Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Koninový skandál: cena za to, že nechcete vidět krev

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
1. 3. 2013
 5 304

Ponaučením z koninového skandálu ať je to, že cool obchody a jídelny odlišuje od ušmudlaných bister a pofiderních náleven mnohdy jen lepší marketing. Regály můžou mít vycíděné a štít naleštěný, ale řetězec dodávek skryje špínu tam i tam.

Koninový skandál: cena za to, že nechcete vidět krev

Stydím se to přiznat, ale objev koniny v masových kuličkách servírovaných v Ikea mi udělal škodolibou radost. Jedli je totiž všichni mí kamarádi, kteří se pohoršovali, když jsem si v pivnici objednal koňskou roštěnou. Ládovali se jimi známí trpící předsudky vůči vietnamským, arabským a indickým bistrům. A určitě i spousta posměváčků z internetových diskuzí, podle kterých si lidé nedávno otrávení metylem svůj osud zasloužili za lehkomyslné pití patoků.

Tito vyznavači rituální čistoty možná dostali a snědli tabuizované maso přímo v nejsvětějším chrámu antiseptického a bezpečného života. Stoprocentní to není, ale hlodat je to asi nepřestane. Zrado všech jistot, tvé jméno je Köttbullar.

Skandál s koninou vydávanou po celé Evropě v obchodech a jídelnách za hovězí je znepokojující, ať už se na svět koukáte skrz jakékoliv ideologické brýle. Přes všechnu přísnou regulaci zemědělství i potravinářství se tu najednou od Dublinu po Brno zjeví tuny nekontrolované koniny neznámého původu a stavu. A přes všechny myšlenkové experimenty, podle kterých si firmy v tržním hospodářství nedovolí kvůli své pověsti hloupě švindlovat, praskl monstrózní podvod s lacinou náhražkou.

Sám jsem přišel o vlastní předsudek, že si dodavatelé potravin na západě Evropy nedovolí tolik co někteří v Česku. Dovolí.

Jistotu máte jen u toho, co si sami zabijete

Jaká v tom člověku zbývá naděje? Předně: připustit si, nad kupovaným jídlem nikdy nebude mít absolutní kontrolu. I ve vyspělé konzumní společnosti všechny potraviny někde nějak vznikají. Způsobem, který se v zásadě neliší od počátků zemědělství: lidé se lopotí, zvířata umírají. Zákazníka je vhodné od vší té bolesti izolovat. Nabídnout mu čisté regály, úhledná balení a líbivé slogany o tom, že my to děláme poctivě – jen vám to, z pochopitelných důvodů, nebudeme ukazovat.

Pak samozřejmě vždycky stačí, aby v neprůhledném řetězu dodávek na tu poctivost zhřešila jediná firma o pár zaměstnancích. Vždyť podvody odhalí jen namátková laboratorní kontrola, ne strávník. „Zjistili jsme, co dovede systém ve své složitosti ukrýt,“ řekla britská europoslankyně Glenis Willmottová. Mám strach, že všechno jsme zdaleka nezjistili. Zatímco testy DNA odhalují v hovězích lasagních a kuličkách jednoho šimla za druhým, v Německu propuká skandál s falešnými bio vejci snesenými v běžných slepičích koncentrácích. A podle neziskovky Oceana se v 59 procentech amerických obchodech a restauracích vydává za tuňáka jiná ryba, nejčastěji pamakrela temná, způsobující nekontrolovatelný průjem…

Navazujícím a těžším krokem je vzít si inspiraci od domácích pekařů. Když jinak vcelku trpělivý český spotřebitel zjistil, že jeho oblíbená pekárna je jen honosnější rozmražovna a že chleba může obsahovat stopy korýšů, připravil kvásek, uhnětl těsto a rozehřál troubu na 200 stupňů. Mouku sice kupuje pořád, ale většina potenciálních zrádných míst odpadla. Ještě lépe to ukáže koláč. Vejce a máslo a švestky i mák – snad kromě mouky se všechny ingredience dají snadno sehnat mimo zkompromitovaný řetězec dodávek.

Kvásek je ideální mazlík pro hipstery: žije si v zavařovačce, občas jej stačí přikrmit moukou a vodou a vyfotit na Facebook. Maso ale vzniká jinak. V kaluži krve, za ohlušujícího jíkotu, kvíkotu a pískotu. Bezhlavé kuře vám zpod špalku uteče přes dvůr, podříznutému králíkovi vydloubnete oči a přikrmíte jimi dotěrné slepice, čerstvou vepřovou – v tu chvíli vlastně ještě prasečí – krev musíte sbírat z propíchnutého krku do lavóru a holou rukou míchat. Máte na to? Ne? Tak zpátky na začátek.

Ponaučením z koninového skandálu ať je to, že cool obchody a jídelny odlišuje od ušmudlaných bister a pofiderních náleven mnohdy jen lepší marketing. Regály můžou mít vycíděné a štít naleštěný, ale řetězec dodávek skryje špínu tam i tam. Máte tedy dobrou příležitost konečně zahodit předsudky a vypravit se na oběd třeba do vietnamské tržnice SAPA. Anebo se v supermarketu podívat po koňské roštěné. Jen musíte věřit tomu, že místo tohoto stále žádanějšího zboží nedostanete třeba výsekové hovězí.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (15)

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Související témata

dodavatelské řetězceikeakoňské masoochrana spotřebitelepotraviny
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo