Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Promoční projev, na jaký váš děkan nemá odvahu

| 20. 7. 2012

Pravda o školství, že vám z ní zvadnou pugety a u slavnostního oběda zaskočí v ústech.

Promoční projev, na jaký váš děkan nemá odvahu

Vážení a milí!

Léta se tu při téhle slavnostní příležitosti poplácáváme po ramenou, jak jsme dobří – a přejeme si hodně úspěchů do budoucna. Ale protože tu za rok místo mě už bude sedět mladý manažer s vyšším citačním indexem a lepším čuchem na dotace, je mi tak nějak všechno jedno.

Své čerstvé diplomy můžete považovat za úspěch v případě, že je pro vás měřítkem výuční list vaší babičky z koželužské školy v Lanškrouně. Mezi třemi stovkami nejlepších vysokých škol světa nenajdete žádnou českou, takže ani tu naši. Moc se nedivte! Většinu předmětů vás odučili mizerně placení doktorandi v pauze mezi psaním dizertace a brigádou. Věhlasní profesoři tu možná odvykládali pár přednášek. Jejich věhlas ale ohraničuje Ostrava a Plzeň a vaše testy a eseje stejně známkovali zase doktorandi, protože profesoři pospíchali učit do jiného města. Sami si spočítejte, kolikrát během studia jste dostali hlubší zpětnou vazbu své práce než jen zelené či červené políčko v informačním systému.

Stejně jako ostatní české školy, i ta naše raději než za lidi utrácí za opravy budov a stavění kampusu na periferii. Líp se na to získávají evropské dotace a vypadá to pak dobře na letáčcích. A co si budeme povídat: veletrhy vysokých škol jsou pro naše přežití důležitější než schopnosti absolventů. Jedeme na kvantitu, ne na kvalitu. Musíme.

Po celé své studium jste pro nás totiž byli bezpečným zdrojem peněz z rozpočtu. Během těch několika let jste si navíc nemohli nevšimnout, že naše nároky na vás klesají. Každý semestr se počítá. Nebo spíš účtuje. Některé katedry naší fakulty si chrání jméno aspoň tím, že pak masově vyhazují od státnic. Ale to nejspíš nebyl případ těch vašich. (Váhavý smích z publika.)

Tolik ke kvalitě vašeho vzdělání. Teď k jeho hodnotě.

S přihlédnutím k tomu, co jsem vám právě připomněl, můžete svoje západní a severní konkurenty na evropském trhu práce porážet víceméně jen svou cenou. Ti šťastnější z vás se budou moci poprdět blahem, až na první výplatní pásce uvidí něco přes dvacítku hrubého; a za pár let se možná dostanou ke třiceti. Gratuluji. A přeji hodně sil, až z toho budete splácet bydlení stejně drahé jako v Německu, svou stošedesátitisícovou porci veřejného dluhu a samozřejmě veřejné výdaje na další, nejen univerzitní budovy. Raději si támhle u dveří vezměte číslo na Provident, nejpozději s prvním – a tedy pravděpodobně i posledním – dítětem se vám bude hodit.

Při vaší imatrikulaci jsem mlel o vzdělanostní společnosti a o tom, jaké máte štěstí, že v ní můžete vyrůstat. Inu, jak se to teď mezi vámi mladými říká: bazinga! Naletěli jste!

Školy vám dvacet let vštěpovaly reflex, že za projev inteligence dostanete odměnu. Čím hůř doktorand vaší eseji uprostřed noci rozuměl, tím dřív ji odfajfkoval a vzal z půlmetrového štosu další. Dnešním dnem tohle končí. Chvíli vám potrvá, než vám to dojde – ve svém prvním zaměstnání se ještě párkrát zesměšníte prezentacemi plnými evaluací, validací, optimalizaci a verifikací. Pak si uvědomíte, že důležité není být chytří, ale užiteční. To zní krásně v díle Johna Stuarta Milla, ve vašem případě to ale znamená, že se celý váš svět bude motat kolem spokojenosti vašeho šéfa. A jak víme díky takzvanému Peterovu principu, tím bude pravděpodobně člověk povyšovaný tak dlouho, až se dostal na pozici, na kterou už nestačí – leč nemá cesty zpět. Nudit se tedy nebudete.

Řešením by do jisté míry bylo vybudovat vlastní firmu. Dvacet let jsme vás ale učili, že nejlepší je jít vyšlapanou, bezpečnou cestou, tupě plnit povinnosti, mít pořádek v penálu, nikdy nebýt první, nikdy nebýt poslední a nikdy se na nic dobrovolně nehlásit. Moc si nestěžovat, a když už, tak jen aby to nebylo slyšet až ke katedře. Tenhle přístup ve vyspělých zemích nestačí už ani zaměstnancům, natož podnikatelům. Na druhou stranu, tady nejsme v Kanadě nebo ve Finsku, že.

Jedinou hodnotou, kterou si tedy ze školy odnesete dál do života, je síť známých. Kvůli tomu by ale stačilo jít na rok na vojnu. Tam byste alespoň vypadli ze své sociální bubliny a potkali lidi, kteří mají dvouciferné IQ, nenávistné názory, násilnické sklony a o „analýze“ si myslí, že je to nějaká prasečinka.

Ostatně právě pro takové a s takovými budete pracovat od letošního září až do svého odchodu do důchodu v roce 2058 nebo možná ještě později.

Přeji vám výdrž. Budete ji potřebovat víc než co jiného.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jiří Honzírek | 22. 7. 2012 08:15

"Mimořádně znepokojivý je úpadek školství. To se reformuje, co jsem živ. Ještě než jsem šel do školky, proběhla vlna komunistických reforem, která k nepoznání změnila prvorepublikový školský systém. Potom se až do roku 1989 periodicky prováděly reformy, ve kterých se zaváděla tu devítiletá, tu osmiletá základní škola, tu tříletá, tu čtyřletá ''střední všeobecně vzdělávací škola'', měnily se tituly absolventů vysokých škol, žáčci se učili množiny, studenti chodili na "výrobní praxi" atd.
Po roce 1989 reformy, ba ''transformace'' pokračovaly ještě vyšším tempem; mocným impulsem k tomu byla ''boloňská výzva'', která si za cíl stanovila, aby většina obyvatelstva měla vysokoškolské vzdělání. Ruku v ruce s tím šla teze, že ''vzdělání je zboží'' a že žádoucím produktem vzdělávacího systému je patřičným titulem vybavený člověk, který co chvíli bude pracovat v jiném oboru, takže nějaké příliš specializované vzdělávání je vlastně na škodu.
...
U zkoušek si nelze nevšimnout, že v posledních letech výrazně přibylo studentů, u kterých je s podivem, že vůbec odmaturovali."
Prof.RNDr. Václav Hořejší, CSc. Molekulární imunolog a publicista, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR v Praze; přednáší na Přirodovědecké fakultě UK.

+1
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Tom Majda | 22. 7. 2012 23:10

U nás na severu

U nás na severu, rozumějte v Ostravě jsou univerzity lepší. Dobře nebudu zevšeobecňovat, jak se to snaží hloupý "pan děkan", ale VŠB-TU Ostrava jen roste.
Vzdělání tady považujeme za hodnotu, a proto nevzdělancům říkáme motivačně "Cype!!!". Profesoři u nás taky učí jen zřídka kdy, ale z jiného důvodu. Dělají to, co profesor má dělat, tedy vědu. Proto jejich věhlas překračuje vykolíkované uzemí "cypa děkana". Občas si zajedou přednášet do Stanfordu, občas do Edinbourghu. Takže u nás (Katedra aplikované matematiky) učí ti, kdo učit umí. Že nemá více písmenek ve titulech před a za jménem se neřeši. Učit, předávat zkušenosti a motivovat umí. Úplným luxusem jsou pak konzultační hodiny, při kterých může student získat více než jen zelené políčko v informačním systému.
Utrácí se za nové budovy, protože nový studenti tak nějak zaberou více místa. Opravují se staré budovy, protože náklady na teplo v panelákových cednících jsou opravdu velké. Zázrakem tak tyto peníze, které by jinak šli na technické náklady mohou jít na pomůcky, lepší vybavení učeben, atd. (Pane děkane, je to sčítání a odčítání desetinných čísel, možná jej pochopíte :-) Časem určitě.)

-1
+
-

Další příspěvky v diskuzi (18 komentářů)

Bronislav Krahulec | 29. 10. 2013 16:55

Možná na tom nejsme úplně špatně, viz: http://www.newyorker.com/online/blogs/johncassidy/2013/10/measuring-americas-decline-in-three-charts.html
Což neznamená, že autor nemá pravdu. Jen jsou na tom někde při pohledu na celou populaci zřejmě ještě hůř.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Mario Vápeník | 1. 8. 2012 23:13

Hezké. První polovina skvělá. Ve druhé už bych polemizoval. Například to, že absolvent nedostane hodně peněz je tam v seznamu těch všech hrůz. Ale já si myslím, že je správné, že absolvent dostane málo peněz. Člověk má napřed prokázat svou užitečnost (a v kontextu pejorativní užitečnosti výše to asi zní směšně) a až pak dostat víc peněz. To si myslím, že je fundamentálně správné. Naopak za fundamentálně nesprávné považuju, že mladí bez zkušeností chtějí vysoké nástupní platy. Se vší úctou - mají malé zkušenosti. A to myslím poctivé řemeslné zkušenosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ota Nik | 30. 7. 2012 04:23

Moc dobrý. Díky
http://www.presseurop. eu/cs/content/article/2296411- tato-ekonomika-neni-pro-mlade
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Popelka | 24. 7. 2012 17:33

Pan "děkan" udeřil hřebík na hlavičku...a udivuje mne jen to,kolik potrefených hus se ozvalo. Vysokoškoláci právě z těch škol, o kterých je článek bych řekl. Pokud jim nedošlo,že blog má ironický podtón,pak Pán Bůh s námi. S podobnými vysokoškoláky se občas setkávám. Umí prezentovat,používat obraty vypadající vědecky( mě se líbí třeba tento: " v současném prudce turbulentním prostředí....blablabla&qu ot;)a celkově jsou mimo mísu. Porovnání s jejich předchůdci o cca o 15 let staršími je nemožné. Profesní slepota, život v umělé bublině pseudointelektuálního prostředí (viz poznámka o vojně ) a přesvědčení o vlastní neomylnosti. Odhadem 1/3 dnešních VŠ by před 15-20 lety nedostudovala a to myslím,že jim příliš fandím - omluva studentům "těžkých " vysokých škol jako medicína,matfyz,všechny VŠ technického zaměření,práva...prostě těm,co zvládli matematiku 1 a 2, statistiku, pružnost a pevnost, biologii a chemii... Vás jsem nemyslel -Ale myslím, že to Vy víte....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tom Majda | 22. 7. 2012 23:46

Naše univerzita nabízí i další luxus jménem podnikatelský inkubátor, kde si mohou absolventi vyzkoušet své znalosti v podnikatelském prostředí.
Absolvent si z univerzitního vzdělání může odnést nejen výše jmenované výhody. Podmínkou je, že musí také něco vložit, ať už své nadání, píli, nadšení. Toto nenaučí žádná univerzita, ale život sám.
A povinnost pracovat byla zrušena, stejně tak, jako povinně odejít do důchodu v přesně daný okamžik na začátku minulé dekády. Váš komentář mi celý připadá jako z té doby. "Všechno bylo špatně, nic není dobře". Zkuste se podívat k nám na sever, možná budete překvapen, jak to může fungovat. :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tom Majda | 22. 7. 2012 23:36

Svým konkurentům ze severu jsme ukázali své pěsti a přitáhli opravdu velkou rybu jménem Tieto, čtvrtá, osmá, nebo desátá nejlepší firma v oboru, kdo by ty žebříčky porád sledoval. Dokonce si tady postavila "Tieto-Towers&q uot;,i když by podle Vaší logiky, že firmy zajímá nejdříve cena pracovníků stačili maringotky, které se můžou aktuálně přizpůsobovat minimální mzdě.
"Západní konkurenti" jsou zvláštní pojem, ale FEI občas škádlí ty východní (z Japonska, Jižní Koreji) a nabízí tam své doktorandy a magistry, kteří se tam kupodivu uchytí.
"Západní konkurent" z Yale univerzity měl vidění, že jsou v Íráku zbraně hromadného ničení, a tak se domluvil s dalším "západním konkurentem" z Hardwardu, že přihrají ropná pole pod svá křídla. Toto jste měl namysli, že chybí těm hloupým českým absolventům? Schopnost prosazovat se i humanitárním bombardováním?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tom Majda | 22. 7. 2012 23:10

U nás na severu

U nás na severu, rozumějte v Ostravě jsou univerzity lepší. Dobře nebudu zevšeobecňovat, jak se to snaží hloupý "pan děkan", ale VŠB-TU Ostrava jen roste.
Vzdělání tady považujeme za hodnotu, a proto nevzdělancům říkáme motivačně "Cype!!!". Profesoři u nás taky učí jen zřídka kdy, ale z jiného důvodu. Dělají to, co profesor má dělat, tedy vědu. Proto jejich věhlas překračuje vykolíkované uzemí "cypa děkana". Občas si zajedou přednášet do Stanfordu, občas do Edinbourghu. Takže u nás (Katedra aplikované matematiky) učí ti, kdo učit umí. Že nemá více písmenek ve titulech před a za jménem se neřeši. Učit, předávat zkušenosti a motivovat umí. Úplným luxusem jsou pak konzultační hodiny, při kterých může student získat více než jen zelené políčko v informačním systému.
Utrácí se za nové budovy, protože nový studenti tak nějak zaberou více místa. Opravují se staré budovy, protože náklady na teplo v panelákových cednících jsou opravdu velké. Zázrakem tak tyto peníze, které by jinak šli na technické náklady mohou jít na pomůcky, lepší vybavení učeben, atd. (Pane děkane, je to sčítání a odčítání desetinných čísel, možná jej pochopíte :-) Časem určitě.)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Honzírek | 22. 7. 2012 08:15

"Mimořádně znepokojivý je úpadek školství. To se reformuje, co jsem živ. Ještě než jsem šel do školky, proběhla vlna komunistických reforem, která k nepoznání změnila prvorepublikový školský systém. Potom se až do roku 1989 periodicky prováděly reformy, ve kterých se zaváděla tu devítiletá, tu osmiletá základní škola, tu tříletá, tu čtyřletá ''střední všeobecně vzdělávací škola'', měnily se tituly absolventů vysokých škol, žáčci se učili množiny, studenti chodili na "výrobní praxi" atd.
Po roce 1989 reformy, ba ''transformace'' pokračovaly ještě vyšším tempem; mocným impulsem k tomu byla ''boloňská výzva'', která si za cíl stanovila, aby většina obyvatelstva měla vysokoškolské vzdělání. Ruku v ruce s tím šla teze, že ''vzdělání je zboží'' a že žádoucím produktem vzdělávacího systému je patřičným titulem vybavený člověk, který co chvíli bude pracovat v jiném oboru, takže nějaké příliš specializované vzdělávání je vlastně na škodu.
...
U zkoušek si nelze nevšimnout, že v posledních letech výrazně přibylo studentů, u kterých je s podivem, že vůbec odmaturovali."
Prof.RNDr. Václav Hořejší, CSc. Molekulární imunolog a publicista, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR v Praze; přednáší na Přirodovědecké fakultě UK.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Kratochvíl | 20. 7. 2012 15:06

Ještě bych tam přidal narážku na školskou byrokracii - doktorand, co si může na konci roku nakoupit 5 000 propisek nebo MP3 přehrávač (maskovaný jako flashdisk), ale nemůže si koupit židli, protože ta se nedá do grantu zahrnout :-)

Zdraví doktorand :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Verner | 20. 7. 2012 11:59

Děkuji Lence Beránkové a Daliboru Peškovi za krásnou ukázku výsledků našeho školství. PROČ by s tím "někdo" měl něco dělat? Proč zrovna "pan děkan" a ne Lenka Beránková nebo Dalibor Pešek?

Místo toho se tito dva soustředí na hnidopišství, jímž se snaží shodit text, který jim je nepříjemný. Ano, jistě, ta pravda o našem školství zmizí, pokud by si Michal Kašpárek ověřil, že žádná taková škola v Lanškrouně není (souhlasím s editorem, že to byl záměr). Hurá, Dalibor Pešek našel chybu! To určitě znamená, že ten text psal nějaký loser, takže to tak všechno určitě není, protože když je "chyba" v tomto, je určitě špatně celý text.

Stejně tak platí, že pan děkan může s danou situací udělat asi tak moc, jako Lenka Beránková. Oba dva mají (předpokládám) volební právo. Oba dva si mohou stěžovat svému poslanci a senátorovi; oba dva můžou poslat své děti studovat do zahraničí. Oba dva mohou rovněž posoudit, zda by se jejich děti neměly lépe, pokud by se nesnažily získat diplom za každou cenu, a místo toho se třeba věnovaly tomu, co je baví, nebo na co mají vlohy - a začaly s tím podnikat nebo se tím živit. Pokud by začaly v 18-19 po maturitě, měly by pět let zkušeností náskok a ten "papír", pokud by ho skutečně potřebovaly, by si mohly udělat kdykoli. Ale to už odbočuji. Děkan, resp. rektor, dělá vždy to, co mu přinese největší zisk pro jeho školu. Záleží vždy na tom, co po systému chceme a jak si ho nastavíme. Pokud si zvolíme ty, kteří ten systém akorát "vohnou", pak si můžeme stěžovat pouze sami na sebe. Demokracie už je taková.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Soukup | 21. 7. 2012 13:33
reakce na Pavel Verner | 20. 7. 2012 11:59

Dobry postreh Pavle. Dobry clanek Michale. Diky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Malý | 20. 7. 2012 18:00
reakce na Pavel Verner | 20. 7. 2012 11:59

Inu, když někoho zezadu kopají, znamená to, že je napřed:-)

Již Voskovec s Werichem věděli, když čelili cenzuře, že cílem takového cenzora je vyškrtat si svoje červené pero. Teprve, když papír svítí červeně, mají pocit, že odvedli dobrou práci a pořádně to "proklestili&qu ot;.Proto V+W úmyslně přidávali cenzorům do textu zjevné špeky, o kterých věděli, že se jich chytí, aby jim unikly ty skutečné satirické šlehy. Ty potom v textu skutečně zůstaly. (PS: možná to byl Werich s Horníčkem, hnidopich může oslavit nalezení chyby, ale na obecnosti sdělení se nic nemění).

Tož asi tak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 20. 7. 2012 13:20
reakce na Pavel Verner | 20. 7. 2012 11:59

Na druhou stranu, zmínění hnidopiši se mohou upíchnout alespoň v politice. Tam se s podobným způsobem argumentace uplatní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Košárek | 20. 7. 2012 11:43

Zde je maturitní řeč, která jde ještě více do hloubky problémů tradičního školství: http://www.svobodauceni.cz/wp/zde-stojim/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 20. 7. 2012 13:10
reakce na Jiří Košárek | 20. 7. 2012 11:43

Pink Floydi už před časem problematiku nakousli:
http://www.pink-f loyd-lyrics.com/html/another-b rick-2-wall.html

Nikdonepokračoval v proměně vzdělávacího systému, a tak po dlouhé době máme další prohlédnutí a další poznání... Třeba nezapadnetak jako předchozí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Lenka Beránková | 20. 7. 2012 11:23

Jo, to se pak děkan vytáhnul s takovým projevem. Místo aby dělal něco, čím by situaci alespoň trochu zlepšil...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dalibor Pešek | 20. 7. 2012 08:33

Jen bych upřesnil, že v Lanškrouně nikdy žádná koželužská škola nebyla. Ta byla nejblíž v Hradci Králové (zbudovaná podle projektu Josefa Gočára), což je 86 km daleko. Pan profesor si mohl s promočním projevem dát o malinko víc práce, takto sám podrývá jeho věrohodnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 20. 7. 2012 08:58
reakce na Dalibor Pešek | 20. 7. 2012 08:33

Poznámka editora: prověřoval jsem to a taky jsem takovou školu nenašel. Dospěl jsem ale k názoru, že děkan schválně mluví o nikdy neexistující instituci, aby případně neurazil nějaké koželuhy v publiku. Ti si možná svého vzdělání považují...
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!