Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ateismus jako náboženství

| 24. 7. 2010

Takový kovaný ateista se nesmí kamaráda, kterého překvapen potká na koncertě, zeptat: „Ahoj, no to je tedy věc, jsi tu náhodou?“ Pochopitelně, že je tady náhodou, vše kolem je přece náhodou a – má-li být ateista důsledný – vše také náhodné navždy bude. Celá existence takového pravověrného, ortodoxního ateisty je náhodný shluk molekul a to samé platí i pro jeho kamaráda: nač tedy ta arcizbytečná otázka, jestli je tady náhodou?

Ateismus jako náboženství

Ano a ano a stokrát ano. Podobně nemůže zamítnout třeba film, knihu, žádné lidské počínání nebo celý (něčí nebo svůj) život poukazem na to, že to „nemělo smysl“. Ano: nemělo a ontologicky nemělo, nic přece nemá smysl, tak nač ty zbytečné otázky? Tyto otázky může klást jen člověk, který v jakýsi smysl věří (a vůči němu poměřuje věci, které smysl nemají). Takže takový věřící má právo se ptát na mnohem větší spektrum smysluplných otázek.

Po světě máme plno univerzit, které nabízejí studium křesťanství, buddhismu, islámu atd. Znalost hlavních světových náboženství a jejich dějin je pro nás důležitá. Koneckonců každý by měl tušit, čemu věří, v jakém kontextu jeho víra vznikala a jak se během historie vyvíjela. Je proto zajímavé, že ateismus (dnes velice dominantní vyznání) nikde studovat nelze. Zvláštní. Člověk by se přece měl, opakuji, zhruba vyznat v tom, čemu věří.

Věřím nepravděpodobnosti

Povedla se zvláštní věc: ateistu bereme jako někoho, kdo nemusí v nic věřit. Taková definice ale není přesná a už vůbec není dostačující. Ateista musí věřit stejně jako člověk „věřící“ – je to člověk, který nevěří v existenci Boha, ale věří mnoha jiným věcem, kterým nerozumí a které už vůbec nemá dokázané. Věří třeba vědě. Ale vědě nelze věřit, věda je jen metoda.

Navíc věda nezkoumá otázky smyslu, třeba proč máme srdce, ale jak funguje (aby se dalo opravit). Mnozí vědci navíc často poukazují na to, že věda ani v pravém smyslu nezkoumá pravdu. Věda ověřuje nebo vyvrací hypotézy, zkoumá logickou konzistenci a také to, zda daný model nebo daná teorie odpovídá empirické realitě. Tak například podle Poppera je vědecká metoda (tedy „věda“) věčným hledáním: nikdy pořádně nepoznáme, kdy „máme pravdu“, zato dokážeme říci, kdy jsme se mýlili. Nic víc, nic míň.

Ateismus přitom věří tolika věcem, které mu musí připadat zázračné. Už jen to, že (stále) objevujeme nové a nové, geniálnější a geniálnější principy fungování přírody – jak je to možné, když jsme tu nejchytřejší? Snad nejvýstižněji to kdysi řekl Albert Einstein: nemohu věřit, že jsem první, kdo na tento princip přišel, že jsem první inteligentní bytostí, která tento princip zří. Někdo tu musel být přede mnou.

Pravděpodobnost nepravděpodobnosti

Jinými slovy, svět kolem nás je mnohem inteligentnější než my sami. Pokud mi odpovíte, že není inteligentní, jen náhodný, pak nemá cenu jej inteligentně nebo racionálně zkoumat.

Věda naopak musí věřit v to, že svět je racionální a racionálně poznatelný. Tím ovšem přiznáváme, že je svět „chytřejší než my“, když jej tak dlouho zkoumáme a odhalujeme. Nikdo z nás by jej nebyl schopen znovu sestavit. Každý z nás umí automaticky polykat a trávit potravu, ale kdo z nás tomuto (každodennímu, ordinárnímu a běžnému) zázraku rozumí? Kdo umí vědomě pohlídat, že se z párku s hořčicí stane energie, která nás drží při životě a dovoluje nám o něm přemýšlet? Naše tělo to dělá samo a téměř nepřetržitě. Věřit, že toto je náhoda, vyžaduje mnohem více víry (v náhodu) než jakékoli jiné náboženství, které v sobě nese princip božství.

Zázraky ateismu

Takže zde máme lidstvo, které je na vrcholu svého intelektuálního vývoje (pomineme-li bájnou Atlantidu), a přesto věcem kolem sebe vlastně nerozumíme. Vědecky nevíme, co je vlastně čas nebo hmota – a nejsme tomu ani blízko. Přesto v takovémto (nepochopitelném) světě vteřinu od vteřiny žijeme a objevujeme jej.

Nechci tím říct, že náboženská víra může (nebo snad dokonce má!) nahradit vědu. Smysl tohoto článku je přesně opačný: ukázat, že poznání a víra se musejí doplňovat. Máme tisíce školních předmětů, které nám říkají, co nevíme, nebo víme, ale pohříchu žalostně málo o tom, čemu (byť jako ateisté) věříme. Jak říkám, (vědecký) ateismus by měl mít svůj předmět v rámci věrouky naší doby. Ať víme, čemu – a komu – věříme.

Nezkrácenou verzi textů Tomáše Sedláčka psaných pro HN najdete pouze na Finmagu

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (14 komentářů)

Rudolf Dovičín | 27. 9. 2016 20:10

Ak sa niekto snaží útočiť na niekomu tým, že mu prisudzuje náboženstvo/vieru, ešte je s ním dobre:
Preto, že aspoň podvedome tuší, že náboženstvo/viera je niečo zlé.
V článku sú hrozné logické chyby, napr.
- To, že nevieme, ako vznikol Vesmír(prípadne Big Bang), neznamená, že hovoríme, že vznikol náhodne. No namiesto priznania si neznalosti, ako vznikol, tvrdiť, že ho stvoril nejaký boh, je hlúpa lož. Ďalšia vec je, že selekcia nie je náhodná a teda vieme, že náš mozog nevznikol náhodne.
- Veda skúma, ako a prečo vzniklo srdce.
- To, že Vesmír sám osebe nemá zmysel, neznamená, že ľudia nemôžu prisudzovať svojej činnosti zmysel.
- Geniálnosť prírody? To je škaredé vyberanie hrozienok z hnusného koláča. Choroby, katastrofy, chronická bolesť, smrť to je všetko iné len nie genialita...
- To, že je niečo poznateľné, neznamená, že je to racionálne - aj úplne chybný systém môžem spoznať.
- "Každý z nás umí automaticky polykat a trávit potravu," To je sprostá lož, hlúpy výsmech mnohým chorým, postihnutým či zraneným ľuďom, ktorí to nedokážu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Roman Chmelař | 6. 8. 2010 14:57

Jsem velký příznivce Tomáše Sedláčka a jeho knížce Ekonomie dobra a zla bych dal 10/10. Rozhovory sním hltám jedním dechem. Bohužel je tento článek dle mne naprosto nesmyslný a koncepčně nevyrovnaný. Logika článku je velice jednoduchá a vyhraněná. Bohužel se autor dopustil značného omylu již na samém začátku a to v chápaní ateisty jako člověka, který v nic nevěří. Zadáme-li do slovníku cizích slov slovo ateismus, vyjde definice: “popírání existence nebo možnosti poznat boha“. Takový ateista tedy může věřit dokonce v existenci boha, avšak popírá možnost ho poznat. Pokud bude popírat existenci boha, neznamená to, že nemůže věřit lidskému zkoumání a poznání - právě naopak. Ryze kovaný ateista je podle mne především člověk, který věří v sebe sama. Věří že má moc věci kolem sebe ovlivnit. Věří vlastní zkušenosti, vlastní vůli, ve vlastní činy a věří, že vlastním rozumem a vlastním rozhodováním si tvoří svůj svět. Věří samozřejmě v náhodu, nebo spíše v takový shluk variabilních proměnných, které nikdy nejsme schopni přesně definovat a které ovlivňují konečný stav.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

joe | 28. 7. 2010 14:00

Když pan Sedláček vysvětluje, kdo je a jak myslí a v co věří ateista, je to jako kdybych já vykládal kdo je věřící:Je to osoba, která fanaticky věří v deset pokynů, které v době otrokářské sepsali jako doporučitelné normy chování tehdejší vědečtí pracovníci tehdejších psychologických poraden.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlad Ender | 27. 7. 2010 10:21

Kdyz uz jsme u tech zazraku - kdyz si davate salek espressa, tak je to obrovsky zazrak. Zadnej jedinej clovek na svete nedovede udelat salek espressa - t.j. vypestovat kavu (a s tim spojene vytvoreni nastroju ktere potrebuje, vytezeni ropy pro auto kterym to nekam doveze, pripadne pro hnojiva ci pesticidy), spracovat (zase vsechny ty nastroje, a z ceho jsou vytvorene), vytvorit espresso masinku (vymyslet design, vytezit zelezo a jine rudy, vytvorit energii k spracovani), vychovat kravu a ziskat mleko, byt hrncirem a udelat si hrnicek (nebo jeste hure sklenici) atd. atd. Presto, je to nahoda? Nebo je to zazrak nejakeho bozstva ze to vubec jde?Dle me to rozhodne neni nahoda, a zazrak to je, ale ne bozsky. Kdyz se teda zamyslite nad tim kolik nikym neorganizovane a neplanovane spoluprace mezi lidmi kteri o sobe vubec nevedi jde do "jednoducheho&q uot;salku kavy, tak vam mozna neprijde to co dela jednoducha bunka az tak moc neobvykle. Salek kavy je ale kazdodenni zazrak, nad kterym se nikdo nepozastavi, zatimco jak funguje bunka je neco co lidi nevidi kazdy den a tak je to fascinuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 27. 7. 2010 12:01
reakce na Vlad Ender | 27. 7. 2010 10:21

Skvělá poznámka! Díky za ní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Agent Cooper | 26. 7. 2010 21:14

Clanek je opet plny kosatych, dobre znejicich slov, kterymi autor vytvari iluzi. Logicke fauly tu jsou, jak poznamenal jiz jeden kolega prede mnou, pomerne caste. Dalsi typ logickych faulu, kterych se dopousti, je dukaz autoritou, viz napr citovani Poppera ci Einsteina ci dukaz ismem, kdy pouziva -ismy, ktere tu libovolni dva ctenari nevysvetli identicky (coz se da rict o jakemkoli slov, ale u slozitejsich slov mira prekryvu mezi ruznymi ctenari klesa).Neda mi ale se nepozastavit nad tim, jak Sedlacek neustale vysvetluje, co dela veda, ale sam o tom zrejme nema paru. Veda opravdu zkouma, jak srdce funguje, ale rovnez zkouma i proc tu je. Myslim, ze dnesni zkoumani genomu klade velmi zajimave otazky i tohoto typu. Mozna tam ale neni Sedlackuv "smysl", ale mozna kdyby pan Sedlacek zkusil delat opravdovou vedu, tak by poznal, ze za tim muze byt spousta prace. Ze by treba kdejaky biolog radeji skocil na zkoumani po smyslu srdce, ale bohuzel ma zatim plne ruce "jen" s pochopenim toho, jak srdce funguje. Stejne tak se fyzici neomezuji na popis klouzajici se kulicky po naklonene rovine, ale casto se ptaji "proc?", jaky princip stoji za vsim... mozna je ta cesta nekonecna, kdo vi? Ale on kazdy dalsi krok porozumeni vyzaduje vice a vice usili, soustavne prace, ktera se proste neda vysedet nekde u piva.PS: Snad tentokrate neuvyznu v tenatech cenzury, ale vzhledem k tomu, ze toto neni o Pavlu Kohoutovi, tak mi kriticky prispevek snad projde.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

K. Kužel | 27. 7. 2010 14:48
reakce na Agent Cooper | 26. 7. 2010 21:14

Připadá mi trochu legrační, že p. Sedláček vyčítá vědě, že neříká, co je hmota, prostor a čas. Definovat můžeme složitější věc pomocí pojmů jednodušších. Prostor, hmota a čas jsou pojmy zcela elementární, můžeme nejvýše zkoumat vztahy mezi nim, což je přesně to, co fyzika dělá.K ateistické víře: jako základ bych viděl v předpokladu, že všechno, s čím přicházíme nebo můžeme přijít do styku, je tak či onak produktem proměn/pohybu hmoty v prostoru a čase.Ale požadovat po ateismu sepsání jakési bible je asi stejná bláhovost jako chtít sepsat souhrn pravidel, na nichž stojí kapitalismus.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomas | 26. 7. 2010 11:39

Troufam si rici ze ateismus neni nabozenstvi. Neni to vira v neco.Vzdyt ateismus nema jednu spravnou svatou knihu, nema boha, neveri v neco nadprirozeneho.Pokud se dokaze omyl, po nejake dobe to prijme vetsina vedcu - existuji-li presvedcive dukazy.Pokud nedko dokaze ze Buh existuje, verim ze i R. Dawkins bude mezi prvnimi kteri ho uznaji.Nema vubec cenu rozpitvavat ze je a bylo-bude zde x-nabozenstvi a kazde tvrdi ze to jejich je to prave.Pokud bych videl dukazy o bozi existenci, nebudu v nej VERIT. Proste to PRIJMU jako nezvratny fakt anemel bych s tim problem.Vzdy, kdyz mi kamarad verici predlozi jak uz buddhiste vymeditovali vesmir, a krestane vedi o vsehomiru ja nevimco,tak se ho zeptam, zda by si sedl do letadla ktere vymeditovali mnisi. Otazka zustava dodnes bez odpovedi.Ale vubec nejvetsi omyl, omyl ktery trapi R. Dawkinse je, ze vetsina lidi povazuje evoluci za NAHODU.Ale evolucni proces je presny opak nahody. Zadne zvire ani clovek nespadlo hotove z nebe ale vyvijelo sev pro nas nepredstavitelne propasti casu. Doporucil bych knihu Richarda Dawkinse - The Greatest show on the Earth.Na otazky jako proc je tu vesmir atd. proste zatim nemame odpovedi (treba ani nebudeme) ale to mi preceneznamena ze si budu vymyslet pohadky pro deti bez dukazu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

lumik | 26. 7. 2010 23:22
reakce na Tomas | 26. 7. 2010 11:39

autor take zapomina neebo nevi, ze pravych ateistu, tedy lidi co boha primo popiraji je minimum. vetsina lidi jsou agnostici, tj. nejsou ani pro ani proti dokud jedna ze stran neprinese konecny dukaz zda buh existuje ci neexistuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

rumburath | 26. 7. 2010 18:55
reakce na Tomas | 26. 7. 2010 11:39

A já si troufám říci, že ten článek a srovnání ateismu a různých náboženství jsou míněny v nadsázce. S nadsázkou a ironickým odstupem se v něm mluví nikoli o ateismu, ale o ateistech. A o tom, že ve skutečnosti nejsou o nic racionálnější než lidé věřící.A také o tom, jak mají lidé tendenci na uprázdněné místo B/boha umisťovat něco jiného. (Ostatně je řeč o ateistech, ne agnosticích.) A to něco může být abstraktní, třeba věda, pokrok, nebo docela konkrétní, viz třeba výměnu pravoslavných ikon za ikony s Leninem či Stalinem v mužických chaloupkách.Atd.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Kabal | 26. 7. 2010 09:28

Jestli mi na článcích pana Sedláčka něco opravdu vadí, pak je to jeho kolektivistický styl psaní. My, my, my. Když už je článek (mimo jiné) o vědeckých metodách, měl by se autor trochu zamyslet nad metodologickým subjektivismem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

lumik | 25. 7. 2010 17:44

Clanek obsahuji celou radu argumentaci ve smyslu Logickeho klamu. http://cs.wikipedia.org/wiki/Logick%C3%BD_klam . Uvodem zacina Falešné dilema -Falešné dilema vyvolává dojem, že existují pouze dvě (nebo tři či více) možností tam, kde jich je ve skutečnosti celá škála.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Andrea | 25. 7. 2010 23:35
reakce na lumik | 25. 7. 2010 17:44

naprosto souhlasim (bohuzel), intelektualni poctivost v Popperovskem smyslu jiz neni pravidlem, spis naopak, proto je dobre cist obcas take i clanky, ktere aspon prosly nejakou oponenturou, urcita mira kvality tam je snad zarucena a clovek muze i srovnavat...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

cml11 | 24. 7. 2010 20:20

Věří Tomáš Sedláček v nějakého z nepřeberné nabídky Bohů, nebo ne? Z textu to není tak úplně jasné, ale tipuji že spíš ano?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tomáš Sedláček
Je hlavní makroekonomický stratég ČSOB. Působil jako poradce prezidenta Václava Havla a v letech 2004–2005 jako poradce ministra financí. Přednáší filozofii...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!