Jacque Fresco: Svět směřuje k fašismu

| 25. 2. 2012

JACQUE FRESCO, renesanční badatel, téměř stoletý guru, říká: „Proč se lékaři za starých časů dávali na medicínu? Protože chtěli pomoci bližním, uzdravovat je. Dnes je to jen byznys. A tak je to se vším.“

Jacque Fresco: Svět směřuje k fašismu

Za několik let vám bude sto. Jak vidíte dnešní svět? Ten svět, který už desítky let toužíte radikálně proměnit.

Jestli můžu použít sprosté slovo, pak dnešní svět stojí za hovno. Ale tak to bylo i v historii. George Washington, první americký prezident, měl po ruce tři stovky otroků. Dnes by s ním vyběhli. Jiný prezident, Harry Truman, byl zase zkrachovalý obchodník s galanterií. Tihle lidé byli vskutku hloupí. Všichni politici – dnes jako kdysi – jsou hlupáci. Žádný z prezidentů v historii nepřispěl ničím pozitivním. Ničím! V mém systému budoucnosti nemají politici žádné místo.

Toužíte vytvořit svět bez politiků, bez peněz. Tak radikální změny si ovšem asi žádají razantní změnu lidí samých. Lze ji dosáhnout?

Lidi lze změnit. Kdysi jsem si to otestoval. Přihlásil jsem se do buňky Ku-klux-klanu v Miami. To byli ti, co lynčovali černochy, vlastně negry, abych užíval jejich mluvy. Za půldruhého měsíce jsem tu buňku zevnitř rozložil. Existovala i jiná organizace zvaná White Citizen Council. Ti zase nesnášeli cizince. Všechny cizince. Taktéž jsem k nim vstoupil. A rozložil je během jediného měsíce.

Jak?

Pokud jde o Ku-klux-klan, nejprve ze všeho jsem se spřátelil s vůdcem té buňky. Lou se jmenoval...

Počkejte, jak jste se s ním spřátelil?

Členové klanu se příliš nevyznali v tehdejších technologiích. Samozřejmě kromě zbraní a automobilů. Lou vlastnil jednu z prodejen s takzvanými válečnými přebytky. V té prodával zařízení, které se během druhé světové války neupotřebilo. Když mě viděl, že si tam kupuju spoustu vědeckého náčiní, optických zařízení, čoček a tak podobně, kroutil hlavou, co s tím hodlám dělat. Odvětil jsem, že mám laboratoř, v níž to vše využiju. Pak jsem mu ji i ukázal. Udělala na něj dojem – uviděl věci, které předtím jaktěživ nespatřil. Vidím, že jsi chytrý, řekl mi a požádal mě, abych i ostatním členům klanu popsal, na čem všem pracuju. Při shromáždění klanu pak ostatním doslova rozkázal, ať mi dobře naslouchají, že mám spoustu dobrých myšlenek.

Aha. A toho jste pak využil k rozložení té buňky zevnitř?

Ano. Například tak, že jsem přehrál členům klanu nahrávku jistého muže narozeného v Anglii, mluvil hodně učeně – s oxfordským akcentem. Zeptal jsem se pak, co si o něm myslí. Vzbudil v nich evidentně respekt. Až za nějakou chvíli ovšem vyšlo najevo, že ten muž má černou kůži. Divili se, chytali za hlavu: Jak to, že ten černoch mluví jako Angličan? Protože vyrostl v Anglii, odpověděl jsem. Kdyby ho vychovali v Německu, bude mluvit jako Němec, a kdyby ve Švédsku, tak zas jako Švéd. Takto a podobně jsem postupně nabourával jejich přesvědčení.

Výchova je tedy podle vás alfou a omegou?

Myslíme, že máme svobodnou vůli. Domníváme se, že v životě volíme a rozhodujeme se zcela nezávisle. Není tomu tak. Všechna naše rozhodnutí jsou v kontextu toho, jak jsme byli vychováni, v čem jsme vyrostli. Jestliže jste vyrostl v Itálii, mluvíte jako Ital, jste Ital. Pokud jste vyrostl ve Francii, jste Francouz, a to se vším všudy: znáte francouzské filmy, tamní města a vsi, pokrmy.

To je zřejmé. Všichni jsme ovlivněni prostředním, v němž jsme vyrůstali, v němž žijeme. Ostatně ani vy nejste imunní vůči těmto vlivům.

Ano. Můj děda mi například vštěpoval, abych byl šetrný k přírodě, neznečišťoval řeky, netrpěl předsudky vůči komukoli, z jakékoli země, a dělal to nejlepší, co můžu, pro všechny lidi světa – bez rozdílu. Takový postoj sdílím, líbí se mi. Nesnáším ten vypjatý patriotismus – s vlajkou USA na klopě okázale vzývat Spojené státy. To je brainwashing! A učebnice amerického dějepisu – to je zase čirá propaganda.

Ale dějepisné knihy kteréhokoli národa, nejen USA, jsou vždy svého druhu propagandou.

Souhlasím. To jsem vždy říkal.

Co si myslíte o současné ekonomické krizi? Započala v USA.

Je to krach. Krachuje celý svět. Směřujeme k fašismu.

Vidíte tento stav jako potvrzení svých dřívějších myšlenek, že současný vývoj světa není udržitelný?

Ano. Teď nadešel správný čas prohlásit veškeré přírodní zdroje planety za společné dědictví nás všech. Ať už napříště nejsou lidé sociálně stratifikováni! A řeknu vám jedno: i ti nejbohatší lidé současnosti se budou mít lépe v mém systému ekonomiky založené na přírodních zdrojích. Lidé se obecně budou mít lépe než ti nejbohatší v současnosti.

Jak takový systém ustavit, jak k němu dospět?

Nejprve ze všeho je třeba lidem vštípit nový způsob myšlení. Jinak dospějeme k tomu fašismu. Lidé by měli mít v budoucnu přístup k novým vynálezům, novým technologickým postupům, jak budou chtít, bez omezení. Všichni se na nich budou moci podílet. Vše bude patřit všem.

Vyrůstal jsem v socialistické zemi, kde se podobná hesla objevovala na továrních budovách, na praporech. Také si ale pamatuji, jak ty nápisy rezavěly a byly odstraňovány poté, co si lidé v revolučních dnech raději zvolili tržní systém, kapitalismus.

Ale Karel Marx nevěděl, jak to vše udělat! Když o tom Marx nebo Lenin řečnili, ještě vůbec netušili, jak takového cíle dosáhnout. Nevěděli, jak změnit lidi – jejich myšlení. Já jsem se však svého času dal ke Ku-klux-klanu, nejodpornější organizaci v zemi, a změnil jeho členy, rozložil ten jejich spolek!

Ale když kritizujete současnou společnost –

Ne, to nedělám.

No, počkejte, požadujete lepší systém, tudíž s tím stávajícím zjevně nemůžete být spokojený. Jenže třeba naděje na dožití při narození je v současnosti tak vysoká jako nikdy v dějinách. To je nezpochybnitelný úspěch stávajícího systému.

To je pravda. Žijeme déle, žijeme zdravěji. Ale přece u toho neskončíme, musíme se dále rozvíjet! Neskončíme přece ani na současném stupni technologického rozvoje.

Takže souhlasíte, že stávající společenský řád, společenský systém je lepší než ten, řekněme, z doby před dvěma sty lety?

Je mnohem lepší. Vývoj však nekončí tím, že máme hojnost zboží a služeb, jež můžeme produkovat po celém světě. Víte, s jakou filozofií dnes inženýři navrhují různá zařízení a přístroje? Označuje se to jako plánované zastarávání. Navrhují je tak, aby se v nepříliš vzdálené době porouchaly, rozbily, a zákazník byl opět nucen koupit si jinou, novější verzi daného výrobku. K čemu je pak všechno to vědecké vzdělávání, když se výrobky záměrně navrhují tak, aby vypověděly službu? Všechno to zkrátka musí vycházet vstříc stávajícímu systému, jenž je založen na penězích, na jejich neustálém otáčení, utrácení spotřebiteli. Tenhle systém je třeba změnit.

Ale lidé jsou penězi niterně motivováni. Firmy usilují o vyšší zisky a tak dále. Jak to chcete změnit, a přitom zachovat motivace lidí? Socialismus ztroskotal i proto, že lidé nebyli dostatečně motivováni – vždyť všechno stejně mělo být všech, tak proč se snažit...

Mnozí vskutku žijí tak, že jejich klíčovou starostí je mít slušný plat, aby mohli koupit auto i své manželce, aby si třeba pořídili chalupu na venkově, aby mohli dát děti na dobrou školu. Lidé tak nepracují pro práci samu, pro potěšení z ní, ale proto, aby získali přístup k novým autům, domům, lodím, letadlům. Není divu, že je práce netěší, když často musí vykonávat rutinní činnosti – třeba stále dokola opravovat tytéž vozy, jsou-li automechaniky, nebo stále dokola prodávat tytéž rtěnky, jsou-li prodavačkami v kosmetickém oddělení. Rád bych, aby se lidé mohli vrátit do škol a studovat opravdu to, co studovat chtějí. A ne proto, že jim rodiče či příbuzní řeknou, že když se dají na to a to – třeba na zubařinu nebo právničinu –, budou mít hodně peněz. V mém systému budoucnosti nebudou nejen žádní politici, ale ani žádní právníci, žádní investiční makléři, žádní byznysmeni, žádná reklama, žádné elitářství. Jenom lidé, jimž se bude dobře žít s nejlepší lékařskou péčí od narození do smrti.

Týden

Ano, říkáte, že váš systém nebude spravován lidmi, klasickou vládou, nýbrž počítači. Ale kdo ty počítače vyrobí? Kdo je naprogramuje? Co jejich výrobce bude motivovat, když ne peníze?

Gándhí také nebyl motivován penězi, ale svojí účastí s bližními, starostí a péčí o ně. Martin Luther King také. Nikdo nedal na Gándhího kampaň ani sto tisíc dolarů. On udělal to, co udělal, protože tomu věřil. Martina Luthera Kinga nikdo nesponzoroval miliony dolarů. Věřil svému přesvědčení. To je ten druh lidí, které chceme, které potřebujeme.

Tomu rozumím. Obávám se však, že většina lidí není motivována tak vznešenými cíli, leč těmi poněkud přízemními – i když to zjevně není třeba váš nebo Gándhího případ.

Proč se lékaři za starých časů dávali na medicínu? Protože chtěli pomoci bližním, uzdravovat je. Dnes je to jen byznys. Prohlídka u doktora se mnohdy odehrává stylem „patnáct minut a pak další“. A tak je to se vším. Chybí etika. Všechno se dělá jen pro zisk.

Vy však kritizujete i náboženství. Mám přitom za to, že náboženství motivuje lidi k etickému jednání. Odborné studie například dokládají, že země s vyšší mírou zbožnosti obyvatelstva bývají i méně zasaženy korupcí.

Náboženství lidi umravňuje jen proto, že v nich vyvolává strach. Myslíte, že každý, kdo není věřící, krade?

Ne.

Takže není zapotřebí nutně náboženství, aby lidé jednali morálně. Je třeba vědět, jak lidi přimět k morálnímu konání i bez náboženství.

A jak to tedy provést?

My nic lidem nařizovat ani přikazovat nechceme. Nechceme psát zákony a v nich lidem nařizovat, že nesmí krást. Nechceme stavět věznice, abychom je do nich zavřeli, když kradou, a někdo další na těch věznicích profitoval. To už přece je ohromnou korupcí samo o sobě. Když učiníte věci dostupnými, lidé nebudou krást. A tenhle princip funguje obecněji.

Jste si tím jistý?

Zabývám se tím už 75 let. Když mi bylo jedenadvacet, chtěl jsem vědět, jací by lidé byli, kdyby nevyrůstali v naší společnosti. Vypravil jsem se na ostrovy jižního Pacifiku a setkal se s tamními domorodci. Kdysi tam všichni chodili nazí – jak muži, tak ženy. Byli na to zvyklí. Muži nezírali na ženské tělo, pouze ženě do očí. Žádní voyeuři. Voyeuři jsou totiž jen tam, kde lidé chodí zahalení. Nebyli tam ani žádní fetišisté. Muži se trapně nedělili na „horňáky“ a „dolňáky“ a kdovíkoho ještě podle toho, k jaké části ženského těla s lascivním fetišem v očích vzhlížejí. Nebyli tam fetišisté, protože nikdo nikdy nechodil zahalený. Jenže pak přišli misionáři. Založili církev. A začali dívky zahalovat.

Co na to ty dívky?

Velmi se divily, proč to misionáři dělají. Neměly to rády. V tričku, které dostaly, si vyřízly dvě díry. Misionáři jen horko těžko udržovali své zraky na bibli.

A bylo tam vskutku všechno všech?

Přivezl jsem si s sebou fazole. Záhy poté, co jsem se ubytoval v jedné chatce, načapal jsem domorodce, jak se mi hrabou v kufru, s těmi fazolemi v rukou. „Co to děláte?“ divil jsem se roztrpčeně. „Máte jich příliš mnoho,“ odvětili. Pochopil jsem to až za tři dny. Tehdy jsem spatřil místní rybáře se sítí plnou ryb. Rozdávali z úlovku každému, kdo stál opodál. Nebylo to přitom tak, že by za rybu chtěli peníze – prostě mu ji dali. Žádný dluh nevznikl. Žádné peníze, žádný dluh – to je ekonomika založená na přírodních zdrojích. K té musíme dospět!

Rozhovor vedl Lukáš Kovanda, Venus, Florida; připraveno ve spolupráci s časopisem Týden


Jacque Fresco (95)

Jacque Fresco, foto Venus Project

 

Všestranný badatel-samouk, filozof, designér, umělec a futurolog, autor myšlenky ekonomiky založené na přírodních zdrojích, jejž někteří mají za novodobého Leonarda da Vinci a jiní zase za snílka, utopistu a šarlatána. Ve 30. letech si nakrátko začal s mladými komunisty. Na sklonku téže dekády však už cestoval po ostrovech jižního Pacifiku, kde dobře poznal život domorodců, přičemž se jeho láska k (sub)tropům nakonec ukázala výrazně trvalejší než krátkodechá koketerie s rudými idejemi. Vlastně trvá dodnes: Fresco setrvává na Floridě, kde společně s Roxanne Meadowsovou řídí Venus Project. Hledal-li by se americký Jára Cimrman, Fresco, otec dvou již zemřelých dětí, by byl žhavým kandidátem: ve 40. letech vyvinul pro hollywoodské studio Paramount technologii, která umožňovala sledování trojrozměrných snímků i bez 3D brýlí; v 70. letech zase několikrát coby host vystupoval v diskusním pořadu miamské lokální televizní stanice WTVJ, kde jej zpovídal tehdy ještě nepříliš známý Larry King, který si udělal jméno i díky rozmluvám s ním; v uplynulých letech Fresco účinkoval ve snímcích ze série Zeitgeist, které jsou na internetu doslova kultem zvláště mezi konspiračními teoretiky.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Petr Kocur | 27. 2. 2012 14:25

Svět směřuje k fašismu, tedy socialismu. Můžete snad říci, že je mezi oběma systémy nějaký podstatný rozdíl?
Pan Fresco je sociální inženýr, jakými byli např. Marx, Stalin, Husák, Hitler nebo Mussolini.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 27. 2. 2012 17:41
reakce na Petr Kocur | 27. 2. 2012 14:25

Možná jako Marx, ti ostatní zmínění už násilně prosazovali svou jedinou Pravdu. Podobně jako nynější (anonymní administrativa) NATO svými zásahy v zahraničí, podobně jako současní vládci všude na světě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dřetlouch | 27. 2. 2012 10:40

Děkuji, lepší referenční kompilát marxistického myšlení abych pohledal.
"Je potřeba" (trpný rod) lidi převychovat (o čemž rozhoduje elita která ví lépe než oni, jak se "potřebují" ;chovat - ne oni) - ale "vůbec nejsme elitáři".
&q uot;Jetřeba" (trpný rod) odstranit politiky a nahradit je nevolenými "lidmi s přesvědčením". Jak říkal už Platon, praotec všech "osvícených totalit".
Komunis musnebyl špatně - jen "nevěděli, jak to dělat správně".
Je třeba odstranit motivaci odměny - "každému dle jeho potřeb..." - a všichni budou rádi pracovat. Lidské neřesti neexistují a každý dá "podle svých možností". Ale "s rudými myšlenkami se rozešel".
&q uot;Jepotřeba" odstranit vlastnictví, protože ostatní ví lépe než vy, co máte dělat s tím, co jste si vydobyli - ale vůbec nebudeme lidem cokoli nařizovat, oni si to rádi nechají vzít sami.
A samozřejmě,"kdo s ''námi'' nesouhlasí, směřuje k fašismu".

To vše a více v jednom článku... Jakkoli jsem v té šedé mlze zapírání a vznosných slov začal zapomínat, jak ortodoxní marxisté přemýšlí a mluví, v tomto rozhovoru je to vše a krásně mi to osvěžilo pozornost. Takže ještě jednou - děkuji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 27. 2. 2012 17:36
reakce na Jan Dřetlouch | 27. 2. 2012 10:40

"Je třeba odstranit motivaci odměny"
???
Tu ristadal fazole a dostal ryby... Takže výměnný obchod. Kde je tam odstranění motivace?

Ale je fakt, že smrad z Česka, by tam přijel a jenom bral, tohle chápu... Český Švejk by rozhodně věděl nejlíp, že on nic dělat nemusí, a že ty ryby si zaslouží už jen za to, že existuje a oblažuje okolí svou jedinečnou přítomností. Je fakt, že typický Čech, který dělá jen to, co se mu zrovna hodí, bez ohledu na své okolí, by takovou společnost rozložil, podobně jako Fresco kukluxklan.

Myslím, že totalitu tady máme už pěkných pár set let... Dnešní totalita přerozdělování je jen další v řadě pokusů o systém, který každému dovolí "vlastnit" mnohem více než jeho okolí.
Ale kde tady vidíte potřebu zcela zrušit vlastnictví, to teda nechápu. Máte dojem, že ti popisovaní domorodci nemůžou mít každý něco "svého"? :-)

Asi není dobré pohybovat se ode zdi ke zdi, od zákazu vlastnictví až po neomezené vlastnictví celého světa?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Valesek | 26. 2. 2012 11:48

No s tema rybama to bylo dobry, ale nefungovalo by to v cechach. Protoze by se to takhle opakovalo nekolikrat za seboua jednoho dne by prislo vice lidi nez by bylo ryb a ti na ktere by se nedostalo a zacali by nadavat co je to za svine(ti rybari). A pak by se stala ta vec ze by rybari neco potrebovali a sli by proto, ale tam uz by nekdo cekal a rekl jim ze kdyz oni nedali tak ani nedostanou. A to je podle mne opusteni prvotne pospolne spolecnostia prechod k tridnimu systemu az postupne trznimu systemu.

a ted do mne :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 27. 2. 2012 17:50
reakce na Aleš Valesek | 26. 2. 2012 11:48

No, s těmi rybáři je problém, že oni mají přehled o potřebách celé společnosti. Je jich málo, tak mají přehled. Jinde je lidí příšerná spousta, takže někdo vykonává zbytečné činnosti, například vymýšlí administrativní úkony, zašívá se...
Ty ideální společnosti mají obvykle jen pár členů, tak aby každý z jejich členů mohl být propojen s každým a věděl, co je třeba učinit pro jejich globální blahobyt. Každý je aktivní a každý se zajímá o potřeby okolí. Proto to u nás nemůže fungovat, není tam velká míra sobectví a bezohlednosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Mario Vápeník | 25. 2. 2012 12:50

Při vší úctě k osobě toho člověka mám pocit, že se dopouští stejné chyby, jako všichni ostatní tvůrci dokonalých společností. Vyjde ze svého pozorování a na něm postaví teorii. Problém spočívá v tom, že pozorování není úplné. Pozornosti pozorovatele unikají skutečnosti, které by v paxi v konečném důsledku znamenaly zničení jím nastavené společnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Jeřábek | 25. 2. 2012 09:55

Jestli nebyli náhodou ti domorodci právě proto jen domorodci (chudí)... Nicméně, kdyby se díval trochu lépe, možná by si všiml, že se jednalo o reciproční altruismus (tzn. cílem byl zisk). A možná taky toho že 7 miliard lidí není komunita domorodců, že zdroje jsou omezené a že existuje určitá lidská přirozenost, kterou změnit nelze.

Ta část o Marxovi mi trochu připomíná jednoho eurokomisaře, který tvrdil, že se musíme vrátit k lisabonské strategii, že už ví, kde se stala chyba - zapomněli jsme vymyslet způsob jeji implementace!

PS: Myslím, že na medicínu se dávají lidé stále ze stejného důvodu. Kdyby šlo o peníze, tak je tu spousta jednodušších a ziskovějších možností...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda
Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!