Koncepční pirát Jakub Michálek

• Jakub Michálek: Žaloba na Klause? Kvůli aroganci moci

Věříte, že byste se mohli v dohledné době dočkat podobných volebních úspěchů, jaké v posledních letech zaznamenali piráti ve Švédsku a v Německu?

Švédský úspěch v roce 2009 byl postavený na mediální pozornosti v kauze the Pirate Bay [Pirátská zátoka: databáze odkazů na místa, odkud je možné získat hudbu, filmy, ale i software a hry; autorská práva pro provozovatele webu prakticky neexistují, už několikrát kvůli nim ale přesto museli čelit soudním řízením a zásahům státní moci; pozn. red.]. Pirátská strana tam ale následně bohužel dost pohořela, protože podcenila budování organizační struktury, a v téhle chvíli už není příliš akceschopná.

My se snažíme fungovat koncepčně a mít za sebou reálné výsledky, jako bylo například zastavení mezinárodní smlouvy ACTA. Pokud tedy sledujeme nějaký příklad, tak spíše piráty v Německu, za kterými stojí dlouhodobější aktivita. I oni se ale v současné době potýkají s určitými vnitřními problémy. Tím si zkrátka musí projít každá politická strana. Nad různými věcmi však neustále diskutujeme a často se hádáme. Jsme taky Pirátská strana, ne Národní fronta.

Kolik má teď Pirátská strana členů?

Máme 274 členů a zhruba tisíc registrovaných příznivců.

Není to málo? Jaký je podle vás optimální počet?

Můj názor je, že pokud chce nějaká politická strana uspět ve volbách, musí mít podstatně větší počet členů. Na druhou stranu bych byl rád, aby šlo o členy, kteří jsou aktivní. Moje představa je tedy něco kolem tisíce členů.

Jak hodnotíte fungování vašeho projektu PirateLeaks, který jste koordinoval?

V tuhle chvíli je projekt sice pozastaven, ale brzy ho zase rozjedeme. PirateLeaks samozřejmě považuji za prospěšnou věc, díky které se nám podařilo zveřejnit různé problematické kauzy. Ať už šlo o připravovanou novelu autorského zákona nebo dokumenty České konsolidační agentury. Můžete si tam tedy vyhledat například seznam podivných úvěrů v řádu desítek miliard korun. Věříme, že se nám podaří získat další podobné úlovky. Navíc bychom na těchto stránkách chtěli lidem pomoci získávat veřejné informace, aniž by museli absolvovat zdlouhavé a nákladné byrokratické kolečko, jak je tomu dnes.

Vaše strana je pro volné stahování a sdílení hudby a filmů na internetu. Někdo to ale považuje za zásadní porušování autorských práv.

Takový názor mají především vydavatelské organizace, které si hlídají svůj monopol. Dnešní legislativní představa je taková, že musíme odškodnit umělce za to, že je jeho dílo mezi lidmi sdíleno. Následkem toho se zřizují takzvané „náhradní odměny“, v pirátské terminologii spíš „výpalné“. Ty dostává OSA, která je následně redistribuuje svým členům a těm, kteří se přihlásili do její evidence. Hlavní otázkou ale je, zda tento systém motivuje autory k tvorbě. Vzniká díky tomu větší počet kvalitních děl? Já si myslím, že ne.

Dobře. Měl jsem ale na mysli fakt, že když si někdo stáhne na internetu film místo toho, aby na něj šel do kina nebo si ho koupil na DVD, tak jeho tvůrci přijdou o zisk. To samé platí pro hudební průmysl.

Určitě se dají najít modely, při kterých budou finančně motivováni i autoři sdíleného díla. S něčím takovým přišel například Megaupload, než ho zavřeli. Chtěl zavést to, že autoři sdílených děl budou dostávat až 90 procent zisku. Dnes přitom dostávají za své nahrávky jen kolem deseti procent.

Kvůli vašemu volebnímu spotu na vás podala žalobu společnost Lego. V jaké fázi je nyní tento spor?

Lego nás zažalovalo u Městského soudu v Praze a podalo žádost o předběžné opatření. Městský soud nám nařídil klip zcenzurovat, takže jsme ho s velkým sebezapřením odstranili. Nyní jsme podali vyjádření k žalobě, ve kterém argumenty společnosti Lego rozporujeme. Teď to tedy je na Městském soudu v Praze, kde to ale může ležet hodně dlouho. Nedávno jsem si dělal takovou malou analýzu a zjistil jsem, že střední doba trvání sporu v oblasti dobré pověsti je u Městského soudu v Praze zhruba 700 dnů. Samotné rozhodnutí soudu nechci nějak předjímat, ale je dobré připomenout hlavní tezi žalobkyně, totiž že společnost Lego se snaží stavět do role chudinky, která by měla zůstat mimo politický boj. My jsme ale zjistili, že v minulosti se v některých Legolandech podporovaly konkrétní politické kampaně, takže o nějaké politické neutralitě může být těžko řeč. Způsob využití panáčků Lego je navíc ve světě při různých uměleckých projektech zcela běžný. Nakonec konkurence Lega vyrábí takřka identické panáčky, takže těžko může Lego tvrdit, že jsme v klipu použili právě panáčky od Lega.

Zmiňoval jste, že za jeden z největších úspěchů Pirátské strany považujete zrušení smlouvy ACTA. Jak s víc než ročním odstupem pohlížíte na události, které se kolem schvalování a následného zamítnutí ACTA odehrály?

To, že se nám podařilo ACTA zastavit, považuji za neuvěřitelné. Je to skutečně obrovský úspěch internetové komunity. Myslím si, že teď probíhá po ACTA v Evropské komisi velice důkladný úklid.

Proč si to myslíte?

Když jsme požádali Evropskou komisi o to, aby nám poslala veškeré podkladové materiály, se kterými v souvislosti se smlouvou ACTA pracovala, tedy informace, které má podle nařízení Evropské unie povinnost poskytovat, tak nám řekli, že na tuhle věc najali stážistku, která se tím zabývá už dva měsíce. U každé konkrétní informace ale prý musí zažádat o povolení některý z členských států Evropské komise, který s touto informací přišel. Takže oni za naše peníze vytvořili na mezinárodních konferencích smlouvu a teď odmítají poskytnut materiály, podle kterých ji vyjednali. Je celkem jasné, že některé z těchto dokumentů se prostě nesmí dostat na veřejnost.

Nepřekvapilo vás, jak ochotně se Česká republika ke smlouvě připojila, aniž by vlastně někdo skutečně zkoumal, co všechno je v dokumentu obsaženo a jakým způsobem je napsaný?

Tohle je bohužel typický příklad „policy laundering“. Když něco nemůžete prosadit v demokratické diskuzi na úrovni státu, tak to vezmete a podepíšete jako mezinárodní smlouvu. S tímhle se můžeme v Evropské unii setkat celkem často. Pokud jde o samotnou roli České republiky, tak ta byla zpočátku hodně nešťastná. Ministerstvo šetřilo, takže na řadu jednání ani nevysílalo své zástupce. Podrobnou analýzu, jaký faktický dopad by přijetí ACTA mělo, si pak nechali vypracovat až dávno po tom, co to podepsali. Naštěstí pak měla Česká republika velký podíl na tom, že smlouvu ACTA Evropský parlament pohřbil.

Jedním z hlavních bodů programu Pirátské strany je také boj proti pochybným veřejným zakázkám a korupci ve státní správě. Jak hodnotíte snažení Transparency International a Nadačního fondu proti korupci, tedy dvou protikorupčních organizací, které jsou nejvíc slyšet?

Transparency International má velice dobrou publikační činnost. Z jejich analýz veřejných zakázek v České republice vycházíme ve svém programu a jsme rádi, že se tomu někdo takto podrobně věnuje. Nadační fond je mediálněji zaměřená aktivita, která má však také svoje opodstatnění. S Nadačním fondem jsme spolupracovali při analyzování rozsahu škod, které způsobila amnestie, a při přípravě následné žaloby. Já osobně uvažuji o spolupráci také na návrhu změny exekučního řádu.

Transparency International se výrazně angažovala v kauze pražského dopravního podniku. Na ten v minulosti podala žalobu i Pirátské strana. V loňském roce to už vypadalo, že by se bývalé vedení mohlo brzy dostat před soud. Nyní ale všechno spíš nasvědčuje tomu, že bude celá aféra zametena pod koberec. Co si o tom myslíte?

Neznám aktuální stav vyšetřování. Pražský magistrát je ale pověstný tím, že tam panuje šílený nepořádek. Zakázky mají často jediného výhradního dodavatele a smlouvy jsou pro město napsány značně nevýhodně. To samé samozřejmě platí i pro Dopravní podnik hlavního města Prahy. Myslím si, že kdyby se zveřejnily opravdu všechny smlouvy dopravního podniku, tak se budeme hodně divit. V rámci obnovy projektu PirateLeaks bychom rádi zveřejnili nějaké materiály z dopravního podniku, které se nám podařilo získat.

• Post scriptum: Kauza DPP
  Během tohoto týdne obvinila protikorupční policie bývalého ředitele pražského dopravního podniku Martina Dvořáka z porušování povinností při správě cizího majetku. Podle informací serveru Týden.cz byly společně s Dvořákem obviněny další tři osoby, mezi nimi i bývalý pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner z ODS. Za Dvořákovy „vlády“ prý mělo docházet k výraznému předražování zakázek. Dopravní podnik hlavního města Prahy byl dlouhá léta považován za symbol neprůhledného hospodaření s veřejnými penězi. Jedním z hlavních kritiků podezřelých zakázek DPP byla protikorupční organizace Transparency International. Na jejího šéfa Davida Ondráčku podal v srpnu loňského roku Martin Dvořák trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu pomluvy.