Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Jakub Michálek: K žalobě na Klause mě vedla arogance moci

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
23. 2. 2013

Místopředseda Pirátské strany se rozhodl bojovat proti Václavu Klausovi. „Tahle arogance moci mě dovedla až k tomu, že jsem na něj podal žalobu,“ vysvětluje Jakub Michálek. Nejde však o jediný soudní spor, kterého se Piráti účastní. Zaútočí v příštích volbách tato malá politická strana na poslanecká křesla?

Jakub Michálek: K žalobě na Klause mě vedla arogance moci

Minulý týden jste podal žalobu na prezidenta republiky Václava Klause. Co vás k tomu vedlo?

Vedlo mě k tomu to, že Václav Klaus neposkytl informace o amnestii, které jsem od něho požadoval, ačkoliv k tomu byl ze zákona povinen. Nelíbí se mi, že se tu začíná vytvářet prostředí, ve kterém nejvyšší ústavní činitel nemusí dodržovat zákony svojí země. Myslím si, že zrovna prezident by měl jít všem ostatním úřadům příkladem a informace podle zákona zveřejňovat. Bohužel tohle byl další typický příklad, kdy Václav Klaus prohlásil, že se žádostí o informace zabývat nebude, že nikomu nemusí nic zdůvodňovat. Tahle arogance moci mě dovedla až k tomu, že jsem na něj podal žalobu.

Zástupcům Hradu se nikdy příliš nechtělo zveřejňovat informace, které se týkají chodu prezidentské kanceláře. Proč tomu tak podle vás je?

Myslím si, že to částečně souvisí s monarchistickou představou výkonu úřadu prezidenta republiky. Jde o mylnou představu, že se prezident nemusí nikomu z ničeho zodpovídat a nemusí dodržovat zákony. Když se navíc podíváme na to, jak se Hrad úzkostlivě brání říct pravdu o tom, jakým způsobem vznikala amnestie, tak to naznačuje, že asi nebylo všechno úplně v pořádku.

Co si vlastně myslíte o amnestii, kterou na začátku roku Václav Klaus vyhlásil?

Když se podíváme na to, jaké parametry tato amnestie měla, je zřejmé, že se jedná o naprosté vybočení z toho, co je standardní v demokratických státech. Když budu mluvit pouze o abolici, tedy zastavení trestního stíhání obviněných osob bez toho, aby byly postaveny před soud, tak tato část rozhodně nemá žádnou oporu v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, jak prezident tvrdí.

Souhlasíte s názory, které tuto amnestii považují za velezradu?

Velezrada je definovaná jako útok na svrchovanost České republiky nebo na její demokratický řád. Porušení jednoho zákona samozřejmě ještě není velezrada. Jde spíš o to, jestli soustavný výkon úřadu nesměřuje k nadřazenosti vůči zákonům obecně. Když prezident nepodepisuje mezinárodní smlouvy, které má podepsat, když nepodepisuje ani zákony, které mu předkládá parlament, tak to rozhodně něco znamená. Prezident Klaus totiž rád dělával to, že zákon odložil, aniž ho vetoval nebo podepsal, což je rovněž neústavní postup. Když k tomu připočteme pochybnou amnestii a naprostou ignoraci povinnosti poskytovat informace, získáváme jednotlivé střípky, které dohromady dávají něco, co by se dalo označit za systematické popírání ústavy a demokratického řádu.

Věříte, že by se mohlo podařit abolici zpětně zrušit?

Věřím, že Ústavní soud bude návrh senátorů na zrušení amnestie přezkoumávat jako jiný právní předpis, což už předtím dovodil ve své judikatuře. Následně bude moci rozhodnout o tom, že parametry abolice zasahují do základních práv poškozených takovým způsobem, že amnestii nakonec zruší pro rozpor s článkem Listiny základních práv a svobod.

Myslíte si, že se s nástupem Miloše Zemana na Hrad něco změní na přístupu prezidenta k ústavě?

Záležet bude i na tom, jak dopadne finiš Václava Klause. Pokud by se za porušení ústavy musel zodpovídat před Ústavním soudem, tak by to jistě ovlivnilo i jeho následovníka, který by viděl, že si nemůže dělat, co se mu zlíbí. Co se týče nového prezidenta, tak těžko hodnotit. Miloš Zeman už není tak vitální, jako býval v devadesátých letech, ale pořád v něm zůstala velká zarputilost. Pokud se zatne, dokáže být úplně stejně arogantní jako Václav Klaus. Problematické je ovšem nyní to, že poslanci a senátoři v souvislosti s přímou volbou prezidenta schválili změnu ústavy, podle které bude téměř nemožné, aby byl prezident postaven kvůli ústavní žalobě před Ústavní soud. Tím si senátoři paradoxně zrušili jednu ze svých mála relevantních kompetencí.

Nejde o váš první spor s reprezentanty státu – v roce 2011 podala Pirátská strana žalobu na ministerstvo financí. O co šlo tehdy?

Tenkrát šlo opět o poskytování informací. Je to věc, kterou se podrobně zabývám. Na tohle téma píšu i diplomovou práci na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Podali jsme žádost ministerstvu financí, aby nám poskytlo seznam úvěrů České konsolidační agentury. Její fungování je totiž spojeno se spoustou problematických a pochybných finančních machinací, které byly pro český stát značně nevýhodné. Lidé, kterým Česká konsolidační agentura pomohla výrazně snížit dluhy, byli fakticky příjemci veřejných peněz.

Hádám, že vám ministerstvo informace nevydalo.

Podle nás je ministerstvo povinno podle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytnout seznam všech osob a subjektů, které z toho těžily. Ministerstvo financí v čele s Miroslavem Kalouskem tuto žádost zamítlo s tím, že se jedná o bankovní tajemství. Ministerstvo vnitra se dokonce snaží novelizovat zákon o svobodném přístupu k informacím, do kterého by rádo zaneslo, že udržení bankovního tajemství bude pro státní úřad důvodem k neposkytnutí informací. To je ale úplný nesmysl, protože by to v podstatě znamenalo, že se veřejnost nesmí dozvědět nic o transakcích, které jdou přes bankovní účet.

Informace o platech vedoucích pracovníků neposkytují ani veřejné vysoké školy. Proč takřka všechny státní orgány zákon o svobodném přístupu k informacím ignorují?

Problém je v tom, že v zákoně o svobodném přístupu k informacím nejsou uvedeny žádné sankce. Tohle bychom rádi změnili. Je potřeba zřídit úřad komisaře, který by rozhodoval o tom, zda musí daná instituce požadované informace zveřejnit. V tuhle chvíli to funguje tak, že když chcete zákonné informace po veřejné vysoké škole, tak o tom rozhoduje její rektor, když je chcete po dopravním podniku, tak to zase závisí na předsedovi představenstva. Úplnou náhodou jsou pak všechny žádosti zamítnuty. Následné domáhání se informací soudní cestou je už drahá a zdlouhavá záležitost, takže si myslím, že by se s tímto stavem mělo skutečně něco udělat.

Pojďme se přesunout k vašemu působení v Pirátské straně. Kdy jste se do ní rozhodl vstoupit a co vás k tomu motivovalo?

Do Pirátské strany jsem vstoupil v roce 2009, zhruba čtyři měsíce potom, co byla založena. Líbilo se mi, že strana vzniká zezdola, že se v ní spojují lidé, kterým záleží na svobodném šíření informací. Nešlo o žádný mocenský konstrukt, kterých se tu jen za posledních pár let vyrojila hned celá řada. Ke vstupu do Pirátské strany mě ale motivoval taky hon na čarodějnice, který tehdy vedla šéfka České protipirátské unie Markéta Prchalová. Ta ve svých televizních vystoupeních tvrdila, že založení Pirátské strany je stejné, jako kdyby si někdo založil stranu prznitelů malých holčiček.

Když se řekne Pirátská strana, co si má potenciální volič představit?

Naší straně jde o svobodné šíření informací, ochranu soukromí a využití technologií digitálního věku. Společnost by měla reflektovat technologickou změnu, která tu proběhla. Možnosti, jak šířit názory a informace, se neskutečně rozrostly. Politické strany a veřejná správa však v tomhle ohledu výrazně zaspaly. Všechno by se dalo dělat mnohem efektivněji. A piráti jsou politickou platformou, která se angažuje v jednotlivých projektech, které by tuto efektivitu mohly přinést. Rádi bychom změnili zákon o svobodném přístupu k informacím a autorský zákon. Bojujeme proti poplatkům za dovoz nosičů, proti vytváření zákonného monopolu pro OSA. Jde nám také o transparentní veřejné zakázky a veřejností kontrolovatelné financování politických stran. Z původních internetových témat jsme program postupně během tří let rozšířili o svou představu školství, zdravotnictví, životního prostředí či mezinárodních vztahů. Nebojíme se ale i kontroverzních témat jako je drogová politika nebo finanční systém.

Nemáte ale strach z toho, že vás kvůli názvu Pirátská strana lidé nebudou brát vážně? Přeci jen, označení piráti může být pro někoho odstrašující a lidí, kteří by si o vás aktivně vyhledávali podrobné informace, asi moc nebude.

Já si myslím, že ne. Lidi, kteří jdou do hloubky, si to prostudují a zjistí, o jaké změny usilujeme. Pro ty, kteří nejdou do hloubky a o politiku se nezajímají, máme projekt sledujuserialy.cz, kde se můžou odreagovat. Akademici zase jistě ocení náš odkaz na torrentovou síť s elektronickou knihovnou Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, kde si můžou stáhnout množství výborných knih z oblasti humanitních věd. Myslím si tedy, že máme pro každého něco.

To sice může být pravda, ale kvůli webové stránce se seriály a elektronické knihovně vás lidé volit nebudou. A k tomu, abyste se mohli pokusit prosadit změny, které jste popisoval, budete potřebovat mnohem širší podporu, než máte teď.

Voliče chceme zaujmout především programem, který prezentujeme na veřejně prospěšných projektech. Kromě výše uvedených projektů se snažíme působit na veřejnou správu, aby zveřejňovala informace, které musí podle zákona poskytnout. Nabízíme pomoc hospodám a čajovnám v boji proti OSA. Zastáváme se lidí, kteří jsou z nějakého důvodu státem neprávem pronásledováni, například naposledy žena stíhaná za nošení masky Anonymous na veřejnosti.  Bojujeme proti monopolům, které si tady snaží různé mocenské skupiny vytvářet, například nyní při přípravě nového autorského zákona. Tohle všechno má reálný dopad na naši společnost a já věřím, že ta to ocení. Vidíte snad u politických stran, které jsou v parlamentu, že by měly nějaké smysluplné projekty, které by skutečně pomáhaly lidem? 

Pokračování


Jakub Michálek

Bc. Jakub Michálek (* 6. února 1989 Louny) je první místopředseda Pirátů. V Pirátské straně se věnuje hlavně přípravě Pirátského programu. 

Jakub Michálek studoval na Gymnáziu Jana Keplera v Praze, na Oundle School ve Velké Británii a na Cranbrook-Kingswood v USA. Během pobytu v USA pracoval na University of Michigan. Nyní studuje na Univerzitě Karlově teoretickou fyziku a souběžně právo.Vedl například projekt PirateLeaks nebo spuštění webu Piráti.cz. Vedle toho se věnuje právním otázkám. Například ve sporu Jakub Michálek versus Ministerstvo financí uznal Nejvyšší správní soud, že podání prostřednictvím datové schránky nemusí být elektronicky podepsáno. Dále byl spoluautorem návrhu na zrušení čl. 2 amnestie, který podala skupina 30 senátorů Senátu Parlamentu České republiky, a kvůli neoprávněnému odpírání informací o přípravě amnestie podal žalobu na prezidenta Václava Klause. Za svůj hlavní úkol v Pirátské straně považuje koordinaci Pirátského programu. Ve volném čase se věnuje činnosti v akademické samosprávě na Univerzitě Karlově, kde je členem Ediční komise MFF UK a Ediční komise AS UK. Zajímá se o českou operu a ústavní právo. Rád chodí na pěší výlety.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (22)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

aboliceamnestieautorský zákonČeská konsolidační agenturaČeská protipirátská uniejakub michálekListina základních práv a svobodMarkéta Prchalováministerstvo financíOSApirátská stranaposkytování informacíváclav klausveřejné zakázkyzákon o svobodném přístupu k informacím
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo