lety byl zájem veřejnosti i politiků o klimatickou změnu silnější než dnes. Máte také dojem, že jejich zájem nabral sestupnou tendenci a že klimatické otázky byly zastíněny těmi ryze ekonomickými, souvisejícími například s finanční krizí?

To záleží, kam se díváte. Jsem přesvědčen, že v posledních šesti sedmi letech naopak velmi zřetelně zesílil zájem rozvíjejícího se světa o klimatickou problematiku. Spolupracuji s čínskými úřady už nějakých 25 let, s těmi indickými zase čtrnáct roků. Musím říci, že v obou zemích citelně sílí odhodlání danou problematiku řešit. V Číně a do jisté míry i v Indii jsou dnes přijímána mnohem razantnější opatření, než tomu bylo v minulosti. My ve vyspělém světě to někdy vnímáme poněkud pokřiveně. Myslíme si, že o čem mluvíme my, o tom hovoří i zbytek světa, a o čem nemluvíme, o tom se mlčí i jinde. Je třeba otevřít oči. Svět je ve mnohem větší a žije v něm mnohem více lidí, než si připouštíme. 

Dobře, zaměřme se nyní výlučně na starý kontinent. Pozorujete jistý útlum v odhodlání řešit klimatickou změnu specificky mezi evropskými politiky?

Evropa dnes opravdu vykazuje určitou zdrženlivost. Obávám se, že touto svojí zdrženlivostí promeškává příležitost. Ale rozhodně ještě není nic ztraceno, aktuální vývoj lze zvrátit. Abych byl specifický, mluvím nyní o soukromém sektoru, protože ten je rozhodující. Ale jednotlivé evropské vlády bohužel nepostupují tak, aby soukromý sektor přesvědčily o svém jednoznačném směřování.

Jak to myslíte?

Úrokové sazby ve vyspělých zemích jsou velmi nízké, nezaměstnanost naopak vysoká. Firmy i podniky v Evropě, ale i v USA a jinde, mají docela dost hotovosti. A čekají na investiční příležitosti. Do situace by tedy měly rázně vstoupit vlády a jednoznačně deklarovat čisté technologie za svoji jasnou prioritu do budoucích let. Tím by soukromému sektoru poskytly cenné vodítko a omezily nejistotu, jíž tento sektor čelí. Tím, že se tak dosud neděje, přicházíme o možnost vytvořit opravdu silný růstový sektor, sektor zelených technologií, který by nám pomohl dostat se z aktuálního ekonomického útlumu.

Rozhovor vedl Lukáš Kovanda, Frankfurt.

Nicholas Stern, lord Stern z Brentfordu (66)

Jeden z nejvýznamnějších světových ekonomů, od letošního července i nový prezident Britské akademie věd. V letech 2005 až 2007 působil jako poradce britské vlády v oblasti ekonomie klimatické změny. Z titulu této funkce řídil proces přípravy Sternovy zprávy k ekonomii klimatické změny, která vyšla v říjnu 2006. Sedmisetstránkový materiál považuje klimatickou změnu za největší a nejdalekosáhlejší tržní selhání dějin. Zpráva dopívá ke klíčovému závěru, že přínosy razantní, rychlé akce, umenšující dopady klimatické změny, vysoce předčí náklady plynoucí z nečinnosti. Žádná jiná práce k ekonomickým důsledkům klimatické změny nebyla tak hojně diskutována.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (85 komentářů)

Petr Kocur | 4. 4. 2013 14:25

Už v samotném titulku je nonsens: Klimatické změny jako selhání trhu? Klima se měnilo, mění a bude měnit, protože se mění všechno stvořené. Je to základní zákon. A ví někdo, které klima je správné a které nesprávné? Opět poručíme větru, dešti, celému klimatu?
Trh neselhal. A že ho chce napravovat úředník? Ještě jsem neviděl tak schopného a neúplatného úředníka! Tohle patří do duchovní literatury, neboť téma článku se zaobírá vírou (navíc nenaplněnou).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Libor Šindelka | 3. 4. 2013 21:15

Rozvinula se zajímavá diskuze plná přesných čísel vzniklých součtem odhadovaných podkladů. Já bych zkrátka poslal klimaalarmisty do Ŕecka a Španělska bojovat s nezaměstnaností a za chvíli tam budeme jezdit za prací jako dříve do Německa. Určitě budou mít fenomenální úspěch tak jako letošní jaro se jim povedlo :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Kafka | 3. 4. 2013 16:37

Jake selhani? Volny trh jen presvedcive ukazuje, ze kdyz se ma hlasovat penezi a praci, tak je vetsine lidi hrozba otepleni uplne ukradena.

To je jako prohlasovat ze hodiny selhaly, kdyz ukazuji 3 a ja si preju aby bylo pul ctvrte...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 3. 4. 2013 15:47

Mě by zase docela zajímalo, kolik emisí a jiných externalit vytváří produkce biolihu a bionafty, případně solárních panelů a dalších nástrojů boje proti klimatickým změnám.
S řízením světového klimatu je to stejné jako se starším nápadem řídit ekonomiku či dalšími ambiciózními projekty, které přijdou v budoucnu (řízení pohybu nebeských těles?). Pár mudrlantů se tváří, že má na všechno odpověď a předstírá, že něco řídí. Ve skutečnosti vůbec netuší, jaké dopady jejich amatérské pokusy o hraní si na Boha vyvolají.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Karel Procházka | 4. 4. 2013 02:49
reakce na Jan Daniel | 3. 4. 2013 15:47

Pokud mne neklame zrak, tak oktan z fosilních paliv i oktan z biopaliv má ve své struktuře 8 uhlíků a úpo spálení se přemění v osm molekul kysličníku uhličitého. Je to sice lepší, než metan z výfuků hovězího dobytka, ale u hovězího dobytka se většina uhlíku nakonec promění v cukry a sacharidy v mase. Proto je lepší místo přímého spálení biomasy v motoru, její spálení spasením dobytkem. Je to příliš složitá bilance CO2? Pro milovníky peněz způsobí růst ploch na biopaliva růst cen potravin.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 16:54
reakce na Jan Daniel | 3. 4. 2013 15:47

Emise skleníkových plynů produkce agropaliv 1. generace. jsou podle některých studií větší než u konvenční ropy. Mimo jiné i proto proti nim již cca 5 let vystupují mnohé environmentální organizace. Eurokomisařka pro klima Hedegardová proti nim výrazně vystupuje, eurokomisař pro energetiku Oettinger je ovšem proti.

http://www.eurac tiv.cz/zivotni-prostredi/clane k/studie-bionafta-z-repky-mozn a-neprospiva-zivotnimu-prostre di-tolik-jak-tvrdi-komise-0101 53
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 4. 4. 2013 12:31
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 16:54

Předtím pro ně deset let lobovali a těch žvástů o ekologii a Planetě, co u toho měli, skoro jako vy, klimatologu:-P Typicky zelená politika...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Libor Šindelka | 3. 4. 2013 10:39

Taky se mi líbí, že klimateroristé kromě toho že se snaží poroučet větru a dešti, zřejmě také vymysleli, že pro ně neplatí archimédův zákon. Jak jinak si vysvětlit jejich obavu, že voda rozpuštěná z plovoucího ledu může zvýšit hladinu oceánů....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 13:56
reakce na Libor Šindelka | 3. 4. 2013 10:39

Mně se zase líbí, jak fosil teroristé začasté píší o něčem, o čem ani zbla neví, ale píší o tom jako největší znalci. To vám mě tak dojímá. Vždycky je dobré znovu a znovu zjišťovat, že naše zdvojené druhové jméno pro některé vůbec neplatí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 3. 4. 2013 11:48
reakce na Libor Šindelka | 3. 4. 2013 10:39

Tak kromě plovoucího ledu máme i led pevninský - Grónsko a Antarktidu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 3. 4. 2013 12:35
reakce na Petr Síla | 3. 4. 2013 11:48

Ano, však to ale nikdo nepopírá. Jsou tu také ledovce v Alpách, Himalájích apod. Problém s IPCC je takový, že oni zkoumají desítky ledovců v různých lokalitách a několik z nich opravdu ubývá, ovšem jaksi zapomínají zmínit fakt, že těch ledovců je ve skutečnosti na zemi několik tisíc a také to, že když se jeden ledovec např. v Grónsku zmenšuje, tak druhý na Antarktidě roste. Zveřejnila snad IPCC nějaká data „o konci světa“ z doby kdy Grónsko bylo zelené a Vikingové tam pěstovali obilí, zatímco lidé na různých ostrovech umírali v důsledku náhlé katastrofy v podobě rostoucí hladiny moří? Samozřejmě že ne, neodpovídalo by to totiž její demagogické teorii o konci světa.
K Vašemu "Error cost measurement" kdyby nic nedělání v tomto směru znamenalo konec lidstva, tak tu už dávno nejsme a nebo se všichni smažíme jak nařezaný buřty. :-) Další z těch co vzhlížejí k HDP jako k modle. No myslím, že opravdu nemá cenu s Vámi dál diskutovat. Je přeci za každou cenu nutné přestat jíst hovězí, abychom zabránili hrozivému oteplování země a proto od zítřka vstupuje v platnost nová direktiva EU o drůbežích steacích..
Nikdo nepopírá, že klima se mění a měnit bude, jen nejsou žádné relevantní fyzikální důkazy, že by za to mohl CO2. Nehledě na to, že náklady na boj s větrnými mlýny mnohokrát převyšují náklady na prosté přizpůsobení se vzniklé situaci..

Speciálně pro Vás a pana Honzu Moudrého, doporučuji přečíst si diskuzi pod zde uvedeným starším článkem a moje komentáře. Viz.: (http://www.finmag.cz/cs/finma g/ekonomika/bjrn-lomborg-globa lni-oteplovani-je-sexy-bohuzel /)Pěkný den.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 3. 4. 2013 14:41
reakce na Tom Novak | 3. 4. 2013 12:35

S tím tvrzeníim o CO2 rozhodně nemůžu souhlasit. Je nadmíru jasný že CO2 sám o sobě má oteplovací efekt. Jak jsem psal výše akorát nevíme, jaké jiné mechanismy určují krátkodobé klimatické podmínky. CO2 je produktem spalování, ale dalším produktem spalování jsou různé aerosoly (mikro a nanočástice), které se dostávají do různých úrovní atmosféry kde působí různými efekty ale vesměs vždy ochlazovacími.

*Odhaduj ese* že 10% všech částic v atmosféře vzniká lidskou činností. To není málo. Navíc každá klimatická změna změní rovnováhu v množství rozptýlených částic v atmosféře.

Určitě budete souhlasit, že mít více aerosolů v atmosféře není žádná výhra pro naše zdraví i za cenu toho, že to potlačí globální oteplování. Navíc aerosoly vydrží v atmosféře mnohem kratší dobu, než CO2. Hlavním zdrojem aerosolů jsou sopky, takže stačí aby nějakou náhodou vybuchlo v krátkém období více sopek než bývá zvykem a to úplně rozhodí vývoj globální teploty na pár let.

Jinak co se týče IPCC ta pokud vím žádný výzkum nedělá, pouze si vybírá některé studie a shrnuje je do jednoho velkého textu, přičemž tam, kde jsou prázdná místa si hodně domýšlí. Ten vědecký konsenzus za IPPC je trochu vratký. Ti vědci co jsou tam podepsaní se pokud vím podepisují za svoji část práce, která je často velmi solidní, ne za ostatní a ne za závěry které z toho jsou vyvozeny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 14:18
reakce na Tom Novak | 3. 4. 2013 12:35

Pane Nováku, to, že má CO2 vliv na klima, přece neodmítají ani klimaskeptici (tedy asi kromě vás). Jen tvrdí, že je daleko menší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 3. 4. 2013 15:12
reakce na Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 14:18

Viz. diskuze u předchozího článku, najděte si třeba teorii pana Miskolcziho a zdaleka není z vědecké obce sám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 5. 4. 2013 14:51
reakce na Tom Novak | 3. 4. 2013 15:12

A k tomu vašemu slavnému Miskolczimu, ajťáci by vám opáčili: utfg.

http://www.realcl imate.org/docs/Rebuttal_Miskol czi_20100927.pdf
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 5. 4. 2013 16:54
reakce na František Marčík | 5. 4. 2013 14:51

Viz. můj poslední komentář z 05.04.2013 15:34 níže v diskuzi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 3. 4. 2013 15:00
reakce na Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 14:18

To je bohužel problém klima"skeptiků& quot;protože sami neví co popírají. Někteří popírají oteplování samotné, jiní tvrdí že CO2 způsobuje ochlazování, jiní akorát zpochybňují negativní dopady. Prav
Není ani výjimkou že jeden člověk má všechny tyto názory a střídá je podle toho, před jakým publikem se zrovna nachází.

Pravý skeptik by řekl, že toho zatím moc neví.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 15:12
reakce na Honza Moudrý | 3. 4. 2013 15:00

To ovšem není žádný problém, ale úplně normální věc. Neexistují jenom dva možné případy - CO2 = konec světa vs. CO2 = nic. To je jenom problém názvu -> kdo nesouhlasí, že CO2 nás zlikviduje = klimaskeptik, ale je naprosto přirozené, že možností je třeba sto. (Stejné je to mimochodem, třeba s údajnými odpůrci Evropské integrace.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 15:21
reakce na Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 15:12

Mno. Z vaší strany je to ovšem klasický straw-man, ukažte mi prosím, kdo z těch, kdo považují klimatické změny za vážný problém, tvrdí, že CO2 = konec světa? Já znám například hodně drsné predikce, které říkají, že v důsledku dopadů klimatických změn klesne počet světové populace na konci století na cca 1 mld. obyvatel, ani v nich se ovšem nehovoří o konci světa. Problém je jinde, problém je v tom, že antropogenní klimatické změny působí již dnes desítkám miliónů lidí vážné životní problémy a nikoho to vlastně moc nezajímá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 15:29
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 15:21

To není žádný straw-man, ale ilustrace problému. Naopak vaše tvrzení, že jde o změny antropogenní, je argumentační klam, protože nepřipouštíte jinou možnost. Ačkoliv o tom se právě vede spor.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 15:36
reakce na Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 15:29

Podívejte se, ve vědě, když chcete falzifikovat platnou hypotézu, musíte předložit jinou hypotézu. Takže nám ji laskavě předložte. Klimatologové samozřejmě že počítají i jiné faktory než antropogenní skleníkové plyny, sluneční aktivitu, sopečnou činnost, atdp., přirozené klimatické cykly, ale nic z toho na alternativní hypotézu nestačí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 15:44
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 15:36

Jo, tuhletu story jsem taky slyšel. Spíš byste se měl vy zajímat více o to, jak se např. sluneční aktivita (ne)započítává a jak se ohýbají grafy, vybírají vhodná data nebo mění měřítka, aby to vyšlo, jak je potřeba.

Já tu nemusím nic předkládat, protože tady nikde netvrdím, že CO2 oteplování nezpůsobuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 15:58
reakce na Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 15:44

Tohle mi doložte, prosím pěkně odbornou literaturou, Science, Nature, Nature Climate Change, Nature Geoscience, PNAS, Climatic Change Letters apod. Děkuji.

"slun ečníaktivita (ne)započítává a jak se ohýbají grafy, vybírají vhodná data nebo mění měřítka, aby to vyšlo, jak je potřeba"

A další straw-man, teze o antropogenních příčinách změn automaticky nevylučuje "jinou možnost". Například na počátku století nesporně sluneční aktivita při oteplování hrála větší roli než dnes.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 16:00
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 15:58

Alespoň se nesnažte tvrdit, že rozumíte argumentačním klamům, když ani nepoznáte straw-man.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 16:08
reakce na Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 16:00

Pěkné, já jsem sice o nich několik let učil, ale asi jim nerozumím. Děkuji za upozornění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 16:16
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 16:08

Straw-man jste hlavně použil vy, protože já netvrdil, že teze o antropogenních příčinách změn automaticky vylučuje "jinou možnost". (Jinak tu sluneční aktivitu v posledních 50ti letech vám pan Kremlík vyvrátil také.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 16:50
reakce na Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 16:16

Dobře, vy jste tvrdil, cituji: "Naopak vaše tvrzení, že jde o změny antropogenní, je argumentační klam, protože nepřipouštíte jinou možnost." Je v tom, pravda, jistý rozdíl, dle vyznění věci ovšem irelevantní. Tvrdím-li, že změny jsou antropogenní, tvrdím tím také, že není možná žádná jiná povaha/příčina změn?Vy říkáte, že ano, zatímco já říkám, že nikoliv, pročež to považuji za straw-mana.

Jinak, pan Kremlík mi nevyvrátil ani zbla. Víte, pan Kremlík si hraje na znalce a odborníka, ale používá prachprosté triky a demagogie, já ho od jisté doby vůbec neberu vážně, což neznamená, že se pokaždé mýlí či podobně. Ale je to demagog non plus ultra.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 14:59
reakce na Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 14:18

To by mne velice zajímalo, o co klimapopírači tato svá tvrzení opírají.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 3. 4. 2013 15:28
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 14:59

Nepovažuji se za „klimapopírače“ a ani nikoho takového neznám. Možná kdyby jste četl lépe diskuzi a neignoroval všechny ostatní, pokud mají jiný názor než Vy, možná by jste odpovědi viděl už pod předchozím článkem. Docela se divím, že v dnešní době, je potřeba někoho učit využívat internet..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 15:05
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 14:59

Mne by zase velice zajímalo, proč vy klimaalarmisti neustále bojujete proti nepříteli, který neexistuje. Ještě jsem neviděl nikoho, kdo by popíral klima. (PS: Vás to ale ve skutečnosti nezajímá, protože jinak byste to věděl. Informací je všude dost.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 15:08
reakce na Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 15:05

Pane Jeřábku, a jaký že to nepřítel neexistuje?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 14:02
reakce na Tom Novak | 3. 4. 2013 12:35

Že nejsou žádné relevantní fyzikální důkazy, že za to může CO2 a další skleníkové plyny? Ještě je tak znát, že? Ty fyzikální důkazy samozřejmě jsou. Vaše neznalost naštěstí nerovná se bytnosti. Např. http://www.atmos-chem-phys-discuss.net/11/27031/2011/acpd-11-27031-2011.html a http://www.met.reading.ac.uk/~sgs02rpa/PAPERS/Loeb12NG.pdf S tou Antarktidou nás, pane Novak, klamete. Ona totiž roste rozloha ledu, ale objem klesá. S Grónskem je to také dojemné, oni tam Vikingové sice pěstovali proso, ale jen v některých fjordech jižního Grónska, kde panovalo o několik stupňů vyšší mikroklima. Můžete nám laskavě sdělit, které z těch tisíců ledovců na Zemi naopak přibývají na objemu a rozsahu? Nemyslíte doufám ty v Andách, Alpách, Kavkazu atdp., protože tam velmi drastickým způsobem ubývají, stačí se trochu zajímat a nebagatelizovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 3. 4. 2013 15:08
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 14:02

„Že nejsou žádné relevantní fyzikální důkazy, že za to může CO2..“ Není to jen moje „neznalost“ ale dalších několika tisíc vědců, kteří se klimatem už dlouhá léta zabývají. První odkaz je na článek pana Jamese Hansena, předního stoupence a původce celé této aféry, asi nepředpokládáte, že by ztratil tvář a začal by být najednou nekonzistentní v názorech. I když jeho dřívější predikce v podobě „hokejové křivky“ nevyšly, snaží se vesele dál. Možná by nebylo od věci, kdyby jste odpověděl na moje argumenty pod původním článkem a nezapleveloval diskuzi nesmysly o „fosil teroristech“ pod dalším. Omlouvám se, nemám čas druhý článek nějak podrobněji studovat, ale jen namátkou je také velmi úsměvný, z grafů před korekcí vyplívá, že teplo (energie) uložená v oceánech je nižší než v minulosti, ale díky vlivům jako El-Niňo, ENSO apod. je tento fakt bohatě „vykompenzován“. Nehledě na uvedené nejistoty v měření. Takže pokud to dobře chápu, ve výsledku se nám tímto článkem snažíte tvrdit, že klima na zemi není v rovnováze a zvýšení koncentrace CO2 z 0,0038 % bude mít za následek fatální ohřátí celého povrchu, když na zemi je v průměru ve dvěstěšedesátkrát vyšší koncentraci vodní pára, která má stejné, ne-li v tomto směru daleko lepší vlastnosti. No blahopřeji, ještě tu o červené Karkulce. Stále tu budou vědci jako vy, kteří vymýšlejí nové a nové teorie, pokaždé když se jim ta předchozí zhroutí. Neodpověděl jste ani na jeden z mých argumentů u předchozího článku, nepřekvapuje mě, že by jste dnes začal. Jen tak na okraj, jakým záhadným způsobem roste rozloha ledu, ale objem klesá. Máte odkaz na zdroj, rád bych se podíval na studii, kde se tvrdí, že tloušťka ledu klesá a zvyšuje se pouze rozlohou. Asi opět nějaké mikroklima.. Očekávám, že mi vysvětlíte, kde se mou postovaná teorie (u předchozího článku) mílí nebo se začnete alespoň trochu zajímat o fyziku a zkusíte používat vlastní rozum (ne jen bagatelizovat), protože jinak se nepohneme z místa.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 15:33
reakce na Tom Novak | 3. 4. 2013 15:08

No, pane Novaku, u předchozí článku jsem s vámi přestal diskutovat, protože s demagogy diskutovat považuji za bezpředmětné.

Můžete toto doložit? "dalších několika tisíc vědců, kteří se klimatem už dlouhá léta zabývají". Vliv CO2 na radiační bilanci Země je totiž zmapován a změřen velmi dobře. Nevím, co na tom hodláte demagogicky bagatelizovat. Když si najdete příslušné kapitoly AR4, tak je to tam doloženo desítkami studií. Ten vliv je znám již cca 150 let. V češtině o tom napsal několik knih například pan profesor Nátr.

Takže opět a jen na ukázku vaší demagogie. Autorem hokejkového grafu je jistý MIchael Mann, se svými údajnými kritiky se později vyrovnal v knize, kterou jste nepochybně četl a znáte ji dopodrobna.

http://www. amazon.com/Hockey-Stick-Climat e-Wars-Dispatches/dp/023115254 X

VScience nedávno vyšla nová hokejka, mnohem lepší. http://www.motherjones.com/blue-marble/2013/03/new-hockey-stick-graph-scarier Zatím jsem tam na ni nečetl reakci, že by se klima popírači nezmohli ještě na osvojení si klasických vědeckých metod, to se mi nezdá.

Ony ty křivky vycházejí bohužel dost jasně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 4. 4. 2013 12:44
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 15:33

"Vliv CO2 na radiační bilanci Země je totiž zmapován a změřen velmi dobře."
Děláte si z nás srandu? Nebo sám nečtete "vědecké články", co sem jen tak plácnete? Údaj z pdfka, co jste plácnul hore:
Earth has been steadily accumulating energy at a rate of
0,50-+0,43 Wm-2 (uncertainties at the 90% confidence level).

Interval 0.1-0.9 resp. odchylka prakticky shodná s naměřenou hodnotou je u Marčíků doma "zmapován a změřen velmi dobře."? A ten koeficient spolehlivosti, ve VĚDĚ je 90% zcela nepostačujících. Zkuste se někde informovat s jakou mírou nejistoty se hledal Higgsův boson.
A v tom to je. Klimatologie není věda. Věda je experimentální (jako ta částicová fyzika), proto se v ní dají konstruovat hypotézy a ty lze vyvracet/dokazovat na základě experimentu. V pavědách se nedá experimentovat, pak se hnětou křivky a hledaj se korelace, které se vydávají za kauzality.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 4. 4. 2013 17:37
reakce na Jan Pozner | 4. 4. 2013 12:44

O vlivu CO2 na radiační bilanci země se píší celé knihy, v češtině např. Lubomír Nátr.

Ono stačí chápat povahu skleníkového jevu a trapné zpochybňování vlivu CO2 a dalších skleníkových plynů na teplotu vzduchu vezme záhy za své.

http://www.skeptic alscience.com/empirical-eviden ce-for-co2-enhanced-greenhouse -effect.htm

http://www. skepticalscience.com/co2-tempe rature-correlation.htm

Ajedna důležitá věc, je laciným trikem všech popíračů, když se diskuse o klimatických změnách omezuje na průměrné globální teploty, mnohem důležitější jsou jiné projevy (zejména změny hydrologického cyklu).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 5. 4. 2013 07:34
reakce na František Marčík | 4. 4. 2013 17:37

Pane Poznere, s Marčíkem je zcela zbytečné diskutovat, ohání se tady sci-fi literaturou a sám se tu prezentuje pouze základními neznalostmi z obecné fyziky, čímž mě jen utvrzuje v tom, že o skleníkovém efektu neví zhola nic. Těžko Vám tedy odpoví na to, proč jeho modely vesměs sledují irelevantní teploty na povrchu a ještě s 86 % chybou. Proč ve prospěch jeho modelů „vědci“ falšovali údaje (aféra Climategate) atd. Bude se snažit tvrdit, že se samozřejmě nic takového nestalo a že stejně jako hokejový graf jsou i podvodné e-maily dílem nějakého bezvýznamného a podřadného klimatologa.. Na mou otázku, již v minulé diskuzi, pan Marčík stále ještě neodpověděl. Takže ji opakuji:
„Co se stane nahradíme-li CO2 - plyn způsobující skleníkový efekt, jiným plynem se stejnými vlastnostmi - vodní parou (H2O). Zvýši se tím teplota na povrchu Země? Země je prakticky nevyčerpatelný zdroj vodní páry v oceánech. Jestliže tento systém je schopen zvyšovat svou teplotu bez ohledu na naše emise CO2 proč se tak už dávno neděje?“
Odpovědi se asi nedočkáme.. Zkuste si projít internet, "odborné" literatury od jiných profesorů fyziky s opačným názorem než nám tady pan Marčík podsouvá jsou desítky..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 4. 4. 2013 18:38
reakce na František Marčík | 4. 4. 2013 17:37

Marčíku, dokážete pochopit, že vůbec není řeč o tom o čem se píší knihy, o CO2, skleníkovým efektu, ani o teplotách, dokonce ani o hydrologických cyklech.
Řeč je o metodologii vědy. Na měření typu "je to mezi 0.1 a 0.9, s 10% pravděpodobností ještě úplně jinak" nelze dělat vědu, ale jen esoteriku.
Klimatologie jako jiný neexperimentální vědy (ekonomie, sociologie,..) může dokazovat jen "laboratorní&qu ot;triviality typu "CO2 pohlcuje IR", od toho je ale k předmětu klimatologie (klimatu), daleko asi jako ke galaxii v Andromedě.
A úplně nejvíc komický je, když napíšu, že se běžně motaj korelace s kauzalitama, vrazit jako argument nějakou korelaci:-D
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 5. 4. 2013 12:43
reakce na Jan Pozner | 4. 4. 2013 18:38

Chápu, že činit z tisíců vědců po celém světě hlupáky, je svým způsobem svůdné. Zatímco některé z vás zjevně více pálí křivě interpretované metodologické menší pravděpodobnosti, než je jinak zvykem, tak leckoho jiného zajímá to podstatné:

"W eknow that the concentrations of greenhouse gases in Earth''s atmosphere are higher and increasing faster than at any time in the past 1 million years.* The average temperature of Earth is increasing, ice is melting, oceans are acidifying, and extreme weather events are more frequent. Human activities, principally the combustion of fossil fuels, are a major source of greenhouse gases and a major driver of climate change."
http://w ww.sciencemag.org/content/340/ 6128/9.full

Chápu,že vás některé vůbec nezajímá vysvětlení toho, proč k těmto změnám dochází, že vy raději místo toho budete rajtovat na šimlovi údajně příliš velkých nejistot, apod. Ono pak také není divu, že s takovou se nic neděje. IPCC je nesmírně konzervativní instituce, její vědecké bádání je z logiky věci několik let zastaralé, její modely například totální selhaly při predikci vývoje arktické ledové pokrývky apod., ale hlavně že tzv. Climagate, že pane Novaku? Už jste si zjistil, jaké byly závěry několika nezávislých vědeckých komisí, které onu aférku zkoumaly? Že ne? Nepřekvapuje.

Úplně nejvíc komický je, že vy ani nečtete odkazované články, alébrž na základě přečtení slov v odkazu, si činíte závěr na obsah celého. Jo, to se to pak diškutýruje a dělaj z lidí voli.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 5. 4. 2013 15:20
reakce na František Marčík | 5. 4. 2013 12:43

Speciálně ke Climagate:
Tady je zpráva ze slyšení u Phila Jonese u Lorda Oxburgha (o střetu zájmů jeho samotného lordstva ani nemluvě):
http://www.cce-re view.org/evidence/UEA-CRU_IV4_ Briffa%20and%20Jones_v6_1.pdf{ br}Naprostodech beroucí je následující:
It was noted that individual CRU researchers develop their own algorithms and their own software to encode those algorithms. No systematic approach could be evidenced to either peer review of algorithms or software either within or outside the CRU. Retrieval of data sets, meta-data and documentation from departing researchers appeared to be at best haphazard. When pressed on the quality issues Prof. Jones noted that “one developed a feel for the data and instinctively knew what was right”.

Ta poslední věta je přímo antitezí vědy!
Nemusím dodávat, že výsledná zpráva neshledala nic závadného...
A já tak nějak instinktivně cejtím, že Země je placatá... ;-)

Mimochodem, "Why Most Published Research Findings Are False" se zabývá medicínou, ale není důvodu, aby to u ještě měkčích věd (medicína/farmakologie mohou experimentovat) bylo jinak:
https://www.ncbi.nlm .nih.gov/pmc/articles/PMC11823 27/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 5. 4. 2013 15:13
reakce na František Marčík | 5. 4. 2013 12:43

Ano, mezi vědci po světě je spousta hlupáků, ale tady hraje větší roli groupthink a zajištění financování výzkumu strašením nedozírnými následky.
Metodologie je jediná věc, kterou se věda liší od astrologie, homeopatie, apod. Pokud u ní začneme dělat kompromisy, tak se z ní stane stejné čarodějnictví.
A jsem zase u toho. Zjištěné hodnoty hladiny CO2 milion let zpátky mají časové rozlišení přinejlepším stovky let, pak není možné přesvědčivě tvrdit, že změna koncentrace v průběhu 100-200 let nikdy nebyla rychlejší. Ikdyž je to možný, z těch dat to nejde určit. Že "average temperature of Earth is increasing, ice is melting, oceans are acidifying" není nic zvláštního, to se dělo pocelou historii. Ty nejistoty nejsou "údajné", ale zcela zjevné a velké. IPCC je tak "konzervativní& quot;,že měla zprávy s hromadou citací všelijakých Marčíků píšících do Ohníčku:-) viz ta blamáž s Himalájema. Ano, modely arktické ledové pokrývky těžce selhávají. Zvláštní, že podle klimatologů (třeba Ač) je arktická ledová pokrývka velmi důležitá (albedo, energetická bilance), zároveň modely klimatu jsou "přesné" a zároveň (připomínám) modely Arktidy jsou na pytel...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 5. 4. 2013 13:58
reakce na František Marčík | 5. 4. 2013 12:43

Skutečně byly ty komise prošetřující aféru Climagate nezávislé.. Já mám poněkud jiné informace. Všem ostatním úplně postačí fakt, že tyto komise byly vládní. Kdo by riskoval místo kvůli jedné hodnotící zprávě, že? Nikdo tady z nikoho „voly“ nedělá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 5. 4. 2013 14:28
reakce na Tom Novak | 5. 4. 2013 13:58

Je mi zřejmé, že vy si najdete informace vždycky takové, jaké se vám budou hodit. Jednou vám není po chuti to, že něco není tak zvaně "vědecké", že to ani neumíte doložit, podobně jako toto nařčení, citací z vědeckého článku vám samozřejmě vůbec nevadí, na co se obtěžovat s nějakou konzistencí a stejnými pravidly pro všechny (jinými slovy, snadno kázat vodu a pít víno, že pane Novaku?).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 4. 4. 2013 14:39
reakce na Jan Pozner | 4. 4. 2013 12:44

Děkuji pane Poznere za Váš komentář, konečně někdo se zdravým selským rozumem. Já sám pracuji ve vědě, technický obor v průmyslu v současnosti u soukromé firmy a uvedenou problematiku už od roku cca. 2010 nesleduji, ale vůbec mě nepřekvapuje, že argumenty obhájců se v tomto směru vůbec nezměnili.. Osobně považuji za uspokojivé výsledky z matematických modelů strojů metodou konečných prvků pokud se hodnoty liší od reálných (naměřených) o méně jak 1 %, v krajním případě (záleží na složitosti modelu, rozptylu materiálových vlastností jednotlivých komponent atd.) až 3 %. Všechno ostatní je pouhá fikce. Pan Marčík nám tu prezentuje mat. model s nejistotou 86 %. To je, zdá se výborný úspěch, a proto je třeba mu uzpůsobit život lidí na celé planetě.. Jak správně píše pan Petr Kocur, je to „víra“, ale stačí, aby jste přesvědčil dostatek lidí okolo a z „víry“ se rázem stane „věda“. Vynecháme-li politické a finanční motivy, které jsou značné..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 3. 4. 2013 15:49
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 15:33

Jak sám píšete, ve vědě jde o hypotézy, já jsem Vám jednu předložil, Vy jste ji nedokázal vyvrátit a mě nazýváte demagogem, no budiž, asi máme každý jinou představu. Kdyby jste četl pozorně minulou diskuzi, je tam i odkaz na seznam vědců, kteří CO2 přisuzují jiný význam než Vy a veřejně se pod to podepsali. Takže to je doloženo. Vámi popisovaný model vlivu CO2 je 150 let starý a obsahuje závažné chyby na které jsem tam také upozorňoval. Debata s Vámi mi připadá stejná, jako ještě před 30 lety se zastáncem vysokého podílu železa ve špenátu..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 16:57
reakce na Tom Novak | 3. 4. 2013 15:49

Proč vás nazývám demagogem, jste opět krásně převedl. Vy si totiž překrucujete má tvrzení podle toho, jak se vám to hodí. Ano, předložil jste alternativní hypotézu, a já neříkám, že tuto hodlám brát na lehkou váhu. Ale při několika jiných tezích a bodech jste prokázal velkou schopnost překrucovat, pročež vás mám za demagoga. Příklad se špenátem a železem toho budiž dokladem. Může být pravdivý, ale nemusí. Pro vás je ovšem zcela jasně pravdivý.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 4. 4. 2013 11:36
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 16:57

„Vliv CO2 na radiační bilanci Země je totiž zmapován a změřen velmi dobře. Nevím, co na tom hodláte demagogicky bagatelizovat…“

Tohle tvrdíte Vy, přitom se opíráte o teorii pro kterou nemáte žádné důkazy. Já jsem Vám naopak předložil jasné důkazy, jak IPCC manipuluje a záměrně zamlžuje fakta, viz. 4. souhrnná zpráva o stavu klimatu a jejich 5600 nevědeckých citací. Žádal jsem Vás, aby jste mi poslal odkaz na studii, kde se tvrdí, že led v Antarktidě ubývá, bez důkazů a odpovědi. Nemůžu překrucovat Vaše tvrzení, když jste ještě žádné ničím nedoložil.. Když Vám pošlu odkaz na teorii podloženou daty a dokonce i měřením na okolních planetách, nedokážete odpovědět a místo toho mě nazýváte demagogem. Přestal jste se mnou diskutovat, protože Vám došli argumenty a z toho plyne, že diskuze s Vámi nemá smysl.

Studie, potvrzující nárůst objemu ledu v Antarktidě (která pro Vaši informaci obsahuje 90 % celkového pevninského ledu na zemi, takže opravdu nevím, proč zmiňujete ledovce v Andách, Alpách a Kavkazu..) jsou zde:
http://www.news.com.au /breaking-news/antarctic-ice-i s-growing-not-melting-away/sto ry-e6frfkp9-1225700043191
p řípadně
http://www.dailymai l.co.uk/sciencetech/article-22 31840/British-scientists-ice-A ntarctic-INCREASING-Its-wind.h tml
ataké
http://www.antarctica. ac.uk/press/press_releases/pre ss_release.php?id=838
Pěkný den
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 5. 4. 2013 14:36
reakce na Tom Novak | 4. 4. 2013 11:36

A vy nás chováte za negramoty, anebo neznáte rozdíl mezi objemem a obsahem? Můžete nám laskavě ocitovat z vámi odkazovaných článků pasáže, v nichž se hovoří o objemu (v nichž jsou udány objemové jednotky)? Nemůžete. Pročež platí to, co jsem tvrdil na začátku, že překrucujete a lžete, Antarktida nenabývá na objemu, ale toliko na rozsahu ledu, žel to kdovíjak velká výhra není, poněvadž z hlediska klimatických změn má podstatně větší význam severní ledová pokrývka (proč? protože ta není pevninská a jejím táním se výrazně snižuje albedo efekt a umocňuje se pozitivní zpětná vazba změn a tání).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 5. 4. 2013 16:53
reakce na František Marčík | 5. 4. 2013 14:36

Cituji:
„Ice core drilling in the fast ice off Australia''s Davis Station in East Antarctica by the Antarctic Climate and Ecosystems Co-Operative Research Centre shows that last year, the ice had a maximum thickness of 1.89m, its densest in 10 years. The average thickness of the ice at Davis since the 1950s is 1.67m.“
U Marčíků doma asi nemá tloušťka ledu (která je největší za posledních 10 let a zároveň o 22 cm vetší než průměr do roku 1950 pro danou oblast) nic společného s jeho objemem :).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 6. 4. 2013 00:46
reakce na Tom Novak | 5. 4. 2013 16:53

Pane demagogu Novaku, takže vy na základě údaje o měření tloušťky ledu v jedné stanici na Antarktidě usuzujete na celkový objem ledu v celé Antarktidě? Aha. No bravo, bravo, pane Novak. To bych vám tu pak mohl dát například údaje ze západní Antarktidy, a to byste teda dopadl hodně mizerně. Tedy ne že už tak nedopadá. Ale jasně celkový objem rovná se tloušťka ledu na jedné stanici. Aby bylo jasno, já vůbec nepopírám, že někde led na objemu nabývá, dokonce nepopírám, že to je na významné ploše, mne ovšem zajímá celková Antarktida. A v tomto ohledu mně dostupné údaje hovoří proti vám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 6. 4. 2013 12:29
reakce na František Marčík | 6. 4. 2013 00:46

Když už mě chcete chytat za slova, psal jsem jasně o příkladu, cituji: „..když se jeden ledovec např. v Grónsku zmenšuje, tak druhý na Antarktidě roste „ Nikde jsem nepsal o celé Antarktidě. Vy mi snad chcete tvrdit, že máte zmapována všechna místa a ledovce v celé její oblasti co se tloušťky týká? Satelitní snímky vám potvrdí jen rozlohu a ta jak píšete roste.. Ale budiž, v tomto Vám klidně dám za pravdu. Shrňme si co víme: V historii byly doby, kdy bylo klima na zemi nepopiratelně teplejší jak dnes. Stejně tak proti tomu se dalo suchou nohou projít z Asie do Severní Ameriky. Největším producentem CO2 na zemi není člověk a jeho činnost ani pěstování hovězího dobytka :), ale jsou jím oceány. S největší pravděpodobností koncentrace CO2 u hladiny moří sleduje vývoj teploty, ale není příčinou nárůstu teploty povrchu ale jeho následkem. Takže se nám tu opakuje klasický omyl a tím je zaměňovaní příčiny a důsledku. Závěrem jen tolik, že lidé (s nejmodernější technikou) nedokáží s dostatečnou přesností předpovědět vývoj počasí na 10 dnů dopředu pro zcela konkrétní oblast, ale Vy dokážete předpovědět jeho vývoj na desítky let dopředu pro celou planetu. Tomu já říkám prvotřídní demagogie :).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 4. 4. 2013 17:10
reakce na Tom Novak | 4. 4. 2013 11:36

Vámi udávané hausnumero 5600 hovoří myslím zcela jasně. Asi pro tento důvod vás nazývám demagogem.

K antarktidě asi tolik:

Po vylúčení zmien hrúbky ľadu inými faktormi, najmä zľahnutím povrchového snehu, sa jasne prejavilo jeho stenčenie.
Až o 7 metrov ročne.
Podstatné je doloženie nárastu zvlášť tzv. bazálneho topenia, teda úbytku ľadu na spodnej strane šelfov.
http://blog.sme.sk/ diskusie/dpl/19729524/Zimny-ar kticky-lad-sa-na-niektorych-mi estach-rozpadava.html

T heDutch report notes that despite the increase in surface ice expansion each winter, the total mass of ice around Antarctica is continuing to shrink because of the underwater ice melt.
http://www.dailymail. co.uk/sciencetech/article-2302 401/Global-warming-INCREASED-i ce-Antarctica.html

quot;Atpresent, the jury remains out on how the EAIS will respond to global warming this century; but there is good evidence that many glaciers in the Antarctic Peninsula have already shifted to a negative mass balance and are in retreat. This is the situation for almost all other glaciers outside of Antarctica.
http://www.disc overingantarctica.org.uk/aleve l_1_4.html

Estimatesof recent changes in Antarctic land ice (Figure 2) range from losing 100 Gt/year to over 300 Gt/year. Because 360 Gt/year represents an annual sea level rise of 1 mm/year, recent estimates indicate a contribution of between 0.27 mm/year and 0.83 mm/year coming from Antarctica. There is of course uncertainty in the estimations methods but multiple different types of measurement techniques (explained here) all show the same thing, Antarctica is losing land ice as a whole, and these losses are accelerating quickly.
http://www.skeptic alscience.com/antarctica-gaini ng-ice.htm
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 15:38
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 15:33

Reakci si můžete přečíst zde: http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=6802
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 15:42
reakce na Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 15:38

Demagoga Kremlíka nepovažuji za solidního diskutéra a autora. Až jeho reakce vyjde v Science, kde jsou otevřeni kritice, či jiném vědeckém plátku, pak ji budu považovat za pádnou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 15:49
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 15:42

Tak to je váš problém, nicméně to na faktu, že ta rádoby studie je nesmyl, nic nemění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 15:53
reakce na Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 15:49

Jasně. Takže do Science může napsat každý pisálek, který umí dostatečně anglicky, a grafy a výpočty si vycucá z prstu. Chjo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 15:56
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 15:53

Tohle je zbytečná snaha. Když si článek nepřečtete a nenapíšete kritiku obsahující jiný argument než odvolávání se na autoritu, tak tu zesměšňujete jen sám sebe.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 16:05
reakce na Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 15:56

A vy jste, pane Jeřábku, četl původní studii Marcotta a kolektivu? Kremlíkův článek jsem četl dvakrát.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 16:12
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 16:05

Kdybych uměl tak dobře anglicky, klidně bych si jí přečetl. A nebo taky můžu říct, že jsem jí četl dvakrát. Nicméně neposouvejte problém jinam. Tady se bavíme o článku pana Kremlíka a o tom, že vy na něj nehodláte reagovat žádnými věcnými argumenty.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 17:04
reakce na Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 16:12

Problém s Kremlíkem mám ten, že jsem u něj učinil opakovanou zkušenost, že zcela překrucuje a ignoruje skutečnosti. Dopouští se logických a argumentačních faulů, ale bude se strašlivě dušovat, že rozhodně nikoliv. Jeho styl argumentace je arogantní a útočný. Pročež odmítám brát jeho článek vážně, dokud nevyjde v odborném periodiku, což by předpokládalo, že by prošel kritickým recenzním čtením, případně, že by na něj mohli reagovat samotní autoři studie. Ale tohle přesně Kremlík nechce a o tohle přesně nestojí, mám ten dojem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 14:12
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 14:02

To je dobře, že ty ledovce tají, pitná voda totiž začíná docházet...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 14:58
reakce na Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 14:12

Že je to dobře pro ty národy, které čerpají vodu z řek napájených ledovci? Nesporně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 09:23

Jestli někdo jedná protitržně, tak je to Stern. Když bude stát napravovat problémy trhu, tak ho nakonec zničí. (Jak se ostatně můžeme dnes přesvědčit.) Stern nejspíš nechápe, že trh máme právě proto, aby řešil problémy, které se vyskytnou ve společnosti, resp. proto, aby řešil to, co dnes běžně označujeme jako selhání trhu. A očekávat od státu (a obzvlášť demokratického) nějakou (ekonomickou) racionalitu při řešení problémů, které ještě navíc zpolitizuje, je vcelku nesmyslné. Však také stát dodnes, žádné řešení, které by této věci alespoň nějak prospělo, nepřinesl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 3. 4. 2013 09:42
reakce na Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 09:23

"...trh máme právě proto, aby řešil problémy, které se vyskytnou ve společnosti, resp. proto, aby řešil to, co dnes běžně označujeme jako selhání trhu.."
Dobře, tak to by mne zajímalo, jak trh vyřeší například stav, kdy na ostrově uprostřed oceánu, stovky mil od nejbližších lidských obydlí, hynou v odpadcích a chemikáliích tisíce ptáků, kteří na tom ostrově sídlili odnepaměti. Já vím, měli by se ti ptáci flexibilně přemístit někam, kde ještě odpadky nejsou, ale ptáci holt nejsou lidi, lidi snesou leccos.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 3. 4. 2013 16:07
reakce na Martin Brezina | 3. 4. 2013 09:42

Tiupuji, že ptáci si s tím nakonec poradí lépe než lidé. Jejich výhodou je, že nad sebou nemají centrální vládu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 12:30
reakce na Martin Brezina | 3. 4. 2013 09:42

Souhlasím, rozhodně by bylo zajímavé sledovat, jak si lidstvo (=trh) s tímto - podle vašeho (!) názoru - problémem poradí. Nechtějte ale po mě, abych odpovídal na otázky, na které z principu nemohu znát odpověď - nejsem socialista/centrální plánovač/sociální inženýr, abych toto věděl.

Obecně mohu říct jen následující (Ale je to jen takové zamyšlení, o kterém nemám zájem diskutovat.):
To, jestli se to bude, nebo nebude řešit, závisí na tom, jestli to skutečně někdo považuje za problém. Za problém hodný řešení. Je to podle vás problém? Nic vám (nebo ekologům) nebrání ho řešit. Ale nejspíše to nepovažujete za zas tak důležité, když to neřešíte, že... Parvděpodobně jste na řešení nepřispěl ani korunu. Nejspíš máte důležitější problémy. Problémy společnosti mohou řešit jenom lidé (účastnící trhu; nikoliv neživé věci nechsopné jednání jako stůl/auto/stát) a budou to dělat vždy jen ti, kteří dané věci za problémy považují - takže i demokracie si vyžaduje, aby to lidé chtěli řešit a dokonce potřebuje navíc většinu. Demokratický stát podléhá stejnému "problému" jako trh. (Totalitní stát to s největší pravděpodobností nebude řešit vůbec, to je doufám zřejmé.)

Naopak je daleko větší pravděpodobnost, že se přestěhují ptáci než lidé, protože ptáci nejspíš nepodléhají tak moc emocím. Stejně jako musí řešit své problémy lidé, tak je musí řešit i ostatní živočichové. (To, co vy popisujete nemusí - ačkoliv může - být problém lidstva ale spíše ptactva.) A co když nastane na ostrově zemětřesení a celý ostrov skončí pod vodou? Nebo se tam nastěhuje nějaký silnější predátor, který se je pokusí vyhubit? Třeba nějaká šelma, větší pták nebo dokonce člověk? Snad se nebudou muset ti ptáci stěhovat! Na to bych volal ochránce přírody, ať s přírodou pěkně zatočí! Tím neříkám, že s tím, co popisujete, souhlasím, ale abych se vzdal racionality a podlehnul emocím a sociálnímu tlaku, se vám dosáhnout nepodaří.

Nicméně, jak říkám, nemůžu vědět, jak a jestli vůbec bude lidstvo toto řešit. (Možná až budeme tak bohatí, že si to budeme moct dovolit.) Takže je zbytečné se snažit ze mě dostat konkrétní řešení problému.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Honza Moudrý | 3. 4. 2013 02:20

O fungování klimatu toho víme překvapivě málo. Dokážeme zhruba předpovědět klima na desítky tisíc let dopředu protože se víceménně cyklicky opakuje, ale nedokážeme předpovědět v každém bodě jestli to teď půjde nahoru nebo dolu., přičemž "bod" zde může znamenat desítky či stovky let.

Nechápu jak se tolik vzdělaných lidí může podepsat pod výsledky nějakých modelů o nichž všichni ví, že dávají špatné předpovědi - o tom není pochby protože žádný model nedokázal předpovědět ani vysvětlit proč za posledních ~10 nedošlo k téměř žádnému oteplení. Teď se ad-hoc hledají důvody proč to tak bylo přičemž IPCC vždycky vybere ty nejkatastrofičtější předpovědi a dá jim největší váhu jen na základě toho, že si pár lidí sedlo a řekli si že to tam napíšou.

Podle mě je to ne-oteplování spíš nějaký výkyv, nějaká zpětná vazba nebo něco cozatímbrzdíbrzdí další oteplování ale to je jen můj dojem. Nejsou zatím žádný definitivní důkazy pro to ani ono.

Dneska jsme v pozici kdy můžeme s jistotou říct že X samo o sobě působí oteplovacím efektem a Y působí samo o sobě ochlazovacím efektem ale moc nevíme jak X působí na Y a Yna X, v jakých proporcích atda jestli náhodou neexistuje ještě Z o kterým nevíme nic. Pochybuji že někdy v blízké době budeme mít lepší modely. Budeme se muset holt nechat přírodou překvapit.

To bohužel nezastaví některé nadšence, kterým chybí soudnost (alarmisti i popírači).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 3. 4. 2013 11:55
reakce na Honza Moudrý | 3. 4. 2013 02:20

Na problematiku se ale lze dívat i z druhé strany - existuje zde jistá pravděpodobnost, že dochází ke globálnímu oteplovánía existuje zde jistá spojitost s lidskou činností. Zároveň ale existuje i hrozba, že lidská činnost může způsobit odchylku, která způsobí výrazné změna klimatu. Nejsme schopni nyní říci jaké ty pravděpodobnosti jsou, ale můžeme se zabývat otázkou, co se stane, pokud se mýlíme. Pokud lidská činnost způsobí výraznou změnu klimatu a nic s tím nebudeme dělat, tak tím může skončit existence lidstva. Pokud s tím začneme něco dělat, ačkoliv na klima má lidská činnost jen zanedbatelný vliv, tak se pouze připravíme o pár procent růstu HDP.
Takže podle "Error cost measurement" bychom měli s vlivem člověka na klima začít něco dělat. Problém nicméně vidím v tom, že by to znamenalo vyměnit vzdálenou budoucnost lidstva za blízký nižší růst našeho bohatství. A to se většině příčí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 3. 4. 2013 14:19
reakce na Petr Síla | 3. 4. 2013 11:55

Máte pravdu v tom, že je spojitost mezi lidskou činností a oteplováním, ale zatím nerozumíme zpětnovazebním mechanismům přírody. Je otázka zda v dlouhodobějším horizontu bude převládat pozitivní nebo negativní zpětná vazba. Taky nevíme jaký vliv bude vyšší teplota a vyšší obsah CO2 mít. Více CO2 například neznamená automaticky lepší podmínky pro růst rostlin, to by platilo jen v případě, že CO2 je ta ingedience, která je nedostatková cožnení vždy pravda, dokonce více CO2 může rostlinám i uškodit.

Každopádně si myslím že k tomu oteplování opravdu dojde a bude to mít následky. Mysím že nejhorší nebude nárůst globální teploty(to nic neříká o teplotě v jakémkoliv konkrétním místě na Zemi), ale to, že budou větší případy extrémního počasí (sucha, pozdní mrazy atd) a že některé oblasti už nebudou zemědělsky produktivní. Myslím že je marné utrácet peníze za "řízení" klimatu (drastickým omezením emisí CO2), protože jak jsem psal výše není vůbec zaručeno, že to bude mít požadovaný efekt a i kdyby mělo, nepoznali bychom to během rozumně dlouhé doby.

Naději vidím technologiích pro výrobu pitné vody z mořské, protože pitné vody bude skutečně v mnoha zemích světa nedostatek. GMO je další skvěná technologie, která pomůže s mitigací následků. Uvítal bych určitě přechod od fosilních paliv k jiným (nejspíš jaderným) a přechod od spalovacích k elektrickým motorům, hlavně kvůli lokálnímu ovzduší, ale co sledují pokrok v bateriích, tak si myslím že si ještě dlouho počkáme.

Zatím můžeme tiše závidět USA, kteří toho pro omezení emisí udělali více, než EU, aniž by utratili (skoro) jediný cent (přechodem k plynu). Zatímco v EU stavíme PV, větrníky, zavíráme jaderky a stavíme nové uhelné elektrárny. To je naprosto úžasné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 15:06
reakce na Honza Moudrý | 3. 4. 2013 14:19

Většina zpětných vazeb jsou pozitivní: snižování albedo efektu v důsledku umocněného tání nepevninských ledovců, větší zezelenání ledových ploch, tání permafrostu, úniky metanu z ledovcových kapes, větší dostupnost fosilních depozit v nedávno vlivem ledu těžko nedostupných oblastí, větší riziko a rozsáhlost požárů atp. Negativních zpětných vazeb je málo, vyšší absorbce CO2 vlivem vyšší teploty totiž funguje jen v boreálních lesech mírného pásma, v tropech a subtropech je tomu přesně naopak, zvyšuje se přirozená absorpce CO2, zatím tušíme, že to je kvůli spalování uhlí a množství oxidu dusíku v atmosféře... takže faustovský pakt. - USA pro omezení emisí neudělaly nic, nemyslíte-li tím naprostou propagandu břidličného plynu, emise metanu z těžby jsou v přepočtu na C02 vyšší než emise z uhlí...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 3. 4. 2013 18:14
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 15:06

U těch zpětných vazeb není tak důležité je umět vyjmenovat ale hlavně kvantifikovat jejich vliv. Na potlačení 100 kladných zpětných vazeb by stačila jedna velká záporná a naopak. Ale my zatím spíš tipujeme ty čísla a zjevně to děláme úplně špatně, jinak by naše současné modely nebyly v rozporu s realitou.

Nestačí sledovat jenom CO2 a další skleníkové plyny, to bychom už dáno měli klima zmáknutý. Jsou tu hlavně oceány, aerosoly a pak všechny ty cykly jak atmosférický, oceánský tak sluneční.

Co se týče břidlicového plynu tak já to vidím jako docela pozitivní věc, je to levný, lidem to dá práci a je to čistší než uhlí (nezapomeňte že i při těžbě uhlí mohou unikat různé plyny a částice do atmosféry, v tomhle ohledu je frakování mnohem šetrnější ke krajině). Nějaké úniky metanu jsou vždycky, otázka je *kolik* přesně. Přece si nemyslíte, že by si těžaři nechali utéct nějakou významnou část toho, co se snaží těžit a prodat. Ale jestli máte nějaká konkrétní data tak se rád nechám opravit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 3. 4. 2013 18:45
reakce na Honza Moudrý | 3. 4. 2013 18:14

K prvnímu ( výčet vs. čísla/síla jednotlivých vazeb) - samozřejmě. Ale zase tak málo nevíme. Víme například, že mocnost klesajícího albeda efektu je velká, podobně jako tajícího permafrostu.

Ohledně modelů, nevím, jaké jsou podklady vašeho tvrzení. http://ac.blog.sme.sk/c/324722/Sok-pre-klimaskeptikov-predpovede-rastu-teplot-su-presne.html

Ohledně břidličného plynu, najděte si prosím studie Howartha a spol. či další, které vyšly v Nature. Své tvrzení ohledně uhlí pak pravděpodobně přehodnotíte. Práci dává leccos, mimo jiné také vkoncentrácích pracovalo hodně lidí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 4. 4. 2013 12:56
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 18:45

Ten Ačův "důkaz" tím komickým grafem s chybovými úsečkami měření přes 0.2C, do kterých se samozřejmě vejde prakticky cokoli, myslíte vážně?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 4. 4. 2013 17:12
reakce na Jan Pozner | 4. 4. 2013 12:56

Tak nám doložte, které modely a jak se tolik mýlily. Děkuji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 4. 4. 2013 18:13
reakce na František Marčík | 4. 4. 2013 17:12

Proboha Marčíku, vy jste vědec. Problém je v tom, že přesnost dat (tedy pokud se zblázníme a nazveme ty 2(!!!!) 10 leté klouzavé průměry daty), jednoduše neumožňuje vůbec nic takového posuzovat. Copak tam velikost těch směrodatných odchylek není jasně patrná?
Komické je, že pomocí nich nelze ani zamítnout nulovou hypotézu (teplota se nezměnila).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 5. 4. 2013 12:47
reakce na Jan Pozner | 4. 4. 2013 18:13

Komické je, že křiváci, kteří se vydávají za znalce, nejsou ani štont doložit svá křivá obvinění. U toho bych asi tak začal a skončil. Pomluvy opravdu v diskusi nemusím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 5. 4. 2013 14:19
reakce na František Marčík | 5. 4. 2013 12:47

Křivá obvinění? Blábolíte, já budu tak hodný a slepému starci ten graf interpretuju číslama.
Jsou tam (mimojiné) dva body zřejmě desetileté klouzavé průměry v letech cca 2000 a 2010. Hodnota teploty, resp. zvýšení teploty vzhledem k předprůmyslové době, je pro rok 2000 cca 0.80 C, sm. odchylka cca 0.1 C, a pro rok 2010 cca 0.82C sm odchylka stejná.
A teď zapojte "vědeckou" ekvilibristiku a dokažte, že na nějaké rozumné hladině významnosti (minimum je obvykle 0,05) lze zamítnout nulovou hypotézu "teplota se nezměnila". Děkuji.

Dále se tam nachází 2 vypočtené křivky různých modelů, které mezi lety 2000 a 2010 stoupají přibližně lineárně o cca 0.15C druhá mírně více cca 0.18C, tj. vypočtený "vývoj systému" se ztratí v neurčitosti naměřených hodnot! Jinak řečeno nelze určit jestli model odpovídá naměřeným datům.
V roce 2010 prochází obě křivky okolím naměřených dat, v roce 2010 je jedna už mimo sm. odchylku. Podle Ače jde o "přesnou předpověď"....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 5. 4. 2013 13:48
reakce na František Marčík | 5. 4. 2013 12:47

Mě tedy Vaše reakce komická vůbec nepřijde, připomínám, že jste to byl Vy, kdo přišel s teorií o škodlivém CO2 (samozřejmě po mé rekci, že to co tvrdí IPCC se nikomu nepodařilo prokázat). Je tedy na Vás, aby jste přišel s hypotézou, která je podložena fakty. Naopak Vy jste předložil pouze teorii a to ještě v základním rozporu s vědeckou analýzou, tj. přesněji teorii, která nelze ze své podstaty falzifikovat. Prosím, jen více takových vědců. Já jsem vám otázky položil, poslal odkazy na skutečnou vědeckou hypotézu a tím končím tuto debatu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 5. 4. 2013 14:26
reakce na Tom Novak | 5. 4. 2013 13:48

Pane Novaku, v tomto bodě diskusního vlákna je řeč o modelech. Nebyl jsem to já, kdo přišel s "teorií" o "škodlivém" ;CO2, je to normální věda, čili cca 97% vědců, kteří se problematikou zabývají na podstatně vyšší úrovni než my dva dohromady. Pracují pro ústavy fyziky atmosféry akademií věd po celém světě, tak z nich nedělejte laskavě neználky a nedouky. Teorie je podložena množstvím faktů, že se s nimi odmítáte seznámit, není můj problém.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 5. 4. 2013 15:34
reakce na František Marčík | 5. 4. 2013 14:26

To s čím jste přišel Vy s prominutím, žádná věda není. Důvody už Vám opakovat po sté nebudu. To že nedokážete pochopit zákon zachování energie a základní energetickou bilanci země není můj problém. Dle Vašich nekonečných kladných zpětných vazeb, by jsme tady už dávno měli klima jak na sahaře. Co se týká Vašeho důkazu o neplatnosti Miskolcziho teorie, dokázal jste tím pouze to, že je v rozporu s tím co tvrdí IPCC, takže nic nového pod sluncem :).Pěkná nezávislá recenze jeho teorie je např. zde http://ruby.fgcu.edu/courses/twimberley/EnviroPhilo/Ferenc.pdf
tj. tvrdí přesný opak toho co Vy. To, že Vaši teorii obhajuje 97 % (nepochybně přesný odhad, tak tentokrát možná už jen s chybou 80 % :)) vědců na světě a argument s výzkumnými ústavy je jen Vaše víra. To by jste mohl rovnou stavět existenci Boha na základě toho, že v něj věří většina obyvatel Země. To snad ne. Poznámku o Vašich neexitujících faktech, se kterými se mám seznámit, už raději nebudu komentovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 3. 4. 2013 19:36
reakce na František Marčík | 3. 4. 2013 18:45

To snad nemyslíte vážně, proč do toho proboha taháte nějaké koncentráky? Má to nějak obohatit naši diskuzi?

"Vel ká"není číslo a je to obvzlášť prázdný tvrzení pokud neřeknete s čím to vlastně srovnáváte.

Moje podklady jsou zde
http://www.economist.co m/news/science-and-technology/ 21574461-climate-may-be-heatin g-up-less-response-greenhouse- gas-emissions

Šeljsem hledat tu studii Howatha v Nature. Překvapivě první odkaz který jsem našel nebyla ta studie ale její kritika
http://anga.us/link s-and-resources/howarth-a-cred ibility-gap#.UVxgf5N0WwQ
Můžetenamítnout, že kritika je zveřejněna na webu od lobbistů za plyn, ale když si ji přečtete, uvidíte že tu kritiku píšou převážně jiní akademici a je velmi konkrétní a věcná, sám Howarth připouští mnoho chyb.Já nemám kvalifikaci na to, abych zhodnotil kvalitu tý studie z odbornýho hlediska, pač tohle není moje specializace, ale jestli někdo dělá divoký předpoklady bez tvrdých dat, kterými by je podložil, jak to Howarthovi jeho kolegové vyčítají, pak vážně pochybuji zda se jedná o poctivou studii nebo výkřik jednoho aktivistického (ne zrovna kvalifikovaného - Howarth je evoluční biolog) akademika.

Pokud máte nějaké jiné, rád si je přečtu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 14:38
reakce na Honza Moudrý | 3. 4. 2013 14:19

Ano, některé oblasti nebudou zemědělsky produktivní, ale jiné zase začnou být. Sucho naopak bývá v chladných obdobích.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 3. 4. 2013 14:46
reakce na Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 14:38

Teď ale mluvíte aniž byste cokoliv říkal. Otázka zní zda v součtu přibudou nebo ubudou. A i to je moc primitivní úvaha, protože úbytek produktivní půdy ve vysoce obydlených a/nebo chudých zemích je větší tragédie pro jejich obyvatele než je úbytek produktivní země v už tak bohatých a/nebo neobydlených místech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 3. 4. 2013 12:47
reakce na Petr Síla | 3. 4. 2013 11:55

Správně jste použil slovo "začít". Je pozoruhodné, že ačkoliv klimatická politika je už teď neuvěřitelně drahá, tak jsme ještě nic řešit nazačali.

Myslíte, že většinu lidí zajímá růst HDP? Podle mě to zajímá jen politiky a finanční trh. To číslo nemá absolutně žádný vztah k realitě.

Tvrzení "blízký nižší růst bohatství" je dost optimistické - spíše naopak hrozí jeho pokles a právě ztráty lidé nemají moc rádi. Kdyby šlo jen o nižší růst, tak to lidem zase tak vadit nebude.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jaroslav Krátký | 3. 4. 2013 01:42

Vzpomínám s nostalgií na jeden povinný předmět na VŠ. Ano, byli jsme též nejzarytějšími obhájci "volného" trhu, ovšem prováděli jsme v něm korekce "správným" směrem, k současnému a hlavně budoucímu prospěchu celé společnosti. Jen závistivci říkali korekcím trhu deformace a přívlastek "volný" odmítali v takovém případě užívat a prorokovali nám černou budoucnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda
Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!