Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Návrh zaručit mladým v Unii práci neznamená totální nasazení

| 14. 12. 2012

Evropská komise by ráda, aby členské státy svým mladým zaručily jistotu zaměstnání: místo pro každého do čtyř měsíců od skončení školy. Dobrá zpráva: otroctví se nechystá. Špatná: záruky pro mladé jen zakrývají hlubší problémy.

Návrh zaručit mladým v Unii práci neznamená totální nasazení

Eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění László Andor minulý týden představil svůj návrh unijních „záruk pro mladé“. Že o vizích komisařů česká média píší jako o skoro hotových věcech a zavádějícím způsobem, to není nic nového:

E15 slibuje otroctví

Nezvyk ale je, že kolegové novináři zapomněli kritizovat. Oboje šmahem napravíme – odpověďmi na tři otázky, které se samy nabízejí.

To jako budu muset po škole povinně do práce? To je fašismus!

Neboj, nebudeš. Ústavní soud nedávno Nečasově vládě připomněl, že věta „Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám“ není v Ústavě pro srandu. Podobnou najdete i v Listině základních práv Evropské unie. A hlavně: Andorův návrh nikoho k povinné práci nenutí.

„Záruky mají zajistit, aby mladí lidé do 25 let dostali kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže do čtyř měsíců poté, co odešli ze systému formálního vzdělávání nebo se stali nezaměstnanými,“ shrnuje průvodní tiskovka, o čem že se budou evropské státy příští měsíce dohadovat. Žádná povinná práce, „jen“ pomocná ruka státu.

Jak to teda bude vypadat?

Nejspíš vůbec nijak. Mnoha zemím totiž není takový centrální zásah po chuti, a to včetně Švédska, které už podobný program záruk spolu se zbytkem Skandinávie tři dekády nabízí. (O úspěších a neúspěších více ve starší studii Youth Guarantees in the Nordic Countries.)

Pokud se na něčem státy dohodnou, budete to jen společný cíl: dostat nezaměstnanost mladých pod určitou hranici. Konkrétní cesta k jeho naplnění zůstane na místních vládách a parlamentech. Vyplývá to z dosud dostupných materiálů i podobných regulí, jako jsou ty vymáhající rovná práva menšin.

Nabízí se tedy možnost dotací pro firmy, které přijmou mladé nezaměstnané (právě na to by nejspíš Evropský sociální fond poskytoval peníze) nebo „kontaktnější“ služby sociálních úředníků, kteří mladým pomůžou s plánováním kariéry a stoupáním vzhůru krůček po krůčku. S obojím má zkušenosti Švédsko, které v 80. letech „úspěšně“ snížilo nezaměstnanost lidí pod dvacet let. Úspěšně píšu v uvozovkách proto, že nemůžeme vidět, ani odhadnout všechny příčiny poklesu, ani skryté náklady záruk: například kolik takhle začleněných nezačalo samo podnikat a po čase nevytvořilo nová a nedotovaná místa. Švédsko má navíc s nezaměstnaností mladých stále větší problém než Česko.

Podle Eurostatu v téhle disciplíně mimochodem porážíme i Finsko nebo Francii. Jakkoliv nám to může přijít bizarní, komisařem podporovaná „výměna osvědčených postupů mezi členskými státy“ může vypadat i tak, že Jaromír Drábek stráví penzi přednáškovým turné po Skandinávii.

Ale stejně: Záruky pro mladé… není to krásný nápad?

Není. Záruky jen překrývají hlubší problémy. Pokud by státy nezaměstnanost mladých řešily cestou silnějších zásahů do ekonomiky, můžou to slíznout naněkolikrát:

  • Někteří mladí budou mít ještě slabší motivaci vybrat si rentabilní výuční nebo studijní obor a „vyšvihnout se“. Ale ne všichni. V důsledku se časem můžou ještě víc rozevřít společenské nůžky mezi těmi, kteří v rodině třetí generaci studují na zubaře a vědí, že na světě nic není zadarmo – a těmi, co budou ještě víc spoléhat na pomoc státu.
  • V tržní ekonomice si firmy obvykle vybírají zaměstnance podle toho, jak jim pomůže zmnožit kapitál. To neznamená jen víc doutníků pro pana továrníka, ale taky víc práce pro dodavatele a nižší ceny pro zákazníky. Pokud by se důležitým kritériem kvůli dotacím stalo to, jak dlouho uchazeč nabízí svůj prázdný životopis, mělo by to svůj ekonomický a potom zákonitě i sociální dopad: mimo jiné méně peněz na důchody a lékařskou péči pro ty, kteří pracovat nemůžou.
  • Dělat první obrat v kariéře ještě před tím, než vůbec začne, znamená nejen plýtvat veřejnými penězi, ale i lety vlastního života. Čtyřiadvacetiletý člověk ještě před stoletím už deset let makal a dokázal se postarat o rodinu. Nároky na kvalifikaci se sice objektivně zvedly, rozjezd skutečné kariéry se ale posunul neúměrně: teď čtyřiadvacetiletého čeká druhá vysoká, mizerně placená stáž nebo hraní si na dospělého v jakési fondy chráněné dílně. O dalších deset let později bude ze zkumavky lovit svého prvního a posledního potomka. Srdečně gratulujeme.

Andorovy záruky pro mladé neřeší skutečné příčiny toho, že skoro čtvrtina Evropanů pod dvacet pět let nejen že nemá zaměstnání, ale nejspíš ani neví, co se životem. Těmi můžou být dvojité trhy práce v některých zemích včetně Česka: jeden echt kapitalistický (ten pro mladé), druhý socialistický (pro vysloužilé harcovníky). Nebo školství zakrnělé v průmyslové éře, které své svěřence trápí i dvacet let, aniž by bylo jasné, jestli ze z nich snaží vychovávat lepší lidi, nebo jen efektivnější pracovní sílu. Přijde mi, že oboje – a zároveň ani jedno.

Pokud navzdory odporu různých zemí záruky projdou, nebude to samo o sobě neštěstí. Kontaktnější práce sociálky anebo přehodnocení některých částí zákoníku práce by mohly k práci pomoci nejenom mladým nezaměstnaným. Přestože nejsem fanouškem Nečasovy sociální politiky, spíš než ze samotných bruselských nápadů mám strach z toho, že je v Česku pravděpodobně bude po roce 2014 naplňovat vláda socialistů a komunistů, která si ze skrytých nákladů vznešeně působících regulí hlavu dělat nebude. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

Michal Berg | 14. 12. 2012 14:50

Jenom bych se chtěl vyjádřit k zde na Finmagu velmi oblíbenému pohrdání humanitními obory (zejména u diskutujících, či některých autorů). Čísla můuví o něčem trochu jiném:

http://www.micha lberg.cz/pohrdani-humanitnimi- obory/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 14. 12. 2012 23:14
reakce na Michal Berg | 14. 12. 2012 14:50

No nevím... moje statisticky nepodložená zkušenost spíš je, že absolventi různých těchto studií, jejichž obsahem je něco výrazně jiného než "jazyky" zpravidla dělají něco, na co fakt tu VŠ nepotřebují (pokud nedělají ve státním sektoru nebo EU). Vzhledem k tomu, že dostat se na tyto školy není vůbec jednoduché, tak lze předpokládat, že i kdyby tito studenti žádnou VŠ nestudovali, tak by u nich nezaměstnanost byla výrazně nižší, protože se jedná jinak o celkem (a někdy hodně) schopné lidi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 14. 12. 2012 16:20
reakce na Michal Berg | 14. 12. 2012 14:50

Argumentovat nízkou nezaměstnaností absolventů fakult sociálních studií je logicky pomýlené. Problémem není, když jsou nezaměstnaní ale právě naopak když jsou zaměstnaní - obvykle na nějakém uměle vytvořeném pracovním místě ve veřejném sektoru. Produktivní část ekonomiky pak nejen dotuje jejich studia ale i jejich práci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 14. 12. 2012 16:02
reakce na Michal Berg | 14. 12. 2012 14:50

Až budou školy soukromé a nedotované, až všichni budou za své vzdělání platit tržní cenu, až všechna pracovní místa bude tvořit výhradně soukromý sektor a nebudou existovat žádná státní místa odtržená od reálné poptávky po dané službě, .... pak teprve bude možné racionálně zhodnotit, které vzdělání se vyplatí, o které absolveny je reálný zájem, atd...

Mám pocit, že na některých školách (např. uměleckých), kde se pedagog věnuje tak dvěma posluchačům, jsou náklady opravdu enormní a tržní školné by bylo opravdu "plnotučné" ;.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 14. 12. 2012 10:48

1) Povinná práce pro nezaměstnané
- zde se Ústavní soud plete. Nejde o nucené práce, protože nikdo nikoho nenutí žádat o podporu v nezaměstnanosti.
Spíš je to tak: pokud chceš, aby tě ostatní živili, prokaž, že si to zasloužíš. A také: koukej neztratit pracovní návyky!
Proti tomuto někteří dumájevové argumentují tím, že takový nezaměstnaný si přeci před tím platil sociální pojištění a v případě ztráty zaměstnání jde o pojistnou událost a plnění nemůže být ničím dalším podmiňováno. Jenže: je soc.poj opravdu pojištěním? OPRAVDU? Slyšeli jste někdo někdy termín "spravedlivá pojistka"? Kde je v tomto "pojištění" ;zahrnuta míra rizika konkrétního klienta? Kde je malus za zanedbání kvalifikace, kdeje bonus za permanentí doplňování kvalifikace? A kde je smluvní svoboda pojistit se jinde, či vůbec?
Erár by se tedy měl rozmyslet: Buď se tato oblast stane skutečně klasickým pojištěním, nebo je to daň a pak argumenty proti "nuceným pracím" padají.


2) Každý, kdo si spoří na penzi v pilíři 1až3 by měl zbystřit: nejen že za 25 let bude stejně penzistů jako produktivních (a penze tak budou moci být jen 6500Kč/měs v dnešních cenách). Bude to horší: Z těch produktivních čtvrtina až polovina (středozemní prasátka) bude nezaměstnaných. Půjde o lidi absolutně bez pracovních návyků, pobírače dávek od ukončení školní docházky. A i v tom zbytku "pracujících&qu ot;bude velkou část populace tvořit segment lidí, prahnoucích výhradně po "práci" pro stát, absolventů "evropských studií", genderismu, ekologismu, sociální ekologie, atd...
Kdokoli věří, že z 1až3. pilíře dostane cokoli, je velký naiva. Kdo se podle těchto zjevných faktů nezačne IHNED chovat, je nezodpovědný jedinec a zaslouží si nést důsledky svých rozhodnutí - tedy v 60ti skončit pod mostem, bez šance na ufinancování bydlení, lékařské péče, atd...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 14. 12. 2012 23:19
reakce na Jan Altman | 14. 12. 2012 10:48

No je to trochu mimo...ale: ono vůbec nejde o tu pojistku. Ono totiž je možné samozřejmě přestat vyplácet podporu v nezaměstnanost (a další dávky), pokud je tomu člověku nabídnuta práce a on ji odmítne. Taky moc nechápu argumentaci ÚS, kdy v případě, že je nabídnuta "veřejně prospěšná práce" a on ji odmítne, tak jde o nějaké porušení principu pojištění, zatímco když se nejedná o "veřejně prospěšnou práci", tak nikoliv... tak nějak jsem měl pocit (a ÚS zřejmě taky), že ty dávky jsou pro ty, kteří chtějí pracovat....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 15. 12. 2012 11:01
reakce na Ondřej Palkovský | 14. 12. 2012 23:19

Pravda, je to podivná argumentace.
Jenže má vlastně cenu se rozčilovat na jednou dílčí nelogičností, když je vadný celý systém?

Proč nemám právo se proti nezaměstnanosti pojistit třeba u Allianz? Proč nemám právo peníze místo do pojistky investovat do zlepšování kvalifikace? Jak může byrokrat vědět lépe než já, jaká je moje situace, potřeby a preference? A i kdyby to nějakým zázrakem věděl, kde bere právo mne k něčemu nutit?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 15. 12. 2012 20:55
reakce na Jan Altman | 15. 12. 2012 11:01

Nelogický svět je hlavním cílem euroelity a jejích historických odnoží od šamanů, přes církve, feudály až po "zastánce chudých" a "zastánce pokroku". Svět, kde všechno může být pravda, kde duchové ovládají svět kolem nás, kde se voda sama mění ve víno, kde je možné pravděpodobnosti sčítat místo průměrovat, kde 2+2 je tolik, kolik řekne Velký bratr. Svět, kde je zakázáno logicky odvozovat (část -> celek), kde všechno je relativizováno, kde hodnoty vznikají z ničeho a nasilí je spravedlivé, zatímco dobrovolnost je nespravedlivá. To je nejsladší sen mystiků od úsvitu dějin.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Müller | 14. 12. 2012 07:03

Obvykle mne bruselské direktivy nechávají chladným. Polovina je dobrou cestou k příjemného sjednocení pravidel přes 27 států, druhá polovina je blbina, kterou stejně lidi odpálí. Přání "dejte mladým práci" by mohlo patřit do první poloviny užitečných změn, ale již prvotní výšlap jasně naznačuje, že to bude blbina z druhé poloviny.
Pokud by měl komisař opravdu zájem o pracovní sílu, řekl by: "Dejte všem práci, zde je ukázkový zákoník práce, který bude vyhovovat lidem i zaměstnavatelům, který pomáhá budovat pracovní místa, nikoliv je zakonzervovávat. A taky pořádně snižte daně. Tady je návod."
Problém evropských států je v rigidním pracovním právu (viz sebevraždy pracovníků ve Francii) a vysokém zdanění práce. Ale buďme v pohodě, revoluce pracovního práva a přímých daní již probíhá, skrytě, pod povrchem, navzdory zákonům.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Palkovský | 14. 12. 2012 01:06

Vzhledem k tomu, že současná vláda od roku 2013 zakázala pracovat málo produktivním lidem, mezi které mimochodem zrovna mladí lidé patří měrou poměrně velkou (viz. změny v minimální mzdě), dá se očekávat, že se budeme k zemím, které mají se zaměstnáváním mladých lidí problémy, čím dál více přibližovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 14. 12. 2012 10:57
reakce na Ondřej Palkovský | 14. 12. 2012 01:06

Ano, jak píšu výše: za X let bude lidí v penzijním věku stejně, jako lidí v produktivním věku. Jeden produktivní by měl živit jednoho penzistu (kolik na něj asi tak bude ochoten a schopen obětovat?).

Problém je, že vzhledem k nezaměstnanosti mladých (a po čase kompletní ztrátě perspektivy i pracovních návyků) a kvůli touze velké části mladých usadit se na teplých státních pozicích, bude spíš poměr 1:4, tedy na každého skutečně produktivního jedince budou připadat dva penzisti, jeden nezaměstnaný a jeden státní zaměstnanec.

Pro ty, kteří spoléhají na státní penzijní pilíře to není dobrá zpráva.

K čemu to povede:
1) Ta ubohá menšina skutečně produktivních bude nenávidět demokracii (ústavní většinu neproduktivních)
2) Naopak neproduktivní budou demokracii zbožňovat a POUŽÍVAT
3) Logicky tak dojde ke konfliktu, daňové neposlušnosti, snaze produtivních demokracii omezit či zrušit
4) Kdo se spoléhá jen na oficiální penzijní pilíře, nebude mít v penzi na léky a bydlení
5) Něco se bude MUSET změnit a také se změní. Ale komu bude tou dobou 50-70, ten už tak jako tak bude jen obětí změn.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!