Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jan Kalvoda: Nemocná česká byrokracie lže v přímém přenosu

„Bohužel se tu rozvinula perverzní hra, kdy jakýkoliv přistižený politický delikvent či korupčník vždycky vytáhne nějaké stanovisko ‚nezávislé a renomované právní kanceláře‘ a tvrdí, že všechno bylo podle zákona,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Peníze.cz advokát Jan Kalvoda.

Prostřednictvím vaší advokátní kanceláře podala pojišťovna Generali žalobu na stát kvůli poškození dobrého jména. Jakými výroky měl stát pojišťovnu poškodit?

V podstatě jde o dva druhy výroků. Jedním z nich jsou výroky představitelů Ministerstva pro místní rozvoj v tom smyslu, že pojišťovna Generali neplní své zákonné povinnosti, když plně neodškodňuje klienty zkrachovalých cestovních kanceláří bez ohledu na sjednaný pojistný limit. K těmto vyjádřením by se dala zařadit i slova zástupců ministerstva, že Generali krátila pojistné plnění. Další aktivitou, kterou státní složky zásadně poškozují společnost Generali, jsou vyslovené výzvy klientům cestovních kanceláří, aby proti ní podávali žaloby. Něco takového je ve světě skutečně jen málo vídaný jev a nebál bych se to označit za nekalosoutěžní jednání.

Abyste byli v obraze: U pojišťovny Generali byla pojištěna cestovní kancelář, která později zkrachovala. Jak se ukázalo, pojištění, které si zaplatila, zdaleka nedokázalo pokrýt nároky jejích klientů. Ministerstvo pro místní rozvoj má za to, že pojišťovna musí nároky klientů krýt v plné výši. Pojišťovna tvrdí, že její povinností je vyplatit jen to, co si cestovka skutečně pojistila.

O sporu i o problematice pojištění cestovních kanceláří psal sesterský web Peníze.cz

Postup pojišťovny Generali však nekritizuje jen ministerstvo, ale i zástupci asociací cestovních kanceláří. Zvláště viceprezident Asociace cestovních kanceláří České republiky Jan Papež se v médiích do Generali poměrně tvrdě pouští. Plánujete i v této věci nějaké právní kroky?

Generali by nějaké to tvrdé vyjádření jistě snesla. Něco jiného je ale vyjádření nepravdivé, což je bohužel případ výroků pana Papeže. Připravujeme proto podklady pro podání žaloby jak proti panu Papežovi osobně, tak proti jeho asociaci.

Vyskytla se v minulosti v zahraničí nějaká podobná kauza?

V devadesátých letech probíhal v Rakousku soudní spor mezi poškozenými klienty zkrachovalé cestovní kanceláře a státem. Rakousko bylo tehdy vázáno stejnou evropskou směrnicí z roku 1990 jako Česká republika a mělo i velmi podobný model zajištění nároků klientů cestovních kanceláří. Hranice pojistného limitu byla jako dnes u nás stanovena procentem z obratu v předchozím období. Rakouský soud rozhodl o tom, že stát nedostatečně implementoval evropskou směrnici do národního právního řádu. Samozřejmě nechci zjednodušovat do té míry, že bych tvrdil, že český soud automaticky rozhodne stejně jako ten rakouský. Ale platí, že i na základě této obdobné kauzy čerpáme určité procesní sebevědomí.

Podle vás je tedy pro poškozené klienty jedinou cestou, jak dostat peníze zpět, žalovat stát?

Já si myslím, že ano. Ještě před Generali oslovilo naši advokátní kancelář sdružení kolem webu Krachycestovek.cz s prosbou o právní rozbor a stanovisko k této situaci. Už tehdy jsme tvrdili, že stát v tomto případě neplní jednu ze svých základních rolí, a nevypadá to, že by v dohledné době měl. Jen neustále mlží kolem novely zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu.

Takže ve sporu se státem zastupujete i samotné klienty zkrachovalých cestovních kanceláří?

Ano. Několik klientů podalo naším prostřednictvím ministerstvu výzvu, která je nutná pro další dovozování odpovědnosti za nesprávný úřední postup. Stát má nyní šest měsíců na reakci.

Jak dosáhnout toho, aby se v budoucnu klienti cestovních kanceláří nedostávali do situace, že i když si koupí zájezd u pojištěné cestovní kanceláře, tak nedostanou v případě jejího krachu zpět všechny peníze?

Podle mého názoru je jedinou cestou, jak tomu zabránit, skutečně adekvátní, a nikoliv alibistická novela zákona. Každý rok se totiž opakuje stejný scénář, kdy ministerstvo pro místní rozvoj tvrdí, že se už dokončuje novela, která těmto nepříjemným situacím konečně zamezí. Už jen to je ale přece důkazem, že si je stát vědom, že zákon není ve stavu těmto situacím zabránit.

Jaká konkrétní opatření by měla podle vás novela obsahovat?

Sát chce po pojišťovnách, aby platily poškozeným klientům zkrachovalých cestovek i mimo své smluvní povinnosti. Pak by se totiž nemusel o nic starat. Ve skutečnosti by se dalo nejhoršímu zabránit jen na základě pojistné matematiky. Na Ministerstvu pro místní rozvoj by měli být odborníci, kteří dokážou empiricky dovodit z konkrétních příkladů krachů cestovek v posledních deseti letech, kolik peněz chybělo na vyplacení klientů a jaká pevná částka by měla být adekvátní pro spodní limit pojistného plnění.

V aktuální podobě projednávané novely příslušného zákona je spodní limit pojistného plnění stanoven částkou čtyři miliony korun. S vámi zmiňovaným krokem se tedy už počítá. Jenže schválení novely je zatím v nedohlednu...

Podle mých informací nejsou pravdivá vyjádření zástupců ministerstva, že novelu už projednává Legislativní rada vlády. Ta ji totiž údajně vrátila zpět předkladateli k přepracování. Obávám se, že sliby, že už tato letní sezóna bude pokryta bezpečnější právní úpravou, jsou iluzorní a nereálné.

Čím to je, že se novela už několikátý rok po sobě odkládá?

Je to už zhruba patnáct let, kdy poprvé došlo k tomu, že klienti zkrachovalé cestovní kanceláře, která přitom byla pojištěna, nedostali zpět všechny své peníze. Stát ale stále nedokázal vytvořit takový zákon, který by dokázal spotřebitele ochránit. Zdá se, že úředníci poměrně nemocné české byrokracie jsou ochotni lhát v přímém přenosu a tvrdit, že černá je ve skutečnosti bílá. Jde o typický příklad toho, jak se stát vzdává odpovědnosti za problémy, které nedostatečnou legislativou způsobil. Bohužel nejde o zas tak výjimečný případ.

Můžete jmenovat nějaké další konkrétní příklady, kdy se stát odpovědnosti za nedostatečnou legislativu zbavuje?

Podobných případů je skutečně tolik, že skoro mizí v paměti. Strašně dlouho se v této zemi hraje politická hra, že na nějaký problém není legislativa. Vzpomínám si třeba na období zhruba deset až dvanáct let zpátky, kdy nastaly orgie politického alibismu při řešení problému úvěrových podvodů. Tehdy přišla legislativní smršť s tím, že je potřeba kodifikovat úvěrový podvod jako speciální skutkovou podstatu trestního zákona. Byl to samozřejmě naprostý nesmysl, protože úvěrové podvody se daly stíhat i podle základní skutkové podstaty obecného podvodu. Legislativa se zneužívá jen pro účely politických alibi. Stačí se podívat na to, v jak obrovském množství se u nás zákony novelizují. V tomhle jsme skutečně evropský unikát.

Jak tento stav napravit?

K tomu vede stejná cesta, jako k nápravě kvality veřejného politického života. Je potřeba zbavit se všudypřítomné korupce. Musí se konečně opravdu klást důraz na osobní odpovědnost, a to jak politickou, tak i právní. Bohužel se tu rozvinula perverzní hra, kdy jakýkoliv přistižený politický delikvent či korupčník vždycky vytáhne nějaké stanovisko v uvozovkách nezávislé a renomované právní kanceláře a tvrdí, že všechno bylo podle zákona. V posledních dnech se tímto argumentem bránil bývalý ministr Zemanovy vlády Karel Březina, který je stíhaný pro podvod. Něco takového je skutečně ubohé. Dokud se tyto poměry nezmění, tak se naše politická scéna nedostane ze dna, na kterém se nachází.

Nic ale příliš nenasvědčuje tomu, že by měli zákonodárci větší zájem na tomto stavu něco měnit.

To, o čem se bavíme, je jeden z příznaků hluboké politické krize. Asi k tomu budou potřeba jiní zákonodárci, ale také jiný způsob jejich motivace. Politika se zkrátka musí změnit.

K politické scéně se ještě dostaneme. Pojďme ale nejdřív ke kauze společnosti Diag Human, kterou zastupujete v arbitráži proti České republice. Rakouský i francouzský odvolací soud zastavil exekuční řízení proti České republice, které firma Diag Human iniciovala. Jak budete nyní postupovat?

Členských států newyorské úmluvy je přes sto čtyřicet a společnosti Diag Human stačí, když dosáhne úspěchu v jednom z nich. Informace o výsledku odvolacích soudů optimisticky šíří český stát. Tyto informace jsou samozřejmě pravdivé, jen v nich ale chybí dodatek, že jak francouzský, tak i rakouský nejvyšší soud přijaly naše dovolání proti těmto zamítavým rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že podobná dovolání jsou přijímána velmi zřídka, tak jsem přesvědčen o tom, že v těchto zemích nakonec dojde ke zrušení zamítavého rozhodnutí proti Diag Human.

Proč s Diag Human volíte cestu exekučních řízení v zahraničí?

Je to výsledek tří roků naprosto protiprávních postupů české exekutivy a velmi podivných rozsudků českých soudů, které nás přesvědčily o tom, že fungující právní stát je této zemi ještě na hony vzdálen.

V pokračování rozhovoru se dočtete o tom, jak je to se zmrazenými švýcarskými konty z kauzy Mostecká uhelná společnost, na které si dělá nárok Diag Human. Řeč bude i o příčinách nevěrohodnosti českého soudnictví. Jan Kalvoda také zavzpomíná na své působení v politice v devadesátých letech a na spolupráci s Václavem Klausem. Dozvíte se například, v čem se dnešní politická scéna odlišuje od té tehdejší a proč by měl Václav Klaus za obžalobu z velezrady senátorům poděkovat.

Úvodní foto: isifa/Lidové noviny/Tomáš Hájek


V reakci na rozhovor zaslal rozhořčenou reakci Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří ČR, krátíme jen minimálně: 

Pan Kalvoda a pojišťovna Generali jsou zřejmě v argumentační nouzi. Máte-li jasně danou zákonnou povinnost platit, hledají se argumenty proč neplatit dost těžko. Proto útok na zákon, který tuto povinnost předepisuje. A proč celou situaci nedohnat do ještě absurdnější podoby a nenabídnout těm, které jsem ošidil tím, že jim nezaplatím, vějičku „velikého“ advokátského jména a vidinu mnohem snadnější kořisti, než je nejsilnější pojišťovna v zemi – neosobní stát? Stát, ve kterém zdánlivě nikdo nemůže za nic a tak se dá předpokládat, že se v jeho struktuře nenajde nikdo, kdo by se chtěl státu zastat a bránit se „velikému“ advokátskému jménu.

Reakce ministerských úředníků i samotného pana ministra dává bohužel tomuto kalkulu tak trochu za pravdu, ale věřím, že se najde i ve státní struktuře někdo, kdo najde odvahu pojmenovávat věci pravými jmény. Navíc když k tomu mají jednoznačnou podporu přímo v zákoně, jeho smyslu a jeho praktickém několikaletém používání.

Občan Papež se k tomu nachomýtl tak trochu nedopatřením. Jsem jedním z těch, kteří na základě tohoto zákona rok co rok platí svou spoluúčast za klid a ochranu klientů. Takovou spoluúčast platí všechny legální cestovní kanceláře. Jsou to desítky milionů korun, které končí u pojišťoven, ne proto, že bychom je chtěli platit, ale proto, že je platit musíme. Není to naše svobodné podnikatelské rozhodnutí, předepisuje nám to zákon. Ten samý zákon, který předepisuje pojišťovně Generali zaplatit klientům zkrachovalé cestovní kanceláře.

A občan Papež si dovolil veřejně mluvit o tom, že největší pojišťovna v zemi nedodržuje zákon. Kdo zná historii, ví dobře, že troubení na halasné trubky, bušení do bubnů a třískání do kovových štítů a hrdelní křik sloužil odjakživa k zastrašování soupeře. V mém případě je to od pojišťovny Generali a pana Kalvody hlahol zbytečný, protože občan Papež s nimi nesoupeří, občan Papež chce jen jediné, aby smysl zákona = ochrana spotřebitele = klid na trhu byl dodržen i ze strany pojišťovny, když už se na té ochraně spotřebitele občan Papež podílí svou spoluúčastí. Strašit občana Papeže „velikým“ advokátským jménem je celkem zbytečné a celkem kontraproduktivní.

 

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK