Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Není buchta jako buchtička

| 25. 3. 2011

Renesance českých buchet a zákusků ukazuje, jak absurdní jsou některé regulace podnikání.

Není buchta jako buchtička

Bál jsem se, že se v té kavárně nepoznáme – když jsem ale z okna viděl po ulici přicházet dívku ukrytou za obrovskou mísou koláčů, kterou posléze zanechala na baru, bylo mi jasné, že je to můj zdroj.

Bezejmenný zdroj ze světa mladých žen, kterým budeme říkat „punkové pekařky“.

Ke studiu si přivydělávají ušlechtilým způsobem: domácím pečením dortů, koláčů, zákusků, cukroví, buchet, pájů, rolád a štrúdlů. Prodávají je po kavárnách ve velkých městech, po koncertech a festivalech. Všechno je to podle originálních receptů, bez konzervantů, osobité, veselé a moc dobré.

A skoro všechno je to taky šedá ekonomika.

Na všechno potřebujete v životě bumážku

„Když chcete cukrárnu, musíte mít papír, že jste cukrář,“ vysvětluje Dívka s koláči. A cukrářka to není. Studuje vysokou školu, což ostatně poznáte hned, jakmile otevře pusu: „Všude v cukrárnách nabízí jen indiferentní jogurtový kostky, co se tváří hrozně fancy.“ Takže se v kuchyni pokouší o renesanci české buchty. Očividně úspěšně: „Jedna trouba přestává stačit.“ Jenomže živnostenský úřad nezajímají spokojení strávníci. Zajímá ho razítko, že jste nepropadli z odborného kreslení – protože stát nemůže dopustit ošklivě pomalované dorty.

Ještě nějakou dobu tedy bude dívka s koláči čarovat doma v troubě a střádat peníze. To aby zaplatila jiného pekaře, který razítko má, a mohla si pak otevřít vlastní cukrárnu. Tam si už lidé dopřejí cukr a bílé tuky zcela oficiálně. Podobně to je i s jejími kolegyněmi. K eseróčku a oficiálnímu podnikání se jich v Česku dopracovalo zatím jen pár.

Jídlo-milenci, mějte se na pozoru!

Seth Godin nedávno napsal článek o tom, že je to na světě hezky zařízeno a pro všechny druhy podnikání existuje nějaká ideální, stabilní velikost. Benzínky mají mezi čtyřmi a dvanácti stojany – málokdy jeden, nikdy padesát.

Trh ukazuje, že pro cukrárnu může být takovou ideální „velikostí“ jeden doma pečící člověk, plus někdo na výpomoc, když je nával. Jenomže české a evropské právo říká: musíte mít takovou a makovou kuchyni, takové a makové školy a vyplňovat tolik formulářů a sledovat tolik změn v regulacích, že se tomuhle přivýdělku nebudete moci věnovat jen pár dnů do měsíce. Bude to na plný úvazek – radši na samotné pečení někoho zaměstnejte. Anebo prostě nečinně dřepějte, jako každá spořádaná studentka nebo matka na rodičovské dovolené.

Jak to funguje jinde? Spotřebitele a strávníky samozřejmě chrání všechny státy. Koláč z otrávených jablek, jaké snědla Sněhurka, nelze legálně prodávat nikde.

Ve Spojených státech si však můžete na webu Book of Cooks najít nejbližšího domácího kuchaře a hned za ním vyrazit s košíkem. Podle informací o bezpečnosti potravin v této zemi lze pro vaření buď zkolaudovat domácí kuchyni, popřípadě si ve větších městech pronajmout některou z „hodinových kuchyní“.

V Holandsku mají zase obdobnou službu Tweetjemee – jak praví strojový překlad: „Jídlo-milenci mějte se na pozoru!“

Zkrátka: jde to očividně i bez strachu, že vás čapnou.

Není buchta jako buchtička

Přejme tedy našim punkovým pekařkám, ať se dočkají rozumnějších pravidel. Ne anarchie. Stačilo by ubrat úchylné byrokracie.

Mimochodem, když jsem se rozloučil s Dívkou s koláči a vyrazil na tramvaj, na hlavním nádraží jsem si všiml těch věčných reklam na videochaty. A něco mi docvaklo. Žijeme v zemi, kde nebudete mít se státem nejmenší problém, pokud se rozhodnete na internetu vystavovat nahé osmnáctky. Dokonce si od městského podniku můžete pronajmout zábradlí a hrdě na něj napsat: Ukazujte pipiny u nás!

Jestliže se ale rozhodnete vydělávat peníze tím, že oprášíte staré recepty a dáte lidem ke kafi konečně dobrý zákusek, čekají vás hned do startu statisícové investice do vybavení, které nepotřebujete. V opačném případě budete v článcích vystupovat jako Dívka s koláči, namísto toho, abyste se hrdě přihlásili ke své užitečné a krásné práci.

I udělalo se mi z téhle země hrozně smutno.

Foto: Norwichnuts

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

Roman Řípa | 25. 3. 2011 16:34

Co třeba takto:
1. Založíme web www.domacimoucniky.cz resp. něco obdobného jen s "nábojem".
2.Seženeme jednoho cukráře s požadovaným vzděláním a certifikovanou troubou.
3. S pečeníchtícími studenty/kami a matkami/otci na rodičovské dovolené podepíšeme smlouvu o provedení práce á 15% paušál bez soc. zdrav.
4. Pomůžeme jim s akvizicí zákazníků, ježto často umějí péct, ale ne tak často prodávat - kavárny, večerky, nově farmářské trhy, www.nalok.cz , vylepování letáků v okolí jejich bydliště, inzerce na www.cuketka.cz a spol. atd. atd.
5. Aktivně shánět je budeme na maminkovských fórech a brigádních nástěnkách Vysokých škol.

Přehlédl jsem něco podstatného? Jde do toho někdo se mnou :-)?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 25. 3. 2011 17:29
reakce na Roman Řípa | 25. 3. 2011 16:34

Háček vidím. Nestačí vyučený cukrář, ale musíte mít k němu zkolaudovanou a hygieniky schválenou provozovnu (to jste asi myslel tou certifikovanou troubou ?), ten cukrář je odpovědný zástupce řemeslné živnosti, takže pokud není dobrodruh, nebude souhlasit, aby pekl kdokoliv a kdekoliv. Každý průšvih (např salmonela) padá na jeho hlavu, tak to asi bude chtít mít pod kontrolou.
Když to všechno budete mít, máte vlastně normální pekárničku, kam můžete na dohodu o provedení práce samozřejmě najmout tu studentku nebo maminu, jestliže bude mít zdravotní (potravinářský) průkaz.
Navrhuji rovnou do Vašeho business plánu zahrnout již funkční pekárnu, které budete shánětreceptury a případně dodávat brigádníky.
Kdysi jsem o tom mluvil s jedním majitelem pekárny a mám takový dojem, že než něco šlo do prodeje, tak to muselo být někým schváleno (potravinářskou inspekcí ? nevím přesně).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Roman Řípa | 26. 3. 2011 08:58
reakce na František Pašingr | 25. 3. 2011 17:29

Ok, což mírná modifikace. Uděláme FÚZI kavárny a pekárny.

1. Jedna část velké místnosti bude zařízena jako běžná kavárna. Umožní lidem si sednout a popovídat si.
2. Ve stejné místnosti ovšem bude i prostor pečení. Jinými slovy, návštěvníci kavárny budou moci vidět a, a to hlavně, CÍTIT, jak se připravují zákusky pro ně.

Zájemcům o punkové pekařky navrhuji rozvíjet nápad na http://romanripa.typepad.com/blog/2011/03/napad-fransiza-punkovych-cukrarek.html . Je potřeba myšlenky dát do potřebné struktury "Proč, Komu, Co a následně Jak, Kdo, Kdy" a na to tady není úplně vhodný prostor.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Pašingr | 25. 3. 2011 12:18

Obávám se, že i kdyby se stal zázrak a odpadly všechny administrativní překážky domácího pečení, tak by to pro ni stejně bylo nezajímavé, pokud by musela zaplatit daně, sociální a zdravotní pojištění ze svého zisku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!