Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dožijeme se smrti papírových novin?

Tištěné noviny se dnes prý nehodí ani únoscům na vystřihování písmenek do žádostí o výkupné, ani turistům do vlhkých bot. Počet výtisků klesá, náklady rostou, výdělek z reklamy je v USA nejnižší za posledních šedesát let.

Velké redakce propouštějí, pronajímají části svých budov, rezignují na denní periodicitu. Desítky blogů odpočítávají poslední hodiny existence tištěných médií. Opravdu nastává konec novinového papíru? Indie, Čína či Brazílie spolu s většinou rozvojového světa nesouhlasí.

Že papírová kniha odumírá, dennímu tisku zvoní umíráček a budoucnost má snad jen placený on-line obsah, do světa vytruboval nejeden vizionář. OECD vydává varovné zprávy již mnoho let a mnohé webové stránky odpočítávají poslední hodiny existence tištěných médií – podle jedné z nich (viz obrázek) zanikne americký novinový trh už za sedm roků, v Česku si oblíbený nedělní plátek přestaneme kupovat nejpozději do roku 2024.

Smrt novin!

Zdroj: Future of Media

Mnohé statistiky dávají pesimistům za pravdu: V USA se novinový trh od roku 2008 smrskl o celých 30 procent, ve Velké Británii o 22 procent, v České republice o šest procent. Zisky z reklamy v novinách se v USA propadly na úroveň roku 1950 – na pouhých 20 miliard dolarů ročně (po přepočtení inflace), v roce 2000 tyto zisky byly více než trojnásobné! Tisíce novinářů přišly o práci, mnohé americké deníky dnes volné židle ve svých redakcích pronajímají mediálním start-up firmám.

I nejslavnější deníky hledají strategické partnery: Bývalý operativec KGB Alexander Lebeděv koupil 75procentní podíl v londýnském Evening Standard za pouhou jednu libru. O poznání dráž vyšel vstup mexického miliardáře Carlose Slima Helú do New York Times. Za svoji půjčku redakci ve výši 250 milionů dolarů získal 17procentní podíl. V obou případech redaktoři i čtenáři snášejí vstup kontroverzních podnikatelů do těchto deníků jen s největším sebezapřením.

Asie, novinářská velmoc

Je ovšem situace opravdu ztracená? Novinový byznys je daleko od bankrotu. Ročně se v tomto odvětví po celém světě protočí na 190 miliard dolarů. Půl miliardy lidí si noviny denně koupí, víc než 1,5 miliardy pak přečte. K internetu se denně dostane skoro o 20 procent méně lidí, noviny tak stále vedou

Globálně se počet vydávaných titulů od roku 2000 dokonce zdvojnásobil! Objem prodaných výtisků roste v Brazílii (12 procent), Indii (11 procent) i v Číně (10 procent). Indie se v roce 2008, kdy předstihla Čínu, stále novinářskou velmocí: Denně se tu prodá 110 milionů novinových exemplářů, mezi červnem 2009 a stejným měsícem o rok později vzrostl objem reklamních zakázek o těžko neuvěřitelných 32 procent. Ostatně v Asii dnes sídlí 67 ze sta nejprodávanějších novinových titulů světa!

Důvodem je vzrůstající kupní síla tamní střední třídy a jistě i rostoucí gramotnost v rozvojových státech. Noviny se spolu s desítkami komunitních rádií a satelitních televizí stávají novým kanálem informací o světě, nabízejí to, co v zahraničí pravidelně obstarávají bezplatné weby: aktuality, názorovou debatu, ale třeba i inzeráty (v Americe i mnoha zemích EU vytlačené populárními craigslists), vzkazy a kontakt mezi tisíce kilometry vzdálenými provinciemi. Rozvoji nespočetných titulů napomáhá etnická, kulturní, ale hlavně jazyková rozmanitost většiny rozvojových zemí. Jinými slovy, každé početnější etnikum chce své noviny. (Jenom v Jižní Africe vychází 23 deníků pro čtyři hlavní etnické skupiny, které spolu mluví 16 jazyky.)

Přesto je s otazníkem, jak dlouho takto nastavený trend vydrží. Telekomunikační revoluce se prodírá i do Afriky a Asie – jen za poslední rok tam vzrostl počet uživatelů internetu o 36 a 19 procent (v tomto pořadí). Podobně vzrůstající trend má i počet uživatelů mobilních telefonů. Facebook, Google, Youtube i Twitter jsou již nezbytnou součástí slovníků mladých po celém světě. Mikro blogy, super lokální žurnalistika, facebookové skupiny – všechny tyto nástroje pronikají i do zemí, kde se zrovna nekoná arabské jaro či jiná barevná revoluce. Aktivistická žurnalistika má navíc jednu obrovskou výhodu: Nemusí platit své přispěvatele. Extrémně nízké platy, a tudíž vysoká inklinace ke korupci jsou tak podle mnoha analytiků největší hrozbou pro noviny v rozvojových zemích, větší než například kontrola ze strany státu.

Obecnější otázkou samozřejmě zůstává, zda nás má ústup novin ze slávy trápit. Značka zůstane značkou a New York Times či Chicago Tribune mají dnes díky svým on-line edicím víc čtenářů než kdy ve své historii. Je jenom na vlastnících těchto deníků svůj potenciál proměnit v řeč čísel – a potenciálu je dost: webová reklama dosud tvoří jen čtyři procenta příjmů většiny novinářských kolosů, ta tištěná přitom vydělávala často dvacetkrát tolik. 

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK