Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Obamo, vrať nobelovku!

| 10. 4. 2010

Ruský a americký prezident včera podepsali novou odzbrojovací smlouvu. Oba svůj podpis neváhají označit za dějinný. Jenže nová smlouva přináší pouze kosmetické změny, které se zásadních problémů kolem jaderných zbraní vůbec nedotknou.

Obamo, vrať nobelovku!

Dějinné. Famózní úspěch. Potvrzení oprávněnosti udělení Nobelovy ceny za mír Baracku Obamovi. I tak se mluvilo o čtvrtečním podpisu nové odzbrojovací smlouvy mezi USA a Ruskem (pdf - celý text smlouvy). Média se předháněla v popisu bezpečnostních opatření, jež tuto návštěvu provázela, ve vypočítávání výhod a prestiže, kterou Praha získá. Nikdo se nepozastavil nad tím, že se vlastně tak moc nestalo.

Nová smlouva zavazuje oba signatáře k limitu 1550 hlavic na maximálně osmi stech nosičích (počítají se interkontinentální rakety, nosiče na jaderných ponorkách, ale i strategické bombardéry). Nově domluvené limity jsou o tři čtvrtiny nižší než ty z roku 1991 a o nějakých 30% nižší než ty z poslední smlouvy z Moskvy z roku 2002.

Smlouva o zbavení se šrotu

Jenže. Nový START jen pokračuje v tradici smluv předchozích, SALT I a II, START I, II a SORT, tedy pouze stanovuje limity používaných zbraní. Neovlivňuje jejich nasazení, vývoj, testování ani použití. První z těchto smluv, SALT z roku 1971, v podstatě jen reflektoval zbytečnost desetitisícových arzenálů, které by protivníka a celou zemi zničila stokrát. Tehdy se tomu říkalo doktrína vzájemného zaručeného zničení (MAD).

Nová smlouva pak pokračuje ve špatně nastaveném kurzu. Po ratifikaci ruskou Dumou i americkým Kongresem vstoupí v platnost na deset let. Domluvené limity musejí signatáři dosáhnout během sedmi let. Navíc, podle plánů Pentagonu by měl být systém antibalistické ochrany, jehož vývoj a nasazení právě podepsaná smlouva vůbec nezmiňuje, zkompletován právě kolem roku 2020.Je tedy pravděpodobné, že Rusové od smlouvy z trucu odstoupí ještě před tímto datem.

A to je právě jádro pudla. Nová smlouva sotva kosmeticky upravuje současnou situaci, dějinná rozhodně není. Oběma velmocím jen dovolila zbavit se dosluhujících nosičů, snížit náklady na údržbu těch stávajících a zaměřit se na vývoj nových technologií. Nic víc! USA přitom dodnes drží ve svém arzenálu přes deset tisíc jaderných hlavic,které mohou zasáhnout jakýkoli bod na zeměkouli a které mají schopnost zničit Zemi několiksetkrát. Ani na tomto „overkillu“ nová smlouva nezměnila vůbec nic.

Navíc, třetí nejsilnější jaderný stát, Francie, vlastní necelých pět set hlavic, Čína jich má lehce přes 400, z toho jen dvacet s interkontinentálním dosahem. Nadvláda USA a Ruska tak zůstává neotřesena a nová smlouva jen velmocím dovolí zbavit se neekonomického šrotu. A to jsou argumenty, na které slyší zejména Rusové.

Navíc, byly a jsou to právě USA, kdo nadále podrývá existující jaderný režim svou neochotou podepsat smlouvu zakazující veškeré jaderné testy, svým odstoupením od smlouvy o zákazu protijaderných štítů (oboustranná zranitelnost měla zajistit stabilitu jaderného soupeření během studené války) nebo pokusy legitimizovat indický arzenál zrušením sankcí, které byly v 70. letech uvaleny právě pro porušení smlouvy proti šíření radioaktivních zbraní.Vývoj nových technologií – ať už malých bomb s limitovaným použitím, bomb s potlačenou radioaktivitou, ale posílenou ničivostí, případně neutronových zabijáků - defensivních antibalistických receptorů, ale i jejich testování a teoreticky zato i jejich použití v boji tak může vesele pokračovat dál.

Odzbrojovací slib zpřed čtyřiceti let

Existuje však ještě aspoň jeden důvod, proč je nejjednodušší opíjet veřejnost smlouvami jako je nový START a v nich nastavenými limity. Ubývá totiž argumentů, které mohou USA použít při oponování režimům, které o jaderné zbraně také usilují. Smlouva o Zákazu šíření jaderných zbraní (NPT)z roku 1968 ukotvuje právo pouhých pěti zemí (USA, Ruska, Francie, Velké Británie a Číny) na jaderné zbraně a zakazuje je všem ostatním. Nejenže je tato pětka dávno rozmělněna a jadernými zbraněmi disponuje ještě Izrael, Pákistán, Indie a možná i Severní Korea (Irán zatím nefiguruje na žádném přehledu existujících jaderných arzenálů), ale ani ona pětice vyvolených svému závazku postupně zcela odzbrojit rozhodně nedostává.

Suma sumárum, nová smlouva zlevní udržování jaderných arzenálů, neohrozí nadvládu USA a Ruska nad světem, zacpe na chvíli pusu pacifistům a nejaderným zemím, které poukazují na závazek všech jaderných zemí z roku 1968 k úplnému odzbrojení, a rozhodně nesváže ruce vojenským vědcům ve vývoji nových, přesnějších, účinnějších a vražednějších zbraňových systémů.

Pokud by to tedy Obama s odzbrojováním myslel vážně, podepsal by smlouvu o kompletním zákazu testování jaderných zbraní a zasadil by se o vznik nového neproliferačního režimu, který by napravil pokřivené studenoválečnické vidění světa, jak jej zakotvuje smlouva NPT. Do doby než se toto stane, by Barack Obama měl jemu udělenou Nobelovu cenu vrátit.

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (17 komentářů)

Jiří Kratochvíla | 10. 4. 2010 15:49

"neohrozí vývoj vražednějších jaderných zbraní"Obávám se, že vám uniká zakladní filozofie vývoje moderních zbraní. Moderní zbraně nejsou vražednější, jsou naopak přesnější a bezpečnější. Dříve bylo třeba kvůli jedné továrně srovnat se zemí celé město, teď stačí jedna řízené střela. S jadernými zbraněmi je to podobné - jejich gigantická síla je podmínkou efektivního zásahu cíle kvůli nepřesnosti nosiče. Moderní jaderné zbraně už jsou přesnější a méně "vražedné" .Současným cílem je vyvinout jadernou střelu velmi malé síly určenou k ničení podzemních bunkrů a zařízení. Omezení výzkumu možná povede k velikým probémům v případě konfliktu např. s Iránem a Koreou. Právě tyto státy s velkým úsilím budovali a budují podzemní základny. Ve výsledku by možná došlo na použití "starých" jad. zbraní i za cenu vyšších obětí na životech...Takže zákaz vývinu "vražednějších& quot;zbraní může vést v budoucnu k velkému krveprolití...A když budu objektivní, tak Vám řeknu jednu věc - radši 10 000 hlavic v USA než jednu v Iránu/Koreji/Sýrii/Lybii/Súdan uapod...A neříkejte, že to necítíte stejně...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Preclík | 11. 4. 2010 11:42
reakce na Jiří Kratochvíla | 10. 4. 2010 15:49

Stejně to rozhodně necítím. Bohužel nejpravděpodobnějším kandidátem na prolomení jaderného tabu není ani Irán, ani Severní Korea, ale právě USA a to skrze využití vámi zmiňovaných přesnějších, kontrolovanějších střel na bunkry a podzemní komplexy.A k jakým problémům konkrétně podle vás povede omezení výzkumu při střetu s Koreou nebo Iránem, když Korea vlastní 5 jaedrných bomb, které s největší pravděpodobností stále ještě neumí „naložit“ na balistický nosič a Irán dodnes na žádném seznamu úspěšných držitelů jaderných zbraní nefiguruje??? Hrozbu těchto dvou zemí silně přeceňujete.A smysl moderních zbraní... Nezlobte se, ale toto zaklínadlo přesnějších zbraní, co zabrání krveprolití je dost vachrlaté. Vždyť jenom v Afghánistánu od roku 2001 zahynulo minimálně 10 000 civilistů v přímé návaznosti na akce amerických vojáků (tedy nepočítám ty civilisty, co zahynuli například při sebevražedných útocích). Američané nadále používají tříštívé bomby (cluster ammunition), které se ve vzduchu rozpadnou na tisíce malých výbušných fragmentů, které vybuchují při střetu se zemí. Jenže často v měkkém písku nevybuchnou a nacházejí je děti, co si je pletou s hračkami, a tyto hračky pak vybuchnou v jejich rukách. Podobné je to s použitím pozemních min, jejichž nasazení se USA také dosud nevzdaly.Nezdá se mi proto, že by moderní zbraně snižovaly počet civilních obětí. Zaklínání se přesnějšími zbraněmi rozhdoně k humnánnější válce nepovede.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 12. 4. 2010 10:47
reakce na Petr Preclík | 11. 4. 2010 11:42

1) Režimy typu Irán nebo Korea jsou nebezpečné proto, že jsou nevyzpytatelné. USA si nedovolí použít jadernou bombu, pokud to nebude nutné, zatímco Irán by ji na Izrael hodil s chutí. Navíc existuje riziko, že atomovou bombu tyto státy dodají teroristům, stejně jako Československo dodávalo IRA semtex.2) Snížení civilních ztrát na zhruba polovinu z cca 5000 za rok na cca 2200 (průměr Vámi uvedených čísel) považuji za velmi významný.3) USA sice vyvíjejí moderní a přesné zbraně, nicméně v současných válkách používají staré zásoby.4) Co se nášlapných min týče, tak v lokálních válkách je snad USA nepoužívají, takže se bavíme opravdu o globálním konfliktu. Pak by takové smlouvy byly ignorovány, příkladem budiž nedodržování Ženevské konvence za druhé světové války.5) Za jediné smysluplné řešení považuji protijaderný štít, který bude levný a efektivní. NAvíc jím musí disponovat nejen státy NATO, ale také Rusko. Pak teprve pomine potřeba udržovat velký jaderný arzenál určený k odstrašení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Preclík | 12. 4. 2010 11:28
reakce na Petr Síla | 12. 4. 2010 10:47

Adame, omlouvám se, použil jsem čísla, která jsem našel na stránkách Amerického strategického institutu. Pokud tedy existují vyšší čísla, matematika se samozřejmě mění. Přesto si stojím za arguemntem, že tento pokles způsobil vývoj doktríny válčení, nikoli vývoj přesnějších zbraní.Petře, předně Ženevská konvence v dnešním pojmu slova označuje smlouvu z roku 1949 a dva dodatkové protokoly z konce 70. let. Mnoho paragrafů se snaží zabránit právě praktikám vynalezeným v obou světových válkách. Stále nesouhlasím s argumentem, že smlouvy typu Ottawské dohody jsou bezcenným cárem papíru, argument o síle mezinárodního práva mi ale před dvěma lety zabral celou diplomku, těžko teď shrnovat do 1500 znaků komentáře, za což se také omlouvám.Teorie mezinárodních vztahl dodnes operuje s konceptem, že všechny státy jsou de facto ve výsledku racionální aktéři, kteří sledují maximizaci svého zájmu v bezpečnostně nestabilním prostředím. I irán spadá do této kategorie a berličky o "rogue states" jsou jen teoreticky neukotvenou berličkou minulé americké administrativy. Opět s omluvou pro nedostatek místa odkazuji na článek Fareeda Zakarii v Newsweeku z října loňského roku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 12. 4. 2010 23:36
reakce na Petr Preclík | 12. 4. 2010 11:28

No například mezinárodní právo zakazuje využití mořského dna pro vojenské účely. Přesto je na něm položeno několik linií SOSUS - systému pro akustické sledování ponorek. Taktéž nepřipouští využití mezinárodních vod pro napadení jiného státu. Jak do této koncepce zapadají letadlové lodě, střely s plochou dráhou letu atd ?Jeden z mých známých studuje mezinárodní právo a věří v něj stejně naivně jako Vy (bez urážky) nebo třeba Chamberlain...Mezinárodní právo je funkčí jen když se to hodí (pro velké) případně když je vynucené silou (pro malé)...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Preclík | 13. 4. 2010 14:11
reakce na Jiří Kratochvíl | 12. 4. 2010 23:36

Vaše vysvětlení námořního práva je poněkud černobílé: Jednak použití mezinárodních vod k vojenským účelům není vyloučeno. Podle výkladu OSN články 88 a 141 z UN Convention on the Law of the Sea (UNCLOS) nevylučují vojenské využití mezinárodních vod, které je v souladu s právem na použití síly z Charty OSN (články 2(4) a 52). Primární otázkou tak je legalita celkového použití síly podle Charty OSN, nikoli použití letadlových lodí z mezinárodních vod.Za druhé i položení SOSUS je v souladu s majoritním výkladem článku 112 z UNCLOS.Za třetí, máte pravdu. Jsem (možná naivní) zastánce mezinárodního práva, které podle mě má tu moc ovlivnit jednání států až do určitých krajních situací. A žádnou urážku jsem v tomto označení necítil :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 14. 4. 2010 21:06
reakce na Petr Preclík | 13. 4. 2010 14:11

To máte naprostou pravdu, byl jsem pouze na jediné přednášce z mezinárodního práva. Jsem totiž z úplně jiného oboru :-)Každopádně z vašeho textu je patrné jedna věc - když je třeba, tak se pravidlo obejde. Viz ta vyjímka pro SOSUS :-)Vzpomenete se na nějakou mezinárodní smlouvu ohledně zbraní, která byla dodržena i když to pro nějakou stranu bylo nevýhodné ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 12. 4. 2010 11:55
reakce na Petr Preclík | 12. 4. 2010 11:28

Jenomže Ženevská konvence existuje od roku 1884, s ochranou válečných zajatců počítá od roku 1929. Přesto tato konvence byla za války porušována. A to nejen ze strany Německa, Japonska a Sovětského svazu, ale také ze strany USA a Británie. Takže konvence je sice v průběhu času neustále rozšiřována, ale není zaručeno její dodržování ani v aktuálně platné verzi v dané době..Teorii mezinárodních vztahů neznám, přesto si dovolím jednu úvahu. Klasická ekonomická teorie také počítá s tím, že se lidé chovají racionálně. Praxe však ukazuje přesný opak. Proč by tomu mělo být u států jinak? Obzvláště, když státy tvoří lidé a jejich čelní představitelé jsou opět lidé. Nevidím jediný důvod, proč by z iracionálních lidí měl vzniknout racionální stát.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 12. 4. 2010 14:11
reakce na Petr Síla | 12. 4. 2010 11:55

V ekonomii nejde o to, ze by lide jednali neracionalne v ekonomickem slova smyslu, ale o jine predpoklady klasickych modelu, pricemz tim stezejnim je dostatek spravnych informaci a schopnost spravneho rozhodovani.Jestli jsem dobre pochopil onen zakladni koncept, tak operuje na teorii her, ktera je odvozena prave z klasicke ekonomie se vsemi problemy, nedostatky a omezenimi, ktere z toho vyplyvaji pro analyzu.To, ze se s nejakymi modely pracuje jeste neznamena, ze jsou schopny podchytit vsechno, musi se vzdy a vsude uvadet dane omezeni. Takze JESTLIZE je Severni Korea racionalnim statem, PAK se nemam ceho obavat. Problematika zjednoduseni, ve kterem tento predpoklad netestujeme, je snad evidentni a stejna jak pro analyzu chovani jedince tak zde pro mezinarodni vztahy.Jinak si myslim, ze doktrina valceni by se nemohla zmenit, kdybychom meli stale tytez zbrane a sledovaci a navadeci prostredky jako ve II. svetove valce ci Vietnamu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 12. 4. 2010 15:20
reakce na Adam | 12. 4. 2010 14:11

Je to zcela jasné, jenomže já tvrdím, že v případě států jako je Irán či Severní Korea ten předpoklad neplatí. A proto se obávám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 11. 4. 2010 15:29
reakce na Petr Preclík | 11. 4. 2010 11:42

"Stejně to rozhodně necítím." Ještě jedna poznámka - ony moderní zbraně USA by mířily na vojenská zařízení. Jsem si naprosto jistý, že ta Korejská je určená pro Soul. Vidíte ten rozdíl ?Navíc si myslím, že i kdyby Korejci měli supermoderní superpřesnou zbraň, tak s ní budou stejně mířit na Soul - hlavně ve chvíli, kdy budou potřebovat rýži, nebo palivo...Těším se na Vaše odpovědi...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Preclík | 11. 4. 2010 18:32
reakce na Jiří Kratochvíl | 11. 4. 2010 15:29

Ve vietnamské válce (1959-1975) zahynulo v důsledku operací americké armády 90 000 lidí, ročně tedy cca 5600 civilistů, v afghánské válce (2001-2009) by toto při nejstřízlivějších odhadech (oněch deset tisíc) vycházelo na 1250 lidí ročně, ovšem pokud vezmeme odhady, které mluví o 28 000 obětech, pak by toto číslo vyskočilo na 3100. A to zase takový posun není.Nemyslím si, že Ottawská dohoda o zákazu min by byla první obětovaná, taková situace by nastala pouze v nějaké totální válce. V omezených válkách dneška si státy nadále hlídají svou mezinárodní prestiž a takové abundantní porušení mezinárodního práva si donedávna dovoloval pouze Izrael a i ten na tuto svou politiku pomalu doplácí.Mluvíme-li v případě Iránu a Severní Koreji o dekádách, nechápu smysl nových útočných atomovek, sebetlumenějších, lokalizovanějších a kontrolovatelnějších, zejména za situace, kdy USA plánují mít spuštěný raketový štít pro území USA, jednotky v zámoří i spojence v roce 2020.Nesouhlasím ani s tím, že severokorejská bomba je namířená proti Soulu. Úplně stejně by mohla být namířená proti Tokiu, ale spíše není namířená nikam a všude. Jaderné bomby mají silný symbolický potenciál a státy si je pořizují ne pro bezpečnostní účely, ale spíše pro ukázku, jakou pozici v mezinárodních vztazích hrají. Bohužel nemůžu tento argument rozvíjet o moc dále, ale doporučuji Saganův článek ''Why do states build nuclear weapons'', který vyšel v International Security, vydání 21/3.A díky za podnětnou diskusi!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 12. 4. 2010 10:42
reakce na Petr Preclík | 11. 4. 2010 18:32

Pokud chcete pouzivat horni odhady, tak to, prosim, delejte seriozneji a pouzijte horni odhad i pro Vietnam. Ten cini 180 000 obeti americkeho bombardovani behem tri let 1965 - 1968 (CIA napriklad udava odhad 72 000 mrtvych civilistu, coz stale cini prumer 24 000 za rok, temer stejne jako horni odhad pro devet let v Afghanistanu).I kdybychom mluvili ve Vami obratne vybranych cislech, tak me 45% snizeni civilnich ztrat behem petadvaceti let prijde jako ohromny uspech. O realnejsim poklesu o zhruba 70-80% (nerkuli o 95% pri cislech vhodne zvolenych z druhe strany) muzu hovorit pouze v superlativech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 11. 4. 2010 20:55
reakce na Petr Preclík | 11. 4. 2010 18:32

S těmi počty je to těžké, protože přesná čísla snad ani neexistují, takže Vám to nepotvrdím, ani nevyvrátím :-)Porušování smluv je běžná věc. Stačí se podívat na mnohem důležitější Ženevskou konvenci... Vše se dá obejít a obhájit. Zákaz min byl schválen čistě proto, protože v současných konfliktech nejsou potřeba (na straně mírových sil). Navíc minu vyrobíte z náboje do pušky, ručního granátu...Ano, protiraketový štít má být v té době funkční, nicméně útok je stále nejlepší obrana. Navíc se nepočítá se stoprocentní efektivitou - Korea je výborný příklad, Soul je dokonce v dosahu konvenčního dělostřelectva. Tak malá vzdálenost zamezuje jakékoliv efektivní obraně - je jen otázka času, kdy tam vyvinou hlavici dostatečně malou na našroubování na špičku ze svých raket. Lepší je zničit továrnu na území nepřítele než hledat odpalovací rampu někde v horách...A důležitá věc, jak jste správně poznamenal, jde o útočné zbraně. Nejsou specificky určené pro ničení nepřátelských jaderných kapacit. Dají se použít na továrny, osobní kryty diktátorů, bunkry se skladišti ZHN apod... Koreu jsem použil jen jako vhodný příklad.Poznámka nakonec - USA/Rusko má už teď dostatečné kapacity na zničení v podstatě čehokoliv, kdykoliv a kdekoliv. Není tedy lepší, aby toho byli schopní s menší pravděpodobností vedlejších škod ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 11. 4. 2010 15:22
reakce na Petr Preclík | 11. 4. 2010 11:42

Ok, poznámka na úvod - co se týče jaderných zbraní/protiraketové obrany atd. uvažujeme v horizontu desítek let.Máto pravdu, že pokud by byla vyvinuta zbraň pro ničení podzemních komplexů s potlačeným efektem zbytkového záření, tak by ji USA patrně použili. A proč by ne ? Má to být zbraň, které by i při použití "staré jaderné nálože" měla jen minimální dopady na okolí, protože má explodovat dostatečně hluboko, aby k zamoření okolí nedošlo. Natož u moderní nálože...Navíc popravdě jaderné záření se dosti přeceňuje. Máme dva příklady použití těch nejstarších typů na města, které dnes kypí životem...Ano, v Afghánistánu a Iráku zemřely desetitisíce civilistů, to je pravda. Kolik by jích zahynulo s technologií o dvě generace starší ? Naprvní pohled (doufám) je patrný rozdíl v přístupu bývalého SSSR a USA (v Afghanistanu)...Cluster bomb, oblíbená CBU (http://www.youtube.com/watch? v=Ii5D0MbLrHI)není určená k zaminování, takže stačí přidat systém autodestrukcce. To není nic nového, jen je to dražší a USAF snad ještě používá zásoby připravené na studenou válku.Zákaz pozemních min - jde jen o hezkou smlouvu, která v případě konfliktu bude ignorována jako první. Pozemní mina je jednoduchá a levná zbraň. Dá se během krátké doby vyrobit v milionových seriích. Ta smlouva je jen výsledek bezstarostnosti starého světa. A prosté logiky - není třeba vyrábět na sklad něco, co můžeme vyrobit v dostatečném množství až to budeme potřebovat... USA jsou v tomhle jen upřímní..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 11. 4. 2010 13:39
reakce na Petr Preclík | 11. 4. 2010 11:42

Ony ty Severokorejske nebo Iranske atomove zbrane sice nejsou nebezpecne hned ted, ale pokud je budou dale vyvijet, urcite se dostanou za par desitek let do stadia, kdy budou normalne pouzitelne.USA bohuzel u pozemnich min nechteji zadne zmeny, jinak by nebyl problem udelat je tak, aby se po urcite dobe samy znehodnotily. Sice by to nebylo stoprocentni, ale vetsine nehod by to zabranilo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 11. 4. 2010 13:39
reakce na Petr Preclík | 11. 4. 2010 11:42

10 000 civilistu za temer deset let valky je rozhodne velkym pokrokem oproti valkam z pred treba 30-40 lety, tedy spise potvrzenim teze pana Kratochvila, nez jejim vyvracenim.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Petr Preclík
Odborník na lidská práva a demokratizaci. Působil jako expert při OSN v Ženevě a New Yorku, zúčastnil se volebních pozorovatelských misí na Ukrajině, v...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!