Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Železnice: Polsko se přibližuje Německu. Německo to nezajímá

Polsko investovalo desítky miliard do vybudování rychlého železničního spojení s Německem. Teď však zjišťuje, že Němcům se do budování jejich části infrastruktury nechce. Bývalé východní Německo, se kterým Polsko sousedí, se totiž rychle vylidňuje.

Mistrovství Evropy ve fotbale bylo velkou příležitostí, aby se v dopravní infrastruktuře dosud velmi zaostalé Polsko posunulo alespoň na úroveň svých středoevropských sousedů. Podařilo se to jen z části, ale po dvaceti letech, kdy všechny polské vlády tuto oblast zanedbávaly, to i tak byl obrovský skok. Velká polská města dostala důstojné letištní terminály, Varšava dokonce vlakové spojení města s letištěm, o němž se v Praze dvacet let jen vedou řeči, přibylo mnoho kilometrů dálnic, byť alespoň k základní síti by jich Polsko potřebovalo ještě dvakrát třikrát tolik.

To, s čím se opravdu pohnout podařilo, bylo dálniční spojení velkých polských měst s Německem. Pro Polsko je Německo podobně jako pro Česko klíčový obchodní a ekonomický (a v posledních letech i politický) partner. Díky novému spojení se polská ekonomika stala pro německé investory opravdovou alternativou k dosud upřednostňovaným, infrastrukturně vyspělejším zemím, jako je Česko, Slovensko či Maďarsko. Výhodou bylo, že do dálnic na své straně hranice už Spolková republika investovala v minulých dvaceti letech, takže Poláci prostě jen své dvě hlavní dálnice ve směru západ–východ dotáhli k hranicím. Dnes se tak dá po dálnici (byť někde ne zcela dokončené) dojet jak z Berlína do Poznaně, Lodže a Varšavy, tak z Drážďan do Vratislavi, Katovic a Krakova. Výrazně se pohnulo také se směrem jih–sever, stále však ještě mezi Ostravou, Katovicemi a Gdaňskem poměrně velká část dálnic dodělat chybí.

Do Berlína šedesátkou

Výrazně však zaostává železniční doprava. A to přesto, že se premiér Donald Tusk s kancléřkou Angelou Merkelovou jasně dohodli na tom, jak obě země propojit ne sice nějakou superrychlou železnicí typu TGV, ale alespoň železnicí, která důstojně konkuruje automobilové dopravě. V létě minulého roku bylo dohodnuto, že se výstavbou a úpravami stávajících železnic „výrazně zkrátí“ doba cestování po železnici mezi Berlínem a Varšavou, vybuduje se rychlíkové spojení mezi Štětínem a Berlínem a zelektrifikuje se zbytek trati mezi Vratislaví a Drážďany.

Po víc než roce se dá říci, že na polské straně je téměř všechno hotovo, ale na německé se téměř ani nekoplo. Polské vlaky tak sice mohou mezi Varšavou a Berlínem jezdit po nově vybudovaném koridoru až 160 km za hodinu, ale kvůli stavu na německé straně i tak trvá 560 km mezi oběma městy vlakem přes pět hodin. Podle mezivládní dohody by měla být německá část modernizována až kolem roku 2016 – až pak mají vlaky mezi oběma metropolemi šanci dostat se pod čtyři hodiny.

Ještě mnohem horší situace je v případě dvou metropolí západního Polska, Štětína a Vratislavi. 310 kilometrů z Vratislavi do Berlína trvá víc než pět hodin a dvě stě osmdesát kilometrů do Drážďan trvá téměř tři a půl hodiny. Horší než před sto lety je pak spojení Štětína s Berlínem, kde se po stotřicetikilometrové trati šine rychlík průměrnou rychlostí 60 kilometrů za hodinu.

Východní Německo se nevyplatí

„Je to absurdní. Investovali jsme stovky milionů eur – a na hranici je konec. Možná jsme měli radši budovat rychlé železnice na východ,“ uvádí polské ministerstvo dopravy. „My jsme svoji část udělali, ale Němci se k ničemu nemají,“ charakterizuje situaci polský deník Gazeta Wyborcza. V Německu přitom patří železniční doprava mezi absolutní dopravní priority a investice do ní jsou obrovské.

„Problém je v tom, že se do toho Němcům prostě nechce,“ cituje deník jednoho polského diplomata z Berlína. „Východní Německo je nejméně zalidněná část Spolkové republiky a Deutsche Bahn  se investice vyplatí mnohem víc v západní části země,“ uvádí diplomat. Příběh s železnicí ilustruje, jak západní Polsko doplácí na úpadek bývalé DDR.

A problémy bývalého východního Německa se přes hospodářské úspěchy Spolkové republiky jako celku stále zvyšují. Lze očekávat, že vliv budou mít nejen na Polsko, ale podobně i na Česko. A nejen pokud jde o železnice a dálnice.

Autor je redaktor Lidových novin

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK