Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pravice pro obyčejné lidi

| 27. 3. 2013

Jak jsem před nedávnem napsal, souboj Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana neznamenal klání mezi pravicí a levicí, nýbrž mezi levicovým elitářstvím a levicovým populismem. A jak na Finmagu správně poznamenal Petr Hampl, pravice bude muset v budoucnu oslovit alespoň část z 2,5 milionů voličů, kteří dali svůj hlas Zemanovi. Lze to ale udělat a nezpronevěřit se základním kamenům pravicové filozofie?

Pravice pro obyčejné lidi

Nejprve je třeba si říci, co si představit pod zmíněným levicovým elitářstvím. Typickým představitelem takového směru jsou zelení, ale do značné míry také TOP 09 a zejména pak různé kulturní, intelektuální a další elity, sdílející Havlovu interpretaci pojmu občanská společnost, které v prezidentských volbách vehementně podporovaly Karla Schwarzenberga. Levicový je tento směr ve svém silném etatismu, v touze přerozdělovat bohatství i ve snaze podřídit společnost své vizi toho, co považuje za Dobro, respektive Pravdu a Lásku. Elitářský je mimo jiné v tom, že velká část jeho zastánců se do pozice elit sama staví. Dalšími příznakem je, že na rozdíl od klasické levice neprosazuje přerozdělování od bohatých k chudším, ale spíše – když užijeme Paroubkem zprofanovaného výrazu – od obyčejných lidí k elitám.

Jezte a pijte, střední třída to platí

Dále si všimněme, že samotná ČSSD už nepředstavuje klasicky levicovou stranu, ale je kombinací obou levicových tendencí. Na jedné straně je tu podpora elitářského projektu evropské integrace, dobré vztahy s podnikatelskými kruhy profitujícími z napojení na státní finance a podobně. Na straně druhé je tu snaha uplácet chudší vrstvy takzvanými jistotami. Uprostřed obou levicových tendencí je pak střední třída, jíž se nezastane nikdo.

Pokud sociální demokraté kdekoliv na Západě znepříjemňují život podnikatelům, málokdy jde o ty největší – téměř vždy to odnesou ti střední a drobní. Vzniká systém, známý jako „crony capitalism“, který je charakteristický tím, že úzké skupině největších společností se dostává všemožných daňových úlev, čímž se maximalizuje jejich soukromý zisk, a zároveň jim stát v případě neúspěchu – ať už způsobeného objektivními podmínkami, nebo vlastní neschopností – profinancuje většinu ztrát. Jak již bylo řečeno, střední třídy se nikdo nezastane, a proto krvácí – žádné daňové úlevy nemá a musí platit ztráty velkých hráčů napojených na stát.

Na čí straně musí stát pravice

Autentická pravice bojuje za minimalizaci státu a maximální nezávislost jednotlivce na něm. V současnosti je však na prsu státu přisátá bohatá elita – filmaři a další lidé z kulturní oblasti, kteří se snaží ukrojit na dotacích co nejvíc státních peněz, podnikatelé profitující z nesmyslné podpory solární energie, lidé jako velkopodnikatel Babiš profitující z přimíchávání biopaliv do pohonných hmot a tak dále.

Takzvaný obyčejný člověk na protežování těchto elit tratí. To on platí filmařům nebo Babišům jejich výnosné podnikání na účet státu. Je tedy nemístné, aby se pravice proti těmto obyčejným lidem vymezovala – to nechť přenechá levicovým elitářům. Pravice má naopak stát na jejich straně a hájit je. Právě pravice musí upozorňovat, slovy Petra Hampla, že všem lidem „náleží právo usilovat o své štěstí způsobem, který si sami vyberou. Že není správné, aby intelektuálové z velkých měst vyháněli šumavské vesničany z jejich domovů kvůli plánu na vypěstování nového pralesa. Že když pražský právník zakazuje traktoristovi, aby si v hospodě po práci zapálil startku, jedná bezohledně.“

Hledá se nová Thatcherová

Dnešní česká pravice zoufale hledá klíč k úspěchu – společenskou poptávku, na kterou by mohla nabídnout odpověď. Václav Klaus měl krátce po revoluci širokou podporu veřejnosti, jež byla znechucená čtyřiceti lety totalitního režimu a věřila, že právě teď je čas udělat změny směrem k západnímu kapitalismu, který zajistí prosperitu a svobodu. Ikona pravice Margaret Thatcherová zase uspěla díky zhroucení britské ekonomiky. To ukázalo, že zběsilé znárodňování v poválečných letech bylo fatálním omylem, který někdo musí rychle napravit. Taková silná témata, která osloví výraznou část veřejnosti, dokázala autentickou pravici za Thatcherové i Klause dostat na vrchol a dodala jí legitimity k realizaci jejich filozofických předpokladů.

Česká pravice se dnes z velké části dělí na neideologické pragmatiky, kteří ženou ODS směrem k nepolitické politice a levicovému elitářství a la TOP 09, což znamená sebevraždu (kdo chce, může volit skutečnou TOP 09), nostalgiky, kteří věří, že mohou vrátit devadesátá léta, a ideologické puristy, kteří dokážou vést pro veřejnost nestravitelné diskuze, zda je Friedman ještě umírněný pravičák, nebo už spíš socialista (ti se sdružují především ve Straně svobodných občanů).

Abych byl pochopen: ani proti jedné z posledních dvou zmíněných skupin nic nemám – patří do nich mnoho mých známých i přátel – jen se domnívám, že sněním o návratu Václava Klause do premiérského křesla či o libertariánské společnosti pravice potřebné hlasy ani legitimitu nezíská. Tříbení názorů, politicko-filozofické diskuse a podobně patří na půdu think-tanků, do vnitrostranických diskuzí, na stránky politicky zaměřených periodik, nikoliv však do kampaně, nikoliv do veřejné prezentace politických stran a kandidátů!

Přímočará pravice

Přitom legitimitu by pravici mohlo dodat právě uchopení nastíněného tématu levicových elitářů dojících stát, na něž doplácejí běžní občané. ODS i Svobodní by se tak mohli jasně vymezit proti ČSSD, TOP 09 i zeleným a plédovat za odříznutí podnikatelských, kulturních i intelektuálních elit od státu. Zejména Svobodní by pak měli zapomenout na vzletnou argumentaci vizí svobodné společnosti, případně nemorálností státních intervencí. Liberální pravice je přece individualistická. Měla by se tedy podle toho chovat – zaměřovat se na jednotlivce. Vysvětlovat mu, v čem konkrétně by mu vláda pravice prospěla. Ukázat mu (opět konkrétně), oč lépe by se mu žilo, pokud by mu stát bral méně peněz na daních, nebo jak tratí na přimíchávání biopaliv do pohonných látek či dotování solárních elektráren. A není se třeba bát poukazovat třeba na to, že z povinného přimíchávání biopaliv profituje konkrétní člověk (Babiš), nebo na to, jak tato praktika poškozuje auto každému jednotlivému občanovi této země.

V neposlední řadě není nic špatného na tom se alespoň částečně vymezit třídně. Nevidím důvod, proč by měli třeba Svobodní říkat, jak si to lze přečíst v textu Jakou stranou nejsme, že střední třídu „my nehájíme, stejně jako žádnou jinou skupinu obyvatel. (...) Pokud dnes nejvíce trpí střední třída, je možné, že jí nejvíce ulevíme. To je však shoda okolností.“ Je to sice možná filozoficky čestné, ale z hlediska politického marketingu zcela impotentní. Pokud si je pravice vědoma, že uleví střední třídě, tak ať to ve své propagaci prodá, ať na to veřejnost upozorní: „Střední třída krvácí a my jí chceme pomoci!“

Domnívám se, že s uvedeným přístupem má autentická pravice šanci oslovit širší voličské vrstvy, včetně těch, které mají přirozenou tendenci volit klasickou levici, aniž by se zpronevěřila svým idejím. Nastíněné postoje totiž neustupují od autenticky pravicových idejí ani o píď. Znamenají jen pragmatičtější a pro širokou veřejnost přitažlivější přístup k jejich prezentaci. Pravice se nemá obracet jen k hrstce intelektuálů čtoucích po večerech Misese, ale k co nejširší skupině lidí, kterou etatisté ohrožují, utlačují a vysávají.

Text vyšel v březnovém čísle Revue Politika

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (31 komentářů)

Ferdinand Mácha | 29. 3. 2013 11:09

"ODS i Svobodní by se tak mohli jasně vymezit proti ČSSD, TOP 09 i zeleným a plédovat za odříznutí podnikatelských, kulturních i intelektuálních elit od státu."

Co to... ??? ODS??? Myslíte ODS, která se přiživuje na solárním boomu? Myslíte ODS, která nemá schopnost diskutovat a namísto toho koná autoritářsky, bez ohledu na následky? ODS jediné pravdy??? A Svobodní že jsou jim podobní? Že využijí moci k prosazení osobního prospěchu, bez ohledu na okradené okolí?

Nevím, jestli tím srovnáním máte v úmyslu pohřbít šance Svobodných na úspěch ve volbách, nebo jestli Svobodní opravdu stojí v řadě prospěchářú (oportunistů, kdyby někomu české slovo připomínalo totalitní rétoriku...) čekajících na plenění dobytého území???
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Hampl | 28. 3. 2013 09:29

Moc děkuju za článek i za diskuzi. Jsem nadšený, že tahle problematika začíná být brána vážně.

Zvlášt připomínky pana Breziny jsou důležité. Myslím, že na každou z nich existuje silná odpověď, ale je důležité se těmi věcmi zabývat.

Tvrdím (ne jako sociolog, ale jako marketingový expert), že v každém okrese, kde Zeman porazil knížete, dokážou také Svobodní porazi ČSSD. Mají skvělý produkt, který zákazníci potřebují. Bariérou je naprosto katastrofální marketing. Nezapomínejme, že voliči při volbách používají víc emocí a méně rozumu než při nákupu běžného zboží. Kdo to nerespektuje, nepatří do politiky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Navrátil Patrik | 28. 3. 2013 22:48
reakce na Petr Hampl | 28. 3. 2013 09:29

Osobně si myslím, že parlamentní volby v příštím roce má díky emocím velkou šanci vyhrát TOP 09. Mám pocit, že většina "kulturní" elity v Praze stojí za knížetem a pomůže mu do premiérského křesla. ODS neslaně nemastně přešlapuje na místě, ČSSD díky Mládkovi, soudnímu procesu s Rathem v tomto roce a korupci mezi hejtmany začne pomalu ztrácet a TOP 09 se může jevit jako nejmenší zlo a alternativa.

V mém okolí Svobodné nikdo nezná a jejich program už vůbec ne, to se v hospodě více baví o SPOZ, která se do parlamentu spíše dostane.
Svobodní by se měli ohlédnout po nějakých tvářích z pražské "kulturní" elity, která by je zviditelnila a zvěrohodnila, a tím dostala program Svobodných na obrazovky a mezi obyčejné lidi, aby si o nich u piva probrali jejich program. Zajímavé názory má například Nárožný, ten měl nedávno rozhovor na iDnes nebo někdo kdo by program Svobodných dokázal více otevřít veřejnosti, která už po lapsu Věcí Veřejných novým stranám moc nevěří.
Možná by nebylo na škodu začít "emoční" kampaň do parlamentu už v tomto roce s jednoduchými hesly jako propustíme 100 tisíc úředníků a ušetříme xxx miliard nebo podpoříme porodnost tak, že vaše třetí dítě bude mít oběd ve škole zdarma. Prostě zaútočit přes peněženky lidí jako supermarkety, na to voliči mohou slyšet.

Volební kampaň by měl vymyslet spíše psycholog než politik.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 29. 3. 2013 10:36
reakce na Navrátil Patrik | 28. 3. 2013 22:48

A byli by to pak skutečně ještě Svobodní (liberální strana)?

Pokud by se snížili k populismu ala zmíněný "oběd zdarma pro třetí dítě", spadli by na úrověň ČSSD, slibující "13. důchod ze zisků ČEZ".

Bylo by to pak jen vytloukání klínu klínem a nevěřím že by taková (populisticky orientovaná) strana byla schopná přinést nějakou změnu.

Program Svobodných je autentický tím, že není populistický, ale čistě racionální.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Navrátil Patrik | 30. 3. 2013 23:57
reakce na Martin Vytiska | 29. 3. 2013 10:36

O Svobodných vím asi tak rok a v mém okolí jsem asi tak jediný. Mě zaujal jejich program a divím se, že s něčím podobným nepřišla i jiná strana, ale sám si říkám jestli obyčejný člověk porozumí jejich číslům a škrtům. Lidé v mém okolí mají jiné starosti a novým stranám příliš nevěří, to spíše novým tvářím ve starých stranách. Pokud chtějí Svobodní příští rok překročit 5%, tak se o nich a jejím programu musí bavit lidé už teď. Měsíc před volbami bude pozdě. Musí svůj program umět prodat.

Nemyslím si že "pro třetí dítě oběd na škole zdarma" je populismus. Můj kamarád zedník, který má dvě děti, říká, že by měli i třetí, hadry na děcka mají, jen to jídlo . Mohlo by to být malé propopulační opatření a třeba proti "islamizaci Evropy".

Navrhuji jen to co říkají lidé kolem mne. Že je to populistické? Zahrňte do programu něco co chtějí voliči "zákazníci" ;a pak dělejte ten svůj program.

Svobodné by měli zviditelnit nějaké populární osobnosti. Nechodil bych daleko. Co třeba Franc, získali by jste mladé lidi. Nebo takový Švejk. Je lidový a každý ho zná. A tyto asociovat s vaším programem.

Poukazovat na dotace z EU. Jsou rozkrádány (Rath), někteří kvůli nim krachují (Polívka), někteří na nich zbohatli (Mynář ze SPOZ), to co se za ně vybuduje je předražené a zbytečné.

V každém kraji přizpůsobit kampaň. Na jižní Moravě by ji měl prezentovat vinař, na severní třeba havíř. Pak třeba obyčejní pracující, prodavačka, kadeřnice, pošťačka, řidič, živnostník, ....

V kampani využít skutečné příběhy lidí. Hodně lidí krachuje kvůli lichvářům. Ať riziko nesplácení půjček nesou banky "ten, kdo půjčuje peníze, jde do obchodního rizika, takže když mu dlužník nebude schopen splácet, náklady spojené s vymáháním pohledávky musí nést sám. Má samozřejmě nárok na tu dlužnou částku, ale to, že půjčil někomu, kdo nesplácí, je jeho problém, je to jeho byznys riziko!"

Rozd ejteuž teď řemeslníkům letáky vaší strany ať je přikládají k fakturám svých zákazníků ať se o vás mluví.

Přeřaďte pleny z 21% sazby DPH do 15% sazby. Vraťte pracujících důchodcům slevu na dani. Získáte tak další sociální skupiny.

Dnes byl na iDnes pozitivní rozhovor s Kalouskem. Na jeho pozitivním image už se pracuje. Ať si ten pozitivní udělají i Svobodní dokud je čas.

Je tohle všechno populistické? Já myslím, že účel světí prostředky.
Nepochopil jsem když Bárta vybudoval a dokázal řídit společnost s tisícem zaměstnanců, proč nedokázal uřídit ministerstvo dopravy a hlavně svou stranu.
Momentálně jsem řemeslník z Moravy, toto jsou mé názory, obyčejného člověka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 31. 3. 2013 14:52
reakce na Navrátil Patrik | 30. 3. 2013 23:57

Jako vtip dobré :)

Obávám se že vaše zájmy vs. program Svobodných je jedno velké tragické nedorozumění.

Věci které jste popsal a účelovost těch slibů čistě odpovídají programu ČSSD, což je strana kam byste se se svým uvažováním náramně hodil.

Co se týče pana Vladimíra Franze, viděl jsem s ním pár rozhovorů - je to jen narcistická figurka která schovává nedostatek sebevědomí a za rádoby free-cool-in fasádu. Ten člověk je úplně mimo, nemá žádné názory, vůbec neví co se kolem něj děje a je to dost "samonasírací&q uot;typ. Oslovit může jen nedospělé jedince, které omráčí vzhledem (ale jakmile promluví tak ti rozumní rychle odpadnou).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 31. 3. 2013 08:19
reakce na Navrátil Patrik | 30. 3. 2013 23:57

Aby jedna z mala stran, jez velice dobre chape TANSTAFL, slibovala obedy zdarma se mi zda byt ironicke v lepsim pripade, sebezahubne v pripade horsim.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 29. 3. 2013 11:18
reakce na Martin Vytiska | 29. 3. 2013 10:36

Přesně tak.

Jakmile se Svobodní sníží na úroveň současné politické břečky, zlomí se jejich morální kredit. Kdo dokáže účelově lhát pro výhru v soutěži, nebude se štítit používat i další lži a špínu pro vládnutí.

Ale pokud populismus nebue znamenat lži, pak klobouk dolů. Já si to neumím představit: Např.plakát nezaměstnaní vs přepych Bruselu - To má být slib, že Svobodní zařídí těmto nezaměstnaným stejný přepych?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 29. 3. 2013 09:23
reakce na Navrátil Patrik | 28. 3. 2013 22:48

Souhlas. Jednoduchý primitivní hodně populistický program. Plakáty, na kterých budou čeští nezaměstnaní a přepych v Bruselu. Volební tváře jako Kubera nebo Nárožný (a šikla by se i nějaká hezká dáma). Vladimír Železný jako šéf propagandy. Petr Mach jako architekt programu. To je kombinace, která by dokázala sociální demokraty rozdrtit.

Osobně si myslím, že prvním nutným (nikoliv postačujícím) krokem je oficiální rozpuštění ODS, strany kompromitované kolaborací s TOP09.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 30. 3. 2013 11:18
reakce na Petr Hampl | 29. 3. 2013 09:23

Svobodní budou trpět 2 důležitými problémy:
1) Můj pocit je, že kolem této strany se motají především lidé s ekonomickým vzděláním. Ekonomové mají odlišný způsob myšlení od zbytku populace. Běžný člověk ignoruje statistiku a má rád příběhy, z nichž generalizuje a vytváří si názory na svět. Ekonom zase ignoruje příběhy typu „můj prastrýc kouřil 30 denně a dožil se 94 let“ a generalizuje ze statistik. Navíc nechápe, proč jsou ostatní iracionální. Dialog mezi ekonomy a neekonomy je pak velmi obtížný, když si navzájem nerozumí. Takováto strana má konkurovat stranám, které jsou od základu postaveny jako politicko-podnikatelské subjekty. Dobrý produkt zdaleka nestačí (orientace na dobrý produkt spíše často vytěsňuje to, co je opravdu klíčové: komercionalizaci). Podívejme se na úspěšné strany – typická ukázka toho, že nejlepší business je „selling bad products to stupid people“.A podle mých zkušeností z privátního businessu, najmout experty na marketing, když celý „mindset“ organizace je nastaven nekomerčně, nepodnikatelsky, naprosto nestačí.
2) Druhý problém naznačil p.Navrátil. On ten lapsus VV nebyl spontánní, nýbrž do značné míry uměle vyfabrikovaný pomocí médií. A každá nová strana narazí na podobný problém – pokud bude ohrožovat status quo a stávající penězovody, pak hoši, kteří spolu mluví, ji za pomoci presstitutů reputačně zlikvidují.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 30. 3. 2013 13:44
reakce na Jan Daniel | 30. 3. 2013 11:18

Obě tvrzení jsou velmi přesná.
1) Svobodní jako skupina dokonalých myslitelů, která je uzavřená sama do sebe a nedokáže komunikovat s okolím. V současné podobě nedokážou být významnou stranou, to je jasné. Ale nikde není řečeno, že to tak musí zůstat.
2) Současný nefunkční a zkorumpovaný řád není držen partou politiků, ale třemi velkými organizacemi: Česká televize, nakladatelství Economia a nakladatelství Mafra (v angličtině se tomu říká "mainstream media"). Strana změny umět porazit především tyhle obry. Tím se dostáváme k tomu, čím začal první článek. Zásluha Miloše Zemana není v tom, že by byl dobrý prezident (čekám, že bude velmi špatný prezident), ale v tom, že ukázal, že tyhle obry je možné porazit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 29. 3. 2013 11:23
reakce na Petr Hampl | 29. 3. 2013 09:23

Myslíte pana Kuberu, který nebere ohledy na své okolí? Sice nekrade, což je fajn, ale pohrdání nesouhlasným názorem je mu vlastní. Ale souhlasím, že existuje možnost, že při patřičné propagandě to voličům může stačit...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 29. 3. 2013 11:20
reakce na Petr Hampl | 29. 3. 2013 09:23

ODS se kompromitovala prospěchářstvím, autoritářstvím, obecně bezohledností. ODS se kompromitovala rozporem mezi sliby a skutečností v celém období své existence. Ne pouze posledními 4 roky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Novotný | 27. 3. 2013 22:28

Pane Bohumíre,

kolem roku 1995 jsem byl zapálený volič ODS, který by Váš článek po poslední tečky podepsal. Bohužel ODS strašně krade. Těžko můžete chtít aby si 660 000 nezaměstnaní a "parazitičtí&qu ot;živnostníci (mezi které se počítám) dokázali utáhnout opasky a nadchnout proto, že si Pavel Bém, Saše Vondra a Jimbič strčí jeho daně do kapsy nebo jejich "opomenutím&quo t;si je strčí do kapsy ProMoPro.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Honza Moudrý | 27. 3. 2013 14:59

Já myslím, že tyto okrajové strany a názorové proudy přeceňují racionalitu člověka, ideologii a politický program a podceňují důležitost mediálního obrazu, sympatie, dojmů a elementární důvěry, která nemá racionální opodstatnění.

Zkrátka a dobře žijí na jiné planetě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 27. 3. 2013 12:50

Článek rozhodně míří správným směrem. Prodávání antagonismu mezi kapitalisty a proletáři je anachronismem, který patří do pravěku a pro mne je celkem bizarní, že se tím ještě dnes může někdo tak dobře živit. Ve společnosti, kde se polovina HDP přerozděluje přímo a druhá polovina je regulovaná tak, že díky tomu dochází k dalšímu podstatnému transferu bohatství , je realitou zcela jiný antagonismus. Antagonismus mezi „makers“ a „takers“, tedy těmi, kteří do systému přispívají a těmi, kteří na něm parazitují. Obě tyto skupiny jsou přitom rozděleny napříč sociálními vrstvami a stavy (zaměstnanci a podnikatelé). Jaký reálný společný zájem má prodavačka v hypermarketu a odborově organizovaný zaměstnanec státní železnice? Ve skutečnosti jsou jejich zájmy protichůdné. Pro dělníka v soukromém sektoru, ale i pro ty veřejné zaměstance, jejichž užitečnost nikdo nezpochybňuje (například učitelé), je přirozenějším spojencem kvalifikovaný expert ze soukromého sektoru, živnostník nebo podnikatel, který není přisátý na státních penězovodech. Naopak přirozeným protivníkem jsou pro ně nemakačenka zneužívající sociální dávky, velká část zaměstnanců státu, zaměstnanci různých neziskovek, a samozřejmě podnikatelé s veřejnými penězi a jejich zaměstnanci.
Tento koncept je sice složitější než triviální myšlenka boje proti bohatcům, ale přesto je voličům vysvětlitelný a prodatelný a má velký politický potenciál.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Novotný | 29. 3. 2013 11:48
reakce na Jan Daniel | 27. 3. 2013 12:50

Mezi Vaším logickým myšlením a emocemi je velký rozdíl. Tak jako Vy používá myšlení 2% populace.

Strana která by ve svém volebním programu označila za protivníka "nemakačenka zneužívající sociální dávky, velkou část zaměstnanců státu, zaměstnance různých neziskovek, a samozřejmě podnikatele s veřejnými penězi a jejich zaměstnance" si proti sobě postaví armádu 2 miliónů voličů a prohraje volby.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 27. 3. 2013 13:09
reakce na Jan Daniel | 27. 3. 2013 12:50

Jen jestli ty reálné zájmy vidíte dostatečně reálně. Má skutečně prodavačka v hypermarketu spojence třeba v podnikateli? Zájmem prodavačky je vydělat co nejvíce peněz za co nejméně práce, a to za pro ni přijatelných podmínek. Zájmem podnikatele je také vydělat co nejvíce peněz, což ovšem znamená, že svým zaměstnancům zaplatí co nejméně za co nejvíce práce, a to v míře, jaké to umožňuje trh. Nu, nevím, kde se v tom jejich zájem spojuje. Je přirozeným spojencem učitele "nemakačenko zneužívající sociální dávky"? Inu, když se podívám na to, jak se snižují počty dětí, nastupujících na školy, s ohledem na nízkou porodnost, tak je zřejmé, že dříve nebo později část učitelů mezi těmi "nemakačenky&qu ot;skončí taky. Protože prostě nebudou potřeba. Proč by tedy měli vnímat nezaměstnané jako přirozeného protivníka? To by museli být padlí na hlavu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 27. 3. 2013 14:17
reakce na Martin Brezina | 27. 3. 2013 13:09

To je sice hezká ukázka uvědomělého třídního přístupu, ale život funguje trochu jinak. Prodavačka v hypermarketu se bude mít tím lépe, čím více bude prosperovat její zaměstnavatel.Ekonomika totiž není hra s nulovým součtem, jak nám ji prezentují někteřípologramotní politici. Pokud vzroste korporátní daň hypermarketům či DPH, aby bylo na peníze pro parazitní třídy, jde to zjevně proti jejím zájmům. Prosperita jejího zaměstnavatele jí neubližuje, spíše naopak. A parazitní třídy ji ani dnes proti žádnému vykořisťování nechrání. Právě naopak. Privilegia, která si pro sebe vydobudou jdou na úkor této prodavačky.
Váš druhý příklad je ještě pochybnější. Zaprvé jste patrně „nemakačenka pobírající dávky“ ztotožnil s romskými rodinami s velkým počtem dětí, jinak si váš argument nedokážu vysvětlit. Takové zjednodušení je ale samozřejmě chybné. Všichni nemakačenkové nejsou velkovýrobci dětí. Zadruhé: ještě jsem neviděl učitele, který by hořekoval, že bude mít ve třídě málo dětí ze "sociálně vyloučených komunit", obvykle je to spíše naopak - bojí se jich jako čert kříže.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 27. 3. 2013 15:11
reakce na Jan Daniel | 27. 3. 2013 14:17

"Prodavačka v hypermarketu se bude mít tím lépe, čím více bude prosperovat její zaměstnavatel." - Nevím, jak by to mělo být možné. Mzdu prodavačky neurčuje (v podstatě) to, jak prosperuje její zaměstnavatel, ale cena práce prodavačky na pracovním trhu. Budete se divit, ale mzdy prodavaček se moc navzájem neliší, ať pracují u prosperujících nebo neprosperujících zaměstnavatelů. A pokud zaměstnavatel prosperuje tak špatně, že nemá ani na tu tržní mzdu, tak je nejvyšší čas vyhledat jiného zaměstnavatele. Zájem obou se tady v ničem neprotíná.
A ten druhý příklad jste vůbec nepochopil. Tak ještě jednou, pro zvláště alternativně inteligentní jedince: nízká porodnost v ČR po roce cca 1994 a dále způsobila, že na školy nastupuje čím dál méně dětí. (Jak jste z toho vyvodil, že mám na mysli děti romské, bůh suď, rodí se obecně málo jakýchkoliv dětí.) No, a protože jde na školy málo dětí, není pochopitelně potřeba, aby je učilo tolik učitelů, jako v minulosti. A nepotřební učitelé skončí mezi nezaměstnanými, mezi těmi vašimi "nemakačenky&qu ot;.Tudíž je nelogické, proč by měl potenciálně nezaměstnaný učitel vnímat nezaměstnaného jako svého zájmového protivníka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 27. 3. 2013 16:47
reakce na Martin Brezina | 27. 3. 2013 15:11

1. Důležité je, že oběma berou příživníci cca 50% peněz, což je částka řádově větší, než kolik může "vydřít" jeden z druhého.
2. Nemyslím, že prodavačky pracují za tržní mzdu - jejich mzda je vysoce ovlivněná minimální mzdou, která posunuje prodavačky směrem k táboru příživníků.
3. Společným zájmem je spravedlnost, tedy nikoli, že každý má co nejvíc, ale každý má, co mu náleží.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Dvořák | 27. 3. 2013 17:54
reakce na Jan Krejčí | 27. 3. 2013 16:47

Oběma neberou příživníci 50%. Prodavačce ano. Majitelům supermarketů nic. Ti totiž mají na svém daňovém přiznání nulu. A to je to, o co se snažím, aby jste si uvědomil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 27. 3. 2013 20:45
reakce na Stanislav Dvořák | 27. 3. 2013 17:54

Podívejte se do obchodního rejstříku na jejich účetní výkazy - pokud porovnáte zaplacené daně a náklady vynucené státem (např. nemocenská v prvních 3 týdnech, odstupné, minimální mzda, více než polovina nákladů na elektřinu, auditorské a daňové služby, část nákladů na telefony, babišovné atd. atp.), tak zjistíte, že by zisk byl více než dvojnásobný (spíše vícenásobný), to znamená, že přiživníci je obírají o více než 50%.
Smutné na tom je, že pokud by tyto náklady zmizely, tak by pochopitelně neměl pouze supermarket vyšší zisk, ale naopak šel by dolů s cenami a vydělali by na tom všichni (krom oněch příživníků).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Dvořák | 27. 3. 2013 21:21
reakce na Jan Krejčí | 27. 3. 2013 20:45

Souhlasím, že z účetních výkazů zjistíte, jak vysoké daně, která společnost platí. Já sám podnikám, a nezpochybňuji, že existuje velké množství státem vynucených nákladů, ale nikdy nemůžete náklady společnosti zaměňovat za zisk.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 27. 3. 2013 22:07
reakce na Stanislav Dvořák | 27. 3. 2013 21:21

No právě! Když podnikáte, tak Vás přece zajímá, kolik vyděláte. Pokud utržíte 5 milionů při nákladech 4 miliony, a z těch 4 jste 1 milion zaplatil na daních a skrytých daních, tak Vám stát sebral polovinu z Vašich 2 milionů.
Prakticky by to bylo tak, že z toho "státního" milionu byste část nechal u zákazníků díky nižším tržním cenám - tzn. měl byste méně než dva miliony, ale při nižších všeobecných cenách.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 27. 3. 2013 16:42
reakce na Martin Brezina | 27. 3. 2013 15:11

Zájem zaměstnavatele a zaměstnance se protíná minimálně v tom, že ani jeden nepotřebuje, aby společnost živila neproduktivní složky, protože to je na úkor jejich peněz. To je klíčová myšlenka mého původního příspěvku. Méně parazitů -> nižší zdanění práce a méně jiných daní -> více práce a více peněz pro obě strany. Je to velice prosté, pane kolego. Naopak privilegovaný odborově organizovaný státní zaměstnanec jde vyloženě proti zájmům prodavačky.
Rozvíjení vaší druhé myšlenky začíná nabývat bizarních poloh. Takže učitelé mají společný zájem s nemakačenky (dobrovolně nezaměstnanými), protože vy jim věštíte nedobrovolnou nezaměstnanost. V podtextu cítím stále to paleosocialistické paradigma "my proletáři vs. oni kapitalisti". Ve skutečnosti je to trochu jinak: nejen že nemakačenko žije na úkor učitele dnes, ale i kdyby zítra byl učitel nedobrovolně nezměstnaný, bude mu dobrovolně nezaměstnaný příživník konkurovat ve frontě na dávky v nezaměstnanosti a ještě vytvářet nežádoucí stereotypy o nezaměstnaných.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Dvořák | 27. 3. 2013 15:10
reakce na Jan Daniel | 27. 3. 2013 14:17

Ačkoliv máte pravdu v tom, že ekonomika není hra s nulovým součtem, tak by jste si měl uvědomit, že se většina zaměstnavatelů chová tak, jako kdyby byla.
Vysvětlete mi, jaký altruismus povede zaměstnavatele k tomu, aby dával vyšší mzdy, když bude mít před branou stovky nezaměstnaných ochotných pracovat za méně než je minimální mzda? Jde o klasický příklad závodu ke dnu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 27. 3. 2013 16:52
reakce na Stanislav Dvořák | 27. 3. 2013 15:10

Nikdo nemluví o altruismu. Pokud se zaměstnavatelé i zaměstnanci zbaví na stát přisátých parazitů, zbude více peněz pro oba.
Pokud nám chcete říci, že přebytek si rozdělí pouze zaměstnavatelé, pak patrně používáte analogii Sobotkovy doktríny změny daní: "pokud se nepřímá daň zvýší, prodejci do vždy plně promítnou do cen pro zákazníka, pokud se sníží, ceny zůstanou neměnné a prodejcům se zvýší marže". To, že by se o výsledek mohli podělit podle cenové elasticity nabídky a poptávky, je mimo politikovo chápání.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 27. 3. 2013 10:11

Mne k tomu napadají tyhle poznámky:
1. Kdo je vlastně dnes v české společnosti střední třídou? Za první republiky patřili mezi typické střední třídy středoškolský učitel, lékař, právník, inženýr, sedlák, živnostník a menší zaměstnavatel. Od té doby nám z takto vymezené střední třídy vypadli přinejmenším učitelé, velká část soukromých zemědělců, část živnostníků, což jsou už v součtu docela velké počty lidí.
2. Není tomu u nás tak, že jako v řadě západních zemí se střední třída smršťuje? Pokud tomu je tak, není zrovna nejrozumnější stavět elektorát na třídě se stále více omezenou základnou a zřejmě bez valné perspektivy:-) Ti, co se nechytnou, směřují dolů, ti, co se chytají velmi dobře, směřují do vyšších kategorii...
3. "Autentická pravice bojuje za minimalizaci státu a maximální nezávislost jednotlivce na něm." To zní hezky, ale není v tom případě ta autentická pravice něco jako yetii? V ČR vládne něco jako pravice sedmý rok, z toho je zřejmé, že to autentická pravice podle autorova gusta nejspíš není. V čele koalice stojí ODS, na níž autor ovšem nějak spoléhá, takže těžko říci, jak to vlastně myslí. A druhá věc, znám členy SSO, kteří se celkem slušně živí v byznysu veřejných zakázek nebo projektů EU. Těžko říci, jaký by tito lidé měli mít skutečný zájem na podřezání větve, na které sedí. Spíš mají, podobně jako ODS, zájem na jisté rétorice, která na "autentické&quo t;pravicové hodnoty apeluje, aniž by je následně hodlali prosazovat. Jen jestli to s tou pomocí střední třídě není nějak podobně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 27. 3. 2013 06:52

Článek správně upozorňuje na to, že kromě toho CO se říká, je důležité i to JAK se to říká. Já bych doplnil ještě o poznámku, že neméně důležité je KDO to říká.
Příklad: je nějaký rozdíl mezi Petrem Machem a Nigel Farage ? Malý rozdíl je v tom CO říkají, značný rozdíl již v tomJAK to říkají a nebetyčný rozdíl v charizmatu osob KDO z nich to říká.
Osoby a obsazení v těch politických "kusech" hraje dost velkou roli. Jsem zvědav zda a kdy např. TOP09 dojde, že by místo politicky nestabilní úsečky Schwarzenberg - Kalousek byl podstatně stabilnější trojúhelník Schwarzenberg - Kalousek - Tůma.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Holub | 27. 3. 2013 09:20
reakce na Luděk Zdražil | 27. 3. 2013 06:52

Mám rád Nigela Farage i Petra Macha, ale přesto mě osobně je sympatičtější způsob, jakým vystupuje právě Petr Mach. Mám v něj důvěru, neplácá jen tak do větru, aby se o hodinu později omlouval za to co řekl. Vše co říká se opírá o fakta, bez emocí používá proti svým oponentům holá fakta a logické argumenty proti kterým nelze říct ani popel. Případní oponenti se nad tím mohou pouze rozčilovat, nadávat mu, ale tím sami sebe jenom víc znemožní. Stává se, že ti kvalitnější oponenti ze strany levice dají Machovi za pravdu a ty méně kvalitní (pokud jsou z nějaké silné strany - třeba pan Zaorálek) podrží moderátor, aby nebyl skandál :) Přesto všechno se domnívám, že by osobnost typu Nigela Farage mohla svobodné ve volbách vystřelit o mnoho procentních bodů výše a s Machem by tvořili dobrý tandem. Jiří Payne je jistě velmi kvalitní politik, ale myslím si, že by popularitě svobodných prospělo, kdyby měli ve svých řadách i někoho horlivě zapáleného, kdo by dokázal oslovit právě ty masy a ne jenom intelektuály, kteří si tvoří názor na základě svého úsudku získaného z poslechu argumentů. Je to smutné, ale dnešní politiku tvoří z velké části show a o argumenty kolikrát vůbec nejde. Jinak si totiž neumím velký příklon voličské přízně směrem k populistickým stranám vysvětlit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Bohumír ŽídekBohumír Žídek
Spolupracuje s Centrem pro studium demokracie a kultury. V létě 2013 pobýval na pozvání Richarda Sulíka v Bratislavě, kde se potkal např. s Matúšem Pošvancem...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!