Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Nová průmyslová revoluce: Zatřesete světem? Vytiskněte si samopal či bezpilotní letoun

Jan Daniel
Jan Daniel
28. 11. 2012

Novou průmyslovou revolucí nazval Michal Kašpárek nástup trojrozměrného tisku. Ten by mohl radikálním způsobem demokratizovat a „decentralizovat“ vývoj i výrobu průmyslového zboží. V závěru své zprávy se Kašpárek dotkne také bezpečnostních a společenských rizik, která s sebou technologie může přinést. Debata o tématu se ve světě nějakou dobu už vede. První doma vytisknuté zbraně jsou totiž skutečností.

Nová průmyslová revoluce: Zatřesete světem? Vytiskněte si samopal či bezpilotní letoun

Jak ukázali ve svých futurologických knihách například manželé Tofflerovi, způsoby získávání obživy a organizace ekonomiky mají vedle poměrně významného dopadu na celou společnost a její instituce (v tomto poznatku je, pravda, již pár myslitelů předběhlo) zásadní vliv i na způsoby, jakými jsou vedeny války, jak jsou chápány hrozby a jak je zajišťována bezpečnost. Právě nástup 3D tisku je mnohými považován za fenomén, který má potenciál proměnit podobu světového průmyslu a světové ekonomiky, a tak se množí i lidé zkoumající jeho vztah k budoucí podobě konfliktů. Jedním z nich je i John Robb a jeho blog Global Guerillas, kde rozvíjí to, co Michal Kašpárek ve svém příspěvku pouze letmo nakousl.

Vytiskněte si svou zbraň

Právě Robb (mezi jinými) v červenci letošního roku upozornil na projekt, v rámci kterého byla 3D tiskárnou vytvořena funkční část automatické pušky, později zkompletované za pomoci z internetu veřejně dostupných částí. Její autor se ovšem nezastavil pouze u výroby zbraně, ale postup prací na ní také vystavil volně na internetu. Jeho zbraň sice nebyla – vzhledem k starší tiskárně a využitému materiálu – dokonalá a nedosahovala výkonů pušek profesionálních výrobců, ale i tak z ní její tvůrce dokázal vypálit přes 200 dávek bez výrazných známek opotřebení, a především: neexplodovala mu přitom vzdor očekávání mnoha pochybovačů v rukou.

Domácí výroba složitějších automatických zbraní samozřejmě není ničím radikálně novým. Různí nadšenci je již nějakou dobu vytvářejí třeba za pomoci počítačově řízených automatických obráběcích strojů. S posledními generacemi 3D tiskáren ovšem klesají náklady na jejich vytvoření, výrazně se zjednodušují způsoby, kterými to lze provést, a otevírají se nové kanály pro distribuci souborů se vstupními údaji.

Ještě dále se rozhodla jít libertariánská skupina Defence Distributed, která si klade za cíl vytvořit volně přístupné (open-source) plány a soubory k výrobě „wiki-zbraně“ na pokročilých modelech 3D tiskáren. K získání potřebného kapitálu pak využila další současný trend, o kterém Michal Kašpárek píše ve svém článku, a to crowdfunding. Zde se objevila první srážka se zákony – zatím ovšem se zákony crowdfundingového serveru Indiegogo, který stáhl jejich projekt s odůvodněním, že jeho vnitřní politika nepovoluje projekty spojené s prodejem zbraní. Defence Distributed se i přesto povedlo díky systému Bitcoin peníze vybrat, následně však přišla další překážka: firma vyrábějící 3D tiskárny, jež nechtěla být s činností spolku spojována. Projekt sice v současnosti běží v jiné formě dál, ale ukazuje, že i přes rozsáhlé možnosti 3D tisku, naráží tato technologie stále na současné zákony a omezení.

Propagační video Defence Distributed, společnosti, která vytváří volně přístupný soubor s plány k vytištění automatické pušky na 3D tiskárně.

Crowdfunding terorismu?

Pro vysoce motivované skupiny ovšem nemusí být otázka legality či ilegality jejich počínání žádnou překážkou. Spojení možností crowdfundingu, sesíťování současného světa umožňujícího rychlé propojení lidí se stejnými nápady či postoji (stačí se podívat na příklady rekrutování islamistických teroristů na Západě) a 3D tisku pak dává velmi třaskavý základ pro budoucí působení různých teroristických či povstaleckých skupin. Propojení většího množství lidí dává možnost výrazně snížit (či rychle získat) počáteční náklady a dává malým roztroušeným skupinkám schopnost došlápnout si i na mnohem silnějšího protivníka.

Jedním z příkladů (spíše crowdsourcingu než přímo crowdfundingu) mohou být některé aspekty operací „hnutí“ Anonymous, ale vyskytl se již třeba i projekt crowdfundingu dvou veteránů z libyjské revoluce, kteří se chtějí zapojit do probíhajících bojů v Sýrii. Právě systémy typu Bitcoin, využitý u projektu Defence Distributed, poté umožňují velkému množství lidí přispět anonymně a bez omezení typu projektů, jako je tomu u velkých crowdfundingových portálů. Zatím se sice zdá vznik takto široce decentralizovaných a globálně financovaných teroristických skupin málo pravděpodobna (byť velmi obdobný způsob jedné značky, různých zdrojů financí a v podstatě autonomních skupin využívají sítě al-Kájdy), spíše by se dalo očekávat rozsáhlejší vyžití těchto přístupů organizacemi typu Occupy!, ale to rozhodně neznamená, že by k tomu již neexistovaly prostředky.

Automatický poslíček, nebo sebevražedný atentátník?

K ručním zbraním se ovšem motivované skupiny či jednotlivci nakonec většinou stejně nějakým způsobem dostanou i v současnosti, a jak připomíná Steven Kotler, jejich jednodušší dostupnost by paradoxně ekonomicky poškodila především organizovaný zločin. Větší výzvu než doma tisknutelné ruční zbraně tak představují v druhém článku Michala Kašpárka zmíněné bezpilotní dálkově ovládané letouny, či různá automatická vozidla a zařízení. Ty totiž nemusí jen doručovat pizzu, personalizované sošky z 3D tiskáren, nebo plašit na zahradě veverky. Dnes je využívají armády nejvyspělejších států, představují jednu z největších změn ve způsobech, jakými se vedou války. Stačí zde jen připomenout několik posledních let trvající kampaň americké armády, která využívá ve velké míře cílené údery bezpilotními letouny proti islamistickým ozbrojencům v Pákistánu, Jemenu či Somálsku.

Nechme stranou diskuzi o tom, nakolik je tento způsob zabíjení protivníků fér či legitimní, zkusme si představit, jaké bezpečnostní riziko by mohlo plynout z širšího rozšíření bezpilotních letounů. Podobně jako u ostatních zařízení, i cena jejich výroby totiž poměrně prudce klesá a již loni v létě byl vyroben první bezpilotní letoun právě za pomoci 3D tiskárny. Pokud tedy dáme všechny zde zmíněné věci dohromady (snadná výroba, k níž je potřeba jen materiál a soubor z internetu, rychlé získání zdrojů za pomoci crowdsourcingu stejně smýšlejících lidí po celém světě a posledního pokroku v oblasti dálkově řízených autonomních systémů), vychází nám například možnost levného a snadno replikovatelného neselhávajícího sebevražedného atentátníka, inteligentního nástražného výbušného systému nebo nové možnosti soukromé špionáže za pomoci dálkově ovládaných přístrojů a to nejsou zrovna lákavé vyhlídky.

První bezpilotní letadlo vytištěné na 3D tiskárně

Pro armády, teroristy i širokou veřejnost?

Tímto textem nechci nijak strašit a vyvolávat onu Michalem Kašpárkem velmi správně zmíněnou morální paniku. Chtěl jsem jen poukázat na fakt, že nové technologie mají i svou temnější stránku a oni bastlíři z garáží mohou být hrdinnými věrozvěsty nového průmyslového věku, ale v některých (jakkoli vzácných) případech také nebezpečnými radikály schopnými zneužít poslední technické možnosti pro realizaci své vysněné utopie. Nové technologie tak mohou sloužit stejně tak k výrobě nových personalizovaných předmětů denní potřeby, stejně jako k masové výrobě snadno replikovatelných klíčů pro bezpečnostní pouta, malých bezpilotních letounů, nebo masové velmi levné tvorbě padělků výtvorů předních světových designérů.

Je tedy otázka, jak tyto technologie ustojí srážku s nadcházející vlnou legislativy, která se je pokusí nějakým způsobem regulovat. Již několikrát zde zmíněný John Robb předpokládá, že bezpilotní letouny se kvůli komplikovaným právním aspektům svého fungování prosadí mimo bezpečnostní složky (další příklady zde) a novátorské svépomocné využití jen velmi omezeně. Vleklé právní bitvy se dají koneckonců čekat i u samotných 3D tiskáren a jejich schopnosti tvořit přesné kopie původních objektů. Vysoce pravděpodobné ovšem je, že i když budou tyto technologie legálně omezeny, možnosti jejich kreativního a neočekávaného použití (ať již v dobrém či špatném) to sníží jen nepatrně. 

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (13)

Vstoupit do diskuze
Jan Daniel

Jan Daniel

Vystudoval mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií MU a nyní pokračuje ve studiu téhož na Fakultě sociálních věd UK.Po kariéře přispěvatele do lokálních novin se rozhodl rozšířit svůj záběr na... Více

Související témata

3D tiskcrowdfundingcrowdsourcingDefence DistributeddemokratizaceJohn Robbpokrokprůmyslová revoluceSteven Kotlerterorismuszbraně
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo