Polští kněží si nechtějí platit na důchod

| 2. 4. 2012

Polská vládní koalice se ve středu dohodla na zvýšení věku pro odchod do důchodu na 67 let. Větší emoce ale kupodivu budí jiná novinka v penzijním systému – vláda chce, aby Polsko přestalo ze zvláštního Církevního fondu hradit za odvody na důchody kněží. Výjimka pro polské duchovní (všech vyznání) má skončit. Katolická církev se proti plánu ohrazuje – což je voda na mlýn antiklerikálních politiků, kritizujících církevní výsady.

Polští kněží si nechtějí platit na důchod

Je to vlastně jeden z posledních zbytků komunismu. Církevní fond (Fundusz Kościelny) vznikl v roce 1950 a měl z výnosu majetků zabavených převážně katolické církvi financovat potřeby církví. Po roce 1990 proběhly v Polsku poměrně rozsáhlé restituce církevního majetku, ale Církevní fond nadále zůstal. Jeho rozsah byl však značně omezen a platily se z něho nadále už jen odvody na sociální a důchodové pojištění kněží, mnichů a jeptišek. V roce 2003 bylo stanoveno, že do Církevního fondu by mělo jít 0,4 procenta státního rozpočtu, výdaje státu na fond se postupně ustálily na v přepočtu asi 600 milionech korun, v několika posledních letech došlo ještě k mírnému poklesu.

Na podzim minulého roku přišel polský premiér Donald Tusk s plánem na „likvidaci“ Církevního fondu. Důvody měl dva. Jeden spočíval v tom, že po restitucích neměl polský stát z čeho fond financovat a musel na něj dávat peníze přímo z rozpočtu. Druhý, podle Tuska zásadní důvod bylo zrovnoprávnění duchovních s dalšími občany. „Není to v žádném případě pokus o nějaký finanční či politický tlak na církev, není to žádné tažení proti církvi. Chceme pouze, aby tu byla elementární spravedlnost v otázce důchodů, a to v době, kdy se snažíme vybudovat, respektive zlepšit důchodový systém,“ vysvětloval po protestech polského episkopátu Donald Tusk.

Ukáže se, kolik je věřících

Místo Církevního fondu navrhl Tusk možnost, aby každý polský věřící měl možnost odvádět 0,4 procenta ze vlastních odvodů na penzi církvi podle vlastního výběru. Ta by pak z těchto peněz, podle propočtů vlády srovnatelných s tím, co církve (tedy z více než devadesáti procent církev katolická) dostávají do státu. „Věřící by měli mít právo disponovat svými penězi a rozhodovat o tom, zda je věnují své církvi,“ uvádí Tusk.

Církevní fond nepředstavuje pro polskou katolickou církev podstatnou sumu – je po restitucích velkým pozemkovým vlastníkem s řádově sto šedesáti tisíci hektarů polí, lesů i stavebních pozemků. Přesto její zástupci rušení fondu vidí jako závažný problém.

Tuskův návrh nepostrádá logiku a nezdá se být na první pohled pro katolickou církev nevýhodný, u polské biskupské konference však tvrdě narazil. Zdá se, že hlavním důvodem je odpor katolické církve proti tomu, aby se z jistého příjmu z Církevního fondu, tedy dnes už ze státního rozpočtu, stal příjem vázaný na vůli a také na počtu věřících. Polsko je považováno za pevnou baštu katolicismu a oficiální prameny uvádějí, že víc než devadesát procent Poláků se považuje za křesťany – jenže asi pouhých čtyřicet procent se pravidelně účastní bohoslužeb. Církev si tedy možná oddaností svých oveček i zde přestává být poněkud jistá. Dost možná by ale jen velmi nerada opouštěla výhodné pozici a vzdávala se jisté výlučnosti, kterou jí i tato výjimka v penzijním systému dodává.

Růst popularity antiklerikálů

Zvláštní výsady katolické církve, jejichž symbolem se neplacení sociálních a penzijních odvodů stalo, jsou ovšem trnem v oku i mnoha věřícím. A tak není divu, že si na probíhajícím souboji mezi vládou a biskupy přihřívají popularitu antiklerikální strany, například Hnutí Palikota – strana vzniklá z ničeho, která se loni stala třetí nejmocnější silou v polském Sejmu a jejímž hlavním tématem je právě privilegované postavení katolické církve.

V situaci, kdy se Poláci začínají bouřit proti tvrdé penzijní reformě vlády – v polských podmínkách je věk odchodu do penze v 67 letech opravdu drsným opatřením – může katolická církev bojem o privilegované postavení svých kněží a mnichů hodně ztratit. Zda se jí tvrdý postoj vyplatí nebo vymstí, to ví zatím – jen bůh. My ostatní si budeme muset počkat.

Autor je redaktor Lidových novin

Vložit komentář

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se zaregistrujte.

Jste si jistí, že již na Finmagu učet máte, a nemůžete se přihlásit? Po přechodu na nový redakční systém si musíte změnit své heslo. Jak to udělat, zjistíte zde.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Diskuze

Jan Daniel | 18. 4. 2014 13:47

Nechci obhajovat článek Lenky Zlámalové, považuji její závěry za povrchní a za důsledek základního nepochopení statistiky. Ale stať pana Kašpárka mi nepřipadá o moc lepší, spíše naopak.
Argument, že čtyřikrát více mužů......více

Mamánek – obětní beránek

Michal Weinfurtner | 18. 4. 2014 11:47

Média se všemožně snaží zakrýt pravý důvod naší tragické konkurenceschopnosti takovými blbostmi, jaké předvedla Zlámalová.

Media podrobně nesleduji, takže jim možná křivdím. Ale nevšiml jsem si, že by na ČT nebo......více

Mamánek – obětní beránek

Petr Síla | 18. 4. 2014 10:00

Výborná úvaha! Bohužel na jednoduché a rychlé závěry narážíme v dnešní době čím dál častěji. O to více je třeba lidí jako Michal Kašpárek, kteří proti nim bojují.

Mamánek – obětní beránek

Martin Brezina | 18. 4. 2014 07:30

Jednak je vždy dobré porozumět co je či může být "behind the numbers", což MK dělá a LZ nikoliv.

A druhá věc je spojování fenoménu delšího soužití s rodiči s ekonomickou konkurenceschopností země a dokonce i s......více

Mamánek – obětní beránek

Oldrich Stary | 17. 4. 2014 22:47

Spotřebitelé neoddalují své nákupy a výdaje - protože jejich příjmy odpovídají základním potřebám, a dál nic. Plánovité hospodářství kontrolované přes peníze dosáhlo dokonalosti - přesně 100%.
Nařízeným zvyšováním starobních......více

Víc papírků, víc bohatství?

Zavacky | 17. 4. 2014 20:59

p.s.
Aj prípad hyperinflácie je len predohrou k záverečnej deflácii. Vždy a všade. V celom nám známom vesmíre a jeho známych dimenziách.

Víc papírků, víc bohatství?

Facebook

Přihlášení

Nemáte regstraci? Zaregistrujte se zde!