Ceny pro nejlepší politické komedianty

Do finále za poslední dvě neděle postoupily tři smutné události – Nečasův normalizační projev volající po potlačení jiných než těch jedině správných a společensky prospěšných názorů, vládní překvapení nad tím, že se v Čechách vyrábí a distribuuje alkohol na černo, a absurdní komedie jedné loutky, která má na vizitce napsáno ministryně kultury. Absolutního vítěze určit nelze, pojďme tedy podle vzoru divácky úspěšných soutěží udělovat více různých cen.

Kajícná pouť páně premiérova

Premiér má – už na základě své funkce – samozřejmě přednost, začněme tedy s ním. První cenou, kterou si bezpochyby zaslouží, je cena za znovuobjevení zapomenutého žánru. Myslel jsem si, že podobné projevy skončily listopadem 1989, ale jak je ze slov o potřebě „zabránit některým módním politickým projevům“, mýlil jsem se. Zejména když Nečasův projev nesl – na poslední chvíli vymazaný – nadpis Export si rozvracet nedáme!

• Kompletní seznam škůdců českého exportu

Druhou cenou, kterou premiér Nečas získává, je cena pro nejpokornějšího umělce. Nevzpomínám si na žádného předsedu ODS, který by nejdříve nazval nejmocnějšího českého profesora ekonomie, nesmrtelně spojeného s ODS, ekonomickým debilem, aby ho pak nejprve odprošoval ručně psaným dopisem (média neinformovala, zda při psaní klečel na hrachu), a následně přidal i veřejnou omluvu v podobě projevu proti dosud neznámým -ismům a za lepší vztahy s našimi totalitními expřáteli. Jen málokterý herec zvládne zahrát poníženě pokornou etudu tak přesvědčivě, cena je tedy jistě na místě.

To, že by českému exportu mnohem více prospělo, kdyby český premiér nedělal ve světě České republice ostudu (za přečtení stojí třeba komentář v týdeníku The Economist). A především kdyby dokázal zajistit, aby konečně opět fungovala česká obchodní diplomacie, ze které si udělali hračky ministr zahraničí a ministr průmyslu a obchodu.

Skončí dřív prohibice, nebo vláda?

Cenu Zlaté korouhvičky získává ministr zdravotnictví, který nejprve vyhlásil tvrdou prohibici – a za pár hodin začal mluvit o jejím zmírňování, pak tuto diskuzi opět odložil a místo toho si pochvaloval, že díky prohibici aspoň klesne spotřeba alkoholu. Pokud vládu otravy metylalkoholem skutečně trápí, udělala by nejlépe, kdyby si zajistila studii o černém trhu s alkoholem, který před dvěma lety zpracovala detektivní kancelář dnešního ministra Kubiceho. Jeho analýza, vytvořená na zakázku renomovaných výrobců alkoholu, totiž mimo jiné zdůrazňovala, že stát nemá nelegální obchody s lihovinami vůbec pod kontrolou. A je otázkou, co vláda udělá, až skončí dnešní prohibiční etuda, protože na rozdíl od drog a cigaret byl u nás alkohol vždy tolerován. Tedy pokud bude mít Nečasova vláda příležitost, neboť oznámení na prodejnách jednoho velkého řetězce pravila, že Omezení prodeje alkoholu platí do odvolání Vlády ČR.

Divadýlko pro celý národ

Nejvíc cen v minulém týdnu – a to včetně prestižních cen Nejlepší bavič a Loutka v akci – ovšem získala dáma, které na vizitku napsali ministryně kultury, aniž by jí vysvětlili, jak se má zodpovědný člen vlády chovat nejen ke svěřenému úkolu, ale i při vystupování na veřejnosti. A zatímco Nečasův retroprojev zaujal jen drobnou skupinu lidí, neuvěřitelné dadaistické vystoupení paní Hanákové v České televizi při zdůvodňování odvolání ředitele Národního divadla již stihlo zlidovět. Podobně zoufalé a bezradné byly i další mediální výstupy, nemluvě o komunikaci s Národním divadlem.

Je pochopitelné, že se po těchto tragikomických výstupech vzedmula vlna požadavků na odvolání paní ministryně. Ale jak velmi trefně řekl na setkání v Národním divadle Jan Kačer, paní Hanáková je vlídná paní, v jejíž hlavě se tato zpackaná fraška nezrodila. A varoval před její výměnou, protože žádná lepší osobnost k dispozici stejně není. V tom má bohužel pravdu. Jen měl možná dodat ještě jedno varování, tentokráte určené osobně paní ministryni: její předchůdkyní v roli „vlídné paní“ byla jistá Vlasta Parkanová.

Psáno pro Lidové noviny; úvodní obrázek z vystřiženého konce filmu Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu