Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Korupce, korupcia, korrupció

Letošní trojí středoevropské parlamentní volby, české, slovenské a maďarské, mají společný jeden důležitý rys. Více než kdy jindy se v nich mluví o korupci a více než kdykoli předtím toto téma ovlivní rozhodování voličů.

Korupce, která se ani dvacet let po pádu komunismu a deset let poté, co všechny středoevropské země prošly hlavní fází transformace, nijak výrazně nesnižuje, se stala v celém regionu systémovým ekonomickým a politickým problémem. Tak velkým, že se dá říci, že bez jeho postupného omezení nemá Česká republika (či Slovensko a Maďarsko) šanci dosáhnout alespoň průměrné unijní úrovně, což přitom není meta nijak vysoká a vzdálená. Korupce, doprovázená předraženými státními zakázkami, neprůhlednými tendry, plýtváním a rozhazováním státních prostředků, stojí jen Českou republiku řádově několik desítek, až sto miliard ročně.

V době, kdy jsme se kvůli loňskému poklesu hospodářsky vrátili někam do roku 2007 či 2008 a stát, byť se současně výrazně zadlužuje, v mnoha oblastech osekává výdaje, přestáváme na svou míru korupce prostě mít. Občané, naštvaní, že se jim nedostává peněz v jejich vlastních peněženkách, přestávají tolerovat okázalý životní styl první korupční politicko-ekonomické generace elit tolerovat. V Česku, na Slovensku či v Maďarsku se tak může opakovat scénář, který zažilo Polsko, kde se před pěti lety k moci dostala zcela nová, korupcí nezatížená politická garnitura Práva a spravedlnosti a Občanské platformy – v roce 2005 doprovázená i dvojicí extrémně-populistických stran Liga polských rodin a Sebeobrana.

Zrušte kapitalismus

Nejvyhrocenější je situace v Maďarsku. Není divu! Osm posledních let vlády socialistů bylo provázeno rozsáhlým klientelismem a všichni tři poslední socialističtí premiéři byli forintoví miliardáři. Společně s finančním krachem, který odvrátila jen půjčka od Mezinárodního měnového fondu, se zhroutila i tolerance Maďarů ke korupčnímu prostředí ve své vlastní zemi.

V dubnových volbách se až na neuvěřitelných osmdesát procent hlasů mohou těšit „antikapitalistické“ „protikorupční“ strany – Fidesz bývalého premiéra Viktora Orbána a neofašistický Jobbik. Dvě třetiny hlasů pro Fidesz a téměř dvacet pro Jobbik nepramení jen z hloubky finanční krize, kterou maďarští socialisté, na rozdíl od řecké vlády, navíc poměrně odvážně řeší. Tak obrovská podpora opozici je i protestem proti zkorumpovanému systému. Zatímco Fidesz útočí především na zahraniční investory a mluví o „nacionalizaci“ některých klíčových odvětví, jako jsou vodárny, plyn nebo výroba elektřiny, Jobbik jde dál a útočí na maďarský korupční kapitalismus jako systém. Se svými demagogickými sociálními a protikorupčními hesly stoupá na žebříčku popularity a pozice druhé nejsilnější strany v zemi ho zřejmě nemine.

Kradou všichni

Na sousedním Slovensku je situace složitější. Vládní koalice, jejíž dvě menší strany Hnutí za demokratické Slovensko a Slovenská národní strana se otevřeně vzájemně obviňují z korupce, je v hospodářské kriminalitě namočená stejně jako opozice. Na tu premiér Robert Fico vytáhl financování přes švýcarská konta a garážové firmy. Jde sice o případ deset let starý, ale snahu Slovenské demokratické a křesťanské unie (SDKÚ) expremiéra Mikuláše Dzurindy snížit popularitu premiéra Fica poukazováním na vládní korupční kauzy to paralyzovalo. Jak v zoufalství napsal komentátor opozičního listu Sme Peter Schutz, ve slovenské politice korumpují a kradou všichni, ale SDKÚ by vládla zemi kompetentněji. I na Slovensku však poptávka po nezkorumpovaných stranách je – Svoboda a Solidarita (SaS) Roberta Sulíka se podle všeho dostane do parlamentu a získá možná i deset procent hlasů – vedle liberálního programu právě díky svému čistému nekorupčnímu štítu.

Pád velkých stran

Česká republika se nevymyká. Korupční kauza kolem transportérů Pandur odhalila přinejmenším provázanost dvou dominantních politických stran – sociální demokracie a ODS se současným českým korupčním prostředím. Tyto dvě strany ve volbách výrazně ztratí a v součtu nemusí získat ani 50 procent hlasů. Naopak i víc než dvacet procent, spolu s komunisty až procent pětatřicet, mohou získat „antikorupční strany“ – TOP 09 a Věci veřejné. Jejich hlavní vizitkou jsou právě protikorupční hesla a pověst a u TOP 09 Karel Schwarzenberg jako jakási osobní „protikorupční záruka“.

Ani v jedné ze tří středoevropských zemi sice zřejmě nedojde k tak zásadnímu zvratu jako před pěti lety v Polsku. Pokud ale elity ve všech třech zemích neomezí okrádání státu, a tím i občanů, může i v nich během příštích let nastat velký politický třesk. Příklad fašistů z maďarského Jobbiku ukazuje, že to zdaleka nemusí být jen třesk pozitivní. Následky pro naše země a naše ekonomiky by pak mohly být po všech stránkách zcela fatální.

Autor je redaktorem Lidových novin

Foto: Profimedia.cz

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK