Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Číslo 3 žije! Není jen Zeman a Fischer

Koho volit v prvním kole prezidentských dostihů? Tak se ptá řada lidí, kteří na konci ledna za plentou nechtějí vybírat mezi Zemanem a Fischerem. Do druhého kola se nemá šanci dostat liberální (?) Franz ani konzervativní Sobotka a ani dámy kandidátky. Kdo tedy zbývá?

V prvním kole srdcem?

Ústavní soud nedal na stížnosti senátora Okamury, první kolo voleb nás nakonec opravdu čeká podle plánu tento víkend. Koho tedy volit? Buranského Zemana s jeho sponzory, tíhou minulosti a klausovským povýšenectvím? Přes jeho relativně povedený volební videoklip, který ho trochu zušlechťuje, už je snad na čase odpoutat se od soubojů z 90. let. Jako v Americe s Obamou definitivně skončily věčné předvolební debaty nad vietnamskou minulostí kandidáta, dvacet let od vzniku Česka by se mohlo pomalu zapomínat na staré transformační bitvy. Což se Zemanem nepůjde.

Česko i Evropa se mění a čeká nás divoká dekáda. Vystoupí Británie z Evropské unie? Roste síla Německa vůči Francii a co to pro nás znamená? Může být Česko nadále euroskeptickým ostrůvkem bez eura vedle proevropského Polska? Kam dál v domácí politice?

Pokud Zeman vrací společenskou debatu zpět, tak Fischer ji neposunuje dopředu. Jeho „prázdný a falešný“ videoklip je sice profesionálně vcelku vydařený, ale v rámci české plebejské tradice spíš směšný. Podobně neslaný a nemastný je i kandidát sám. Přestože stihl být premiérem, nedokázal ve veřejném prostoru „sedimentovat“ a opatřit si alespoň trochu vyhraněné názory. Pěkná hesla z jeho nového webu opravdu nestačí.

Rozumem!

Takže hledáme třetího kandidáta. V této fázi voleb je už jasné, kdo jistou podporu má a kdo ne. Nečitelný Franz je veselé zpestření, ale ne víc. Je prostě bez šancí. Dámy Roithová i Fischerová by třeba byly dobré prezidentky, ale podle předvolebních průzkumů netáhnou, podobně jako národovecká Bobošíková. Konzervativní Sobotka je na tom o něco lépe, ale nezdá se, že by měl potenciál vyhrnout rukávy, zabojovat a v posledních dnech před prvním kolem získat nerozhodnuté.

Podle mých počtů tak zůstává dvojice Schwarzenberg a Dienstbier. Oba rozumní kandidáti s poměrně jasným politickým profilem a bez vážných škraloupů z minula. Hned to je jednodušší. Jak mezi nimi vybrat?

Karel žil, žije a bude žít

Na Schwarzenberga padá stín spojenectví s Kalouskem a jeho zdraví není ideální. Schwarzenberg je nicméně vcelku svěží sedmdesátník, a navíc se volí jen na pět let. Nikdo netvrdí, že budoucí prezident stráví na Hradě deset a víc let, jak se podařilo jeho předchůdcům.

Oproti Dienstbierovi má Schwarzenberg navrch z řady důvodů:

  • Dienstbier není schopen překročit svůj stín mladého levicového politika a uspět v prvním kole proti autoritativnímu Zemanovi a obecně přijatelnému Fischerovi. Navíc není tak obecně známý jako Schwarzenberg. O opaku mě nepřesvědčil ani rozšafný traktát Jana Patočky.
  • Česko spíše inklinuje k pravému středu. Schwarzenberg je přijatelný jak pro levicovější liberály (havlovci) nebo zelené, tak i pro pravicového proevropského voliče (velká část ODS) a díky šlechtickému titulu (jakkoli v Česku neplatnému) snad i pro některé konzervativce. Schwarzenberg by mohl bodovat podobně jako v nedávných senátních volbách v Brně Eliška Wagnerová, která proti kandidátce ČSSD uspěla díky své obecné známosti, respektu a pozici blízko politickému středu.
  • S odchodem prezidenta Klause Česko nezadržitelně směřuje k větší otevřenosti vůči Evropské unii. V několika blízkých letech se na starém kontinentu budou dít velké věci a bylo by dobré mít na Hradě někoho s mezinárodním renomé a diářem plným kontaktů na evropské státníky. To Schwarzenberg jako jediný kandidát má.

Podobným směrem jako tento text se ubírá třeba i apel galerie DOX a Schwarzenberg má tradičně i poměrně aktivní podporovatele mezi twitterovou generací. Potenciál pro vzedmutí sil pár dní před volbami zde je, tak uvidíme. Třeba se nakonec podaří, že u druhého kola nebudeme muset volit mezi zemanovským návratem zpět a fischerovským přešlapováním na místě.

Lukáš Hoder

Lukáš Hoder

Působí v advokacii, kde se věnuje arbitráži a litigaci. Spoluzaložil Centrum pro lidská práva a demokratizaci, kde se zabývá vztahem základních práv a byznysu a mezinárodním právem. Je autorem knihy Transatlantické vztahy... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 8 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK