Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dinosauři v kabaretu. Divadelní hra o pádu Enronu

| 5. 3. 2012

Největší finanční skandál posledních dvacíti let jako divadelní hra. Od března na prknech Stavovského divadla v Praze. V hlavní roli účetní machinace a vylepšené rozvahy, do kterých podnik zapisuje očekávané zisky jako současné. Účetnictví mark-to-market.

Dinosauři v kabaretu. Divadelní hra o pádu Enronu

Patřil mezi deset firem, ve kterých si světoví manažeři nejvíc přáli pracovat. Časopis Fortune ho svého času nazval největším novátorem Ameriky. Pak se ukázalo, že obzvlášť novátorský byl jeho přínos účetnictví. Enron. Příběh jeho pádu převedla do divadelní hry britská dramatička Lucy Prebbleová a v Národním divadle ji nastudoval Michal Dočekal.

Dojmy z inscenace? Smíšené. Divák, který se o finance zajímá do hloubky, by se měl připravit na notnou dávku zjednodušení. Otázkou zůstává, zda podobná schematizace pomáhá k podtržení toho klíčového a vykreslení absurdity celého příběhu. Nebo zda je to zjednodušení nemístné, černobílé a ve výsledku zavádějící, trefující se mimo mísu. Zatímco v první polovině se tvůrcům dařilo balancovat kdesi uprostřed, závěrečné monology definitivně sklouzly ke druhému.

Ve finále tak vidíme zástup podvedených a okradených, který připomíná frontu na polévku z Velké hospodářské krize. Jistě. Selankou konec gigantu, jehož pád znamenal největší bankrot své době (než ho o pouhých půl roku později překonal Worldcom) rozhodně nebyl. Společnost, která prodávala a dodávala elektřinu a poskytovala všemožné finanční služby, zaměstnávala přes třicet tisíc lidí. Poté, co akcie meziročně klesly na devadesátinu původní ceny, věřitelé ztratili 11 miliard dolarů a mnozí přišli o celé úspory. Závěrečná obžaloba zlotřilých kapitalistů, zastánců deregulace a pravděpodobně jakékoliv svobody, však byla přesto neospravedlnitelně rozvleklá.

Ještěři z Enronu: vizuální zážitek

Samotné vysvětlení, jak Enron přeceňoval své zisky a schovával ztráty, se jakž takž povedlo – vezmeme-li v úvahu, že tvůrci museli to nejdůležitější vtěsnat do několika dialogů a srozumitelného jazyka. Přece jen se o tom nemluvilo do přednáškového sálu, ale do hlediště divadla určeného i lidem, kteří nemají ponětí o akciových trzích.

I ti musí pochopit rozhovor šéfa Jeffreyho Skillinga s finančním ředitelem Andrewem Fastowem, ve kterém řeší, jak udržet akcie v růstu a zachovat důvěru investorů. Tu by podlomila i sebemenší zmínka o možných problémech či nejistotě. Jenže Enron je v červených číslech, stále větších, a očekávané zisky nikde...

Divák tak může pozorovat, jak vznikají první jednotky speciálního užití (SPV), kterých měl Enron před svým koncem přes osm set. Do těchto firmiček, které z 97 procent sám vlastnil, pak schovával rozsáhlé dluhy, aby se neobjevily na jeho vlastních výsledovkách. Oči z důlků ale při těchto scénách lezou i těm, kteří nepochopili ani tuhle v principu jednoduchou účetní operaci. Mám podezření, že si při inscenaci těchto scén tvůrci šlehli něco silného. „Kreativci“ z Enronu totiž svoje jednotky speciálního užití nazvali podle dravého dinosaura raptor. A po pódiu skutečně běhají dinosauři, žerou výkazy o ztrátách (a málem si jako zákusek dopřejí samotného Skillinga). Hranice šílenosti.

Vyvedené bahno

Co se autorům vydařilo, je vykreslení zvrácené firemní kultury Enronu. Dokonce bývalí manažeři firmy totiž několikrát připustili, že to nebyly pouze účetní machinace, co přivedlo skupinu ke krachu. Ale také nátlak na výkon, prodej kontraktů.

Celý svět si myslí, že k bankrotu došlo kvůli účetním podvodům, ty však nebyly příčinou, pouze symptomem,“ říká jeden z nich. Takzvané principy RICE (respekt, integrita, komunikace a excelence) zůstaly jen hesly na stránkách firemního etického kodexu. „Generujte čísla, čísla a ještě jednou čísla – můžete u toho krást, můžete u toho podvádět, hlavně se nenechte chytit,“ přeložila je Klaudia Roe. Ta jako jedna z mála ve vedení společnosti se Skillingem nesouhlasila a brzy Enron opustila. (Petra Špalková ji představuje jako elegantní hysterickou kočičku, která míří vysoko, nechybí jí pýcha, ale je zvyklá si tu a tam něco „vyfňukat“.)

Na prknech Stavovského divadla je celý tento morální chaos vykreslený jako posedlost, jeden velký večírek, na jehož vrcholu ční rostoucí indexy, svíjejí se prostitutky, poletují dolary a zběsile duní muzika se stále hlasitějším refrénem. Enron. Enron! Zpěv a taneční vystoupení evokující kabaret, všudypřítomné pozlátko, nalíčené dámy, upocení kravaťáci a cinkající sklo jsou v zásadě vydařenou metaforou bubliny, jíž Enron byl.

Zlý kapitalismus na konec

Divadelní hře nelze upřít, že vycházela z faktů a že se je pokusila zprostředkovat co možná nejširšímu publiku. I neekonom tak získá ponětí, co je účetnictví mark-to-market, tedy přecenění výsledku, co znamenalo, když je americká Komise pro cenné papíry a burzy oficiálně posvětila, a jak Enronu umožnilo vykazovat i zisky z dosud nevypořádaných derivátů. A to se věru nezasvěceným vysvětluje těžko.

Zamrzí přitom občasné chyby v překladu – nebo se snad chodíte, pokud vás zajímá účetnictví firmy, dívat místo do rozvahy (balance sheet) do její platební bilance (balance of payments)? Takové detaily samozřejmě snižují edukační úspěch hry. Respektive snižovaly by, pokud by ho zcela nesmazal přeexponovaný závěr ve stylu A kde jsou peníze, tam se takové podvody dějí dodnes a všichni jsme na to krátcí. To už je opravdu zjednodušení nepřípustné.

Návštěva divadelního představení Enron ovšem může přinést právě proto poučení i člověku ze světa financí: takhle vás také vidí ti druzí. Ale pozor! Brilantně představená scéna, v níž analytici s křišťálovou koulí v ruce udělují společnosti ty nejlepší ratingy, vás pak může chodit strašit.


Lucy Prebbleová: Enron. Národní divadlo Praha, režie Michal Dočekal.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tereza MynářováTereza Mynářová
Vystudovala hospodářskou politiku a učitelství ekonomických předmětů na Vysoké škole ekonomické v Praze a žurnalistiku na Karlově univerzitě, v rámci Erasmu...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!